Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím
Když vidím, jak se mu do toho prostě nechce, tak ani nemám chuť ho svádět. Stejně bych byla odmítnutá s nějakou trapnou výmluvou… ![]()
No určitě bych to zkusila. Večer v posteli se přitulit a zašeptat mu do ouška jak jsi hrozně nadr a jestli by neměl chuť. On řekne že chuť nemá protože bla bla bla. Ty mu na to řekneš že to chápeš a uděláš si to vedle něj sama jako kdyby tam nebyl. Doporučovala bych to praktikovat ve tmě, jen ať jeho fantazie pracuje na plné obrátky. Pochopitelně budeš přitom tiše sténat tak aby to slyšel ale nebylo to okaté. To je provokace největší
Zkus to a uvidíš. Zítra napiš jestli se chytnul nebo ne.
Vyzkouším to, ale bohužel až za týden, nekojím a mám „své“ dny… Ach jo…
![]()
Tak za týden.
Já bych nejdřív zkusila tohle. Buď se chytne nebo ne. Když se nechytne tak vymyslíme něco drsnějšího
Ono se to zlomí. Hlavně dělej jak jsi hrozně nad věcí a jak jsi v pohodě. Snaž se ho trochu obalamutit aby měl pocit že je vše jako dřív. Ráno vstaň, namaluj se, udělej mu svačinu do práce a dej mu pusu na rozloučenou. Večer až se vrátí dom tak být hezky upravená a ne mít flekatý vytahaný tričko a tepláky, teplá večeře na stole. Večer ho drbat něžně na zádech a dávat mu pusinky a třeba přejít do nižších partií. Když bude remcat tak přestat a být v pohodě. Nezlobit se a pomoci si sama. Když ucítí domácí pohodu a to, že na něj vůbec netlačíš, tak se mu to v tý hlavičce rozleží a dá si říct ![]()
Taky bych napřed zkusila něco takového..nenápadně, žádné tlačení, když bude mít chuť, přidá se. Záleží jak na tom jste co se sexuální komunikace týče, jak jste otevření a tak. Já na tohle nejsem, můj muž je v tomhle dost uzavřený a konzervativní, ale u jiných párů by to klapnout mělo ![]()
Jinak - můj se taky vymlouval, pravdu neřekl, což chápu, byl zmatenej sám o sobě a nechtěl mi ublížit. Trvat to může dlouho, záleží na komunikaci. A léčí se to u psychologa. U nás stačil čas, ale jednu psychložku už jsem taky měla v záloze. Naštěstí se to spravilo samo.
Ale je fakt že iniciativu jsem zkraje taky musela převzít já
aby se mu zase zvedlo sebevědomí
Anonymní píše:
A jak dlouho to teda asi trvalo?
U nás 13měsíců. Ale to nebyl přímo Madonin komplex, ale porodní trauma. Madonin komplex je spíše psychického rázu, nejde o něco co by muž při porodu vyloženě viděl, ale o to, že nezvládne ten přerod ženy/partnerky/ milenky v matku. Prostě ji přestane vnímat jako sexuální bytost - jinak se k ní chová hezky, pomáhá jí, miluje dítě, obdivuje za to jaká je matka…někdy se do toho promítne jeho vztah k jeho matce a s tou se přece nespí.
U nás šlo o to, že jakmile mělo k něčemu dojít, nebo jsem naznačovala že chci, tak si muž představil sex, a v mysli mu vytanul obraz z porodu, jak ze mě něco visí, nějaká krev asi…zřejmě okamžik po narození syna, jak se rodila plecenta. No a z toho se mu dělalo
a nešlo to. Ale časem se to spravilo. Prostě ta vzpomínka vybledla. Ale po čase mi říkal, že si myslel, že už to nikdy nepůjde.
naštěstí jsme to zvládli. Už jsme málem měli domluvenou schůzku u klinické psycholožky - ale ona sama říkala, že už je to od porodu dost dlouho, ať to prostě zkusíme. A vyšlo to. a pak jsme trénovali a s tím jak to pořád šlo a nebyl problém, tak to trauma úplně ustoupilo, muž získal zpět sebevědomí a všechno je OK. ![]()
No však já právě nevím, jestli trpí tím Madoniním komplexem nebo je to něco jiného.
Možná je to tak, jako u vás. Hmm, nevím, jak to dlouho vydržím. Je fakt, jak píšeš. Přítel mi se vším pomáhá, říká, že mě miluje, ale k sexu prostě nedojde a dříve byl sex denně, max. obden. Mám strach, aby si někoho nenašel. ![]()
Chovám se k němu kolikrát hnusně za to, jak je ke mě jinak chladný a často zbytečně vybouchnu kvůli úplné kravině a já si myslím, že je to právě z nedostatku sexu. ![]()
U nás to bylo stejný, byla jsem už protivná, všechno mi vadilo, kolikrát už jsem si říkala, jak dlouho a jestli vůbec takhle budu moct dál žít. On sex není všechno, ale když není vůbec, tak ovlivňuje úplně všechno ostatní
Nejhorší bylo, jak se pořád vymlouval, na práci, na únavu, akorát sliboval…no já chápu že mu bylo blbé o tom mluvit, ale právě že to co si pak člověk představí (že už není atraktivní, že mu neimponuje, že si našel někoho jiného…) je kolikrát mnohem horší než pravý důvod. A čím dýl se řešení odsouvá, tím je to horší. ![]()
On mi napřed tvrdil, že je mu vždycky večer špatně, že neví co mu je a přitom si dělá topinku s česnekem, smaží hranolky a všechno možné. Kdyby mu bylo špatně, tak jídlo je to poslední na co by si vzpomněl. Ale já už jsem se ho zkoušela i zeptat, jestli to není třeba tím porodem, ale to tvrdil, že ne. ![]()
Ahoj, potřebovala bych poradit. Jsou to 4 měsíce od porodu, u kterého přítel byl a doteď jsme neměli sex. Nevím, jestli to může být ten Madonin komplex, přítel to nepřizná a vymlouvá se, že mu není dobře a podobně. Jde mi ale spíše o to, kdyby to byl tento komplex, jak dlouho to může trvat, případně jak se to léčí? Můžu mu nějak pomoct sama? Kdo jste se s tím setkaly a jak dlouho to trvalo? Už je to vážně na palici…
Kdybych tohle věděla před porodem, tak bych ho k porodu určitě nevzala… 
Díky moc!