Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@D. C. píše:
Hm, když já něco odkývu, obvykle to také dodržím. U mě je to ale tak, že nemám problém někam jít, ale mám problém s tím potom někam zavolat a odříci to.
Já jsem to v tom svém předchozím příspěvku nezdůraznil, ale ono to z toho plyne, je právě důležité, aby tu tvou snahu sdíleli, ukázali zájem. Jenom někomu něco povídat a on se tváří, že ho to nezajímá, případně tě až od plánů odrazuje, to má přesně opačný účinek…
Ty ses přece činila dost? Co ti přišlo na mysl, že se ti teď nechce ani těm rodinám odpovědět?
A to je přesně ono, já to v 90% neodreknu a přijdu, ale zrovna s tou rodinou mě to moc trápilo a stvalo, ze se takhle chovám, sama upřímně vůbec nevím, jestli jsem taková povaha, snažím se to odbourat, je to už lepší. Ale někdy proste nechám věci dojít do extrému a pak to rychle lepím. S tím odříkáním to mám také tak, ale i to už jsem do jisté míry minimalizovala.
Oni si mě vyslechnou, podpora je spis taková povrchní, to mě trochu mrzí.
A co se tyče těch rodin, já proste sama nevím, vždy si řeknu “teď už to kurna otevři a odepiš jim” ale stále to odkladam a dny plynou. Přitom už řeším věci spojené s odjezdem apod ale nejsem schopna, říkám si, ze už dnes konečně po práci k tomu večer sednu a vím, ze se mi hned uleví a budu mít lepší pocit a stejně to neudělám. Jsem zvláštní člověk ![]()
@Anonymní píše:
A to je přesně ono, já to v 90% neodreknu a přijdu, ale zrovna s tou rodinou mě to moc trápilo a stvalo, ze se takhle chovám, sama upřímně vůbec nevím, jestli jsem taková povaha, snažím se to odbourat, je to už lepší. Ale někdy proste nechám věci dojít do extrému a pak to rychle lepím. S tím odříkáním to mám také tak, ale i to už jsem do jisté míry minimalizovala.Oni si mě vyslechnou, podpora je spis taková povrchní, to mě trochu mrzí.
A co se tyče těch rodin, já proste sama nevím, vždy si řeknu “teď už to kurna otevři a odepiš jim” ale stále to odkladam a dny plynou. Přitom už řeším věci spojené s odjezdem apod ale nejsem schopna, říkám si, ze už dnes konečně po práci k tomu večer sednu a vím, ze se mi hned uleví a budu mít lepší pocit a stejně to neudělám. Jsem zvláštní člověk
Nikam se ti jet nechce, proto se ti nechce odepsat. Ono není vždy řešení utíkat a odcházet od problému. Může se to tím jen posunout, ale ne vyřešit. A taky se ti třeba nechce hlídat cizí děti. Pořád je to posluha a budou se podle toho na tebe dívat. Pokud nebudeš při práci au-papír chodit do školy, tak je zbytečné tam jezdit. Třeba zde nemáš tak špatnou práci.
@Anonymní píše:musis mi ale napsat sama, jako anonyma te nedohledam.
Dekuju, tohle je zajímavý názor rada bych pokračovala v SZjá se právě už zvedla tolikrát, ze teď mi nějak chybí síla.
@LaPaloma píše:
Nikam se ti jet nechce, proto se ti nechce odepsat. Ono není vždy řešení utíkat a odcházet od problému. Může se to tím jen posunout, ale ne vyřešit. A taky se ti třeba nechce hlídat cizí děti. Pořád je to posluha a budou se podle toho na tebe dívat. Pokud nebudeš při práci au-papír chodit do školy, tak je zbytečné tam jezdit. Třeba zde nemáš tak špatnou práci.
Chci moc jet, au-pair už jsem byla několikrát, takže na děti se moc těším a na jazykové kurzy ještě víc, baví mě se učit cizi jazyky.
Právě proto chci ty problémy vyřešit abych mohla odjet s klidným srdcem ![]()
@Anonymní píše:
Oni si mě vyslechnou, podpora je spis taková povrchní, to mě trochu mrzí.
S rodinou je to někdy těžké a bohužel je nepředěláš… pokud cítíš z jejich strany povrchní podporu, chápu, že se ti někdy za nimi nechce, to je normální
.
No a po práci sis k tomu sedla odepsala jsi nebo jsi dělala zas něco jiného? Tak to bude pak možná prokrastinace
.
@D. C. píše:
S rodinou je to někdy těžké a bohužel je nepředěláš… pokud cítíš z jejich strany povrchní podporu, chápu, že se ti někdy za nimi nechce, to je normální.No a po práci sis k tomu sedla odepsala jsi nebo jsi dělala zas něco jiného? Tak to bude pak možná prokrastinace
.
Sedla jsem si večer a dělala vše možné jen ne to. Ano, taky si myslím, ze tohle bude spis případ prokrastinace, přitom jen u téhle činnosti, ale už jsem otevřela stránky v práci, takže vezmu seberu koule ze země a konečně něco udělám.
a co se na to vylašlat?
neanalyzovat se a když se ti někam nechce, tak se naučit říkat ne?
a do ciziny se ti možná nechce, pže třeba uvnitř cítíš, že to není to pravý. třeba potřebujes pauzu a prostě jen ,,být" tady a teď.
blba doba, všechno má diagnozu. nemusíme zcestovat celej svět, pže to dělaj všichni, nebo dělat pečovatelku, pže je to dobrý pro budoucnost. a dalších milion věcí, ke kterejm je vždycky dovětek proc to a to dělat.
Dekuju, tohle je zajímavý názor rada bych pokračovala v SZ
já se právě už zvedla tolikrát, ze teď mi nějak chybí síla.