Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Cimada píše:
Ale nelituj, všecko je tak, jak má být.
A při třech děckách já bych omlátila obšourníkovi litinový hrnec o hlavu, ale pokud by makal, děckám bych kvůli své uražené ješitnosti domov nebrala. Máš to jinak, no. Tak, jenom jestli je dnes líp. Ruku do ohně za nového partnera taky dát nemůžeš.
Ne, není, jak má být. Strašně se to podepsalo na dětech. Opravdu to byla veliká moje chyba.
Za žádného nového partnera už nikdy do ohně ruku dávat nebudu, poučila jsem se.
S novým partnerem jsem skoro 10 let a je to nesrovnatelně lepší život než náš společný život s manželem a jeho milenkou. ![]()
@Cimada píše:
Jasně, to ale např. pro mě není synonymum pro vztah.
Vytěžit - prostě se udělat v prostředí, které zná, pro sebe. Chlapovi neposluhovat, víc si hledět svých zájmů atd.
Protože ohledně otázky důvěry: fajn, dlouholetému manželovi věřit přestala, a nějaké nové známosti věřit bude?
Je to všecko hrozně diskutabilní.Každý má samozřejmě jinou povahu, někdo je víc domácí typ (mně se tak jeví zakladatelka), někdo je do větru, každému vyhovuje něco jiného.
Jen říkám, že pokud je ona usazenější člověk, pochybuji, že jí bude psychicky dobře někde v novém bytě samotné, po zjištění, že těch dalších možných dobrých partnerů - nějak není. Navíc, pokud spolu žili relativně pohodově skoro 2 desítky let, a ona se v novém vztahu zklame, bude jí po manželovi klidně i smutno (odhaduji).
Ale zkusit si to bude muset sama. Třeba tu za 5 let napíše, že je po rozvodu šťastná.
Díky za odpověď.
My dvě asi shodu nenajdeme, mně z tvého psaní pořád vyplývá mantra " chlap doma musí být, jinak život nestojí za nic".
A mám kolem sebe i dost jiných modelů soužití, než abych s tím souhlasila.
@Cimada píše:
To sice chápu, to nedělá dobře asi nikomu, ale na druhou stranu je to pořád lepší, než kdyby ji (možná věrný) chlap doma ponižoval a tyranizoval. Zakladatelka i syn se s ním měli celé roky dobře. To se při soužití s jinými muži vždycky říct nedá. A ještě se neví, jestli nezahýbali taky.
Co mate furt za blbe příklady? To mate porad - buď verny násilník nebo nevěrný životní partner a strašně hodný člověk
jak jinak.
@someargue To nejsou „nase“ priklady. To rikala zakladatelka, ze byla stastna.
@VitaminC píše:
@someargue To nejsou „nase“ priklady. To rikala zakladatelka, ze byla stastna.
Já jen nechápu kde mate tu jistotu, ze muže být hůř. Beztak ji potká už jen ozrala a násilník a úchyl a feťak 🤦♀️ Proč by nemohlo být lip? S úplně stejnou pravdepodobnosti muže narazit na chlapa, který si váží svého slova a taky svého zdraví a zdraví partnerky. A vůbec, copak vy neumíte žít bez muže? Deti mají dospělé. Je někdy napsáno, že tam ten chlap MUSÍ být?
Ona s nim byla šťastná, protože myslela, že zije s jiným člověkem. Teď odhalil svoji pravou tvar a už s nim být nechce.
@someargue Ja bez muze zit umim, zila jsem roky, protoze jsem nechtela delat kompromisy. A kdyz jsem toho pana dokonaleho potkala, tak bych se urcite v padesati nerozvedla jen kvuli nevere. Prijde mi to malicherne. Netvrdim, ze uz ji nic hezkeho nepotka, ale ta pravdepodobnost neni moc vysoka.
@someargue píše:
Já jen nechápu kde mate tu jistotu, ze muže být hůř. Beztak ji potká už jen ozrala a násilník a úchyl a feťak 🤦♀️ Proč by nemohlo být lip? S úplně stejnou pravdepodobnosti muže narazit na chlapa, který si váží svého slova a taky svého zdraví a zdraví partnerky. A vůbec, copak vy neumíte žít bez muže? Deti mají dospělé. Je někdy napsáno, že tam ten chlap MUSÍ být?
Ona s nim byla šťastná, protože myslela, že zije s jiným člověkem. Teď odhalil svoji pravou tvar a už s nim být nechce.
Není to jednoznačné. Záleží, co hledá. K dalšimu vztahu už bude přistupovat s většímy nároky… chlapi v její věkové skupině se budou méně ochotně přizpůsobovat. Zase, to si to nemalujme nijak narůžovo. Hledat se jí bude hůř než před 20 lety…
@botl píše:
Ale měli jsme děti. Dokonce 3 a malý. Předjímáš. Žila jsem v trojúhelníku skoro rok. A lituju toho, měla jsem to utnout dřív.
Nelituj toho. Vím, mělo to dopad na děti, ale po bitvě je každý generál. Tvoje povaha ti prostě řekla, že to máš zkusit… a nevyšlo to. Bylo to něco, co jsi potřebovala než jsi „dozrála“ a teď si za svým vnitřním rozhodnutím pevně stojíš.
@TomasMarny8778 píše:
Syna jsi do toho vůbec neměla tahat. Nezlob se na mě, ale tohle je ubohost. To je mezi Tebou a manželem.
To se velmi lehce říká, ale prakticky je to těžko proveditelné, pokud to ovlivňuje celý váš život, tak děti poznají, že se něco děje a vždy je lepší jim říct pravdu, než ze sebe a z nich dělat blbce…obzvláště pokud jsou děti dospělé…
@Dája999 píše:
Díky za odpověď.
My dvě asi shodu nenajdeme, mně z tvého psaní pořád vyplývá mantra " chlap doma musí být, jinak život nestojí za nic".
A mám kolem sebe i dost jiných modelů soužití, než abych s tím souhlasila.
Tak, to vypadá jako by žena nutně musela mít chlapa jinak nemá hodnotu. Naopak jsem osobně nikdy nepochopila to, že žena řešila blbý vztah tím, že si okamžitě a střehlbitě našla jinýho, jedno jakého chlapa, hlavně mít někoho pod peřinou. Často i za cenu že odsunula děti na druhou kolej.
A ano, napíšu tu ten neoblíbený názor, než žít s blbem, obšourníkem, ochlastou nebo násilníkem, to radši sama a v klidu. Proč ne?
@Anna766 píše:
Tak, to vypadá jako by žena nutně musela mít chlapa jinak nemá hodnotu. Naopak jsem osobně nikdy nepochopila to, že žena řešila blbý vztah tím, že si okamžitě a střehlbitě našla jinýho, jedno jakého chlapa, hlavně mít někoho pod peřinou. Často i za cenu že odsunula děti na druhou kolej.
A ano, napíšu tu ten neoblíbený názor,než žít s blbem, obšourníkem, ochlastou nebo násilníkem, to radši sama a v klidu. Proč ne?
Jasněže
![]()
Nedávno jsem to sem psala do nějaké diskuze, že objektivně super atraktivní známá ( nejen vzhledově, ale moc fajn pohodářka) je sama dobrovolně, má tolik zájmů, že určitě netrpí nudou a taky má výhodu, protože ji opravdu nikdo nepodsouvá, že postoj „chci být sama, vyhovuje mi to“ jsou kyselé hrozny. Ve smyslu " no jo, chlapi nemají zájem, tak raději říká, že to tak chce ".
Je teda fakt, že děti má a do sólo života se vrhla až někdy po čtyřicítce.
Spokojenost v životě může mít spoustu podob. ![]()
@opulus píše:
Nelituj toho. Vím, mělo to dopad na děti, ale po bitvě je každý generál. Tvoje povaha ti prostě řekla, že to máš zkusit… a nevyšlo to. Bylo to něco, co jsi potřebovala než jsi „dozrála“ a teď si za svým vnitřním rozhodnutím pevně stojíš.
Upřímně? Nic jsem nezkoušela. Řekla jsem mu, že se musí rozhodnout, jestli chce být s náma nebo s milenkou a on chtěl čas na rozmyšlenou. Ten potom natahoval tak dlouho, až z toho byl skoro rok. Pak jsem mu dala nůž na krk.
Nechat se takhle tahat za fusekli tak dlouho, To byla neskutečná chyba. Zatahoval do jejich vztahu naše děti.
Prostě jsem dozrála, to jo, ale k přesvědčení, že nevěrník musí být opravdu kajícný a fakt litovat, vztah utnout a dlouhodobě odprošovat se svatou trpělivostí, jinak to opravdu nemá cenu a je to šaškárna. Jo a paralelní vztah, to už je absolutně nemyslitelný, že by ten původní měl ještě nějakou budoucnost a smysl.
@someargue píše:
Já jen nechápu kde mate tu jistotu, ze muže být hůř. Beztak ji potká už jen ozrala a násilník a úchyl a feťak 🤦♀️ Proč by nemohlo být lip?
Tak vypichuješ jen to nejhorší, ale ono i takový abstinent s dobrým zaměstnáním a dokonce i když může aspoň na začátku jakoby novou partnerku finančně podporovat, může např. vykazovat rysy hysterie a fakt si nemysli, že je to jednoduché.
Já jsem chvíli žila s velmi vysoce postaveným mužem, všecko to bylo v cajku, ale tak strašlivé nenálady, co jsem díky němu řešila, to mě do té doby (do 50) ani nenapadlo, že to tak může existovat. Právě proto, že člověk vnímá jen ty „násilníky, feťáky, alkoholiky - no to vůbec, samozřejmě, s někým takovým prostě normální ženská fakt pořádně ani nezačne).
Ale že např. domluvíš dovolenou pro oba, pak se ráno ve zmatku a nervozitě před odletem "ošklivě podíváš“ a ten chlap hodí kufr na zem a opravdu nechá letadlo odletět, holka zlatá, tak to fakt nevíš, o čem ten život s někým „cizím“ může být.
Další týpek byl taky na první pohled v pohodě, až jsem se např. v sobotu ráno probudila, a on nebyl doma a seděl v nonstopu, protože prostě „nezvládal“, že jsem večer „na to“ neměla náladu. A dokázal vyčítat, že moje děti pomáhají v novém bytě málo. Že relativně slušný člověk a šéf v dobrém zaměstnání Ti u Tvého auta dokáže vyrvat vzteky dveře, to by sis taky v manželství s normálním manželem, byť občas odskakujícím za nějakou dávajkou, nepomyslela.
Kdepak feťák, ještě toho moc neznáš. (a buď ráda).
Zlatý manžel, který se proviní jen tím, že po práci skočí stáhnout kalhoty k jiné, ale mluvit se s ním a spolehnout se na jeho normálnost každodenně dá.
@botl píše:
Upřímně? Nic jsem nezkoušela. Řekla jsem mu, že se musí rozhodnout, jestli chce být s náma nebo s milenkou a on chtěl čas na rozmyšlenou. Ten potom natahoval tak dlouho, až z toho byl skoro rok. Pak jsem mu dala nůž na krk.
Nechat se takhle tahat za fusekli tak dlouho, To byla neskutečná chyba. Zatahoval do jejich vztahu naše děti.
Tak to je špatný, to jo. ![]()
@botl píše:
S novým partnerem jsem skoro 10 let a je to nesrovnatelně lepší život než náš společný život s manželem a jeho milenkou.
To je moc dobře, to Ti vážně přeju. Jsou ty situace v životě různé, no…
Moje máma taky nedá dopustit na svého porozvodového partnera, ale v tom ji nikdo nechápeme, protože ji podváděl i zbil. Nakonec to po 60ce zabalila a dnes je ráda sama.
Já jsem po rozvodu přes 2 nesnesitelné týpky zakotvila u současného, jsme spolu 6 let, děti už máme dospělé, ale ačkoliv jsem asi dopadla nejlíp, jak jsem mohla, vnitřně mívám někdy pocit, že to pravé přátelství, co bylo s manželem, už prostě s nikým není. My jsme nebyli jedno tělo, ale jedna duše rozhodně ano. A jsme doteď.
Dost věcí mi v nové domácnosti nevyhovuje a není to tím chlapem. ![]()