Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
U nás nikdy nebylo období proč, nýbrž jak se co dělá, z čeho se to dělá, či z jakého důvodu někdo špatně jedná. Začala kolem 4 let a teď v cca 5,5 letech to graduje.
Například:
A když jela sanitka:
Když někdo dělá něco co nemá:
A takové to rozebírání, že je něco vlevo a má to být vpravo, eventuálně uprostřed, že je něco nakřivo, naopak: jdeme to opravit, odstranit, vyhodit, tak to je taky lahůdka.
Atd., atd., atd…
@Svítící žárovka
Luxusni
popadam se za bricho.
@Trojlístek
Taky dobry
.
Z tech vasich deti uz musi byt pekne tlusta encyklopedie a z vas umluvena maminka
.
Zatim syn jeste nemluvi, tesim se, az zacne, ale jak to tady ctu, tak me smich prejde
.
U nás něco před třetími narozeninami a vydrželo mu to asi půl roku a byl to mazec teda, někdy už se fakt nedalo ani odpovědět… akorát si ty hlášky bohužel už nepamatuji… do toho to od něho chytnul i mladší a ve dvou letech se pak už ptal taky: a proč?
teď máme klid, tak doufám, že už to nepřijde…
Ale jak tu někdo psal, když jsem to obrátila a zeptala se ho já: a proč? tak se urazil ![]()
@Moniňoň píše:
Taky tak. Starší furt mele pantem, takze nepusti nikoho ke slovu
u nás starší nemele, ale neptá se, radši si to všechno sám vyzkoumá na vlastní kůži
mladší to pozoruje a pak přijde bonzovat ![]()
@vrtulka78 píše:
Dcera začala ve dvou letech, střídají se období různé intenzity dotazů, teď je jí tři a půl a momentálně je celkem klid. Normální otázky „A proč?“ celkem ušly, to se dá vždycky nějak okecat, ale jeden čas to bylo na palici, protože ukázala na předmět, zeptala se, co to je a když jsem odpověděla, tak následovalo „A proč?“ - třeba „Co to je?“ - „Klíče“ - „A proč?“ Tak to mě docela ničilo
náš co to je? talíř…a proč?
![]()
@Tamtama píše:
u nás starší nemele, ale neptá se, radši si to všechno sám vyzkoumá na vlastní kůžimladší to pozoruje a pak přijde bonzovat
Taky dobrý. Ja už jsem kolikrát na nervy. Třeba dnes ráno. Mami, divej, nakreslil jsem mapu. Mami, dívej, druhá mapa. Mami, divej, třetí mapa. Mami a tady je slunicko. A mami, divej, tady je strom, a podobných vet asi 30 během minuty
a to jsme spechali do skolky. Mladší ještě v pyžamu a pil kakao. Nedopil ho, protozeeje zvedavej, co furt brácha ukazuje a na kazdou bráchou větu následuje mladší se slovy uka
takze 30× slysim mami divej a 30× slysim uka ![]()
@Adinka_2012 píše:
náš co to je? talíř…a proč?![]()
U nas bylo furt misto toho proč jakou ma barvu. Na detskych malovanych talirich, kde je asi 20 různých barev me to fakt bavilo ![]()
@Moniňoň „Mami“ u nás taky vede, starší to říká na začátku každé věty směřované ke mně
a „jakou má barvu“ má teď mladší, ale všechno je zelený a černý, jiné barvy neuznává ![]()
@Tamtama Zelená je u nás taky jasnej favorit
„A jakou chceš přesnídávku / pohádku / písničku / cokoliv?“ „No selenou!“ A ještě před obdobím „proč“ ji hrozně zajímalo, co kdo hamá… Pokud šlo o lidi a zvířata, tak ok, ale když se zeptala, co hamá tma, tak jsem byla opět v koncích ![]()
@Trojlístek Tos mi pripomnela nase oblibene tema u starsi:
a je schopna se ptat „A babi, ty umres brzo, protoze jsi stara?“ „A babi, ty uz jsi opotrebovana?“, chudaci prarodice
.
Po druhém roce u nás přislo velmi intenzivní období „Ahaaa!“, které trvalo půl roku. Teď je dítku čtyři a půl a stále na období „proč?“ čekám
Teď mi naopak všechno hned vysvětlí ono
„Hele mami, ten pán má zalepené oko. Asi se do něj píchnul. Musí ho ukázat paní doktorce a ona mu tam dá léky, aby tam neměl bakterie.“ ![]()
@Svítící žárovka píše:
A proč u nás frčelo. když bylo dceři 3,5 roku. A taky nekonečné rozhovory tohoto typu:
- Nechoď sem, dokud nezametu střepy.
- Jaký ščepy?
- Střepy ze skleničky.
- Tys lozbilas jí?
- Jo.
- A ploč?
- Protože jsem jí špatně položila do poličky.
- A pločs jí špatně položila do poličky?
- Protože jsem koukala jinam.
- A pločs koukala jinam?
- Nevím.
- A ploč to nevíš?
- Prostě nevím. A počkej, než to zametu.
- Ploč mám čekat až to zameteš?
- Protože by sis mohla vrazit do nožičky střep.
- Jakej sčep?
- Ten z tý rozbitý skleničky.
- A tys jí lozbila protožes koukala jinam?
- Jo.
- A zameteš jí tím velkým novým smetákem?
- Jo.
- A ploč tím novým?
- Protože jsme starej vyhodili.
- Do kontejnelu jsme ho vyhodili?
- Jo, do kontejneru.
- A ploč jsem ho vyhodili do kontejnelu?
- Protože se zlomil.
- A ploč se zlomil?
- Protože byl starej.
- A ploč byl starej?
- Protože jsme ho měli už dlouho.
- A ploč jsme ho meli už dlouho?
- Prostě proto.
- A ploč plostě ploto?
- Protože jsme ho koupili už dávno, tak byl už starej a zlomil se.
- A ploč jste ho koupili už dávno? Ploč jste ho nekoupili teď?
- Teď jsme koupili ten novej. A uhni, ať můžu zamést ty střepy.
- JAKÝ SČEPY???
Tak to je úžasná konverzace. Fakt jsi mě pobavila
Našemu malému bude za měsíc 2,5 a zatím frčí jenom „co to je“, ale dokáže se zeptat stokrát za minutu na tu jednu a tu samou věc, tak už taky někdy šílím ![]()
@Svítící žárovka píše:
A proč u nás frčelo. když bylo dceři 3,5 roku. A taky nekonečné rozhovory tohoto typu:
- Nechoď sem, dokud nezametu střepy.
- Jaký ščepy?
- Střepy ze skleničky.
- Tys lozbilas jí?
- Jo.
- A ploč?
- Protože jsem jí špatně položila do poličky.
- A pločs jí špatně položila do poličky?
- Protože jsem koukala jinam.
- A pločs koukala jinam?
- Nevím.
- A ploč to nevíš?
- Prostě nevím. A počkej, než to zametu.
- Ploč mám čekat až to zameteš?
- Protože by sis mohla vrazit do nožičky střep.
- Jakej sčep?
- Ten z tý rozbitý skleničky.
- A tys jí lozbila protožes koukala jinam?
- Jo.
- A zameteš jí tím velkým novým smetákem?
- Jo.
- A ploč tím novým?
- Protože jsme starej vyhodili.
- Do kontejnelu jsme ho vyhodili?
- Jo, do kontejneru.
- A ploč jsem ho vyhodili do kontejnelu?
- Protože se zlomil.
- A ploč se zlomil?
- Protože byl starej.
- A ploč byl starej?
- Protože jsme ho měli už dlouho.
- A ploč jsme ho meli už dlouho?
- Prostě proto.
- A ploč plostě ploto?
- Protože jsme ho koupili už dávno, tak byl už starej a zlomil se.
- A ploč jste ho koupili už dávno? Ploč jste ho nekoupili teď?
- Teď jsme koupili ten novej. A uhni, ať můžu zamést ty střepy.
- JAKÝ SČEPY???
jak kdybych slyšela našeho staršího
…hlavně neodpovědět nějakou ptákovinu nebo výmysl, nebo naopak něco moc učenýho, to se do toho člověk zamotal a už nevymotal
@Svítící žárovka píše:
A proč u nás frčelo. když bylo dceři 3,5 roku. A taky nekonečné rozhovory tohoto typu:
- Nechoď sem, dokud nezametu střepy.
- Jaký ščepy?
- Střepy ze skleničky.
- Tys lozbilas jí?
- Jo.
- A ploč?
- Protože jsem jí špatně položila do poličky.
- A pločs jí špatně položila do poličky?
- Protože jsem koukala jinam.
- A pločs koukala jinam?
- Nevím.
- A ploč to nevíš?
- Prostě nevím. A počkej, než to zametu.
- Ploč mám čekat až to zameteš?
- Protože by sis mohla vrazit do nožičky střep.
- Jakej sčep?
- Ten z tý rozbitý skleničky.
- A tys jí lozbila protožes koukala jinam?
- Jo.
- A zameteš jí tím velkým novým smetákem?
- Jo.
- A ploč tím novým?
- Protože jsme starej vyhodili.
- Do kontejnelu jsme ho vyhodili?
- Jo, do kontejneru.
- A ploč jsem ho vyhodili do kontejnelu?
- Protože se zlomil.
- A ploč se zlomil?
- Protože byl starej.
- A ploč byl starej?
- Protože jsme ho měli už dlouho.
- A ploč jsme ho meli už dlouho?
- Prostě proto.
- A ploč plostě ploto?
- Protože jsme ho koupili už dávno, tak byl už starej a zlomil se.
- A ploč jste ho koupili už dávno? Ploč jste ho nekoupili teď?
- Teď jsme koupili ten novej. A uhni, ať můžu zamést ty střepy.
- JAKÝ SČEPY???
co mi to jen připomíná
![]()