Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě přijde, že máš docela sílu s nepřízní bojovat. Mít za sebou co ty, tak nevím nevím jak daleko bych to dotáhl.
To je mi moc líto, že jsi neměla hezké dětsví. Co tvoje děti? Jinak by asi nebylo od věci zajít si k psychologovi, třeba by ti pomohl nějakým způsobem vyrovnat se s minulostí.
Nevim, kde tu silu beru. Mam porad pocit, jako bych stala ode vsech stranou a koukala na ne, jak jsou stastni. Vim, ze to tak uplne neni, ale rozhodne maji vic uspechu nez ja. Tak si tady tak filozofuju.. Chtela bych, aby svet fungoval jinak. Anebo prisel nekdo a rekl, bohuzel, tohle je zivot a tak ma vypadat. Jenze me porad pripada, ze takhle nema vypadat. Snazim se, abych si ho udelala jednodussi a veselejsi, ale nejde mi to. Proste me ten svet porad ukazuje, ze je jen zlej.
Ono jakej je svět dost záleží na úhlu pohledu. Hodně dělá, jestli si máš s kým opravdu pokecat. Věci to nezmění, ale může jim to dodat perspektivu a budeš je vnímat jinak.
Prestan cokoliv resit a o cokoliv se snazit. Nema -li problem reseni, vyresi se sam
Máš toho docela dost za sebou a je to smutné…Jednou ale to slunce musí vyjít. Co poradit? Bojuj. Jednou se ta smůla přece musí zlomit. Držím ti palce. ![]()
Vstup do psychoterapie a dovol si odpustit sobě samotné, dovol si uzdravit staré rány.
Pro začátek si sežeň knížku https://www.megaknihy.cz/…oholiku.html
Nejsi v tom sama, není to tvoje vina. Jde překonat zátěž, kterou na tebe navalili, jde najít spokojenost se sebou. Je to nesmírně těžké, ale jde to. Psychoterapie v tom umí hodně pomoci.
Zkusila bych hledat někoho, kdo pracuje se systémem Virgine Satirové, na podobné problémy je to jemný a docela účinný nástroj.
http://www.satirova.cz/kdo-jsme/
http://www.satir-institut.cz/terapeuti
plus google, protože ti co v dané metodě mají výcvik nemusí být organizovaní v jedné či druhé české společnosti.
Ahoj, hledam kam patrim, jak se nazyva moje situace.
Narodila jsem se jako prvni dite dvoum alkoholikum. Moji rodice spolu od meho narozeni nebydleli. Matcina tchyne neprijala matku, otcova tchyne neprijala otce. Jak hluboce byly vztahy naruseny si nepamatuju, byla jsem mala. V peci me meli vicemene babicky, kdyz obe umreli, meli se o me starat rodice, coz se uplne nestalo. Uz tehdy jsem mivala pocit, ze jsem se nemela narodit, aniz by mi to nekdo rekl. Nevyvedli si mi dve manzelstvi, otcove alimenty neplati a celkove se to se mnou tahne doted. S rodicema se nestykam, nevim kde jsou, jsou rozvedeni a alkoholici. Pocit, ze tu nemam byt, ze se mi nedari, ze jsem se narodila spatne mam porad. Nemam zazemi, domov, Nostalgicky vzpominam na neco, co se ani nestalo. Ze jsem nekdy byla stastna. Mozna si to muj mozek vsugeroval. Mam pocit, ze mi neco unika, ze mam byt nekde jinde, ze patrim jinam ale nevim kam, nedokazu si predstavit kam. V neposledni rade.. snazim se zit jako normalni slusny clovek..Cim vice se snazim, tim vice se vsechno kazi. Uz jsem nekolikrat rezignovala, vlastne pokazde, kdyz se neco pokazi. Rikam si, stejne to nema cenu, stejne to dopadne spatne, stejne je to k nicemu. Kolikrat jsem se motivovala a stejne me dostal vetsi ci mensi problem. Dobre zpravy ke me neprichazi. Kolikrat nevim, kde vubec beru silu dal pokracovat, jedu jak nejakej automat. Nemam fungujici rodinu, nemam vlastni domov, nemam zdrave deti a nemam stesti. Tak co se mnou?