Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak se nastavují hranice?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
17.8.14 00:59
Jak se nastavují hranice?
Ahoj, v poslední době narazim na jednu radu:
Neposlouchá vas dítě? Vymezte mu hranice.
Vozí se po vas Vase okolí a dovolují si na vas? Začnete u sebe, nastavte hranice. Buďte čitelnější.
Ale jak hranice nastavit? Potřebuju nejake konkretni příklady, abych to pochopila správně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.8.14 01:04
@adna píše:
Ahoj, v poslední době narazim na jednu radu:
Neposlouchá vas dítě? Vymezte mu hranice.
Vozí se po vas Vase okolí a dovolují si na vas? Začnete u sebe, nastavte hranice. Buďte čitelnější.Ale jak hranice nastavit? Potřebuju nejake konkretni příklady, abych to pochopila správně.
nejdůležitější je láska.. hranice by měly být láskyplné a měly by chránit v případě dítěte to dítě.. například přes přechod se jde za ruku a to za každých okolností - vyjímky neexistují..
a v případě tebe chrání tvou osobu například.. ano odvezu tě v úterý z práce a i ve čtvrtek ale v pátek už ne - mám jiný plán - a nenechám se ukecat a měnit plány když se mi to nehodí..
jak nastavit? no jistěže důsledně a hlavně..znát své limity abys je byla schopna dodržet i ty… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 01:07
V čem mám konkrétní problém - pravidla mám jasná. Snažím se byt důsledná. U me je nejspíš problém v tom, jak se zachovám, když druhy ty hranice překročí. Jak dat jasné najevo, ze takhle ne. Když se to snažím říct slušné, tak se mi často dostává odezvy-no jooo, zase všechno špatně. -
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 01:14
@adna Tak to neříkej slušně 
Ne, vážně:
- Říct nestačí, zpravidla musí následovat reálný důsledek.
- Hranice se vymezují i tím, že na kecy „no jooo, všechno je špatně“ nepovolíš a mile řekneš „Špatně je konkrétně toto a ty to můžeš napravit takto. Jinak budeš mít problém.“
(jánevím - špatně je to, žes nepověsil prádlo, takže ho prosím pověs, jinak ti tam v té pračce zplesniví, například.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 01:18
@adna píše:
V čem mám konkrétní problém - pravidla mám jasná. Snažím se byt důsledná. U me je nejspíš problém v tom, jak se zachovám, když druhy ty hranice překročí. Jak dat jasné najevo, ze takhle ne. Když se to snažím říct slušné, tak se mi často dostává odezvy-no jooo, zase všechno špatně. -
jak jsem už psala je důležité aby sis ty hranice udržela především ty..jinak to nemá smysl.. pokud někdo poruší tvou hranici měla by následovat sankce.. dle situace ale nechat to vyšumět je to nejhorší tě pak vážně nevezme nikdo..to pak jen kecáš a je to k smíchu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 02:22
@adna Když se jí, sedí se u stolu. Nesedíš? Odlož jídlo, běhat po bytě s ním nebudeš, dostaneš ho zase, až si sedneš ke stolu. Před Večerníčkem jsou uklizené hračky.. Nejsou? Na Večerníčka se nedíváš.. A tak je to vždy..až na velevzácné výjimky, kdy si je dítě (starší) vědomo, že z nějakého důvodu je výjimka, ale na pravidle to nic pro příště nemění. U dětí lze najít mraky příkladů. U dospělých je to horší..chce to respekt i z druhé strany a když není, je to složité a většinou to bez nějakého toho boje či uražení či pohádání nejde. Ale pevné vztahy takovou bouřku ustojí a hranice všem dlouhodobě prospějí. Marně teď vymýšlím nějaký příklad s dospělými.. 
Ale taky hlavně platí, vyžaduji toto vždy a po všech..pokud to má logický důvod, o to snadněji by to s vysvětlením mělo okolí přijmout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 03:11
@adna Všeobecně. Mantinely slouží k tomu, aby si člověk nemusel nechat řekněme kálet na hlavu. Jak široké nebo úzké si ty mantinely uděláš, jak moc budeš benevolentní, a to jak ve vztahu k dětem, tak i k dospělým, záleží jen na tobě. Co už vadí někomu jinému, nemusí vadit tobě. Např.,jak uvedla třeba @lekarnicka28 . Benevolentnější matka se širšími mantinely přistoupí třeba na příslib uklizení hraček až po večerníčku a případný postih řeší až poté, co si dítko hračky neuklidí ani po tom večerníčku. Ta méně benevolentnější s užšími mantinely bude trvat na uklizení před večerníčkem, jinak má dítě smůlu. A teď záleží na tobě, která varianta se tobě víc líbí. Jaké si to uděláš, takové to máš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lizzi
17.8.14 09:12
Diky za zalozeni tematu, budu po ocku sledovat. snazime se nastavit hranice u syna a docela se nam dari treba:
- kdyz si dohraje s hrackou, tak ji uklidi a vezme si jinou
- kdyz se vratime z prochazky jdeme si umyt ruce a sednout na nocnik
- nikdy nikoho nebijeme (s timto mam trochu problem, kdyz malej dela opakovane co nema a ja ho placnu po ruce, jak mu to pak vysvetlit… tohle musime jeste poladit) a tak podobne v tech vychovnych klejich
ale u dospelych je to horsi, to se mi ty mantinely taky nastavuji hur. taky se snazim byt slusna, az mam nekdy pocit, ze jsem tak nejak prehnane zdvorila, jen abych nekoho nenastvala a to je samozrejme spatne…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.8.14 09:55
Ahojki všem,
dají se donastavit nebo přenastavit hranice u dítěte pubertálního věku (myslím tu pravou pubertu 12-15 let), když navíc nejste jeho biologický rodič? Máte s tím někdo zkušenost? A jak úspěšní jste byli?
- Citovat
- Upravit
17.8.14 10:24
Jsou určité věci, přes co nejede vlak - exisují situace, kdy prostě musí dítě absolutně poslechnout - bez debat - např. před silnicí musí malé dítě vždy počkat na tebe. Ale pak jsou hranice a v nich volnost. Trváš na tom, že se chodí spát v 8. Děti musí být tedy v 8 v posteli, ale jeslti si ještě povídají, chvilku čtou, nebo něco poslouchají než usnout, to už je jejich vymezený prostor v rámci tvé hranice. PRostě se musí naučit, že existují určité situace, kdy se nedebatuje a také situace, kdy existue nějaký řád, ale v něm je možné mít nějaký prostor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 10:45
@Lizzi Nikdy nikoho nebijeme, to musí ale platit i u rodičů. Jinak to dítěti nevysvětlíš, že rodiče ho můžou plácnout po ruce a dítě nesmí nikoho plácnout. Když mu bude někdo brát hračku a chovat se jak se jemu nelíbí, tak proč nesmí použít plácnutí a dospělý ano 
.
Tak jedině nepoužívat plácání jako výchovnou metodu, to asi jinak nedoladíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 10:51
Asi bych vybrala jen pár nejdůležitějších věcí, na kterých trvat 100% za každých okolností a neustupovat. Když budeš zakazovat každou kravinu, tak dítě bude tím víc vzdorovat a ty to stejně nevydržíš, ustoupíš a hranicím je konec. Jak dítě uvidí, že se hranice dají posouvat, tak to bude zkoušet. Takže nemít 100 pravidel, ale třeba jen 3 nebo kolik.
U malých dětí třeba trvat na tom, že u silnice se chodí za ruku, nechce za ruku, tak strčit do kočáru. Pokud utíká, tak vysvětlit, že je malý an to, aby chodil sám a bude chodit jen s tebou atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 11:52
Jasná pravidla, která ale musí dodržovat i rodiče a pokud monžo souběžně. T. j. neexistuje třeba u hranice „jí se us tolu“, aby si pak tatínek vzal jídlo na gauč k televizi. Což ale naráží na tenký led hranic mezi dospělými jako takovými. Vytvořit si pravidla mezi sebou velmi těžké. Rodiče versus dítě je totiž tak nějak jasné, že dítě musí poslechnout a rodič má právo jak doměnit, tak popřípadě potrestat. Mezi dospělými, a zvláště partnery, to tak prostě není. Dítěti můžete říct, pokud si neuklidíš, nebude večerníček. U chlapa nebude fuingovat, dokud si neuklidíš ponožky, nebude hospoda (nebo sex nebo večeře nebo dosaďte něco jiného). Respektive můžete to zkusit, nechat tam ty ponožky válet léta páně a nesexovat a nevařit a schovávat klíče. Ale trpět bude nejspíš ženská, chlapovi je to jedno, vezme si jiné, a když dojdou, tak si koupí nové, atd. Z toho bude akorát doma těžké dusno. To už je vyšší filozofie, jak toho dospělého „vychovat“ a vysvětlit mu, proč by co měl dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.8.14 15:57
@Anonymní píše:Řekla bych, že se daleko víc vyplatí nastavit hranice u jeho rodiče, pokud jsi teda partner(ka) toho rodiče - ať si dítko srovná. Pokud je dítě třeba adoptované, tak nevím. Kdybys mohla být malinko konkrétnější…
Ahojki všem,
dají se donastavit nebo přenastavit hranice u dítěte pubertálního věku (myslím tu pravou pubertu 12-15 let), když navíc nejste jeho biologický rodič? Máte s tím někdo zkušenost? A jak úspěšní jste byli?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.8.14 16:52
@Knihomyš Ano, jsem partnerka jeho biologického otce a dítě žije v naší domácnosti. Problém je, že partnerův přístup je dost laxní, je v otázkách výchovy flegmatik a možná si i trochu zvyknul, že „špinavou práci“ dělám já- já jsem ta zlá, která kárá, které se pořád něco nelíbí, která dokola opakuje domluvená pravidla (jsou to pravdila, které dítě dávalo dohromady s námi, mělo možnost je navrhnout a upravit a souhlasilo s nimi). Bohužel, dítě na přístup „po dobrém“ prostě neslyší a já s ním neumím jednat „po zlém“, neumím (a nechci) trestat- problém tedy vždy dočasně vyšumí. Proto se ptám, zda je vůbec nějaká šance ty hranice ještě doupravit a jak na to. Nejhorší je to nedodržování pravidel, kdy já vypadám jako fúrie, že po dítěti vůbec něco chci a jeho neuvěřitelná bezohlednost vůči nám (př. vleze nám do ložnice v jednu hodinu ráno a křičí, že má v pokoji pavouka). Naposledy otci řeklo, ať si na jeho chování prostě zvykne…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
