Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Geroma asi tak.. mě se nikdo na nic neptal, jenom jeslti souhlasím, že dítě pokřtím..
Klidně může odpovídat manžel, držet manžel, všechno manžel.. on může sedět
@Geroma no já jako nejsem nevěřící, ale i tak jsme nic neříkala ![]()
Prostě měl proslov farář, víc se ptal teda toho, kdo jde na zmotra!! Kdo jde za kmotra, komu jde za kmotra, říkali se jména, pstal se jestli rodiče souhlasí se křtem..Držel manžel a já jenom sundala čepičku, kněz pokřtil ![]()
Nic víc
Příspěvek upraven 02.01.17 v 17:10
@Geroma píše:
@AndilekOli
Myslím, že toto je o domluvě s knězem, jak se na obřadu dohodnou.
To samozřejmě, jen upozorňuji, že to není pouze o držení dítěte. Asi jsem v tomto ohledu víc tolerantní, ale tak nějak mám pocit, že kdybych si brala nevěřícího partnera musím ho respektovat stejně jako on mě. A to prohlášení před smíšeným sňatkem fakt neříká nic jiného, než že je nevěřící strana srozuměna s tím, že věřící rodič bude vychovávat ve víře a nechá pokřtít a sám bude nadále praktikovat. My máme s mužem štěstí, že jsme praktikující oba, ale třeba dětem dáváme dost prostor a světe div se, všechny věří a do kostela chodí - dobrovolně (alespoň v tuhle chvíli).
@AndilekOli to souhlasím. ale za mě
Já jsem pro důstojný křest, když už.. Jde jenom o učast.. Nikdo po ní nebude chtít nějaké proslovy, a modlení, pokud nechce..
Kněz se může i zeptat, kdo dítě přináší a může nést muž - jak u nás, muž řekne já..
@Janasas Teď jsem koukala do liturgie a to vyznání víry tam je (kmotr i rodiče), samozřejmě asi může odpovídat jen jeden z rodičů, ale…proč pak vadí formální neúčást, když v opačném případě bude neúčast duchovní?
@AndilekOli píše:
Ale ty pořád bereš ten respekt a lásku jen jednostranně. V tom prohlášení je, že ON bude respektovat její ateismus a že ON bude vychovávat děti ve víře a že ON je nechá pokřtít. Ona jen podepsala, že se s tím srozuměna - jedna věta. Nutit jí k chození do kostela - a jako proč, když nevěří - by bylo nerespektování jejího přesvědčení ze strany manžela. Mimochodem úplně to samé s myslím o nucení dětí k docházení do kostela - nedělní docházka, vynucená, z nich praktikující katolíky neudělá.
On slibil a ona souhlasila s jeho slibem, ze deti budou vedeny k vire, ona z nich ateisty vychovat neslibila… A vychova se neridi jen tim, co by deti chtely, moje dite momentalne nesnasi prebalovani a presto ji v jednech plenach nenecham nekolik dnu nez ji to prejde…
@Gosi píše:
On slibil a ona souhlasila s jeho slibem, ze deti budou vedeny k vire, ona z nich ateisty vychovat neslibila… A vychova se neridi jen tim, co by deti chtely, moje dite momentalne nesnasi prebalovani a presto ji v jednech plenach nenecham nekolik dnu nez ji to prejde…
To sice ne, ale mám ve svém okolí opravdu dost Slováků, kteří byli nuceni chodit do kostela, rodiče je dotlačili k biřmování a můžeš hádat kolik nich praktikuje dnes. Nula. Víra se nedá vynutit.
@AndilekOli protože mi přijde, ´jako bojkot z druhé strany.. Chápu, kdyby musela!!! někde chodit na mše, na nějaké ponaučení, atd.. ale jde o to si tam sednout a prostě být součástí určitého aktu..
To je stejné, jakoby byla svatba a matka nevěsty, protože nevěří, ji nešla na obřad.. Prostě jsou chvíle, kdy bych nehleděla na sebe..
Je to jenom názor, nebudu nikoho přesvědčovat. Já jsme se strašně bála, když jsme měli pohřeb, že větší část lidi u nás nechodí do kostela, že nikdo nepříjde na pohřeb.. Ale prostě i když kostel nemusí, tak si tam prostě šli.
Já bych to udělala jenom pro manžela, kdybych viděla, že mu na to m záleží..
jde o jeden den
Do kostela a modlit a vést k víře může sám i bez ni..
A jak jsme psala nejde o ni!!! ale o dítě, ji nikdonenutí věřit
@Janasas píše:
@AndilekOli protože mi přijde, ´jako bojkot z druhé strany.. Chápu, kdyby musela!!! někde chodit na mše, na nějaké ponaučení, atd.. ale jde o to si tam sednout a prostě být součástí určitého aktu..
To je stejné, jakoby byla svatba a matka nevěsty, protože nevěří, ji nešla na obřad.. Prostě jsou chvíle, kdy bych nehleděla na sebe..
Je to jenom názor, nebudu nikoho přesvědčovat. Já jsme se strašně bála, když jsme měli pohřeb, že větší část lidi u nás nechodí do kostela, že nikdo nepříjde na pohřeb.. Ale prostě i když kostel nemusí, tak si tam prostě šli.
Já bych to udělala jenom pro manžela, kdybych viděla, že mu na to m záleží..jde o jeden den
Já to chápu, jasně že jít by bylo nejjednodušší, ale snažím se pochopit i druhou stranu. U nás na mši za dědečka také dorazila i ateistická část rodiny. Byla jsem fakt příjemně překvapená
Ale třeba @Gosi tvrdí, že by ONA - zakladatelka - měla chodit do kostela na mše, protože to před svatbou slíbila, protože to je jakože součást toho nebránění. Tohle považuji za naprostý nesmysl, nic takového neslíbila. Naopak on slíbil, že bude respektovat její (ne)víru. Mám obavy, že přesně proto je pak na katolíky nahlíženo jako na rigidní fanatiky, přitom znám dost opravdu „fanaticky“ (v nejlepším slova smyslu) a hluboce věřících katolíků a ani jeden by si nedovolil někoho jiného nutit k víře či návštěvě kostela.
@AndilekOli jo, to souhlasím, ale já to myslím tak.. Že pokud jde o ni, tak nikdo ji nemá nutit a nemusí nikde chodit.. ale u toho křtu, prostě nejde o ni!!! tam jde o dítě..
Bu ď at ho nedělají a nebo ano, ale prostě důstojně..
To chození a nucení s tebou souhlasím, ale to že nepůjde mi opravdu přijde z její strany jako bojkot…
Samozřejmě může zůstat doma.. ale prostě to přirovnávám k tomu, že ne vždy člověk má myslet na sebe..
A za sebe, znám 4 páry, smíšených manželství a dost proti víře, a všichni prostě na tom křtu byli.. Stačilo by jenom křest bez mše, což je 15 min-rodiče kmotr
@Anonymní píše:
@Gosi To klidně zajdu a potvrdím. Ve dřívějších dobách se matky křtu dítěte nikdy neúčastnily, protože v době šestinedělí do kostela kvůli své „nečistotě“ nesměly. Takže možná tohle by byla cesta, nechat dítě pokřtít do šesti týdnů od porodu. Manžel to jako bojkotování rozhodně nevidí, hledáme společně řešení, a s knězem jsme se před svatbou o naší situaci včetně plánované výchovy dětí samozřejmě bavili. Vysvětlila jsem mu to, co tady Vám, slíbila, že nebudu proti, ale že nemohu aktivně podílet. O slibech před manželství jsem psala výše - já budu vychovávat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí (tj. nechám výchovu čistě na otci - kněz v pohodě) a manžel, že mě nebude do ničeho nutit. Kromě ústního slibu jsme tohle i podepsali do snubního protokolu. A žádný osekaný obřad jsme neměli, byl pouze bez mše jako ostatně většina církevních sňatků. Já bych byla jedině ráda, kdybychom se v kostele nemohli vzít, ale manžela by to hodně mrzelo a na to ho mám moc ráda. Já zase manžela nenutím jít na vítání občánků (a taky zřejmě nepůjde), což je zase důležité pro mě a v žádném případě bych o to nechtěla přijít.
Sice si myslím že na takových akci by měly být oba rodiče ne jen jeden. Ono vydržet tu hodinu v kostele příp. na obci při vítaná občanku není tak těžké. Nejde o vás jako o rodiče, ale o to malé a to by mělo mít oba rodiče v těchto dnech. Jinak ono nejde jen o křest, ale taky o 1. svaté přijmaní. Je spoustu farařu a každý je nějaky..někdo pokřtí a odda i nevěřicí někdo trva na tom že lidé musejí být silný věřicí. Měli jsme jednoho faraře ten to neřešil jestli lidé jsou nebo nejsou věřicí. Do doby než si místní babky na něj začli stěžovat že takhle to nejde a faraře přemistíli někam jinam.
Jinak u nás byl farař, který vyžadoval že dětí musejí chodit od 1 třídy ( nejlepé teda lae už od školky ) do naboženství a ve 3 třídě i do kostela a sbírat nálepky že v kostele byli + 3 přípravy v kostele. Vše se to týkalo jen dětí. Farař odešel, přišel nový a ten do naboženství od 1 třídy ( nejlíp od školky ) do kostela povinně každou neděli už od 1 třídy, sbírat nalepky aby bylo fakt potvrzeno že dítě v kostele bylo. A rodiče se musejí učastnit schuzek s farařem a mít taky nějakou připravu že jejich dítě půjde do naboženství ( povinne pro rodiče dětí kteří jsou už v 1 třídě) Povinně tam musejí být oba rodiče, takže pak jedině možnost aby dítě chodilo někde do školy a do naboženství někam dojíždělo jestli to jde.
Fíha, já tu pár hodin nejsem a taková smršť. To jsem přesně nechtěla. Předně děkuji @AndilekOli za zastání, vystihla si přesně, jak to já vnímám a chápu. Mezi katolíky se pohybuju už řadu let, tak vím, že někteří jsou pokrokovější a někteří jiný pohled na věc zkrátka ani nechtějí slyšet. Škoda, jen to rozděluje společnosti.
@Gosi - mám svědomí čisté, dodržuji to, co jsem slíbila a své sliby jsem nebrala na lehkou váhu. Žádnou víru nebojkotuju a jestli jsem se dle tebe provinila pouze tím, že nebudu chodit do kostela, tak ať. (Maso moc nevařím, tak bezmasé pátky vítám a Vánoce slavíme jako každá průměrná rodina). Dítě vzory nechytá jen od rodičů a jak jsem psala, ještě nevím, co řeknu malému dítěti, proč nechodím. Vaření byl jen příklad a když si to tak vezme, klidně mu to vysvětlím pravdivě. Ale je hezký, že víš přesně, jaké naše děti budou a co budou říkat. U nás doma to tedy nebyla víra, ale vedení ke sportu, táta nás tahal na lyže, na tenis, na kola, na túry… máma s náma nikdy nejela a světe div se, všichni jsme u sportu zůstali, i když se nám ráno nechtělo vstávat, lítat někde po kopcích a máma se mohla vyvalovat celý den. Prostě jsme to brali jako hotovku, mamka zůstává doma, my jedeme. Naštěstí manžel i ten „nezodpovědný“ kněz nejsou tak striktní jako ty a právě berou ohled i životní styl toho druhého.
@Janasas Nechápej mě tak, že mám problém jednou za čas dojít do kostela - chodím na pohřby, svatby i křtiny a výjimečně i na štědrovečerní mši. Včera jsem dokonce byla v kostele taky, když se sloužila mše za tchnyni…
Přesně, odsedím si to, většinou si najdu nějakou zábavu, jako je počítání vánočních ozdob na stromečku, počítání dlaždiček, zkoumám chronogramy nebo něco takového. Občas si najdu něco zajímavého i na tom, co kněz říká - včera mě zaujala statistika za loňský rok.
Ale nechci se ničeho aktivně účastnit, už jen to podání ruky je mi nepříjemné. U všech křtů, kterých jsem byla svědkem, rodiče ale museli něco říkat, odpovídat knězi, oba museli být u dítěte, matka ho držela… a to je právě to, co mi dělá problém. Pokud by celý křest šel udělat tak, že si tam někam jen sednu a mě si nikdo všímat nebude, tak bych nic neřešila. Ale nevěděla jsem, že něco takového by mohlo jít. U mě nepřipadá v úvahu, abych tam odříkala nějaké vyznání jak básničku a chodila na přípravu. Jinak samotná účast (duchem jinde) v kostele mi zastak nevadí.
Díky všem za názory, pomohly. Když to shrnu - záleží na knězi, jaké si nastaví podmínky. Příprava nemusí být nutná a ohledně povinné přítomnosti se poptám přímo u něho.
Anonymní - nemáš za co - jen jsem napsala, jak to cítím. Víra je dar a jako s darem by se s ní mělo zacházet. Pokud člověk věří, měl by za to být vděčný a ne se dívat z vrchu na ty, kteří nevěří a k něčemu je nutit. Jasně, předávat víru a mluvit o ní, to ano, ale ne nutit.
Jinak držím palec, abyste našli vstřícného faráře, myslím si, že by to neměl být problém ![]()
Prosím o radu, chtěli bychom nechat pokřtít dceru v evangelickém kostele, ale kmotr kterého jsme si vybrali není pokřtěný, mylíte že by mohl dělat kmotra?
@jannk píše:
Prosím o radu, chtěli bychom nechat pokřtít dceru v evangelickém kostele, ale kmotr kterého jsme si vybrali není pokřtěný, mylíte že by mohl dělat kmotra?
To bude spíše vědět farář, který ti bude dcerku křtít. Obecně - ano, kmotr, pokud je, by měl být pokřtěný. Při evangelickém křtu ale není kmotr nezbytný.