Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@Anonymní píše:
Ahoj, ke svému psychoterapeut ozvi chodím už asi 4 roky, vždy 1× za měsíc.. Platí mi to pojišťovna. Že začátku jsem byla myslím opravdu na dně, ale díky němu i díky lekum jsem to nejhorší překonala a teď vlastně už dlouhou dobu je to celkem dobré. Já Teda pořád trpím hodně na uzkosti, každý den a rozhodně to ještě není ten konec, kterého bych chtěla dosáhnout. S mým terapeutem mi to jde dobře, většinou máme co probírat, obcas tam přijdu a nemám třeba žádné téma, ale nakonec si vždy nějaké najdem. Za tu dobu jsem si k němu vytvořila silný vztah, rozhodně ho mám ráda. Je to vlastně jeden z mála blízkých lidi, které mám. A já se bojím, kdy to skončí. Zároveň si ale uvědomuji, že se mi můj čas už krátí a nemůžu tam chodit dalších několik let, už jen, že je mi blbé tam „blokovat místo“ pro někoho, kdo jeho pomoc potřebuje. Ale mám hrozný strach, bojím se samoty a dalších problémů, které budu muset překonat bez něj a nevím, jak to zvládnu. Fakt nechci, aby to skončilo, cítím, že pořád je kam se posouvat. Jak tedy terapie většinou konci? Kolik sezení předem jste si to řekli? A jak jste to snášeli? Budu ráda za jakékoliv vaše zkušenosti. Moc díky
Ahoj, já na terapie chodím 15 let s přestávkami a nejdéle jsem měla jednu terapeutku 3 roky. Bohužel terapii jsme ukončily z důvodů jejího odchodu na MD, což jsem se totálně zhroutila. Pak jsem vyzkoušela několik terapeutů a nikdo mi nesedl, až jsem našla jednu opět skvělou, bohužel po roce mi oznámila, že mění charakter služby a že budeme muset terapii ukončit. Chodím celých 15 let jednou týdně, výjimečně občas jednou za 14 dní.
Já si právě taky myslím, že je pořád co řešit a kam se posouvat, ale pokud máš pocit, že se ti terapie schyluje ke konci, tak to otevři s terapeutem, že z toho máš strach, jak to vidí on, kolik sezení dopředu by ti to řekl atd. Třeba se bojíš zbytečně a nechce s tebou vůbec končit.
Já třeba už skoro 5 let čekám, až se vrátí ta moje psycholožka z MD, abychom mohly v terapii pokračovat.
Držím palce.
Ahojky, tak k psychoterapeutovi se kdykoliv můžeš vrátit, pokud nastane období které nebudeš zvládat. Já bych terapii ukončila pokud bych dlouhodobě věděla že k němu se chodím jenom vykecat, jinak to nejsložitější období jsem překonala. Přesně jak píšeš ty. Je dobré abys měla své zájmy, zaměstnej se, ber léky které máš…
To, co tady píšeš je přesně to, co otevři s ním. Od toho tam je a zároveň tebe to posune v komunikaci a ne komfortních věcech. Protože tohle je princip terapie, ne si jít dobře popovídat, ale odhalovat a naučit se pracovat s věcmi, které nam nejsou příjemné. A získávání důvěry. Pokud mu tohle nejsi schopná říci, pak je tvá důvěra k němu spíš iluze. Neboj se toho a zkus to.
Tohle fakt neřeš na intenertu ale v psychoterapii. Nepovede to k ukončení, ale k tomuž že věcomě začněš pracovat na tom, aby si kolem sebe měla dostatek opravdových vztahů, abys mohla ten umělý, cvičný postupně ukončit.
Jsou to naprosto běžné pocity a řeší to každý, je to součást terapeutického procesu.
Ahoj, ke svému psychoterapeut ozvi chodím už asi 4 roky, vždy 1× za měsíc.. Platí mi to pojišťovna. Že začátku jsem byla myslím opravdu na dně, ale díky němu i díky lekum jsem to nejhorší překonala a teď vlastně už dlouhou dobu je to celkem dobré. Já Teda pořád trpím hodně na uzkosti, každý den a rozhodně to ještě není ten konec, kterého bych chtěla dosáhnout. S mým terapeutem mi to jde dobře, většinou máme co probírat, obcas tam přijdu a nemám třeba žádné téma, ale nakonec si vždy nějaké najdem. Za tu dobu jsem si k němu vytvořila silný vztah, rozhodně ho mám ráda. Je to vlastně jeden z mála blízkých lidi, které mám. A já se bojím, kdy to skončí. Zároveň si ale uvědomuji, že se mi můj čas už krátí a nemůžu tam chodit dalších několik let, už jen, že je mi blbé tam „blokovat místo“ pro někoho, kdo jeho pomoc potřebuje. Ale mám hrozný strach, bojím se samoty a dalších problémů, které budu muset překonat bez něj a nevím, jak to zvládnu. Fakt nechci, aby to skončilo, cítím, že pořád je kam se posouvat. Jak tedy terapie většinou konci? Kolik sezení předem jste si to řekli? A jak jste to snášeli? Budu ráda za jakékoliv vaše zkušenosti. Moc díky