Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anča88
Starší generace má tentokrát pravdu
. Klidně ho nech koukat „do blba“, když je spokojený, nebrečí, tak si vystačí a můžeš udělat to, co potrebujes a úplně v klidu, bez výčitek. Nemusíš se mu pořád věnovat.
Starší generace žila jinak a taky si už houby pamatuje. Jsem starší generace, takže to vím.
Dělej, jak ty to cítíš. Když nebude uklizeno, nic se nestane. Když bude vzhůru a spokojené stačí, když na tebe vidí a ty na něj mluvíš. ☺️
Pokud mu nevadí koukat a pozorovat, tak bych ho nechala. A jinak uber. Ještě stres ze stavu domácnosti.
Je to zbytečne.
Rady starší generace bych filtrovala na ty co jsou pro mě neprospěšné a prospěšné.
Příspěvek upraven 03.05.24 v 09:03
Dokud mimino neřvalo, tak jsem se mu defacto nevěnovala
Ne v tomto věku. Protože většinu času tu mou pozornost vyžadovalo, ať už péči nebo zábavu. Takže za chvilku, kdy leží na dece a čumí do blba, jsem byla vděčná a vyvažovala jsem jí zlatem
![]()
Dokud mimi nebreci, tak je spokojené. Tihle malouškové toho ještě moc nepotrebuji, časem to bude horší. Oni si pak umi říct, když chtějí být baveni ![]()
Když jsme měli mimina, šla domácnost stranou. Když byli vzhůru, byla jsem u nich. Nenechávala jsem je samotné, ale ani jsem si s nima teda aktivně nehrála. Prostě když dítě nespalo, byla jsem s ním, i když třeba leželi vedle a já si četla. Zpětně nelituju, strašně to uteklo ![]()
Jsem příznivec kontaktního rodičovství, názory starší generace stran výchovy moc neuznávám. Pokud se bavíme o rozmazlování mimin a tak.
Děti mám tři už větší a naší výchovy nelituju ![]()
@Teik310 některé si umí ríct už v tomhle věku. Měla jsem poslední dítě totálně neodložitelné a najevo to umělo dat už v porodnici ![]()
@kocourGarfield jo, to umějí
já měla hrozného hodňáka, který strávil půl dne pod hrazdou, kde si bimbal s chrastitkem… jsem měla furt pocit, že se mu nevěnuju, pak ho hrazda přestala bavit, a i na mě došlo ![]()
Děkuji, taky si říkám, že bych na něj neměla koukat jako bych to byla já. (Mě by přece čumákování do zdi nebavilo). Ale nějak jsem se na něj zafixovala - jsem věčně sama doma manžel na turnusy v práci, takže mi trochu hrabe. ![]()
@kocourGarfield
Cožpak domácnost, zastávám názor, že když není doma humus, tak poházené věci nevadí. Ale třeba si uvařit to je věda ![]()
Já jen měnila nějaké hračky na hrazdičce, měla ji u sebe v kuchyni jak jsem vařila, nejdříve v lehátku, pak prostě na dece.. udělala občas kuk a baf.. přehodila hračku na hrazdě aby to zase zaujalo.. ale neseděla jsem nonstop u dítěte.. ono se může zabavit i samo prostě a já musela i doma něco udělat… prostě jak nebrečela byla spokojená tak prostě jsem i vařila, poklidila apod… a jinak jsme byli fakt hodně venku v kočárku na výletech, procházkách.. tak ani nešlo abych i doma pořád byla vedle miminka a ona byla fakt šikovná. Jasné že jsem se ji i věnovala, mazlila, ukazovala všelico.. později i hrála, četla atd.. ale i i si uměla krásně hrát sama ač tedy v mé blízkosti vždy hračky vytahané v obývaku, v kuchyni..
@KKK85
Zatím mi v kočárku brečí, že to drncá. Tady kde bydlím o hladkém chodníku moc neslyšeli. Takže štěrk, dlažební kostky, a nebo hrbolaté hliněné cesty. No až dorazí měkčí kočárek tak snad to půjde.
@Anča88 píše: Více
Kdykoliv se citi v bezpeci, kouka a nebteci tak nechavam. Miminka toho ve skutečnosti delaji vic nez si myslime. Je docela mozne ze premysli o barvach a tvarech který vidi nebo přichází na to, ze ma ruce. Je to pro ne hodne dulezity a mohla bys miminko u toho vyrusit. Jakmile ale knoura, breci, atd tak jdu resit. Ja ale treba mela miminko ktere vyzadovalo non stop mou pritomnost. Zlomilo se to ve 3 mesicich, kdy si zacalo hrat s rukama. Potom staci vzit gumu a povesit na hrazdicku hracku. Ono si to bude brat a zkoumat funkci rukou a nemusis mu ani podavat. Nebala bych se ze si o tebe nerekne kdykoliv bude potrebovat pokud na nem nezkousis blbosti jako spankovy trenink, pak maji deti komunikaci narusenou. ![]()
Tak ja jsem nenechava někde lezet casto, ale jinak jsem byla spis s ni, bud v nositku, kdy jsme si delala co potrebuji, u toho jsem ji neco povidala, zpivala, houpala, jen u vareni jsem si ji nebrala, ale dala jsem ji tak, aby na me videla a mluvila jsem na ni..ale taky ne porad, kdyz byla fakt v klidu, tak jsem byla rada za ticho..pak kdyz jsem mela hotovo, mazlila jsem se s ni, hrala s chrastitkem, sly jsme ven, kde mela jine podnety..my jsme teda byly casto venku, takze odpadla ta nuda doma, ono s kojencem si jeste moc hrat nejde..ale ja jsem ji uz odmalinka cetla..takze jsme si sedly do kresla, ona si zuzlala chrastitko a ja pustila audiopohadku nebo cetla sama a nekdy jsem si cetla neco sveho a u toho ji mela u sebe, obcas jsem na ni zareagovala. Ale priznam se, ze toto obdobi me moc nebavilo, bylo to hrozne pasivni a vse mi prislo takove nijake, pozdeji, kdyz uz to dite mysli, mluvi, je to mnohem zajimavejsi..i kdyz zae obdobi zacatku chizeni bylo zas az moc vyzivne
v tom kojeneckem veku jsem ji spis mazlila a proste tam byla hlavne ta fyzicka pritomnost a chrastitka a pohadky, to bylo aby se neco delo..
Ahoj holky, zajímalo by mě kolik času věnujete kojenci. Mám skoro dvouměsíčníka. A věčně válčím s pocitem, že bych u něj měla být vždy, když je vzhůru. Hrát si s ním, vyprávět mu atd. Jenže starší generace tvrdí, že je to moc a je fakt, že je i často přetažený, protože tu míru neodhadnu a někdy jsem i ve stresu, protože nestíhám nic jiného. Necháváme mimča občas koukat do blba? Jsem starší prvomatka, tak to hrozně analyzuju.