Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky ![]()
ráda bych vás opět požádala o radu, i když je mi jasné, že se tu do mě opět některé z vás pustí a roznesou mě na kopytech
![]()
Náš Martin (v lednu mu budou tři) hrozně nerad půjčuje hračky. Byli jsme teď na dovolené ještě s dvěma rodinami s přibližně stejně starými dětmi a já se nestačila divit. Nejen, že nechtěl půjčit ostatním dětem svoje hračky (to bych i pochopila, je jedináček a na svoje věci dost opatrný a fixovaný), ale když si někdo z ostatních dětí začal hrát s erárními nebo jeho vlastními hračkami, tak začal řvát, že je to jeho, že mu to berou a řval a řval a řval. Vysvětlovali jsme s manželem horem spodem, že to není jeho, že to je Vašíka a nebo že to viděla Kačenka první, ale nic nepomáhalo. Neustále řval moje, moje, moje a nakonec se hodil o zem (což teda normálně nedělá) a ječel tak, že ho musel manžel odnést do pokoje, protože na nás všichni koukali, co to máme za nevychovaného parchanta.
Druhý den tomu dal korunu tím, že jednoho chlapečka strčil z tříkolky (podotýkám, že to byla tříkolka toho chlapečka), protože na ní chtěl jezdit a když jsem mu vysvětlovala, že to je chlapečkova tříkolka, tak opět „moje, moje, moje“ a celý dramatický výstup se opakoval.
Nikdy jsem nezažila, že by byl agresivní, do někoho šťouchal, někoho napadal. Spíš je objímací typ a děti tulí a hladí.
Po týdenní dovolené jsme dojeli s manželem domů úplně nervově vyčerpaní a myslím si, že i naši známí byli rádi, že společná dovolená skončila a příští rok už s námi určitě nikam nepojedou
![]()
Můžete mi prosím poradit co s tím?
Jak ho naučit, že všechny věci nejsou jeho? Že se musí hračky půjčovat?
A hlavně, že nesmí do nikoho strkat???
Děkuju za radu ![]()
jo a to jsem ještě zapomněla napsat: vzala si mě tam bokem jedna starší paní a prý s ním mám jít k psychologovi, protože to co dělá, jsou jasné známky nějaké té poruchy chování. Tím mi úplně vyrazila dech. Manžel teda tvrdil, že to je stará škatule a mám se na její kecy vyprdnout, ale mně to pak začalo vrtat hlavou a teď mě to děsí i ve snech ![]()
Příspěvek upraven 18.08.14 v 14:53
@mishelka
nejspíš to byl první šok a uvědomění si - nejsem tu sám na světě..poprvé mu to došlo naplno že ač křičí moje moje tak je to jinak.. byl v šoku a proto se vztekal… ted bych já osobně nepolevila a začala naopak vodit do kolektivu dětí a na hřiště atd aby se s tím měl prostě čas srovnat, že svět není jen jeho ale i ostatních..trpělivě, s láskou a v klidu.. ač to bude o nervy..
jinak mě napadá nevím jaká je syn povaha - jak snáší změny ale mohla to být i reakce na stres ze změny stylu místa režimu.. prostě to neustál - co nám se jeví jako dovča je pro režimové dítě co miluje rituály zátěž a stres..
@mishelka
Teda docela jsi mě pobavila. Protože to zrovna není dítě moje a hezky jsi to popsala. Hlavně to vyčerpání po návratu z dovolené
![]()
Jinak já si myslím, že hračky se nemusí půjčovat, ale můžou a že je to hezké hračky půjčovat.
Co se nesmí, tak se nesmí do dětí strkat, shazovat apod.
Přeju pevné nervy. ![]()
Náš malý se zas nechce dělit o sladkosti. Včera spustil hurónský řev kvůli JEDNOMU gumovému medvíku, který mu snědl táta… ![]()
je hodně režimový. Od narození.
Návštěvy k nám moc nechodí. Jsem starší matka a většina mých kamarádek má buď už velké děti nebo jsou to takoví ti věční single. Tihle ti známí co jsme s nimi byli jsou bohužel hodně pracovně vytížení, takže na nějaké navštěvování moc času nemají.
Chodila jsem se synem do mateřského centra celý minulý školní rok a tam žádné problémy nebyly. Spíš než hračky ho zajímaly ostatní děti. Běhal za nimi, pořád je tulil, bral za ruku. Hračky ani moc neregistroval.
hm, tak to znám taky. Minule mu manžel sebral jednu makovou telku z misky a to byl cirkus Humberto
![]()
jsem z toho vyčerpaná. Normálně bych po té naší dovolené potřebovala lázně
![]()
@mishelka píše:
@jdukolemje hodně režimový. Od narození.
Návštěvy k nám moc nechodí. Jsem starší matka a většina mých kamarádek má buď už velké děti nebo jsou to takoví ti věční single. Tihle ti známí co jsme s nimi byli jsou bohužel hodně pracovně vytížení, takže na nějaké navštěvování moc času nemají.
Chodila jsem se synem do mateřského centra celý minulý školní rok a tam žádné problémy nebyly. Spíš než hračky ho zajímaly ostatní děti. Běhal za nimi, pořád je tulil, bral za ruku. Hračky ani moc neregistroval.
režimové dítě může mít z dovči stres.. oni to tak mají protože potřebují ty své jistoty a rituály atd..
navíc loni byl menší děti byly spíš k pomuchlání někco jako živé hračky ale ted jeto konkurence.. čili se nediv.. prostě vás čeká období hřišť a kroužků..nebude to lehký, ale nějak se to naučit musí..
@mishelka budeš muset vysvětlovat a vysvětlovat a vysvětlovat… přesně tohle jsme měli loni, kolikrát jsem se s alou styděla jít ven - brala dětem hračky, nechtěla půjčovat svoje, strkala děti z tříkolky/kola/o kočárků/na klouzačce… občas do nich kopla nebo je pleskla… No, vysvětlovli jsme,. občas přistála nějkaká na pedeli a taky vyrostla a je s ní lepší řeč.
chtěla jsem ho dát do školky, ale nevzali nás a do soukromé u nás berou až od tří let.
Takže budu doufat, že se to do ledna zlepší a že mi ho z té školky nevrátí
![]()
@mishelka píše:
@jdukolemchtěla jsem ho dát do školky, ale nevzali nás a do soukromé u nás berou až od tří let.
Takže budu doufat, že se to do ledna zlepší a že mi ho z té školky nevrátí![]()
![]()
aspon víš na čem máte pracovat ![]()
@mishelka byla jsem cca před 3 týdny na tden s kámoškou a její holčičkou 2,5 roku, moje má 3 roky - celý týden byl očistec, v jednom kuse se hádaly, co je čí - hádaly se o všechno - o hračky, o jídlo, o to kde kdo bude sedět, stát, spát…no na nervy hrůza. A to moje dcera chodí od 2 let do školky a myslím, že se dělit „umí“ za určitých podmínek.
Stejně tak to bylo, když měla jejich hračku - okamžitě opakovala, že je to „moje“ a odmítala to dát z ruky… Řekla bych že je to věkem, změnou prostředí, změnou podmínek. Vlastní hračky které má zrovna v ruce půjčovat nenutím, u jiných - vlastních, cizích a erárních - zasávám nesmlouvavý názor, že kdo to měl první, ten si s tím může pohrát a na toho dalšího se dostane řada potom.
Rozhodně to není žádná porucha, ale nápor na nervy je to slušnej
Takže určit pravidla, strkání zabránit fyzickou přítomností - prostě hlídat. Má na to věk, aby všechno bylo „jeho“ ale je to na palici to pořád řešit
@atominnka píše:
@mishelka budeš muset vysvětlovat a vysvětlovat a vysvětlovat… přesně tohle jsme měli loni, kolikrát jsem se s alou styděla jít ven - brala dětem hračky, nechtěla půjčovat svoje, strkala děti z tříkolky/kola/o kočárků/na klouzačce… občas do nich kopla nebo je pleskla… No, vysvětlovli jsme,. občas přistála nějkaká na pedeli a taky vyrostla a je s ní lepší řeč.
ježííííš, to jsi mě potěšila, ani nevíš jak
![]()
tak snad z toho (za pomoci našeho vysvětlování) taky vyroste.
normálně mám hrůzu s ním kamkoliv jít.
Za 14 dní se k nám nahlásila manželova sestřenice s rodinou a bratranec s rodinou, jsou na dovolené a projíždějí přes nás, tak že by se zastavili na celý den, pogrilovali jsme atd. Budou tam děti 1 rok, 2 roky, 3 roky a 1,5 roku. A já už mám teď průjem, co zas u nás bude a jak nás pak pomluví po celé rodině
![]()
Na jednu stranu vím, že musí mezi děti a na druhé straně mám normálně hrůzu s ním mezi ty děti jít
![]()
já nejsem moc ráda středem pozornosti. Snažím se být s každým za dobře a nerada dělám problémy a proto těmito situacemi hrozně psychicky trpím ![]()
Moje dítě je druhorozený, teď na koni července jsem byli zrovna tak, třirodiny s prcky a taky jsem čučela. Zase se naučila bezvadně ječet MOJÉÉÉÉÉ. a to na všechny hračky všech dětí. Ječela tak urputně, že se děti sbíhaly a ty hračky jí samy dávaly, aby byl klid. Strašný. Doufám, že je to obdobím a přejde to.
no to mi povídej ![]()
a ty jak koukám jsi ještě ke všemu v 37. týdnu, takže si vůbec nedovedu představit, že bych něco takového řešila těhotná, kdy mě rozhodila i reklama na plíny a bulela jsem pořád jako stará želva
takže to není jen tím, že je jedináček?
To totiž bylo to jediný, co k tomu říkal můj manžel: „to víš, je to jedináček, kdyby měl sourozence, tak by byl zvyklý se dělit“ ![]()
Chodis na piskoviste? Me stacilo si malou doma vzit a vysvetlit ji, ze kdyz nebude pujcovat hracky, ze ji deti nebudou mit rady a nebudou se s ni bavit. Od te doby sama veme hracku a jde ji pujcit, i kdyz nikdo nechtel. A kdyz to byla cizi hracka, vzala jsem hracku a rekla jsem ji, ze kdyz neni jeji, musi ji vratit nebo pujcit dal. Po nekolikaty uz to pak sama pochopila.