Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je mi líto, že je partner k odjezdům na chalupu velmi vlažný.
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.4.25 08:45
Já ho chápu. Taky si predstavuju víkendový relax jinak než se harcovat na chalupu, tam očutávat záhony a pak se shrbena v pondělí rovnat v práci. Jestli tohle je kvůli tobě ochoten absolvovat co 14 dní, tak tě musí mít hodně rád…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:46
A nestačilo by když by tam s tebou jel 1× za měsíc? Takový kompromis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:49
A doma se chová mile?
Tohle já fakt blbý, taky jezdíme na chalupu, mojí rodiny, ale muž se celkem snaží, asi ho to i začalo bavit.
Jezdi na chalupu bez něj, co s někým, kdo ti tam jen okyseluje pobyt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:50
Fakt jezdi bez něj, ono je fajn, když spolu lidi nejsou 24/7, navíc je to aktivita, která ho prudí, tak ho nech doma, zadej mu úkoly, a jeď na chalupu, kde si to užiješ daleko líp bez bručouna za zadkem.
Příspěvek upraven 18.04.25 v 09:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:51
Píšeš, že máte dítě /děti… Tak proč nevezmeš jen je a neuzijete si víkend? Z tvého příspěvku vyplívá, že partner by chtěl mít klid, tak ho nech být. Asi nepopulární názor, ale lámat rodinný čas přes koleno za každou cenu se za mě nevyplácí. Taky jsem po manželovi chtěla, aby jezdil se mnou a s dětmi kam se mi zachtělo, ale jemu se prostě nechtělo, takže stejně bylo většinou vše na mě. Na chatu jedu s dětmi sama i na týden. K mým rodičům taky s dětmi jezdím převážně sama. I s mými rodiči do různých kempů, na hory. Manžel má možnost buď jet nebo ne. Nebudu ho nutit, ale zároveň nebudu sedět doma. Děti mi nevadí, neberu jako překážku, že já je „musím“ brát sebou a on má „volný“ víkend. Té dvě červnu jedeme na prodloužený víkend a to se rozhodl, že pojede taky 
Když jedu sama s dětmi, tak vyjedeme v kolik chci, po cestě zastavíme kde chci, program si organizují jen podle sebe. Nemusím čekat až se někomu dalšímu bude chtít. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:51
@Kunikula Strhana píše: Více
Přesně. Já mám třeba taky náročnou práci a víkend je jediná možnost, kdy si člověk může trochu odpočinout. Jasně, něco na baráku se udělá nebo se maká když je potřeba. Ale abych každých 14 dní zabil c ly. vikend makanim někomu na zahradě. To jsem na tom stejně jako tvůj muž.
Proč nejezdite bez něho?
Jinak se mi líbí tvůj „chápavý a tolerantní přístup“ ale celý příspěvek jen na něj plives, jak neskáče podle tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:53
Asi úplně mimo, ale vám trvá 5 hodin jet 80 km. To jezdíte vlakem, auto nemáte? Jinak my máme taky barák a neumím si představit mít ještě chalupu, z logického hlediska by to pro nás byla starost navíc. Prodat to a udělat si to hezci doma, o tom jsi nepremysela? Pokud je to teda tvoje.
Jinak bych se teda asi sebrala a občas jela s detmi sama, když on nechce.
Pardon, teď ctu ze mate byt.
Příspěvek upraven 18.04.25 v 08:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:54
Za mě několik nápadů:
- jet tam už v pátek večer a nechat manžela si v sobotu pospat
- jet tam i s jeho synem, jestli není moc starý, třeba by si tam udělali spolu nějaký výlet a užili si to
- hlavně pochopit, že manžela to fakt nebaví a nikdy bavit nebude a to přijmout a podle toho se zachovat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 08:55
My máme chalupu 120 km a cesta teda trvá max cca 130 minut. Jak tam jezdíte těch 80 km?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiduNe
18.4.25 08:56
Nečtu celé, ale řekla bych toto. Tvůj manžel není tvůj otec tj. nemůžeš čekat, že se bude chovat obdobně. Chalupa ho nebaví přesto tam kvůli tobě jezdí. Není řada na tobě, abys udělala nějaké ústupky? Nemůžeš ho chtít předělat. Uvědom si, že se ti už sakra přizpůsobil. Ale tobě to nestačí, ty bys chtěla, aby ještě jásal. Nech ho jeden z těch dvou víkendů doma, ať se válí celé dva dny, když ho to baví a odpočine si po svém. Upřímně, na jeho místě by mě tohle povinné ježdění taky pěkně lezlo krkem. Neumím si představit, že bych každý druhý víkend musela jet někam, kde mě to nebaví.
Příspěvek upraven 18.04.25 v 08:58
- Citovat
- Upravit
18.4.25 08:58
Uprimne se divim, ze ti manzel uz davno nerekl, at tam jezdis sama. Ja bych teda takove harcovani ob vikend do neceho, co podle popisu pripomina spis nejakou pastousku s praci na zahrade, nedala ani omylem a mohl by se partner stavet na hlavu, aby mi to zprijemnil. Pro me osobne je vyhozeny den jak vyspavani do obeda, tak jezdeni porad dokola do jedne chajdy. Ani bych se na ten vikend netesila a proste bych se to snazila nejak prezit. Manzela chapu a za tebe me mrzi, ze jsi z toho smutna. Ale jak poradit, to nevim 
My mame s partnerem taky pomerne rozdilne konicky, tak neco delame spolu a neco kazdy sam s kamarady. Tohle bych u vas videla na tu druhou moznost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.25 09:01
Jen jsem prolítla, takže možná jsem něco pochopila blbě nebo přehlídla, ale… člověk se celej tejden stresuje v práci a když konečně přichází víkend, můžu vypnout a pořádně se prospat, tak mě partner nutí vstávat v sedm, makata trávit čas na chatě, kde to nemám rád? Co 14 dní? Noční můra.
Píšeš, že pro tebe je den „vyjet pozdě“, jak kdybys ho hodila do kontejneru. No tak pro něj je přesně takový celý víkend. Každý druhý.
Víš, ono je hezké, že jsi mu na začátku vztahu nadiktovala pravidla a buď mě s nimi ber nebo nech být, ale on si spoustu věcí člověk nedovede představit, dokud je nezažije a nežije v tom dlouhodobě. Neříkám, že by občas člověk neměl kvůli partnerovi zatnout zuby a vystoupit ze své komfortní zóny, ve fungujícím vztahu on zas někdy jindy udělá něco takového pro mne… ale fakt ne zatínat zuby a překonávat se každý druhý víkend. Tak si spolu sedněte a najděte kompromis. Zajede tam s tebo každou druhou-třetí návštěvu teda, jinak budeš jezdit sama. Beztak nemyslím, že by tam byl nějak k užitku a akorát se štěkáte a on je nas.anej. Proč mu to děláš.
Ale pokud je pro tebe středobodem manželství jezdit SPOLU co dva týdny na chatu a co víc, ještě aby on u toho vpadal spokojeně, nezbývá, než vyměnit partnera.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Mrzí mě u nás doma jedna věc, které jsem si všímala už u svých rodičů, nechtěla ji opakovat, ale bohužel ji opakuju. Před odjezdem na chalupu se většinou zhádáme
já se tam těším, je to pro mě relax. Manžel to respektuje, řekla jsem mu na začátku vztahu, že tohle je pro mě jedna z nejduležitějších věcí a do Prahy se za ním přestěhuju jen za podmínky, že tam budeme jezdit, že to potřebuju, zda to respektuje atd. jo, jo, vše jo.
Ve svém dětství jsme jedinou sobotu a neděli nevynechali při návštěvě prarodičů tam (už nežijí), táta někdy krafal, máma byla naštvaná že máme málo toho a onoho a kolik čeho a zda táta něco vzal nebo zapomněl atd.
Tohle jsem si říkala, že dělat nebudu a opravdu, neděláme, v tomto to funguje. Zapomenutí věcí nevadí, apod.
Ale jsou jiné problémy a mě to moc mrzí.
časem co přišly děti a mnoho stresu a práce a zdravotních komplikací, a také moji prarodče co tam žili, zemřeli, tak se frekvence a vš nějak pozměnilo. Jezdíme v sezoně jednou za 14 dní, to jsme ale jezdili i předtím. A mimo sezonu ne, tj tak 4 zimní měsíce tam vůbec nejsme. moje rodiče v zimě vidme jen třeba 4×. na vámnoce, na mikuláše a na jaro.
Ale to je v pohodě.
Co mě trápí je, že manžel je k odjezdům na chalupu, přestože tam v zimě ejezdíme vubec a na jaře jednou za 14 dní, velmi vlažný, je ten den nerudný že musí vstávat, apod. Vymlouvá se tam na zimu, když tam přijedeme tak tam jen sedí, leží…to je ok, já si ale pamatuju mého tátu, jak byl činorodý, i tchánovcům třeba udělal plot, vyrobil nám altánek v zahradě… prostě si to nějak taky užil, muj manžel vubec. On je z Prahy a nebere to tak rodinně, prostě není - li věc jeho, nehne tam prstem a nepřemístí an ručník.
Což chápu, ale přijde mi to fakt škoda. nemá absolutní zájem se tam zabydet. Chápu, ale mrzí mě to, přitom má cokoli dovoleno. Navíc je velký spáč, když chceme přijet na oběd, musí vstávat v sedm, jinak prostě nedojedeme nadvanáctou (máme to 80 km a opravdu jsme zkoušeli vše, abychom tam s manželem nepřijeli ve tři odpoledne, což je prostě pro mě demotivační a zdrcující. Kdyby bylo n něm, tak spí do dvanácti, pak se nasnídá, koukne na film, a ve tři odpoledne bychom vyrazili. Pro mě je takový den doslova hodit do kontejneru.
no, takže má budíka na sedmou v sobotu, aby se mnou zvládl tedy na tu dvanáctou na chalupu, a prostě celé ráno se musím koukat na to jak je protivný.
já ho chápu, má to jinak, ale mrzí mě to, od začátku vztahu jsem ho upozornovala, že jsem na chalupu fixovaná… i tak tam jezdíme málo, ale ani to se partnerov nelíbí, protože jednou za čtrnáct dní znamená, že jednou jede se mnou na chalupua druhý týden má syna z prvního manž, což on nebere jako víkend „pro sebe“.
ale cajk, mě asi je nejvíc líto, že tu chalupu „nežere“ jako já. :/
když přijedeme, zavře se v jedné místnosti a nevyleze z ní, max občas se jde projít na zahradu.
vím, nutit ho nemohu. jen je mi to líto a já už nevím jak bych mu to zpříjemnila.
on je prostě v tomhle jiný a on by si představoval domeček s klimatizací, myčkou, hlavně na léto i sušičkou, se žaluzemi, wifinou, internetem. To si myslím, že by se mu pak líbilo. Ale to není absolutně v našich fin možnostech zvládnout :/ je to stařičký dům, a já jsem ještě na MD, máme hypotéku na svůj byt a s penězi vycházíme tak tak, pro nás je velká investice i tam třeba vymalovat:/
no, strašně ráda bych mu nějak ty pobyty tam zpříjemnila. Samozřejmě že to bude spět k tomu, že tam budu jezdit sama, ale strašlivě a neskutečně mě to mrzí od našich znám jiný model. společně tam být, užívat si toho, zahrádky… manžel je k tomu stršně odmítavý. jemu by se to líbilo, kdby to mělo veškerý komfort, ale na to nemáme peníze, kytky jsou mu jedno, ale já tam jezdím právě kvůli kytkám a tak…
no, vím, že to musím zvládnout, chtěla jsem se jen vypovídat. je to škoda, když vidím že jsem tam vlastně sama…že tohle co je pro mě strašně důležité relaxacní a uklidnující, nemá u manžela sebemenší odezvu. já tam uklízím, já tam vařím, sekám trávník, on tam prostě je. když ho o něco poprosím, tak to udělá, ale jinak se tam nedotkne fakt ničeho krom záchodového prkýnka. jezdíme tam už deset let a vždycky to tak bylo. je mi to prostě líto, že se tam necítí jako doma. když se ho zeptá co by mu to pomohlo, tak asi by pomohlo kdyby měl vedle vlastní dům s klimatizací a wifinou a vším, ale ohužel - na to fakt nejsou peníze.
Přitom na návštěvě u kamarádů se chová daleko veseleji, přátelštěji, domáčtěji.