Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jít sama do bytu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.11.18 07:53
@terinka4444 píše: Šla bych do svého a uskromnila se. I na stýkání s přítelem to bude lepší. A třeba když budeš žít sama, tak ho snáze trkne společné žití. Rozhodně bych šla bydlet sama.
Souhlas. Přece musí pochopit náznak: „Chci s tebou bydlet a proto se stěhuji sama do bytu bez tebe.“ Nebo ne? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.18 07:57
Jinak, já bych to zkusila nahodit, jestli jste spolu pár měsíců a je ti 28, tak mi to nepřijde, že by to bylo nějak nemístné, se s ním zkusit domluvit. Čekat, jestli se sám vymáčkne, mi v tomto případě přijde zbytečné, vždyť po něm nechceš svatbu ani hypotéku, ale prostě jen zkusit bydlet ve společném nájmu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.18 08:23
@TrueIsFalse píše:
Souhlas. Přece musí pochopit náznak: „Chci s tebou bydlet a proto se stěhuji sama do bytu bez tebe.“ Nebo ne?
ne, jen spíš u něj být nemůžou a u ní s dalšími pěti lidmi v bytě také ne. Sama mu nechce říkat pojď se mnou bydlet, znají se krátce. Když bude mít své bydlení, tak mají své soukromí. Ale jestli chlapa netrkne tak zřejmá věc, tak je to potom těžký. Říct na férovku pojďme bydlet společně, to se zase honí hlavou, aby se chudák necítil do něčeho tlačný, však se okolo můžu stále musí tančit nějaké tanečky, víš jak, jejich mužství a ego nade vše. To pak jedna neví, co dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.18 08:46
Asi tady budu jedna z mála, ale raději než „víc přepočítávat výplatu“ bych ty tři tisíce odkládala do úspor a zůstala ve spolubydlení. Další věc je ta, že ve 28, sorry že to napíšu natvrdo, ale už není na co čekat - pokud jde o přítele - nahoď sestěhování, ať co nejdřív zjistíš, jestli stojí za to, nebo s ním ztrácíš čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.18 09:07
Taky jsem bydlela ve spolubydlení a když se mi naskytl pěkný byt i za solidní cenu, tak jsem do toho šla a musím říct, že to byl nejlepší krok dopředu. Máš klid, soukromí, moje kuchyn moje koupelna. Najednou jsem měla domov. Časem mi tam chyběl mužský ale i ten se našel 
Pravidelně jsme byli u mě a časem jsme se přestěhovali do nového společného bytu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.18 09:10
Sla bych do toho. I sama. Ale pritele bych si normalne zeptala, jestli se nechce sestehovat a urcite kolem neho nechodila jako kolem malovaneho velikonocniho vajicka. To me tedy v puvodnim prispevku trochu zarazilo. Nevim, jak to chlapi maji - kdyz me neco napadne nebo neco chci, tak to priteli proste reknu. Kdyz ti rekne, ze jeste ne, tak ne. Svet se kvuli tomu nezbori.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hroznej puberťák
27.11.18 09:12
Jako ptát se na něco takového v 28, to je fakt nářez
Po pár měsících (!!!) vztahu - pokud to teda vůbec je vztah, o čemž z popisu teda pochybuju - bych předpokládal, že ta potřeba být spolu co nejvíc a tudíž si vyřešit kde to bude nejlepší, už je aktuální dávno…
- Citovat
- Upravit
27.11.18 09:23
@terinka4444 píše:
ne, jen spíš u něj být nemůžou a u ní s dalšími pěti lidmi v bytě také ne. Sama mu nechce říkat pojď se mnou bydlet, znají se krátce. Když bude mít své bydlení, tak mají své soukromí. Ale jestli chlapa netrkne tak zřejmá věc, tak je to potom těžký. Říct na férovku pojďme bydlet společně, to se zase honí hlavou, aby se chudák necítil do něčeho tlačný, však se okolo můžu stále musí tančit nějaké tanečky, víš jak, jejich mužství a ego nade vše. To pak jedna neví, co dělat.
Kr*vina. Tohle dělají jen nesebevědomé puťky, které neumí jednat na rovinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.11.18 10:33
No je jasný, že chceš v 28 letech se začít osamostatňovat, vlastně se divím, žes to tak dlouho v tom spolubydlení s tolika lidmi vydržela. Na tvém místě bych určitě do samostatného bydlení šla. Myslím že ani není třeba jen vyčkávat, kdy se vyjádří přítel - normálně bych se ho zeptala.
Hele kdysi jsem byla v podobné situaci, řešila jsem bydlení (hledala jsem někoho k sobě do bytu a zrovna jsem byla čerstvě s novým přítelem) a na rovinu jsem se přítele zeptala, jestli to nechce zkusit a on souhlasil a po pouhém měsíci se ke mně nastěhoval. Jsme spolu už 8 let, jsme manželé a máme děti. Le my.jsme teda obecně takoví, že spolu jednáme na rovinu ve všem. Vážně na tom nevidím nic divného, že bys něco uspěchávala nebo tak, jestli spolu máte být, tak vám naopak společná domácnost prospěje. Hodně štěstí, ať se rozhodneš jakkoli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
