Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@ValinkaRisa píše:
Jsme v nájmu. Ale aspoň smlouva je na mě. Z bytu se nehnu. Ať jde on. Máme rotvajlera, ten se bude udávat hodně těžko. Je to mladoch, rok a půl a je to zlatíčko. Ale já ho sama neuzivim a hlavne teď vidim jakej je problém a vencenim, kdyz děti marodi.
Pokud tam ten chlap nemá TP, tak mám jasno. Nemá tam co dělat, ikdyž je manžel.
Navíc ti dal do zastavárny noťas, šicí stroj, to kurec kde to jsme? Aby jsi mu v noci házela peníze z balkonu, protože on nemá? Kdo platí nájem? jídlo? Školku?
Dnes vyměň zámek a do svého bytu nepouštěj, nejlépe, kdybys měla kamaráda, aby ti pomohl, v případě, že by se ti tam dobýval. Když tak volej policii, protože pokud tam TP nemá, máš vyhráno. A zítra hned ráno podej žádost o rozvod.
@pe-terka píše:
Hele je to hrozné, zní to hrozně…Na druhou stranu, neznáš pozadí, co tomu předcházelo. Můžu spekulovat, ale s tím, jak je zakl. šíleně naivní a jaké si k sobě pouští protějšky (jeden parazit horší než druhý) dokážu pochopit, že rodiče mohou propadnout beznaději…
Ale mohlo to být taky jinak, nechci křivdit
Jo. Měli důvod. Původně mi pomoct chtěli, ja u nich bydlela týden a pak zjistila, ze jsem podruhé těhotná. Oni chtěli, abych šla na potrat, kdyz tatinek zdrhnul a nechal mě s ročním dítětem. Já se rozhodla, ze si dítě nechám. Původně jsme byli domluvení, ze jsem u nich na přechodnou dobu, nez si najdu bydlení. Jak se dozvěděli, ze odmítám potrat, rekli že mám teda dítě odnosit a pak ho nechat v porodnici a podepsat souhlas s osvojením. Prej mi jedno dítě s debilem staci. To byla podmínka toho, ze u nich můžu bydlet. A ještě mi napalili nájem jak cizímu. Za pokoj 10m2 po mě chtěli 6tis. Přitom za celý barák platili právě těch 6tis energie a poplatky. Děda naštěstí bydlí hned vedle a stal při mě. Vzal nás k sobě a pomohl mi najít bydlení. Prostě mě chtěli donutit k potratu a to za každou cenu. Nesměla jsem do obýváku, nesměla jsem používat rychlovarnou konvici, s malým jsem měla zákaz na zahradu, aby prej neposlapal trávu. Měla jsem zákaz splachovat po malý, prej abych neplytvala vodou, na vykoupani mi tata pořídil presipaci hodiny, jak se presypaly, tata sel a vypnul teplou vodu. A bylo mu jedno, ze třeba zrovna koupu maleho. Děda s nimi o tom mluvil a potvrdili mu, ze to dělají schválně, abych to těhotenství vzdala. Už si s nimi nemám co říct.
@ValinkaRisa dle toho, co píšeš, chtěli pro tebe to nejlepší. Sis dycky vybrala chlapa, co za nic nestál, ani alimenty neposílají, nic. Rodičům se nedivím, stačilo jedno dítě, né dva hladové krky, které neutáhneš. A to není rýpaní, to je krutá realita.
@ValinkaRisa tak trosku stim souhlasim co napsala hudecice Kdyz mi bylo 19 otehotnela jsem s jednim grazlem no co mam rikat nic moc a mama me taky posilala na potrat.. nechtela jsem a nasla jsem si grazla cislo dve..nastesti me odkopl brzo takze ac za minutu 12 jsem na potrat nakonec sla… nekdy se nechapou jak rodice tak deti.. je fakt ze mas sklony si hledat opravdu tragicky
Příspěvek upraven 23.10.16 v 18:05
Souhlasim s @hudečice je krasne mit deti, ale predtim jim zajistit zazemi a klidnou kompletni rodinu. Tvrdohlave trvat na svem, ale nemit pro dite ani korunu a stridat jednoho debila za druhym neni pro dite zrovna vyhra.
Az tak bych tve rodice neodsuzovala, samozrejme nebyla jsem u toho, ale chapu jejich nazory a predstavy toho, jak se nerozumne ritis do zivotniho pruseru.
M
@hudečice píše:
@ValinkaRisa dle toho, co píšeš, chtěli pro tebe to nejlepší. Sis dycky vybrala chlapa, co za nic nestál, ani alimenty neposílají, nic. Rodičům se nedivím, stačilo jedno dítě, né dva hladové krky, které neutáhneš. A to není rýpaní, to je krutá realita.
Tak to zase pozor. Já peníze měla, nechtela a nepotrebovala jsem, aby nás živili. Jen chvíli u nich bydlet, nez si něco najdu. A jak vždycky vybrala? Ex byl první a byli jsme spolu sedm let než se zbláznil. Naši ho měli rádi a furt nám podsouvali svatbu, kdyz jsem poprvé otěhotněla. S nynějším manželem jsme spolu čtyři roky, rok a půl manželé. První problémy začali asi před rokem, půl roku je to horší, asi i proto, ze jsem ten půl rok byla na něm finančně závislá. Vždycky se k nám choval pěkně, na 100%nahradil dětem tátu. Nevím, proc se tohle stalo, proc propadl automatům nebo kam to chodí. Možná proto, ze peněz měl vždycky dost a tak dřív moc nemusel řešit, ze za večer někde nechal třeba desítku. Celou noc jsem nespala a přemýšlela jsem nad tím. Jestli není způsob, jak mu naopak pomoct. Probírala jsem to s jeho kolegou z práce a taky říkal, ze nechápe, co se s ním stalo, ze byl vždycky fajn chlap. Tak nevim.
@ValinkaRisa tak zaklad je se ted postavit na vlastni nohy i kdyz pres xy exekuci trosku se divim ze to resis az ted
@ValinkaRisa Tak chápu, že tohle od nich bylo dost drsné a nátlakové…Na druhou stranu, mě by taky naštvalo, když by si dcera s někým pochybným pořídila druhé dítě. Resp. i kdyby neplánovaně, tak že s ním vůbec souložila.
Ale chápu, že se na ně už nechceš obracet ![]()
@pe-terka píše:
@ValinkaRisa Tak chápu, že tohle od nich bylo dost drsné a nátlakové…Na druhou stranu, mě by taky naštvalo, když by si dcera s někým pochybným pořídila druhé dítě. Resp. i kdyby neplánovaně, tak že s ním vůbec souložila.
Ale chápu, že se na ně už nechceš obracet
Já nevěděla, ze si už plánuje jinou rodinu. Tyden před tím jsme normálně byli u našich na oslavě tatovych narozenin. To ho ještě naší poklepavali po rameni jak se nám kluk povedl. No a pak po týdnu prostě přišel s tím, ze je zamilovanej do jiný a odchází. V tu dobu jsem už byla těhotná, ale nevěděla o tom. Když jsem to zjistila, uz jsem bydlela u našich. Na potrat jsem prostě nechtěla a už vůbec ne porodit a nechat ji v porodnici. Tahle podmínka byla a je pro mě nepřijatelná. Tím spíš, kdyz jsem potřebovala jen na chvíli někde složit hlavu, nez si najdu své bydlení. A jak jsem psala, ani jsem nepotrebovala finančně podporovat. V tu dobu mi i ex na kluka platil. Ale už nikdy za ním nepřijel. Pak mi i dal sto tis. na dceru Přestal platit až když se dozvěděl, ze mám přítele a bydlíme spolu. Já si zase nemyslím, ze byl až takový zmetek. Asi jsem mu to už odpustila. Rozhodl se, ze chce jiný život.
No teda nevím, ale chování rodičů mi v pořádku nepřijde. Pokud po nich nechtěla peníze, neměli právo nutit ji k potratu nebo nechání dítěte v porodnici
mohli vyjádřit svůj názor a být naštvaní, ale to je tak vše. A to chování k ní a vnoučeti, zákazy a příkazy… takhle se teda milující rodiče a prarodiče opravdu nechovají
že ji vyhodili, aby si to „vyžrala“ by se ještě dalo pochopit, ale, proboha, měla s sebou i malého syna, který za nic nemůže a odnesl to i on…
Kdyby byla sama, je to něco jiného, ale vyhnat na ulici malé dítě, které za vzniklou situaci nemůže? Dost bezcitné…
@ValinkaRisa píše:
Já nevěděla, ze si už plánuje jinou rodinu. Tyden před tím jsme normálně byli u našich na oslavě tatovych narozenin. To ho ještě naší poklepavali po rameni jak se nám kluk povedl. No a pak po týdnu prostě přišel s tím, ze je zamilovanej do jiný a odchází. V tu dobu jsem už byla těhotná, ale nevěděla o tom. Když jsem to zjistila, uz jsem bydlela u našich. Na potrat jsem prostě nechtěla a už vůbec ne porodit a nechat ji v porodnici. Tahle podmínka byla a je pro mě nepřijatelná. Tím spíš, kdyz jsem potřebovala jen na chvíli někde složit hlavu, nez si najdu své bydlení. A jak jsem psala, ani jsem nepotrebovala finančně podporovat. V tu dobu mi i ex na kluka platil. Ale už nikdy za ním nepřijel. Pak mi i dal sto tis. na dceru Přestal platit až když se dozvěděl, ze mám přítele a bydlíme spolu. Já si zase nemyslím, ze byl až takový zmetek. Asi jsem mu to už odpustila. Rozhodl se, ze chce jiný život.
To chování Tvých rodičů je dost smutné…
No, bohužel se člověk musí kolikrát spolehnout sám na sebe, hlavní je to nějak ustát finančně… ![]()
@Tris123 píše:
No teda nevím, ale chování rodičů mi v pořádku nepřijde. Pokud po nich nechtěla peníze, neměli právo nutit ji k potratu nebo nechání dítěte v porodnicimohli vyjádřit svůj názor a být naštvaní, ale to je tak vše. A to chování k ní a vnoučeti, zákazy a příkazy… takhle se teda milující rodiče a prarodiče opravdu nechovají
že ji vyhodili, aby si to „vyžrala“ by se ještě dalo pochopit, ale, proboha, měla s sebou i malého syna, který za nic nemůže a odnesl to i on…
Kdyby byla sama, je to něco jiného, ale vyhnat na ulici malé dítě, které za vzniklou situaci nemůže? Dost bezcitné…
Děkuji za pochopení. Cítila jsem to a stále cítím stejně. Nešlo ani tak o mě, i když bych od rodičů očekávala, ze me rozhodnutí budou respektovat, i když se jim nelíbí. Oni se s dalším vnoucetem nakonec smířili. Pro děti si jezdí a volají jim. Já se s nima bavim, ale už to nikdy nebude takové jako dřív. Odpustit jim to možná můžu, snad i proto, ze věděli, ze na ulici spát nebudu. Asi i počítali s tím, ze půjdu k dědovi. Nebo třeba k sestřenice, kamaradce apod. Ale nikdy jim to nezapomenu. Trochu nepochopili, ze se mi že dne na den změnil život, ze ani já nejsem robot bez citu. Ani jednou mě neobjali. Nebo neřekli třeba Nebreč, nejak to dopadne. Nikdy je už o pomoc prosit nebudu.
@ValinkaRisa píše:
Děkuji za pochopení. Cítila jsem to a stále cítím stejně. Nešlo ani tak o mě, i když bych od rodičů očekávala, ze me rozhodnutí budou respektovat, i když se jim nelíbí. Oni se s dalším vnoucetem nakonec smířili. Pro děti si jezdí a volají jim. Já se s nima bavim, ale už to nikdy nebude takové jako dřív. Odpustit jim to možná můžu, snad i proto, ze věděli, ze na ulici spát nebudu. Asi i počítali s tím, ze půjdu k dědovi. Nebo třeba k sestřenice, kamaradce apod. Ale nikdy jim to nezapomenu. Trochu nepochopili, ze se mi že dne na den změnil život, ze ani já nejsem robot bez citu. Ani jednou mě neobjali. Nebo neřekli třeba Nebreč, nejak to dopadne. Nikdy je už o pomoc prosit nebudu.
To mě moc mrzí
každý člověk by měl mít rodiče, kteří mu dávají najevo lásku a v případě problémů pomůžou..
snad to vše nakonec dobře dopadne, budu držet palce ![]()
@ValinkaRisa píše:
Já nevěděla, ze si už plánuje jinou rodinu. Tyden před tím jsme normálně byli u našich na oslavě tatovych narozenin. To ho ještě naší poklepavali po rameni jak se nám kluk povedl. No a pak po týdnu prostě přišel s tím, ze je zamilovanej do jiný a odchází. V tu dobu jsem už byla těhotná, ale nevěděla o tom. Když jsem to zjistila, uz jsem bydlela u našich. Na potrat jsem prostě nechtěla a už vůbec ne porodit a nechat ji v porodnici. Tahle podmínka byla a je pro mě nepřijatelná. Tím spíš, kdyz jsem potřebovala jen na chvíli někde složit hlavu, nez si najdu své bydlení. A jak jsem psala, ani jsem nepotrebovala finančně podporovat. V tu dobu mi i ex na kluka platil. Ale už nikdy za ním nepřijel. Pak mi i dal sto tis. na dceru Přestal platit až když se dozvěděl, ze mám přítele a bydlíme spolu. Já si zase nemyslím, ze byl až takový zmetek. Asi jsem mu to už odpustila. Rozhodl se, ze chce jiný život.
Tak z toho co píšeš jednání tvých rodičů určitě v pořádku není. Byla jsi v hodně citlivé situaci a jejich nátlak byl podlý…Chápu, že k nim už nemáš důvěru, tohle nejde zapomenout ![]()
Na druhou stranu, nespatřuji jako fér ani jednání otce tvých dětí…I když se zamiloval jinde a má „jiný život“, nelze ten předešlý smáznout, když v něm figurují dvě děti, které zplodil. A 100 tisíc jako vykoupení viny je hodně zbabělé.
Ale ted se vratme ke tvému aktuálnímu problému…Co tvůj manžel, má už zabalený kufry? Doufám, že neváháš…
@pe-terka píše:
Tak z toho co píšeš jednání tvých rodičů určitě v pořádku není. Byla jsi v hodně citlivé situaci a jejich nátlak byl podlý…Chápu, že k nim už nemáš důvěru, tohle nejde zapomenout
Na druhou stranu, nespatřuji jako fér ani jednání otce tvých dětí…I když se zamiloval jinde a má „jiný život“, nelze ten předešlý smáznout, když v něm figurují dvě děti, které zplodil. A 100 tisíc jako vykoupení viny je hodně zbabělé.
Ale ted se vratme ke tvému aktuálnímu problému…Co tvůj manžel, má už zabalený kufry? Doufám, že neváháš…
To sice jo, ale už ho neresim. Je to podlé, ale zase aspoň nám neotravuje život, jak to jiní tatinkove dokážou. A manžel? Nemám na to ho vykopnout na ulici. Hlavne po tom, co jsem mluvila s jeho kolegou z práce. Probírali jsme to hodně dlouho a on se za nej přimlouvá, at se k němu neotacim zády a že mu zkusíme společně pomoct. Ze po tom, co by pomoc odmítl, at ho vykopnu. Manžel se domů vrátil, omlouval se a opět slíbil, ze to bylo naposled. Nevěřím mu to, rekla jsem mu, ze si ma do měsíce najít jiné bydlení a odejít. Dneska by si ho měl ten kolega v práci podat a prej se pokusí mu promluvit do duše, podle jeho reakce se uvidí. Z pohledu manžela jsem to nechala tak, ze jsme skončili. Treba ho to nakopne.