Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Kdyz slysim frazi Kouzlo nebo vanocni zazrak, tak se uz osypavam. Boha, jaky zazrak? V cem tkvi ten zazrak. Lide se hadaji stejne, umiraji stejne..jasne mrnata, deti maji vanoce radi dostanou darky, ale..proc se ta desna fraze vubec pouziva, v cem jsou vanoce tak uzasne?
Tak kouzlo nebo zázrak je pro děti právě v tom, že jim někdo neviditelný nadělí ty dárky, že zazvoní zvoneček a něco pěkného na ně čeká.
Pro dospělé je to snad pěkné období taky, uděláte si to doma hezké, nazdobite vonící strom, máte volno/prázdniny, můžete být spolu, slavnostní večer (u nás s proslovem může, že je rád, že jsme se všichni sešli ve zdraví), navíc někdo na vás myslel a něco vam koupil. Pokud toto všechno prožiješ v kruhu rodiny (nebo blízkých lidí), tak je to přece dar.
Pokud na tebe někdo myslel nebo ty máš na koho myslet, tak je to prostě pořád na tom světě hezky.
@řeřicha píše:
Jo, já teda lžu o stošest. Kdyby jen Ježíšek.Ponožky nám žere ponožkožrout, na výletě sem tam najdeme kost z dinosaura, na konci duhy je poklad (a tak sníme, co bychom si koupili), plyšáci v noci asi ožívají (to nikdo neví, takže se k nim chováme hezky), sem tam slyším u vody pirátskou hymnu a hledáme jejich loď a někdy v noci vidím asi ufony. Jo a taky vidím až za roh
. Tak co?
Za mě mají moje děti krásné dětství, tohle všechno k tomu patří, stejně jako mikuláš nebo na táboře stezka odvahy. Vždyť je to krásný, magie, kouzla, fantazie - proč si to s nimi neužít?
Všem nám stále nosí dárek Ježíšek, jako nevěřící nemáme žádné problémy odlišit vánočního tajemného Ježíška od Ježíše, pro nás to není to samé.
Moje dítě mělo z „lhaní“ takové trauma, že když jsem mu řekla, že zabilo Zubničku (ráno mi vyzvonilo, že nespalo) a za další zuby už nic, protože matka není Zubnička, tak honem honem, že stále věří ![]()
Teď mi došlo, že taky vlastně lžu často, hlavně, když dítěti vyhrožuji fyzickou likvidací a ono chudák traumatizovaný z toho má tak akorát srandu, někde dělám chybu ![]()
Jinak já rozhodně dítě neučím, že nikdy za žádných okolností nelhat, to mi přijde vůči ostatním dost neohleduplné.
Už tady diskuze na tohle téma byla, nestačilo si ji přečíst? ![]()
@ella234 píše:
Respektuji každý názor, ale problém nastává ve chvíli, kdy dítě, kterému rodiče řekli, že dárky Ježíšek nenosí, začne přesvědčovat i ostatní děti o Ježíškově neexistenci.
Pro mě je to kouzlo Vánoc, už jsem psala i do jiné diskuze, že si jako dítě pamatuju ten tajemný den, kdy jsem potichoučku chodila kolem obyváku, abych Ježíška nevyplašila.
Můj dědeček mi vždycky říkal, že k nim na balkon lítá kinder slepice a nosí tam kinder vajíčka😄 😄 A jako lež to rozhodně nepovažuju. Jak kinder slípku, tak Ježíška. Zpětně to beru jako roztomilé a úsměvné. Asi by mě mrzelo, kdybych takové vzpomínky neměla. Taky by mě mrzelo, kdyby můj syn (který se teprve narodí) byl jakýmkoli způsobem o tohle kouzlo ošizen. Lhaní nepovažuji za normální, ikdyž mi naši „lhali“ o těchto věcech.
Kinder slepice lítající na balkon je naprosto kouzelná
![]()
Ja na tu variantu obdarovani rodicema prisla asi nejak prirozene sama, nepamatuju si žádný šok. Proste jsem mamce zacala jednu dobu balit pod stromecek taky darky, vetsinou z kroužku keramiky. ![]()
A to ikdyz jsem byla odrostla a davala darky pod stromek, tak nejdriv tam byly darky od jeziska. Sly jsme jíst, s tim ze pod stromkem nic neni. A pak najednou zvonek a darky tam byly. Jsem nechapala 😆 doted nevim jak to tam stihli nanosit. Ale pozdeji jsem prisla aspon na ten zvonek 😅 časovana hifivěž. A nevadi mi ze to vim, ze jsem na to prisla. Beru to tak ze to byla pěkna hra.
My Ježíška nevedeme, toho mladšího 3 leteho trochu mate Santa, kouká na ty dětská YouTube videa, kde je všude a všude nosi dárky. Tak říká, ze je nosi Santa. Zároveň mu ale říkáme, ze tenhle dárek je od babičky, tenhle od tatky, tenhle od brasky apod. Ten starší 6,5 taky nikdy nevěřil na Ježíška ani Santu. Doposavad s tím nebyl problém. Jedině před nějakou dobu jeho učitelka manželovi udivne sdělila, ze jeho odpověď na to, jak vnímá Vánoce byla, ze je to velká nákupní akce, ještě větší než Blackfriday. (Ale to odpapouškoval mě)
![]()
Měla starost jestli je u nás všechno v pořádku. ![]()
@Dollorres svým přístupem jsi vlastnímu malému dítěti udělala z Vánoc nákupní akci. Šestileté dítě u tebe doma vnímá Vánoce jako velkou nákupní akci větší než blackfriday. Tak to gratuluju, jsi pašák, ani se nedivím učitelce, že se ptala, jestli je u vás všechno v pořádku. Tak hlavně že ti to přijde k smíchu.
@Dollorres píše:
My Ježíška nevedeme, toho mladšího 3 leteho trochu mate Santa, kouká na ty dětská YouTube videa, kde je všude a všude nosi dárky. Tak říká, ze je nosi Santa. Zároveň mu ale říkáme, ze tenhle dárek je od babičky, tenhle od tatky, tenhle od brasky apod. Ten starší 6,5 taky nikdy nevěřil na Ježíška ani Santu. Doposavad s tím nebyl problém. Jedině před nějakou dobu jeho učitelka manželovi udivne sdělila,ze jeho odpověď na to, jak vnímá Vánoce byla, ze je to velká nákupní akce, ještě větší než Blackfriday. (Ale to odpapouškoval mě)![]()
Měla starost jestli je u nás všechno v pořádku.
@Arboretka píše:
@Dollorres svým přístupem jsi vlastnímu malému dítěti udělala z Vánoc nákupní akci. Šestileté dítě u tebe doma vnímá Vánoce jako velkou nákupní akci větší než blackfriday.Tak to gratuluju, jsi pašák, ani se nedivím učitelce, že se ptala, jestli je u vás všechno v pořádku. Tak hlavně že ti to přijde k smíchu.
Raději se ani neptám, jak u nich ty vánoce probíhají, když si z toho šestileté dítko odnese hlavně toto ![]()
My máme Ježíška. Santa nosí dárky v Americe, je to Ježíškův kámoš, protože sami by to nezvládli, tak si ten svět rozdělili
. Starší je v první třídě, věří, my to samozřejmě hrajeme se vším, všudy (napínání po celou dobu adventu, vánoční trhy, nějaké tradice, pečení cukroví, koledy…). Mladší má pět, tak ten věří taky. Není nic hezčího než vidět po večeři, jak mají nervy jako struny (já s nimi v pokoji, manžel jako uklízí po večeři a háže přitom dárky pod stromek). Pak přijde na náma nahoru, pak po nějaké době uslyší zvoneček (odpočet na telefonu) a pak ten zběsilý úprk dolů, nevěřícně koukají jako „on tu fakt byl“, skáčou kolem toho všeho a neví kam dříve
Je to něco, co patří k dětství, dělá ho radostnější, kouzelnější, tajemnější. Proč to těm dětem kazit a urychlovat ten tvrdý náraz s realitou. Dyť dětmi jsou jen jednou a strašně krátce ![]()