Kam umístit dospělého částečně ochrnutého

Anonymní
25.2.13 21:49

Kam umístit dospělého částečně ochrnutého

Je to velice citlivé téma, raději anonym.

Půl roku je můj příbuzný v nemocnici, nyní cvičí dennodenně, aby se mu to lepšilo.
Je po těžké havárii, když jej vrtulník převážel do Brna, visela mu hlava jen na kůži. Doktoři mu dávali 7% života. Měl zlomené skoro všechno - krk - dva obratle, žebra, ruce, nohy a to na několikrát, pánev. Nyní je ve stavu - hýbá pravou polovinou těla, levá polovina je horší, rameno vůbec, ruka dole jen lehce prsty, nohu si přitáhne v kolenou trochu nahoru. Když leží, sám se neotočí, nesedne si, nelehne si, nedostane se sám na vozík. Nepřevlékne se sám, sám si nedojde na wc. Potřebuje pleny a cévku. Sám se nají, napije, oholí se, učeše - ovšem, když už sedí na vozíku, když jej tam umístí ošetřovatelé přes jeřábek. Takže váží kolem 100 kg. O co mi jde. Má čtyři děti, stará se o jeho blaho jedině můj muž, a já zařizuji veškeré jeho záležitosti, co se týče jeho financí, domu. Mám černé svědomí, protože vím, že se o něj nebudu moci postarat, u nás to není možné, u něj doma by to šlo, ale zase nemohu nechat rodinu doma o 20 km dál. Máme dvě malé děti, budu ještě rok doma, pak nastupuji do práce, manžel také pracuje. Platíme úvěr na dům, konečně si říkám, že až nastoupím do práce, bychom se mohli trochu sebrat a začít trochu žít, občas jet na výlet, jet na dovolenou, normální žádný luxus, na dovolené jsme skrz hypotéku nemohli jet aniž jsme neměli děti, tak jsme deset let nikde nebyli. Dopřát holkám slušné bydlení, chtěli bychom jim opravit pokojík, takto kdybychom se museli o něj, bychom nikam nemohli, nic bychom vlastně nemohli, ani jej neunesu, sotva teď uvalím 20 kg holku, natož 100 kg nemohoucího.

Co dělat dál, netuším, kam jej nejlépe umístit, aby mu nic nescházelo, bylo o něj dobře postaráno. Poradíte někdo?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2412
25.2.13 22:07

Ahoj, nevím, jestli je stále váš příbuzný na odd. chirurgie a tam rehabilituje nebo již na LDN, nyní se to teda tak nejmenuje, ale je to centrum následné péče, kam doporučí a přemístí dané oddělení. Tam by mohl být a rehabilitovat nějaký čas. Jinak pokud si zažádáte, můžete mít i na nějakou dobu, také na doporučení z nemocnice, ošetřovatelku a rhb zdarma doma.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
dada1511
25.2.13 22:15

Tak může být i doma, akorád to chce zařídit peč. službu která přijde jak bude potřeba, vědšinou se to domlouvá i 3 krát denně, tak aby mu nachystali popř. ho i nakrmili, samozřejmě plus hygiena. Nevím kolik je mu let, ale asi bude mladý, možná by jste to mohli zkusit, jak to bude fungovat než ho hned někam dávat :nevim:.Zaplatilo by se to z příspěvku na péči. Najdi si u vás v okolí dům s peč. službou a tam najdeš info.Tam ti i poradí ohledně případného umístění, vědšinou jsou v těchto domech i bezbariérové byty, kam ho lze umístit a kde ho též bude kontrolovat peč. služba, ale je tam čekačka, takže podat žádost co nejdříve. Je to důstojnější než LDN.

Příspěvek upraven 25.02.13 v 22:18

  • Nahlásit
  • Citovat
11484
25.2.13 22:18
@Anonymní píše:
Je to velice citlivé téma, raději anonym.

Půl roku je můj příbuzný v nemocnici, nyní cvičí dennodenně, aby se mu to lepšilo.
Je po těžké havárii, když jej vrtulník převážel do Brna, visela mu hlava jen na kůži. Doktoři mu dávali 7% života. Měl zlomené skoro všechno - krk - dva obratle, žebra, ruce, nohy a to na několikrát, pánev. Nyní je ve stavu - hýbá pravou polovinou těla, levá polovina je horší, rameno vůbec, ruka dole jen lehce prsty, nohu si přitáhne v kolenou trochu nahoru. Když leží, sám se neotočí, nesedne si, nelehne si, nedostane se sám na vozík. Nepřevlékne se sám, sám si nedojde na wc. Potřebuje pleny a cévku. Sám se nají, napije, oholí se, učeše - ovšem, když už sedí na vozíku, když jej tam umístí ošetřovatelé přes jeřábek. Takže váží kolem 100 kg. O co mi jde. Má čtyři děti, stará se o jeho blaho jedině můj muž, a já zařizuji veškeré jeho záležitosti, co se týče jeho financí, domu. Mám černé svědomí, protože vím, že se o něj nebudu moci postarat, u nás to není možné, u něj doma by to šlo, ale zase nemohu nechat rodinu doma o 20 km dál. Máme dvě malé děti, budu ještě rok doma, pak nastupuji do práce, manžel také pracuje. Platíme úvěr na dům, konečně si říkám, že až nastoupím do práce, bychom se mohli trochu sebrat a začít trochu žít, občas jet na výlet, jet na dovolenou, normální žádný luxus, na dovolené jsme skrz hypotéku nemohli jet aniž jsme neměli děti, tak jsme deset let nikde nebyli. Dopřát holkám slušné bydlení, chtěli bychom jim opravit pokojík, takto kdybychom se museli o něj, bychom nikam nemohli, nic bychom vlastně nemohli, ani jej neunesu, sotva teď uvalím 20 kg holku, natož 100 kg nemohoucího.

Co dělat dál, netuším, kam jej nejlépe umístit, aby mu nic nescházelo, bylo o něj dobře postaráno. Poradíte někdo?

a co zkusit nějaké lázně, jestli by se mu to tam alespoň trošku nezlepšilo. Vím, že jezdí děto s DMO a májí docela pokroky, ale je to hodně drahý. Nic jinýho mě momentálně nenapadá :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22159
25.2.13 22:20

Každá nemocnice má sociální pracovníky, kteří ti pomůžou najít vhodné zařízení, pomůžou vyřídit příspěvky a pomůcky. Určitě bych se obrátila na ně.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14857
25.2.13 22:22

Tohle mi na pecovatelskou sluzbu doma prijde jeste malo, ted asi LDN, jestli se podari vice zrehabilitovat, tak by to slo.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
44
25.2.13 22:23

Tak pokud by měl být doma, nemůže s touto diagnózou zůstat sám 24 h. Dá se zajistit příspěvek na péči a z něj platit sociální sliužby - pečov. služba, asistent…
Také je možné zajistit domácí péči - dochází zdravotní sestra, která zvládne v domácím prostředí úkony, které provádí i v nemocnici - péče o cévku, oš. RHB, podávání léků, infúzí… Tu ordinuje praktický lékař, na pojišťovnu jsou možné max. 3 návštěvy denně, včetně víkendu. V praxi však lékař ordinuje 3 návštěvy výjimečně - většinou u pac. s rakovinou.
Pak je možné lůžkové zařízení - nejlépe s rehabilitací, ale to je také placené. LDN je možná max. na určitou dobu a není pro takového pac. vhodná.
Píšeš, že má 4 děti, nešlo by se domluvit na střídání?

Také znám fyzioterapeuta, který oš. pac. v domácí péči, není ovšem na pojišťovnu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
64
25.2.13 22:28

Tohle je hrozně složitý :( Dělám sociální pracovnici v nemocnici a zrovna tohle je moje práce, hledat pro lidi umístění… a moc kvalitních možností není :( Hodně záleží na věku a prognóze a bohužel i na financích. Domů se dají nakombinovat až 3 služby, Homecare, pečovatelská služba a osobní asistence, ale je tam nutná peče rodiny (u takhle nepohyblivého člověka). S umístěním je to těžký, kvalitních zařízení je jako šafránu, ono vlastně i na obyčejnou LDN je někdy problém se dostat (alespoň v Praze) a o kvalitnějším zařízení s dobrou RHB ani nemluvím :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2412
25.2.13 23:06

@sallome nám bylo, teď v lednu, když babička ležela v nemocnici po mrtvici, řečeno, že ode dne, kdy podají žádost, myslím tím oddělení, kde babička v danou dobu ležela, umístí se do LDN ( centrum následné péče) do týdne(jsme z Prahy). Pokud by jsme ale žádali, kdyby byla babička již doma, neměla by v podstatě šanci se tam dostat. Takže pokud je příbuzný zakladatelky ještě v nemocnici, zkusila bych to.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25.2.13 23:36

V Brně funguje velice dobře ParaCentrum Fenix - ti mají i osobní asistenci a jsou specializovaní na lidi po úrazu páteře. Nebo ještě Liga vozíčkářů. Nebojte se svěřit ho do péče profesionálů.

A že na to nejsou peníze? Asi je holt potřeba vyřídit invalidní důchod a pro tebe příspěvek na péči. Případně ještě pohledat pojistky, jestli nějaké nebyly uzavřené - i kdyby pojišťovna odmítla plnění, tak se nenechat odbýt, ale odvolat se, protože oni zamítají v prvním kole skoro všechno. Nespokojte se s menší částkou, než vám vyčíslí lékař - často pošlou jen částečné plnění, aby klient „držel hubu“.

Stav byl způsobem autonehodou - kdo je viníkem? Nebojte se soudit. Tady nejde jen o vaše pohodlí a peníze, ale o tchánův nárok na lepší život, než někde po LDN. Ne že by se tam o ně nestarali dobře, to si netroufám tvrdit, ale doma, mezi vlastními, to je pro pacienta mnohem větší motivace.

Proč tak upozorňuji na peníze? Nejprve bude potřeba upravit dům na bezbariérový, pak nákup vozíku, jeřábu, speciální polohovací postele, hygienických pomůcek a v neposlední řadě i ti osobní asistenti něco stojí… Vy nemáte povinnost se nechat zničit jen proto, že tchán měl úraz… ale on na druhou stranu si zaslouží kontakt s rodinou a život v jeho domě, pokud je to jen trochu možné.

Nebojte se, že by vám ho poslali domů, aniž by uměl sám sedět na vozíku atd. Z nemocnice půjde do rehabilitačního ústavu, lidi z okolí Brna jsou často posílání do Hrabové u Ostravy, tam si pobudou cca půl roku, než se vše naučí a než jim rodina zvládne zařídit bezbariérové bydlení… Nejste na to sami, co nejdříve se obraťte na Fenix nebo Ligu, oni poradí, pomohou, povzbudí. Myslím, že si tchán zaslouží vědět, že s ním v životě i nadále počítáte, jen že to bude s takovými a takovými úpravami.

Přeji mnoho sil.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.2.13 23:48

Vložím anonymně, jelikož je to citlivé a nerada bych byla ukamenována. Chápu zakladatelku, která má svůj život a svojí rodinu.
ALE…a to je důležité, nerada bych byla hnusná, ale co kdyby ses ocitla v jeho situaci?? Pi těžkém úrazu, dlouho mimo domov, jen lékaři a sestry, takže zcela anonymní a neosobní prostředí. Co by sis přála?? Ale pravdu, nemusíš ji sem psát, co by sis myslela o jediných příbuzných kteří Ti zůstali???
Já osobně vím, že život s malými dětmi je velká starost, ale každý dobrý skutek se ti jednou vrátí, stejně ak jako sobectví a ty skutky zlé.
Dát ho do ústavu, bych brala jako velký podraz a neskutečnou křivdu, on ví jak na tom je, on chce jen být konečně s rodinou.
Samozřejmě že k vám bude denně docházet reahbilitační sestra, ale nebude mu chodit v nemocnici k pronajatý posteli!!
a že jste nikde nebyli??? Já nebyla nikde 7 let co jsem byla sama s dětmi, pak dalších 5 co jsme se dostávali ze srabu, pak jsme jeli všichni dohromady k moři a od té doby už 10 let zase nikde.
A má být?? Mám jiné priority!!
Pokud chceš aby o něj bylo dobře postaráno, vem si ho domů, protože tou péčí o jeho „dobro“ se snažíš jen ze sebe setřást pocit viny!!

  • Nahlásit
  • Citovat
35127
26.2.13 07:00
@Anonymní píše:
Vložím anonymně, jelikož je to citlivé a nerada bych byla ukamenována. Chápu zakladatelku, která má svůj život a svojí rodinu.
ALE…a to je důležité, nerada bych byla hnusná, ale co kdyby ses ocitla v jeho situaci?? Pi těžkém úrazu, dlouho mimo domov, jen lékaři a sestry, takže zcela anonymní a neosobní prostředí. Co by sis přála?? Ale pravdu, nemusíš ji sem psát, co by sis myslela o jediných příbuzných kteří Ti zůstali???
Já osobně vím, že život s malými dětmi je velká starost, ale každý dobrý skutek se ti jednou vrátí, stejně ak jako sobectví a ty skutky zlé.
Dát ho do ústavu, bych brala jako velký podraz a neskutečnou křivdu, on ví jak na tom je, on chce jen být konečně s rodinou.
Samozřejmě že k vám bude denně docházet reahbilitační sestra, ale nebude mu chodit v nemocnici k pronajatý posteli!!
a že jste nikde nebyli??? Já nebyla nikde 7 let co jsem byla sama s dětmi, pak dalších 5 co jsme se dostávali ze srabu, pak jsme jeli všichni dohromady k moři a od té doby už 10 let zase nikde.
A má být?? Mám jiné priority!!
Pokud chceš aby o něj bylo dobře postaráno, vem si ho domů, protože tou péčí o jeho „dobro“ se snažíš jen ze sebe setřást pocit viny!!

to jsou kecy, ktere sis mela nechat
Pohled člověka, ktery situaci nezažil, ale moralky ma na rozdavani.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.2.13 07:56

Je to těžký, kamarádka skončila na vozíku, byla v Kladrubech, pak jí pustili, byla u ségry - měla půjčnou el. polohovací postel, vozík, ségra jí přebalovala, nechávala jí jídlo na stolečku a mezitím chodila do práce. Kamarádka tam celý dny koukala na TV. Pak už to nešlo, tak skončila v LDN v Motole. Asi půl roku mi posílala depresivní zprávy, že tam chcípne, pak uvažovala o něčem jiném, ale na to by neměla peníze. A pak najednou obrovskej obrat, začali tam s ní cvičit a teď už má za sebou první krůčky a plno optimismu. U ségry akorát čuměla na bednu, takže v tomhle případě jí je v LDN daleko lépe a opravdu jí tam pomohli.

  • Nahlásit
  • Citovat
64
26.2.13 08:42

@Gábííí Z domova to jde také, spíš jde o to, že obvoďákům se to nechce vyřizovat, pro ně je jednodušší a rychlejší poslat toho člověka opět do nemocnice, každopádně z nemocnice je to snazší, většinou je místo i do toho týdně, ale někdy je to opravdu echtLDN. Záleží na tom odd., na kterém leží, jak moc velký tlak na lůžka mají, potom je sociální pracovnice nucená najít cokoliv a rychle :( Jsou období, kdy je Praha tak plná, že se pražští pacienti posílají i mimo Prahu (ale někdy je to v rámci kvality i lepší).
A co se otázky domů X ústavní zařízení týče… Já hluboce obdivuju každého, kdo si vezme nemocného člověka domů. Sama ze své práce vím, jak je to složité. Náš stát bohužel nepodporuje to, abychom se o nemocné mohli dobře starat doma. Vyřízení příspěvku na péči zabere pár měsíců a to ještě není jisté, zda a kolik pacient dostane, takže to dobu čekání vše hradí z úspor. A člověk, který se rozhodne pečovat…pokud je to člověk v produktivním věku…kdo si dnes může dovolit odejít z práce? Samozřejmě záleží na délce pečování, ale zrovna tento případ na mě nedělá dojem, že by šlo měsíční záležitost. Pokud jde o mladšího člověka, může takto žít roky. Takže rozhodně neodsuzuju nikoho, kdo nemocného umístí. Ale ono je to opravdu hrozně složitý a každý případ je jiný…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8781
26.2.13 08:48
@Anonymní píše:
Vložím anonymně, jelikož je to citlivé a nerada bych byla ukamenována. Chápu zakladatelku, která má svůj život a svojí rodinu.
ALE…a to je důležité, nerada bych byla hnusná, ale co kdyby ses ocitla v jeho situaci?? Pi těžkém úrazu, dlouho mimo domov, jen lékaři a sestry, takže zcela anonymní a neosobní prostředí. Co by sis přála?? Ale pravdu, nemusíš ji sem psát, co by sis myslela o jediných příbuzných kteří Ti zůstali???
Já osobně vím, že život s malými dětmi je velká starost, ale každý dobrý skutek se ti jednou vrátí, stejně ak jako sobectví a ty skutky zlé.
Dát ho do ústavu, bych brala jako velký podraz a neskutečnou křivdu, on ví jak na tom je, on chce jen být konečně s rodinou.
Samozřejmě že k vám bude denně docházet reahbilitační sestra, ale nebude mu chodit v nemocnici k pronajatý posteli!!
a že jste nikde nebyli??? Já nebyla nikde 7 let co jsem byla sama s dětmi, pak dalších 5 co jsme se dostávali ze srabu, pak jsme jeli všichni dohromady k moři a od té doby už 10 let zase nikde.
A má být?? Mám jiné priority!!
Pokud chceš aby o něj bylo dobře postaráno, vem si ho domů, protože tou péčí o jeho „dobro“ se snažíš jen ze sebe setřást pocit viny!!

Já kdybych se dostala do takové situace tak vím, že bych byla radši někde v domě s nějakou péčí. Nejsem totiž typ člověka, co chce někomu měnit život a „kazit“ mu ho. Žijeme jen jednou, takže by mi stačilo kdyby za mnou chodili na návštěvy.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama