Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dnes jsem měla nějaké pochůzky ve městě a poprvé jsem šla s nezataženým břichem. Bylo to tak úlevné, najednou jsem cítila, jak se celá klepu a vlním…to je nechutný! Připadala jsem si konečně svobodná, byla jsem to já! Ve 12 hod jsem si dala inzerát, že hledám někoho na dopisování a ve 14:30 už mám 2 odpovědi. To je neuvěřitelné. Rozhodla jsem se, že to zkusím, slibuju si od toho to, že v reálu se mi to bude příčit a zůstane to jen ve snách. Ještě jsem nikomu neodpověděla. Zároveň jsem napsala do sexuologické poradny a dnes byla na psychoterapii, samozřejmě jsem terapeutce nic neřekla, ale když jsem k ní šla, už jsem byla nalomená. Psát tady o tom mi pomohlo. Tahle diskuze bude mým spřízněncem, protože zatím nemám žádného důvěrníka. Je fajn to ze sebe vypustit. Strašně se bojím, že manžela zklamu, ale ujasnit si to musím, jinak nevím, jak bych dál dovedla žít.
@Alžběta1986 píše:
@Tomkins mozna je to tim, ze na psychoterapie chodim uz mnoho let, kvuli nasili v rodine, ktere jsem v detstvi zazivala, ted terapii ukoncuji a nikdy jsem nebyla vyrovnanejsi, vyresila jsem si vse, co jsem potrebovala a jsem stastna…ale me tabu zustalo zamceno, nemuzu rict terapeutce, ze me vzrusuji tlusti muzi,Mela jsem nizke sebevedomi a teprve po terapii jsem se prijala takovou jaka jsem…beham, dance workout…hybu se, jsem spokojena, uz neresim vahu, jim normalne, v nicem se neomezuji
Mě překvapuje, že na jednu stranu říkáš, jak ti psychoterapie pomohla, jak jsi díky ní vyrovnaná a šťastná… Ale zároveň se tam bojíš mluvit o něčem, co tě trápí.
Nemyslíš, že kdybys tohle téma probrala na psychoterapii, že by se taky možná z věty „Jsem úchyl a je mi ze sebe zle.“ stalo časem „přijala jsem se taková, jaká jsem. A jsem spokojená.“?
Resp. co nejhoršího by ti na to mohla psycholožka říct, kdyby ses jí svěřila?
@Tomkins je to mysleno tak, ze diky sve vnitrni spokojenosti priznavam svou pravou identitu, jedine co me trapi, jak s tim ven a strach z reakce okoli…ocekavam odmitnuti a proto bych to radeji potlacila
Me take neco fascinuje na tloustce, a to uz od detstvi.
Nemyslim, ze bych byla feedee nebo feeder. Sama drzim svou vahu do 60 kg nebo jen lehce pres, partnera mam stihleho a vzdy jsem vedela, ze chci mit stihle dite.
Presto mam obcas eroticke fantazie s tlustymi muzi a libi se mi, kdyz jsem naducana. Ne opravdu tlusta, ale abych vyplnila obleceni a mela krivky.
@Alžběta1986 píše:
@Tomkins je to mysleno tak, ze diky sve vnitrni spokojenosti priznavam svou pravou identitu, jedine co me trapi, jak s tim ven a strach z reakce okoli…ocekavam odmitnuti a proto bych to radeji potlacila
No právě proto mě zajímá, jakou reakci očekáváš od psycholožky, že se ti to téma před ní nechce otevírat?
Ahoj, jsem na tom uplne stejne, snad az moc podobne ve vsech detailech.
jen s tim rozdilem, ze jsem chlap.
na co jsem dosel za tech x let co s tim „bojuji“.
jsou chvile kdy si to uzivam a kdy to nesnasim.
Hodne me pomohlo se sejit s protejsky, ktere v tom taky „jedou“ upusti se tak para.
jinak to totiz v sibe dusis a je to zbytecne horsi a horsi.
upusteni pary je i treba to, jit si vyzkouset obleceni po fakt dobrym jidle, ale jen za cas atd. moznosti je spousta.
nikoho tim neohrozuji a drzi se to jak vahove tak soukrome v „spravnych“ mezich.
dokazal bych na tohle tema hodne pokecat
samozrejme anonymně i to ti pomuze, nejses sama a ver, ze se i zasmejes.
mam rodinu a nikdy ji to neohrozi!