Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Taky to dělám. Normální věc. Přehrávání si různé možnosti pro rozhodování atd.
Někteří lidé mají bujnější fantazii. Myslím, že je to normální. ![]()
Nejsi náhodou sestřenice? https://www.emimino.cz/…adka-475413/
Když nic, přečti si diskusi. Takových je…
Jo já to měla hodně v pubertě, ale co si pamatuju, tak mám nějaké světy odjakživa
akorát čím jsem starší, tim míň mi nějak pracuje fantazie a taky je míň času na to, abych se jen zastavila a odplula myšlenkama kamsi ![]()
Já to dělám taky. Dokonce nemám ten svět jen jeden, mám jich víc. Jen na veřejnosti si musím hlídat, abych nepřepínala, měli by mě za blázna. To asi jsem, ale je mi to úplně ukradený, jsem tak spokojená a řeším sebe, mám svůj svět, svůj klid a svoje problémy a touhy a přání a sny. Nemusím tak zbytečně řešit kraviny okolo a nezajímají mě „problémy“ typu on o ní řekl tohle nebo ona řekla o své kamarádce A, B, C, D…ať si každej žije jak umí, ať mi daj pokoj a já dám pokoj jim…a jestli je to divný, tak jen houšť, protože já jsem takhle spokojená. Takže se vůbec ničeho neboj ![]()
Je to úplně normální denní snění. Podstatné je se nechovat ve fantazii a riskovat i realitu.
Nejsi v tom sama, dělá to spoustu lidí, ale málokdo to přizná ![]()
Jak mladá sem žila ve svých světech pořád, ted už sem postarší, tak už žiju spíš v realitě, ale někdy také unikám-když mám hodně starostí a stresu.
@Anonymní píše:
Dobrý den, jsem asi divná a hned popíšu proč si to myslím. Je mi necelých 16 let a chodím do “svého světa”. Prostě si pustím písničky a chodím po místnosti atd. a u toho si představuji různé věci. Někdy že jsem dospěla a žiju si svůj život a jindy zase, že jsem ve věku jako teď jen mám docela nereálný představy… Je to normální nebo ne? Někde jsem četla, že to dělá dost lidi, ale o nikom nevím..Máte taky svůj svět? Nebo měli jste?
Ne, nejsi divná. Buď ráda, že jsi člověk s fantazií. Já si ve čtrnácti představovala, že slova zamilovaných písniček, mého tehdy oblíbeného zpěváka, jsou určené pro mě. ![]()
Mam to porad, uz od velmi utleho veku
Pry vecne dite, ale at ![]()
Já jsem to dělala v mládí naprosto stejně, buď v klidu ![]()
Teď už s prací a dvěma dětmi na to nemám kapacitu, ale občas bych ještě ráda z té reality utekla ![]()
Není to nic výjimečného.
Od malička mám svůj svět a čím víc mě nudí realita, tím častěji v něm jsem ![]()
Čím jsem starší, tím lépe s tím umím pracovat. Jakmile začnu unikat příliš často, vím že je čas něco v životě změnit.
Zrovna nedávno jsem si říkala, jestli jsem normální, když to dělám i jako dospělá. Pro mě je to relax, únik, nepotřebuji TV, ale potřebuji chvíli pro sebe. Taky miluju knížky a toto jsou jen další příběhy v mě hlavě..
Taky jsem mela svuj svet, kde mi bylo dobre. Bylo to bezva. Uz nemam. Asi uz jsem stara. Je to skoda. Ani nevim, kdy zmizel.
Dobrý den, jsem asi divná a hned popíšu proč si to myslím. Je mi necelých 16 let a chodím do “svého světa”. Prostě si pustím písničky a chodím po místnosti atd. a u toho si představuji různé věci. Někdy že jsem dospěla a žiju si svůj život a jindy zase, že jsem ve věku jako teď jen mám docela nereálný představy… Je to normální nebo ne? Někde jsem četla, že to dělá dost lidi, ale o nikom nevím..
Máte taky svůj svět? Nebo měli jste?