Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kontrolující rodiče mě v 19 nechtějí nikam pouštět
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Hanka1
1.1.24 16:56
Je ti 19, pokud budes chtit jit na vejsku a kolej v jiném meste,,tak ti nemaji co zakazovat, takze na tohle bych se jich vubec neptala. Mam stejne stare sítě, je na koleji v jiném meste a vubec by me nenapadlo dospelemu diteti neco zakazovat. To samyvkamarky, normalne bych jim rekla, ze prijdu v devet, deset. Neptala se a oznámila.
- Citovat
- Upravit
1.1.24 16:59
@Anonymní píše:
Dobrý den,
nejsem maminka, jen potřebuju radu.
Za týden mi bude 19 let a mí rodiče mě nechtějí nikam pouštět. Musím být doma vždy v osm a ani o minutu déle. Ani nechci chodit do klubů nebo na diskotéky, protože když jsem se zkoušela zeptat na povolení, nikdy mi to nedovolila, takže jsem se s tím zkrátka nějak smířila.Ale proč bych nemohla být třeba jen o hodinu déle u kamarádky, která bydlí na stejném sídlišti? Chápu, že se o mě bojí. Ale to každý rodič, ne? Strašně mě to mrzí, protože jen vidím, jak si mé kamarádky užívají své mladé roky, zatímco mně život utíká před očima. Vím, že si někdo řekne: „Holka, jsi mladá, ještě na to máš čas.” ale tím, že mi zakazují všude chodit, se se svými kamarádkami odcizujeme. A strašně mě to mrzí, už nevím, co mám dělat. Snažila jsem se mamce i taťkovi vysvětlit, že chci jen jít ven, že nic špatného nedělám, ale vždy mě odbydou s tím, že ne, že to řekli a že to tak prostě bude. Nikdy jsem neudělala nic špatného, aby měli důvod se tak chovat (kouření, pití alkoholu, drogy, atd…). Nedá se s nimi bavit.
Taky jsem přemýšlela, že bych šla na výšku do jiného města na koleje, jenže to mi taky zakázali s tím, že prostě tak mladá holka sama v tak velkém městem nemá co dělat. Nemám peníze na byt ani na koleje, takže bych potřebovala jejich pomoc aspoň do začátku než bych si tam něco našla. Už fakt nevím, co dělat. Je mi skoro 19 a jednají se mnou, jak se čtrnáctiletou holkou.
Předem děkuji za rady.
Prosím Tě, Ty musíš být snad troll, jsi plnoletá 
Tak se podle toho zařiď 
Můžeš mít brigádu a přihlášky na VŠ si podat kam chceš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.24 17:09
Jestli je to tak jak píšeš, tak jsou rodiče úplný magoři a není způsob, jak je přimět k tomu, aby se chovali normálně.
A v tom případě bych se po maturitě koukala co nejrychleji osamostatnit a VŠ prostě studovat při zaměstnání. Snadný to rozhodně nebude, ale pořád lepší než žít ještě x let v takovém nesmyslném teroru.
Hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.24 17:11
Přihlášku na VŠ podáváš ty a ne rodiče, takže záleží jen na tobě, kam ji dáš. Chápu, že je to složitější v tom, že tě živí, ale do toho kam půjdu na VŠ bych si v tomto věku od rodičů kecat nenechala. I za cenu toho, že bych místo prezenčního studia šla na kombinované a do práce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.24 17:14
@Anonymní píše:
Dobrý den,
nejsem maminka, jen potřebuju radu.
Za týden mi bude 19 let a mí rodiče mě nechtějí nikam pouštět. Musím být doma vždy v osm a ani o minutu déle. Ani nechci chodit do klubů nebo na diskotéky, protože když jsem se zkoušela zeptat na povolení, nikdy mi to nedovolila, takže jsem se s tím zkrátka nějak smířila.Ale proč bych nemohla být třeba jen o hodinu déle u kamarádky, která bydlí na stejném sídlišti? Chápu, že se o mě bojí. Ale to každý rodič, ne? Strašně mě to mrzí, protože jen vidím, jak si mé kamarádky užívají své mladé roky, zatímco mně život utíká před očima. Vím, že si někdo řekne: „Holka, jsi mladá, ještě na to máš čas.” ale tím, že mi zakazují všude chodit, se se svými kamarádkami odcizujeme. A strašně mě to mrzí, už nevím, co mám dělat. Snažila jsem se mamce i taťkovi vysvětlit, že chci jen jít ven, že nic špatného nedělám, ale vždy mě odbydou s tím, že ne, že to řekli a že to tak prostě bude. Nikdy jsem neudělala nic špatného, aby měli důvod se tak chovat (kouření, pití alkoholu, drogy, atd…). Nedá se s nimi bavit.
Taky jsem přemýšlela, že bych šla na výšku do jiného města na koleje, jenže to mi taky zakázali s tím, že prostě tak mladá holka sama v tak velkém městem nemá co dělat. Nemám peníze na byt ani na koleje, takže bych potřebovala jejich pomoc aspoň do začátku než bych si tam něco našla. Už fakt nevím, co dělat. Je mi skoro 19 a jednají se mnou, jak se čtrnáctiletou holkou.
Předem děkuji za rady.
Můžeš si za to sama. Je ti 19, nemáš se už co ptát. Máš pouze oznamovat.
A přihlášky si taky podej tam, kam chceš ty… Když budeš ke studiu chodit na brigády ( jako většina lidí, které rodiče nemůžou financovat), tak to dáš …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.24 17:14
Tenhle typ rodičů nepředěláš, ničí ti život, to už ale asi víš.
Jaký typ školy studuješ, dala by se vysoká dělat dálkově při práci?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.24 17:16
No.. Naši byli taky dost omezující, ale já se vzepřela mnohem dříve. Ve 14-15 jsem se začala stavět na zadní, v 16-17 už to byl dost fičák, dost si se mnou užili (naštěstí jsem nikdy neinklinovala k drogám nebo alkoholu, i když toho kolem mě bylo dost, neexperimentovala jsem), dělala jsem pravý opak toho, co chtěli - schválně chodila až ráno a kašlala na jejich zákazy s vědomím, že si to odnesu. Bylo to drsný, nakonec museli dost ty otěže povolit, bylo to kdo s koho a já nemínila prohrát. Veškerou snahu mě udržet v poslušnosti jsem jim hodila pod nohy. No a v 19 už jsem žila od nich. No, smířili se s tím, že už ta hodná a vzorná holčička nebudu, ty pozice se časem přeskládaly a vztahy se urovnaly. Víte, když jsou takoví rodiče, potomek se obvykle vydá na 1 ze 2 cest: 1) buď se vzepře, což může být dost randál a nemá prostor dospět v klidu normálně, ale aspoň nějak dospěje, i když s chybami a kopanci 2) zůstane v pozici poslušné dcerky/synka a nedospěje nikdy. Vy bohužel vykazujete inklinaci k tomu nedospění, je vám 19 a pořád takhle posloucháte. Jste už dospělá žena, přece.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.24 17:18
No, tak odejit samozrejme muzes, ale budes zjevne bez financni podpory, takze se podle toho musis zaridit - tj co nejdriv najit minimalne brigadu, pripadne praci, a studovat pri tom. Ale taky je mozne, ze kdyz si postavis tu hranici, tak pochopi, ze uz nejsi mala holka a vymeknou, ale spolehat na to nejde. Normalne by to melo rodicum docvaknout nejpozdeji kolem 18. narozenin, pripadne po maturite, takze nejaka sance jeste porad je, ale z te jejich retoriky to teda moc nevypada 
Nezavidim, ale jine reseni asi nebude…Jedine to bych schopna akceptovat do te doby, nez si ten financni zaklad vybudujes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.1.24 17:25
Moje dcera je stejně stará jak ty a od 18 se neptá, ale oznamuje. Běžně odjíždí pryč na víkendy, o prázdninách i na celé týdny. Oznámí kam jede a s kým, kdy se vrátí a to je všechno. Na vysokou půjde tam, kam bude chtít ona. Do osmi doma nemusela být ani ve 14.
Budeš prostě muset být víc důraznější, postavit se na zadní, jinak se zblázníš, takhle tě vaši zničí.
- Citovat
- Upravit
Uslava
1.1.24 17:28
Můžeš jit dtudovat kam chceš. Rodiče ti musi platit alimenty, pokud studuješ. Pokud nebudou chtit, můžeš je dát k soudu. Rozhasí se ti celá rodina
Jen ty víš, jestli ti to za to stoji. Maturitu už máš?
- Citovat
- Upravit
1.1.24 17:35
@truelly na stavební průmce, je to pro mě docela těžké, ale chtěla bych pokračovat dál
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.24 17:39
@Tofifea píše:
No.. Naši byli taky dost omezující, ale já se vzepřela mnohem dříve. Ve 14-15 jsem se začala stavět na zadní, v 16-17 už to byl dost fičák, dost si se mnou užili (naštěstí jsem nikdy neinklinovala k drogám nebo alkoholu, i když toho kolem mě bylo dost, neexperimentovala jsem), dělala jsem pravý opak toho, co chtěli - schválně chodila až ráno a kašlala na jejich zákazy s vědomím, že si to odnesu. Bylo to drsný, nakonec museli dost ty otěže povolit, bylo to kdo s koho a já nemínila prohrát. Veškerou snahu mě udržet v poslušnosti jsem jim hodila pod nohy. No a v 19 už jsem žila od nich. No, smířili se s tím, že už ta hodná a vzorná holčička nebudu, ty pozice se časem přeskládaly a vztahy se urovnaly. Víte, když jsou takoví rodiče, potomek se obvykle vydá na 1 ze 2 cest: 1) buď se vzepře, což může být dost randál a nemá prostor dospět v klidu normálně, ale aspoň nějak dospěje, i když s chybami a kopanci 2) zůstane v pozici poslušné dcerky/synka a nedospěje nikdy. Vy bohužel vykazujete inklinaci k tomu nedospění, je vám 19 a pořád takhle posloucháte. Jste už dospělá žena, přece.
A to už jsi měla po střední nebo před maturitou?
To je totiž kámen úrazu současného systému 8 let ZŠ + 4 SŠ. Osmnáct je dětem v průběhu třeťáku, devatenáct ve čtvrťáku. A bez dokončené střední se na vlastní nohy staví dost blbě.
Já bych se to snažila nějak přečkat do maturity, přihlášku na VŠ si dala rozhodně mimo domov, na léto našla brigádu, abych měla aspoň něco do začátku a pak se snažila s rodičema buď domluvit nebo to klidně hnala až určení výživného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den,
nejsem maminka, jen potřebuju radu.
Za týden mi bude 19 let a mí rodiče mě nechtějí nikam pouštět. Musím být doma vždy v osm a ani o minutu déle. Ani nechci chodit do klubů nebo na diskotéky, protože když jsem se zkoušela zeptat na povolení, nikdy mi to nedovolila, takže jsem se s tím zkrátka nějak smířila.
Ale proč bych nemohla být třeba jen o hodinu déle u kamarádky, která bydlí na stejném sídlišti? Chápu, že se o mě bojí. Ale to každý rodič, ne? Strašně mě to mrzí, protože jen vidím, jak si mé kamarádky užívají své mladé roky, zatímco mně život utíká před očima. Vím, že si někdo řekne: „Holka, jsi mladá, ještě na to máš čas.” ale tím, že mi zakazují všude chodit, se se svými kamarádkami odcizujeme. A strašně mě to mrzí, už nevím, co mám dělat. Snažila jsem se mamce i taťkovi vysvětlit, že chci jen jít ven, že nic špatného nedělám, ale vždy mě odbydou s tím, že ne, že to řekli a že to tak prostě bude. Nikdy jsem neudělala nic špatného, aby měli důvod se tak chovat (kouření, pití alkoholu, drogy, atd…). Nedá se s nimi bavit.
Taky jsem přemýšlela, že bych šla na výšku do jiného města na koleje, jenže to mi taky zakázali s tím, že prostě tak mladá holka sama v tak velkém městem nemá co dělat. Nemám peníze na byt ani na koleje, takže bych potřebovala jejich pomoc aspoň do začátku než bych si tam něco našla. Už fakt nevím, co dělat. Je mi skoro 19 a jednají se mnou, jak se čtrnáctiletou holkou.
Předem děkuji za rady.