Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem matka kráva?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.1.21 22:58
Dve malinke deti a starsi ma zjevne pro triletaky typicke obdobi vzdoru. Nic si nevycitej, zvladas to pekne a bude lip!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
22.1.21 23:01
Jo, hele, dobry. Moje Jednicka ve trech letech byla obcas fakt satan a obcas mi ruply nervy fakt hodne. Jsi hodna maminka, neboooj 
- Citovat
- Upravit
22.1.21 23:01
Ne jsi úplně normální. Niko není dokonalý a speciálně batolata mají talent svoje blízké chytit do jejich syrových emocí, se kterými si ještě neumí poradit.
Hele - vykašli se na veškeré svoje perfekcionisitcké představy co bys měla dělat abys byla ideální matka.
Perfekcionismus není ctnost, je to sebesabotáž, kdy si člověk zakazuje být spokojený a kdy namísto tady a teď se někam žene.
Obraz toho co matky musí je v dobách internetu a toho jak naší nejistoty umí využít prodavači nejrůznějších věcí a idejí je úplně nesnesitelný a nežitelný. Samy si na sebe nakládáme bič nesmyslných požadavků.
Takže redukuj svoje měla bych na naprosté minimum - s překvapením zjistíš že se nic nezhroutí a děti nezvlčí. Přidej trošku toho co opravdu chceš dělat. Ne co si myslíš že by bylo dobré.
Pak pro tebe bude daleko snazší vyjít s děckama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.21 23:07
Mooc vám děkuji za hezké odpovědi. Já jsem si říkala, že vykladam 3lete dceri takové věci a vlastně výčitky…a že si to ode mě nezaslouží, což nezaslouží…
Chci 2 věci- udělat si na obě holky více času, více si s nimi hrát více s nimi blbnout a začít venku běhat… aspoň 2× týdne, bez děti 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.1.21 23:09
Pracuji na ortodoncii a dudlík je v pořádku do dvou let. Už byste ho měli odbourat i na noc. Jinak nervy tečou občas všem. Mít dvě malé děti je náročné…až bude malá chodit do školky denně, zlepší se to.
- Citovat
- Upravit
22.1.21 23:11
Já to mám podobné, doma vzdorujici tříletý a k tomu rok a půl. Základem všeho je mít na tyhle základní věci režim. U nás se vstává před šestou, takže zapínám pohádku. Kolem půl osmé vylezeme z postele, povinně a bez řečí do koupelny, převléct, umýt se a vyčistit zuby. Ale já jsem fakt nekompromisní a o základních věcech s dětmi nesmlouvám. Dokud nejsou vyčištěné zuby, není snídaně. Když jsme vodila ráno do jeslí, tak jsem i tak sotva stíhala. To, že musíš dát někdy miminku přednost a dcera nemůže mít vše hned, přece neznamená, že jsi špatná máma. Vztekání a odmlouvání je v tomhle věku normální. Jen k těm trestům,, nebudu si s tebou hrát ". To nepokládám za rozumné, protože to dítě za hodinu neví, co se ráno stalo a kvůli čemu se zlobíš. Prostě v tu chvíli zasáhnout, třeba vypnutím té televize, kvuli které nechce. Dát najevo to, co je důležité a naopak klidně ustoupit v tom, co může počkat. A hlavně, nic si nevyčítat. Sourozenec jí jednou všechno bohatě vrátí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.21 23:18
Základní problém vidím v tom, že nemáte režim. První snídaně, zuby, převlíknout až pak pohádky. Nedivím se, že ti zlobí, když ty jednou tak a pak jinak. Děti mají rády stabilitu. Nastav režim a toho se drž. Ze začátku se bude vztekat, ale když pozná, že nepovolíš, bude dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.21 23:24
Já bych si to zjednodušila třeba tím, že bych jí na snídani nedávala na výběr, ale měla bych něco nachystaného co jí jen dám- třeba z předchozího dne upečenou zdravou buchtu, jogurt, ovoce… Tak to dělám já, abych byla ráno rychlejší a batole se mi nevzteklo. Vstane a během dvou minut už snídá a nediskutuje…:) Ale my máme celkově tu ranní rutinu a vstávání trošku jinak (taky mám ještě miminko). A určitě nejsi špatná máma, netrap se tím. Ono je těžké pořád vymýšlet jak to udělat, aby to s více dětmi nějak klapalo, když se jim permanentně mění požadavky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.21 23:30
@Lucie008 píše:
Základní problém vidím v tom, že nemáte režim. První snídaně, zuby, převlíknout až pak pohádky. Nedivím se, že ti zlobí, když ty jednou tak a pak jinak. Děti mají rády stabilitu. Nastav režim a toho se drž. Ze začátku se bude vztekat, ale když pozná, že nepovolíš, bude dobře.
S tím rezimem jsem si toho vědoma, ale já jí někdy tu TV musím pustit už před snídani, protože potřebuji dát spát miminko, tak aby mě chvíli nechala… ale máš pravdu, měla by mít zafixovane- vstát, zoubky, snídaně, převlečení atd…
- Citovat
- Upravit
22.1.21 23:33
@Lucie008 píše:
Základní problém vidím v tom, že nemáte režim. První snídaně, zuby, převlíknout až pak pohádky. Nedivím se, že ti zlobí, když ty jednou tak a pak jinak. Děti mají rády stabilitu. Nastav režim a toho se drž. Ze začátku se bude vztekat, ale když pozná, že nepovolíš, bude dobře.
Pod to se podepisuji. U nás to tak funguje a vím, že když v něčem ustoupim tak to je konec. U nás to jede každý den stejně jak přes kopirak, dcera přesně ví co bude, je už tak naucena a vše bez problémů. Taky na ni obcas zahulakam a pak se citim blbě. Ale jsme lidi a máme jen jedny nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.21 23:35
@Silver_Lining píše:
Já bych si to zjednodušila třeba tím, že bych jí na snídani nedávala na výběr, ale měla bych něco nachystaného co jí jen dám- třeba z předchozího dne upečenou zdravou buchtu, jogurt, ovoce… Tak to dělám já, abych byla ráno rychlejší a batole se mi nevzteklo. Vstane a během dvou minut už snídá a nediskutuje…:) Ale my máme celkově tu ranní rutinu a vstávání trošku jinak (taky mám ještě miminko). A určitě nejsi špatná máma, netrap se tím. Ono je těžké pořád vymýšlet jak to udělat, aby to s více dětmi nějak klapalo, když se jim permanentně mění požadavky…
Přesně tohle jsem si dnes řekla, že snídani vždy už nachystám předem a nebudu se jí ptát a prostě dostane to, co bude na stole… my jsme si vždy ty snidane moc užívaly, než se narodilo mimimko. Dělaly jsme livanecky, kaše, oblozene talíře, ona vždy seděla na lince a pomáhala…bylo to vždy super ale na dlouho a ten binec z toho… teď s mimi to ale už tak úplně nejde…snád si zvykne, když jí budu chystat dobroty
- Citovat
- Upravit
Anonymní
22.1.21 23:38
@Silver_Lining píše:
Já bych si to zjednodušila třeba tím, že bych jí na snídani nedávala na výběr, ale měla bych něco nachystaného co jí jen dám- třeba z předchozího dne upečenou zdravou buchtu, jogurt, ovoce… Tak to dělám já, abych byla ráno rychlejší a batole se mi nevzteklo. Vstane a během dvou minut už snídá a nediskutuje…:) Ale my máme celkově tu ranní rutinu a vstávání trošku jinak (taky mám ještě miminko). A určitě nejsi špatná máma, netrap se tím. Ono je těžké pořád vymýšlet jak to udělat, aby to s více dětmi nějak klapalo, když se jim permanentně mění požadavky…
A jaký je váš ranní režim a rutina, mohu li se zeptat? A ještě že se ptám tak hloupě, je lepší první čistit zoubky A pak až snidane či naopak? Přijde mi logičtější čistit po jídle, ale zase aspoň by to bylo hned z krku
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Dceři budou za týden 3 roky. Máme ještě půl roční mimimko. Trápí mě, že jsem někdy na starší dceru hnusná
ačkoli jí strašně miluji, jsou dny, kdy fakt vůbec neposlechne, nespolupracuje a já pak na ní zařvu a pak se cítím hrozně, protože si uvědomím, že je to jen malá holčička která za nic nemůže a že já jsem ta která má být nad věcí… jenže někdy je to fakt celkem náročné. Dcera nechodí ještě do školky respektive začaly jsme od ledna, byla 3× a pak kvůli covidu zavřeli. A nemá ani denní spánek, takže jsem s ní (a miminkem) celé dny, často sama…
je mi to vůči ní líto, že třeba kdybych na ní měla vice času, tak by spolupracovala lépe… dnes jsem se fakt citila jako hnusná matka a je mi to líto a stydím se…ale je toho na mě moc…příprava jídla pro nás a prikrmy pro miminko, vím, že můžu koupit, ale chtěla bych ji raději vařit domácí… domácnost, chci si s oběma holcickama přes den najít čas na hraní, na procházky a mít doma pořádek a čisto… A ačkoli chlap často vaří, chodí nakupovat a máme paní na vetsi úklid 1× týdne, přijde mi, že nic nezvládám tak, jak bych chtěla… hlavně mi přijde, že na holčičky, hlavně na tu starší, nemám tolik času, kolik bych chtěla
Popíšu dnešní ráno. Dcera vstala chtěla pustit tv (vstává kolem 8mi hodin, v tu dobu bývá mimimko už unavená- vstává před 6h, tak starší ráno tv vždy na chvíli pustím, ať můžu v klidu uspat mladší).
Takže chtěla tv, říkám, že první umyjeme zoubky, uceseme vlasy, pak tv, dceea strašně vzdorovala a smlouvala, že zuby neee že jen vlásky. A že má strašný hlad. Že chce vajíčko na mekko. Ok, jdu dělat vejce a říkám „dobře Aničko, po snídani vycistime zoubky " řev "mám hlad, mám hlad " do toho poplakavalo unavené miminko. Mimimko na rukách, do toho rychle mažu chleba k tomu vejci, dcera pořád řev "mám hlad ". Konečně vejce na stole, i pečivo.“ Aničko, začni papat, jdu dát sestřičku spinkat za chvili přijdu, budeme si mávat " - uspavam v kočárku na terase, dcera na mě vidí od stolu, je to otázka pár minut než mimi usne…
„Pěkně si mezitím připrav vajíčko " dcera je zvyklá si rozbijet skořápku a louoat… mimi usne, přijdu zpět do kuchyně, dcera ze chce TV a dudel a mličko. Ok, TV jsem slíbila, pouštím na chvíli, vajíčko už nechce, jen dudel a mlíko.“ Ok, tady máš mlicko, dudel je jen na spinkani, a pojď si vzít vajíčko " nechci nechci nechci. "Spapej něco, vždyť jsi to vajíčko tak chtěla, dej si trošku chlebíčku " neneee neee a řev. "Dobře, tak nejez, ale jdeme umýt ty zoubky " ne ne ne. Prostě uřvana, vztekla. Tekhle se chová poslední dobou často. Už mi ruply nervy a říkám jí "víš co, mám už tě plné zuby, žádná televize ani dudel nebude, slíbila jsi, že si umyhes zuby, řekla jsi, že chceš vajíčko, dostala jsi vajíčko, chtěla jsi mléko, dostala jsi mléko, chtěla jsi televizi, pustila jsem na chvíli televizi, ale když já tě žádám, ať si vyčistit zuby a sníš snídani, tak nic…tak já už tě dnes nebudu řešit nebudu s tebou mluvit a jestli si budeš chtít hrat, tak za mnou nechoď, já si s tebou hrát nebudu. " a pak jsem si ještě sama pro sebe řekla "to je neskutena pruda " ale dcera to 100%slyšela, protože stála hned vedle mě…
Pak si fakt šla hrát sama a byla moc hodná po zbytek dne..šly jsme k babičce, tak měla rozptýlení, pak v autě usla a já jí jen přenesla domů, takže v pohodě.. ale mám z toho rána špatný pocit celý den