Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Delala jssm to strasne moc, nez jsem mela deti. Ted uz na to neni tolik casu, ale obcas jeste utecu ![]()
Nevím teda jak přesně se u tebe projevuje, ale mohlo by se jednat i o maladaptivní snění ( v českém jazyce o tom moc ale najdeš)
Bez mého krásného imaginárního světa by ten reálný kolikrát ani nebyl k přežití… Nadsázka. Ale něco na tom je.
@Anonymní píše:
Nevím teda jak přesně se u tebe projevuje, ale mohlo by se jednat i o maladaptivní snění ( v českém jazyce o tom moc ale najdeš)
Tak tohle je hustý, v životě jsem tenhle pojem neslyšela, ale popis totálně sedí na to co jsem prožívala cca 15 let mého života.
Když se mi začala přibližovat 30, trash to samo nějak ustoupilo. Teda, ustoupilo to v době kdy jsem začala být spokojená se svým životem, myslím si že to má přímou souvislost ![]()
Teď už do říše bdělých snů utíkám jen příležitostně, většinou z nudy a už málokdy v me hlavě vznikají nové příběhy, většinou se vracím k těm starým, jako se člověk vrací k dobrému filmu.
A přijde vám normální, že třeba mám ve škole učitelku, kterou mám rada, tak ze si představuji, ze jsme kamarádky?
@Anonymní píše:
A přijde vám normální, že třeba mám ve škole učitelku, kterou mám rada, tak ze si představuji, ze jsme kamarádky?
No, pokud je to v rovině představ a nijak ji neobtěžuješ nebo dokonce nestalkuješ, tak je to v pohodě.
@Anonymní píše:
A přijde vám normální, že třeba mám ve škole učitelku, kterou mám rada, tak ze si představuji, ze jsme kamarádky?
To už mi přijde trochu nahraně. Aby Ti to v realitě nějak neujelo a nebyl z toho trapas. Já jsem di raději představovala filmové postavy, prostě něco víc mimo realitu. ![]()