Kdo překonal nevěru

Napsat příspěvek
Velikost písma:
215
13.7.20 09:39
@Anonymní píše:
Myslím si to samé, co @smířený
Je nesmysl nutit ho říkat, že tě miluje. Ani to nic neznamená. Nemůže tě milovat, když ti zahýbá nebo zahýbal. Nebo může, ale ne tak hluboce, aby to, co říkal, byla pravda, Radši ať to neříká a řekne mi to třeba za pár let, ale bude tomu věřit on i já.
Vím, že je to taková náplast na duši, ale vidíš, že stejně sama řekneš, že mu to moc nevěříš, když ti to udělal,
Tyto slova fakt nejsou důkazem lásky a věrnosti.
Ale já už to mám za sebou trochu dýl než vy, holky, vy, co to víte pár měsíců to máte ještě čerstvé a tehdy jsem na tom byla stejně.

Taky je to už pár let,,,a sama to nikdy neřekne. Ani nemusí,,,pohladí, podívá se do očí a ja pochopím. Někomu to prostě nejde, ale dá to jinak najevo, že mu na tobě záleží.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
215
13.7.20 09:43
@Anonymní píše:
Víš co, mě to - odpustíš, ale nezapomeneš, připadá taková trapná fráze. Jasně že nezapomeneš, to by ti museli udělat lobotomii mozku!
Ale odpuštění pro mě znamená mít opět stoprocentní důvěru a to ti skoro každý napíše, že nemá.
V opačném případě to není odpuštění. Ale je možné, že to chápeme oba jinak.
Odpuštění není jen to, že už se k tomu nevracíš a že se snažíš na to nemyslet. Já myslím, že opravdově odpustit nedokáže téměř nikdo.
:palec:, Jinak když spálila hrnec a málem jsme vyhořeli,,,taky jsem odpustil,,,ale nezapoměl. :pankac:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5752
13.7.20 12:57
@Anonymní píše:
Víš co, mě to - odpustíš, ale nezapomeneš, připadá taková trapná fráze. Jasně že nezapomeneš, to by ti museli udělat lobotomii mozku!
Ale odpuštění pro mě znamená mít opět stoprocentní důvěru a to ti skoro každý napíše, že nemá.
V opačném případě to není odpuštění. Ale je možné, že to chápeme oba jinak.
Odpuštění není jen to, že už se k tomu nevracíš a že se snažíš na to nemyslet. Já myslím, že opravdově odpustit nedokáže téměř nikdo.

Tam jde o to, jestli s tou nedůvěrou (= nejistotou věrnosti protějšku) dokážes žít. Já mu třeba stoprocentně věřím v jiných oblastech, ale v oblasti sexuální věrnosti ne. Ale třeba to, že s tím člověkem zůstaneš a dáš mu ještě šanci, je vlastně určitá forma odpuštění, ne?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.7.20 13:28
@akavi píše:
Tam jde o to, jestli s tou nedůvěrou (= nejistotou věrnosti protějšku) dokážes žít. Já mu třeba stoprocentně věřím v jiných oblastech, ale v oblasti sexuální věrnosti ne. Ale třeba to, že s tím člověkem zůstaneš a dáš mu ještě šanci, je vlastně určitá forma odpuštění, ne?

Nemyslím si, že to, že s ním zůstaneš a dáš mu šanci, je forma odpuštění. Je to spíš forma smíření a vyhodnocení si, že je to pro tebe nějakým způsobem výhodnější, než odejít. Jsou ženy, co zůstanou a neodpustí celý život, mají v sobě tu výčitku a pocit zrady i po 30- ti letech.
To, že s tím dokážeš žít ještě neznamená, žes odpustila. A ano, bavím se o odpuštění a vrácení důvěry ve smyslu, že je ti ten parner věrný fyzicky i psychicky. Ne o tom, že mu věříš, když ti řekne, že vyzvedne dítě nebo zaplatí dovolenou.
Pro mě je teda odpuštění úplně jiný level, než smíření se s nevyhnutelností situace a výběrem pro mě nejefektivnějšího řešení.
Ale myslím, že chlapi to mají jinak, jsou racionálnější a dokáží sami sebe lépe oblafnout :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
215
13.7.20 14:44
@Anonymní píše:
Nemyslím si, že to, že s ním zůstaneš a dáš mu šanci, je forma odpuštění. Je to spíš forma smíření a vyhodnocení si, že je to pro tebe nějakým způsobem výhodnější, než odejít. Jsou ženy, co zůstanou a neodpustí celý život, mají v sobě tu výčitku a pocit zrady i po 30- ti letech.
To, že s tím dokážeš žít ještě neznamená, žes odpustila. A ano, bavím se o odpuštění a vrácení důvěry ve smyslu, že je ti ten parner věrný fyzicky i psychicky. Ne o tom, že mu věříš, když ti řekne, že vyzvedne dítě nebo zaplatí dovolenou.
Pro mě je teda odpuštění úplně jiný level, než smíření se s nevyhnutelností situace a výběrem pro mě nejefektivnějšího řešení.
Ale myslím, že chlapi to mají jinak, jsou racionálnější a dokáží sami sebe lépe oblafnout :mrgreen:

Ta poslední věta je zvláštní,,,asi jsme racionálněji uvažující tvorové, ale sám sebe oblafnout? Spíš je to potlačení ješitnosti a ega. A pravda je, že už nejsem si 100% jistý, že by to neudělala zas. Ale teď ví, že když nejsme manželé, ale partneři, tak by to byl nezvratný krok z mojí strany bez nějakých emocí,,,a to ji mám opravdu rád. A vím, že to taky záleží na mě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
941
13.7.20 14:47

A za jak dlouho člověk přestane myslet jenom na to? Mám pocit, že nemám v hlavě nic jiného :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.7.20 14:57
@Bereta píše:
A za jak dlouho člověk přestane myslet jenom na to? Mám pocit, že nemám v hlavě nic jiného :(

To by mě také zajímalo. Není hodina, co bych si na to nevzpomněla :roll:

  • Citovat
  • Upravit
215
13.7.20 14:58
@Bereta píše:
A za jak dlouho člověk přestane myslet jenom na to? Mám pocit, že nemám v hlavě nic jiného :(

Týden, měsíc, rok, deset,,,záleží, jak se s tím sama vnitřně vyrovnáš. Pokud se budeš stále litovat tak to bude dlouho. Vlastně nic nezměníš,,,karty byli rozdány. Musíš hrát s tím co máš. Ten pocit jsem měl zhruba půl roku,,,stále jsem hledal vysvětlení. A ono žádné není. Je jenom pocit křivdy. Ten musíš přejít a dívat se na to jinýma očima.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.7.20 15:00

Škoda, že tu nemáme pohled někoho, kdo byl tím nevěrníkem. Že by nám řekl pohled z té strany toho podvádějícího. Hrozn bych potřebovala vědět, co se odehrává v mozku mého muže. Vždycky jsem si myslela, že ho znám, že vím. Teď vím, že nevím nic. Hrozně mě to děsí. Najednou není můj, neznám ho, nevím, co se mu honí hlavou. Je to pro mě obtížné. Jestli dobře popisuju, co tím myslím. Do té nevěry mi říkal, že mě miluje, skutečně jsem cítila, že já jsem středobodem jeho světa. Najednou zlom a necítím nic, neříká nic. Ano, už je to jen nicneříkající fráze, ale šílím z pomyšlení, že to neříká proto, že by to chtěl říkat jiné. Můj muž najel přesně na ten mód nemluvíme o tom, děláme, že to neexistuje. Ani jsme si nepromluvili, nerozebrali to, neměla jsem možnost se z toho vykřičet, vyřvat. Jediné co vím, že jsem nic neudělala špatně, že nic není moje chyba, vše jen jeho. Ale kruci, tak proč měl tedy potřebu se zamilovat jinde? A to zamilování jinde, prostě to přejde? A on si uvědomí, co ve mně má a bude zase jeho láska patřit mně? Nebo co se tedy honí nevěrníkovi hlavou? Když hladí mě, když se miluje se mnou ( a to denně téměř doslova), když drží za ruku mě, když mě objímá, na co myslí? Jsem to já? Je to způsob, jak zacelit tu strašnou ránu, co udělal do mé duše? Nevím, jak to je, co se mu honí hlavou, co cítí. Tahle nejistota mě úplně ubíjí. V den provalení v době největšího okouzlení tou druhou mi řekl, že když se mnou spí, tak myslí na ní. Jak teď mám vědět, na co myslí? Od provalení byl ten první měsíc divný, cítím jsem, že ho nemám. Teď už je to jiné, nebo já to cítím jinak, už je zase jakoby můj, sám objímá, sám hladí, když jde okolo, veškerý sex začíná on. Ale je to důkaz něčeho?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.7.20 15:01
@Bereta píše:
A za jak dlouho člověk přestane myslet jenom na to? Mám pocit, že nemám v hlavě nic jiného :(

Jsem na tom stejně, dokola a dokola, stále v hlavě jen to jedno :,( nedá se toho zbavit. :,(

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.7.20 15:02
@smířený píše:
Týden, měsíc, rok, deset,,,záleží, jak se s tím sama vnitřně vyrovnáš. Pokud se budeš stále litovat tak to bude dlouho. Vlastně nic nezměníš,,,karty byli rozdány. Musíš hrát s tím co máš. Ten pocit jsem měl zhruba půl roku,,,stále jsem hledal vysvětlení. A ono žádné není. Je jenom pocit křivdy. Ten musíš přejít a dívat se na to jinýma očima.

To říká moje psychiatrička. Ale jak to udělat?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.7.20 15:05
@smířený píše: Nemáš trochu pocit, že ho tlačíš do kouta. Chápu, že potřebuješ cítit, že patří opět jenom tobě. Jenomže čím víc si to budeš vynucovat, tím on bude mít pocit, že to dělá násilím. U mě to proběhlo,,,zjednoduším" promiň, moc jsem to pos,,,la stydím se za to"
A na mě bylo abych se s tím vyrovnal. Samo, že to všechno chtělo svůj čas,,,celkem hodně času. Než jsme se k sobě vrátili, tak jsme si vše vyjasnili.Pak jsem pochopil, že i já měl své chyby a ona je viděla a já ne. Si si jistá, že si dělala vše správně? A opravduvěř, že nebojují jenom podvedení, ale i nevěrníci.

To si nerozumíme. Já ho nenutím.
On mi to říkal vždy a nepřestal s tím. Nic si nevynucuju.
Nechodím za ním a nežadoním o vyznání, objetí, sex.
Nedokážu se vymáčknout jak to myslím. :zed:
A budu si protiřečit. Když mi to říká, tak si to vnitřně víc užívám. Ale zase naopak to pro mě má menší váhu.
A jestli jsem udělala vše správně? To jsem se ptala několikrát. Prý u sebe chybu hledat nemám, žádná nebyla. Prý to byla chyba jen jeho.
Určitě nějaká byla, ale konkrétně nevím.

  • Citovat
  • Upravit
215
13.7.20 15:09
@Anonymní píše: Škoda, že tu nemáme pohled někoho, kdo byl tím nevěrníkem. Že by nám řekl pohled z té strany toho podvádějícího. Hrozn bych potřebovala vědět, co se odehrává v mozku mého muže. Vždycky jsem si myslela, že ho znám, že vím. Teď vím, že nevím nic. Hrozně mě to děsí. Najednou není můj, neznám ho, nevím, co se mu honí hlavou. Je to pro mě obtížné. Jestli dobře popisuju, co tím myslím. Do té nevěry mi říkal, že mě miluje, skutečně jsem cítila, že já jsem středobodem jeho světa. Najednou zlom a necítím nic, neříká nic. Ano, už je to jen nicneříkající fráze, ale šílím z pomyšlení, že to neříká proto, že by to chtěl říkat jiné. Můj muž najel přesně na ten mód nemluvíme o tom, děláme, že to neexistuje. Ani jsme si nepromluvili, nerozebrali to, neměla jsem možnost se z toho vykřičet, vyřvat. Jediné co vím, že jsem nic neudělala špatně, že nic není moje chyba, vše jen jeho. Ale kruci, tak proč měl tedy potřebu se zamilovat jinde? A to zamilování jinde, prostě to přejde? A on si uvědomí, co ve mně má a bude zase jeho láska patřit mně? Nebo co se tedy honí nevěrníkovi hlavou? Když hladí mě, když se miluje se mnou ( a to denně téměř doslova), když drží za ruku mě, když mě objímá, na co myslí? Jsem to já? Je to způsob, jak zacelit tu strašnou ránu, co udělal do mé duše? Nevím, jak to je, co se mu honí hlavou, co cítí. Tahle nejistota mě úplně ubíjí. V den provalení v době největšího okouzlení tou druhou mi řekl, že když se mnou spí, tak myslí na ní. Jak teď mám vědět, na co myslí? Od provalení byl ten první měsíc divný, cítím jsem, že ho nemám. Teď už je to jiné, nebo já to cítím jinak, už je zase jakoby můj, sám objímá, sám hladí, když jde okolo, veškerý sex začíná on. Ale je to důkaz něčeho?

To ti nik z nich neřekne pravdu. Jejich pohled bude zdeformován a vždy budou hledat chybu v tom podváděném. A opravdu si nemyslím, že za nic nemůžeš. Pochopíš časem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.7.20 15:10
@Anonymní píše:
Myslím si to samé, co @smířený Je nesmysl nutit ho říkat, že tě miluje. Ani to nic neznamená. Nemůže tě milovat, když ti zahýbá nebo zahýbal. Nebo může, ale ne tak hluboce, aby to, co říkal, byla pravda, Radši ať to neříká a řekne mi to třeba za pár let, ale bude tomu věřit on i já.
Vím, že je to taková náplast na duši, ale vidíš, že stejně sama řekneš, že mu to moc nevěříš, když ti to udělal,
Tyto slova fakt nejsou důkazem lásky a věrnosti.
Ale já už to mám za sebou trochu dýl než vy, holky, vy, co to víte pár měsíců to máte ještě čerstvé a tehdy jsem na tom byla stejně.

Nenutím ho :mrgreen:
Dneska to vím přesně 3 měsíce.
Stalo se to loni a bylo to jednou. Jenže se v tom plácám, protože je to kolegyně. :zed:

  • Citovat
  • Upravit
215
13.7.20 15:13
@Anonymní píše:
To si nerozumíme. Já ho nenutím.
On mi to říkal vždy a nepřestal s tím. Nic si nevynucuju.
Nechodím za ním a nežadoním o vyznání, objetí, sex.
Nedokážu se vymáčknout jak to myslím. :zed:
A budu si protiřečit. Když mi to říká, tak si to vnitřně víc užívám. Ale zase naopak to pro mě má menší váhu.
A jestli jsem udělala vše správně? To jsem se ptala několikrát. Prý u sebe chybu hledat nemám, žádná nebyla. Prý to byla chyba jen jeho.
Určitě nějaká byla, ale konkrétně nevím.

Sype si popel na hlavu, ale upřímně to nemyslí. Taky jsem to slyšel,,,pak v tom máš ještě víc zmatek, než kdyby řekl pravdu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová