Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Krutá nevěra
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.2.22 23:26
Taky v pohodě, každý jedná, jak umí.
Nic jsem o Tobě nečetla, odsuzovat Tě určitě nebudu.
Nechci odklánět téma debaty, jen ze zvědavosti bych se ráda zeptala, jak se díváš na názor, že největším trestem pro nevěrného manžela je přenechat ho té milence. 
Já si totiž trošku říkám, že nebýt těch ochotných dávaček, musel by chlap víc máknout na vztahu doma, ale třeba se pletu.
Jsem ve věku, kdy je mi to chválabohu už jedno, jen se mě v určité době taky nevěra dotkla. Naštěstí jsem byla po letech schopna si přiznat, že svůj díl jsem na tom měla. Dnes už se soustředím jenom na klid a pohodlí.
Příspěvek upraven 06.02.22 v 11:55
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.22 23:31
@tess50 píše:
Ale na tom vidím, že ten chlap nepřestane být nevěrný ať se děje co se děje.
Akorát teda bacha - kamarádíš teď s tou povahou, o které píšeš nepříliš optimisticky. 
Můj zkušený starší známý vždycky naše podobné debaty končívá povzdechem, že prostě kolem té 50ky už se nová dobrá známost hledá fakt obtížně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.22 23:32
@Cimada píše: Živořit sice nemusí. Ale co z toho? Ta pachuť nevěry v ní zůstane, ať už je doma v klidu a v zajištěném domově, nebo když bude pendlovat po republice (nebo po městě, kde žijí či po okolí) a shánět postel do pronájmu nebo si vyřizovat hypotéku. A do toho bude poznávat různé týpky, kterým jde jen o to, sehnat služku, která by se o něco postarala. Zažije další zklamání a nikdy stejně nepřijde včas na to, jestli další známost bude lepší. Je to o štěstí.
Já jsem kdysi taky byla tak „odvážná“ a hrrr do nového života a dnes - to vidím úplně jinak. Nic bych neměnila, zůstala bych s tím, na koho jsem zvyklá. Chlap se kaje dostatečně a fakt je s prominutím jedno, jestli bych si v 60 myslela, že mě možná zahnul. Tedy pochopitelně, pokud by opět nenarazil na takovou husu, která by mi nechávala vzkazy za stěračem. A už kvůli takové bych se just nerozvedla. A naopak si užívala pohodlí domova a chlapovy kajícnosti a synovi bych nekomplikovala život tím, že by musel navštěvovat zvlášť matku a zvlášť otce.
A v kolika letech ses rozvedla? Jen tak pro zajímavost…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.22 23:32
@tess50 píše:
@bigl myslím. Má to v genech. Prostě si nemůže pomoct. Nějakou dobu by nejspíš vydržel. Sám to říká. Taky má už věk. Ale dobře ví, že ja bych ho rychle vypakovala, kdybych to zjistila.
Takže by ti takový chlap vadil jako manžel, ale nevadí ti jako milenec? To je taky schizma, ne?
Vždyť ten tvůj kromě tebe taky spí ještě se svojí ženou, navíc ona z toho aspoň finančně profituje, pokud on je líp zabezpečený.
Podle mě je pro zakladatelku teď nej varianta zůstat v manželství, žít si svůj život se všemi radostmi a vyždímat z ku. revníčka co se dá. V tomto může ta manželka jedině vyhrát. Ale nesmí se ponižovat šmírováním, ať se v tom bahýnku rochní sám, ideální zachovat hrdost a vyzobat si pro sebe to nejlepší. A kdyby si v průběhu toho vyzobávání našla nějaký lepší kus, tak prostě vyměnit. 
Příspěvek upraven 04.02.22 v 23:33
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.22 23:33
@Uslava píše:
@10Lenuska
On, že má pocit, že se už nic neděje a já mu stejně odpustím a nebo já, že o tom odpuštění vůbec jen uvažuju. Co mi poradíte? Zůstat/rozvod?
Zůstat. On už má nalítáno. Do pěti let bude mít šlus. Žij si svůj život, na jeho avantýry nekoukej. Koukej se zabezpečit, ať pak nejsi překvapená, až s ním viagra šlehne. Život je krásný v každém věku a ty se rozhodni podle svého, ale nijak mu to neulehčuj. Není proč. Syna nech na pokoji. Teď je při tobě a nikdy nevíš, co ho v životě potká a bude na druhé straně. Ať má kluk klid.
Souhlasím slovo od slova.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.22 23:43
@robínek píše:
A v kolika letech ses rozvedla? Jen tak pro zajímavost…
Já v 45.
Tehdy se mi to zdálo nevyhnutelné, jsem totiž dost zabezpečená a navíc taková volnomyšlenkářka a možná i vůdčí typ. A pak jsem sháněla bydlení a podmínky se mi trošku (edit: razantně) ztížily a mezitím jsem potkala 2 chlápky, u nichž jsem měla na začátku dojem, že to bude O. K., ale byla to hrůza a zase stěhování a prostě ne - kdybych zůstala s manželem DOMA (dodnes jsme v dobrém vztahu), ušetřila bych si spoustu negativních zážitků a stresů a starostí. Ale asi jsem to měla všecko poznat. Abych dnes zakladatelce mohla napsat něco takového, co v tom svém předchozím příspěvku. I když vím že každý je jiný. Ale zrovna ona mi taky připadá jako klasický domácí typ.
Mám sice štěstí, že mám nakonec fajn partnera, ale už jsou v řešení majetky, rozdílné názory na dovolenou nebo uspořádání bydlení (s manželem jsem se shodovali) a taky část rodiny k nám nerada jezdí, protože byli s manželem zadobře, na mého přítele si nemůžou zvyknout… a spousta dalších věcí, které by nikdo z nás nemusel zažívat, kdybych tehdy šla do poradny, nechala si víc času na „překonání odporu“ a srovnání situace a zůstala doma. A říkám, že bych si už žádného chlapa nehledala, už na ně nemám nervy. Možná je to tím, že mi dělá zle to přizpůsobování se někomu.
Příspěvek upraven 04.02.22 v 23:55
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.22 23:52
@Cimada píše:
Já v 45.
Tehdy se mi to zdálo nevyhnutelné, jsem totiž dost zabezpečená a navíc taková volnomyšlenkářka a možná i vůdčí typ. A pak jsem sháněla bydlení a podmínky se mi trošku ztížily a mezitím jsem potkala 2 chlápky, u nichž jsem měla na začátku dojem, že to bude O. K., ale byla to hrůza a zase stěhování a prostě ne - kdybych zůstala s manželem DOMA (dodnes jsme v dobrém vztahu), ušetřila bych si spoustu negativních zážitků a stresů a starostí. Ale asi jsem to měla všecko poznat. Abych dnes zakladatelce mohla napsat něco takového, co v tom svém předchozím příspěvku. I když vím že každý je jiný. Ale zrovna ona mi taky připadá jako klasický domácí typ.
Mám sice štěstí, že mám nakonec fajn partnera, ale už jsou v řešení majetky, rozdílné názory na dovolenou nebo uspořádání bydlení (s manželem jsem se shodovali) a taky část rodiny k nám nerada jezdí, protože byli s manželem zadobře, na mého přítele si nemůžou zvyknout… a spousta dalších věcí, které by nikdo z nás nemusel zažívat, kdybych tehdy šla do poradny, nechala si víc času na „překonání odporu“ a srovnání situace a zůstala doma. A říkám, že bych si už žádného chlapa nehledala, už na ně nemám nervy. Možná je to tím, že mi dělá zle to přizpůsobování se někomu.
Chápu. Jsem v podobném věku a nikoho nového bych už nehledala, to by musela být náhoda. Já se stejně nikdy moc k nikomu nehodila, jsem dost sama pro sebe a věkem se to nezlepšuje 
Manžel je s tím, zdá, se v pohodě, ale čím déle ho znám, tím víc mám pocit, že je mezi chlapy těžká výjimka v podstatě ve všem, takže šance potkat druhého takového je asi mizivá. Tak snad spolu zůstanem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.22 00:10
@10Lenuska píše:
On se mi zhnusil, sex nemáme žádný, on by chtěl, já to nepřekonám, není den, abych si nevybavila, jak mě pořád podváděl, pořád se usmíval a přitom mi lhal do očí, s domácností občas pomohl, ale víc bylo na mě…zneužil, že mu poskytujeme zázemí a klidnej domov, důvěra už nula…
Samozřejmě se Ti tu nikdo nediví, ale uvědom si, že klidný a pěkný život jsi měla i Ty díky němu. Nejde ani tak o to, že by nebylo správné ho vytrestat rozvodem, jenže jeho se zcela jistě ráda ujme kdejaká jiná, zatímco Ty jsi v pozici, že se cítíš ublíženě a ještě by sis do tohoto psychického stavu chtěla naložit změnu bydlení, poznávání dalších bezcharakterů (a že jich je). Nevím, zajdi do poradny, rozeberou to s Tebou, nastíní Ti nějaké otázky, které Ti pomůžou vyjasnit věci, nad kterými přemýšlíš…
Nadepsala jsi svůj příspěvek „krutá nevěra“ - omlouvám se Ti, ale pokud si chlap sype popel hlavu, není na té situaci nic doopravdy krutého. Dovedeš si představit, co zažívají mladší ženské s malými dětmi, jejichž partner je podvádí a ještě je uráží a při hádkách vyhazuje z domu? Zkus si dát čas a uvažovat co nejvíc racionálně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.22 00:20
@Pan Svobodomyslny píše:
Jestli v tom bude pokračovat? Být mu 30, tak ano. V šedesáti? Libido se bude snižovat, priorita rodiny zvyšovat…
Naprostý souhlas, vidím to na sobě i na partnerovi i na svých přátelích 50 - 60.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.22 00:23
@tess50 píše:
Ale nechci skončit v blázinci.
To byste si asi museli najít bydlení někde dál.
Mně se kdysi na inzerci ozval prý rozvedený. Sice mi na 1. setkání řekl pravdu, že není, ale že to k rozvodu spěje. To se sice stalo, ale jeho paní byla schopná mě pronásledovat i v práci i doma, měla dost peněz zaplatit si „očko“ a odposlechy jí taky nebyly cizí. Sice mi ten chlap byl sympatický, strávili jsme zhruba půl roku setkáváním, ale nějak se mi tehdy nechtělo být součástí jejich rozbrojů. Dodnes ho lituji, skončil dost špatně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.22 00:29
@bigl píše:
@tess50
Ty píšeš, že nevěrný manžel nepřestane být nevěrný. Platí to i pro toho tvé ženáče? Že kdyby se sbalil a šel za tebou, tak bude nevěrný i tobě? Že to má prostě dané?
Víš co, on ten věk dělá svý. A je i možné, že je tess jeho femme fatale. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.2.22 00:59
@Cimada píše: ,.......
Já jsem kdysi taky byla tak „odvážná“ a hrrr do nového života a dnes - to vidím úplně jinak.Nic bych neměnila, zůstala bych s tím, na koho jsem zvyklá.Chlap se kaje dostatečně a fakt je s prominutím jedno, jestli bych si v 60 myslela, že mě možná zahnul. Tedy pochopitelně, pokud by opět nenarazil na takovou husu, která by mi nechávala vzkazy za stěračem. A už kvůli takové bych se just nerozvedla. A naopak si užívala pohodlí domova a chlapovy kajícnosti a synovi bych nekomplikovala život tím, že by musel navštěvovat zvlášť matku a zvlášť otce.
Presne potvrzujes to, co pisu.
Tenhle nadhled „je mi ukradenej“ vznikne az po rozchodu.
Velice vyjimecne po boku dotycneho.
Pokud bys zustala, s velkou pravdepodobnosti budes psychicky znicena, a ne ze by sis „uzivala po svem“ .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ronja92
5.2.22 01:43
@Cimada píše: Živořit sice nemusí. Ale co z toho? Ta pachuť nevěry v ní zůstane, ať už je doma v klidu a v zajištěném domově, nebo když bude pendlovat po republice (nebo po městě, kde žijí či po okolí) a shánět postel do pronájmu nebo si vyřizovat hypotéku. A do toho bude poznávat různé týpky, kterým jde jen o to, sehnat služku, která by se o něco postarala. Zažije další zklamání a nikdy stejně nepřijde včas na to, jestli další známost bude lepší. Je to o štěstí.žádná pachuť z nevěry v ní zůstat nemusí
Já jsem kdysi taky byla tak „odvážná“ a hrrr do nového života a dnes - to vidím úplně jinak. Nic bych neměnila, zůstala bych s tím, na koho jsem zvyklá. Chlap se kaje dostatečně a fakt je s prominutím jedno, jestli bych si v 60 myslela, že mě možná zahnul. Tedy pochopitelně, pokud by opět nenarazil na takovou husu, která by mi nechávala vzkazy za stěračem. A už kvůli takové bych se just nerozvedla. A naopak si užívala pohodlí domova a chlapovy kajícnosti a synovi bych nekomplikovala život tím, že by musel navštěvovat zvlášť matku a zvlášť otce.
prostě jenom narazila na chlápka, který neumí být věrný, kdyby si ho nevzala ona, podvedl by jinou.
- Citovat
- Upravit
5.2.22 08:02
@tess50 píše:
@AjaF no to bych fakt tady tak dopodrobna nepitvala.
promiň ale představila jsem si manželku přelézající balkony…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
