Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Promiň, ale žití v podnájmu není důvod mít věci v krabicích. Manžela bych poslala na brigádu, aby vydělal na pořádné skříně, protože v tomhle se pořádek udržovat nedá. A nebo bych se sbalila v jeho volnu, nechala mu děti na krku, ať ti ukáže, jak to zvládne lépe
Řvala bych na něj zpět ať vydělá na lepší bydlení a uklízí také. V bytě s malými dětmi není nikdy perfektně naklizeno.
Kopnout do koul@..At si to sam poklidi, kdyz mu to vadi. A zacni mu nadavat, ze nosi malo prachu domu. Zijete v nic moc podminkach a on chce kralovsky servis.
Bych ho vzala vareckou
![]()
@Anonymní píše:
Holky, poraďte. Manžel mi pořád nadává, případně křičí za pořádek. Máme dvě děti rok po sobě, jsem s nimi doma, byt je skromně vybavený, protože jsme v pronájmu - vpodstatě 1 stůl a židle, lednice (linka je součástí bytu), televize na stolečku, dvě stará křesla a starý gauč, 1 skříň, 1 postel a dvě postýlky - vše staré, skříň bez skříní. Dětské věci jsou v kraicích od banánů, některé oblečení taky. denně uklízím, ale když on přijde domů, tak jsou holt hračky rozházené, na lince třeba hrnečky od svačiny nebo rozvařeno. A on nadává. Tuhle byly děti výjimečně u babičky, takže doma nikdo, já chodila si přivydělat na brigádů, takže jsem jedla mimo domov, prostě doma nikdo, mrtvo. A samozřejmě uklizeno, protože nebyl provoz. A on se rozplýval, jak je tam krásně uklizeno.Poraďte, jak to řešit. díky.
Jak to řešit? Atˇmanžel koupí skříně a hodí se do klidu.
@Aduš8 píše:
Promiň, ale žití v podnájmu není důvod mít věci v krabicích. Manžela bych poslala na brigádu, aby vydělal na pořádné skříně, protože v tomhle se pořádek udržovat nedá. A nebo bych se sbalila v jeho volnu, nechala mu děti na krku, ať ti ukáže, jak to zvládne lépe
Začínáme z nuly. On podniká, dostal nějaké peníze a majetek od rodičů, ale pořád říká, že nemá peníze. Jenže to si nechá dovézt auto ze zahraničí, to koupí ono, to prošustruje peníze tamhle. A do toho si nenechá mluvit, to je prý riziko podnikání. Mně nějaké peníze na domácnost dává, ale víc ne, když nevyjdu. A nějak se mu nechce platit nábytek a tak. A já na to pomalu šetřím z toho, co mi dává na domácnost, vždycky něco koupím, ale jde to pomalu, protože mi zůstává málo. Tohle však neřeším, každý nějak začíná, prostě se uskrovníme a až se vrátím do práce, bude víc peněz a vybavím nás.
At je par dnu doma s detma a ukaze ti, jak se to teda dela
Ja bych se tak teda buzerovat nenechala…
@Anonymní píše:
Holky, poraďte. Manžel mi pořád nadává, případně křičí za pořádek. Máme dvě děti rok po sobě, jsem s nimi doma, byt je skromně vybavený, protože jsme v pronájmu - vpodstatě 1 stůl a židle, lednice (linka je součástí bytu), televize na stolečku, dvě stará křesla a starý gauč, 1 skříň, 1 postel a dvě postýlky - vše staré, skříň bez skříní. Dětské věci jsou v kraicích od banánů, některé oblečení taky. denně uklízím, ale když on přijde domů, tak jsou holt hračky rozházené, na lince třeba hrnečky od svačiny nebo rozvařeno. A on nadává. Tuhle byly děti výjimečně u babičky, takže doma nikdo, já chodila si přivydělat na brigádů, takže jsem jedla mimo domov, prostě doma nikdo, mrtvo. A samozřejmě uklizeno, protože nebyl provoz. A on se rozplýval, jak je tam krásně uklizeno.Poraďte, jak to řešit. díky.
Muze se do úklidu snad taky zapojit, ne?
@Anonymní píše:
Začínáme z nuly. On podniká, dostal nějaké peníze a majetek od rodičů, ale pořád říká, že nemá peníze. Jenže to si nechá dovézt auto ze zahraničí, to koupí ono, to prošustruje peníze tamhle. A do toho si nenechá mluvit, to je prý riziko podnikání. Mně nějaké peníze na domácnost dává, ale víc ne, když nevyjdu. A nějak se mu nechce platit nábytek a tak. A já na to pomalu šetřím z toho, co mi dává na domácnost, vždycky něco koupím, ale jde to pomalu, protože mi zůstává málo. Tohle však neřeším, každý nějak začíná, prostě se uskrovníme a až se vrátím do práce, bude víc peněz a vybavím nás.
Taky jsme začínali od nuly, já do toho těhotná. A byt máme slušně zařízený vším, co je potřeba. S takovým blbem bych nebyla. Aby děti neznaly slušné stolování.
u vás asi není chyba jen v pořádku, ale úplně někde jinde.
@Lenka_Hal píše:
At je par dnu doma s detma a ukaze ti, jak se to teda delaJa bych se tak teda buzerovat nenechala…
To se nepovede, když jsem musela na dva dny do špitálu, odvezl děti své matce a nechal je tam a byl svobodný jako vždycky. Jeho rodiče jsou starší, jsou v důchodu, nikdy mu nedomítnou.
Pokud jste manželé, tak jsou peníze společné. Takže neexistuje, aby on si nakoupil blbiny a doma jste neměli ani pořádnou skříň. Hlavně si ohlídej, ať tě nezadluží. A v čem podniká?
No osobně bych teda zlikvidovala krabice od banánů a radši si sehnala jednu skříň navíc (klidně za odvoz někde z bazaru) to dělá hodně dojem uklizenosti. Hračky tomu nezabráníš, syn je třeba naučný hrát si jenom v pokojíku, do obýváku třeba přinese maximálně nějakou hru co hrajem u stolu nebo plyšáka, kterého zrovna má v oblibě a tahá ho všude s sebou… Pokud nemají pokojík je to složitější a prostě se tomu nevyhneš, leda prostě sklízet hned to s čím si nehrajou. Já třeba při vaření rovnou nádobí myju, nebo aspoň strkam do myčky aby to nepřekáželo a aspoň toho pak nemám tolik na úklid najednou (vím že třeba máma to nedělá, dokáže zadělat půlku nádobí co má než něco uvaří a pak se brodí v hromadě špinavého nadobí a vypadá to děsně)… A nějaké hrnečky od svačiny bych aspoň dala do dřezu, ale umýt je hned je otázka půl minuty. Zrovna to co popisuješ je prostě minimální problém a je to o zvyku, že prostě jdu a opláchnu to /uklidim místo abych to jenom někde odložila. Nicméně chlap by se teda taky nemusel úplně hroutit a nadávat, nějaký provozní bordel se prostě udělá vždycky, 2 děti nebudou sedět naaranžované na gauči a na hračky se jenom dívat…
@citlivaduse píše:
Muze se do úklidu snad taky zapojit, ne?
To jsem mu říkala, ale vrací se domů kolem sedmé osmé (bohužel jsem náhodou zjistila, že třeba od čtyř je u jednoho kamaráda a pak terpve jede domů), takže se nají (když mu jídlo chutná) a sedne si k TV. Na pomoc v domácnosti tvrdí, že je to moje povinnost, protože jsem doma. A on potřebuje prostor, protože vydělává peníze. Už jsem s ním na to téma několikrát diskutovala, ale vždycky to skončí tady u toho, pochopila jsem, že to nemá cenu.
Případně ještě řekl, dobře, budu toto odpoledne s dětmi doma a běž vydělat tolik peněz co já. Což není reálné, že, najednou za dvě hodiny vydělat tisíce, když člověk po zbytek času lítá kolem rodiny. A on ještě udělá to, že odveze děti k babičce a just si jde za svým. Babičku teda máme 80 km daleko, ale on to schválně takto udělá.
@Anonymní píše:
To jsem mu říkala, ale vrací se domů kolem sedmé osmé (bohužel jsem náhodou zjistila, že třeba od čtyř je u jednoho kamaráda a pak terpve jede domů), takže se nají (když mu jídlo chutná) a sedne si k TV. Na pomoc v domácnosti tvrdí, že je to moje povinnost, protože jsem doma. A on potřebuje prostor, protože vydělává peníze. Už jsem s ním na to téma několikrát diskutovala, ale vždycky to skončí tady u toho, pochopila jsem, že to nemá cenu.
Případně ještě řekl, dobře, budu toto odpoledne s dětmi doma a běž vydělat tolik peněz co já. Což není reálné, že, najednou za dvě hodiny vydělat tisíce, když člověk po zbytek času lítá kolem rodiny. A on ještě udělá to, že odveze děti k babičce a just si jde za svým. Babičku teda máme 80 km daleko, ale on to schválně takto udělá.
On za pár hodin vydělá tisíce a nemáte ani pořádné skříně a děti nechá o hladu, když bys měla mimořádné výdaje? Kde jsi někoho takového našla? Není to s těmi jeho výdělky tak trochu jinak
? Trochu se mi to nezdá…
Holky, poraďte. Manžel mi pořád nadává, případně křičí za pořádek. Máme dvě děti rok po sobě, jsem s nimi doma, byt je skromně vybavený, protože jsme v pronájmu - vpodstatě 1 stůl a židle, lednice (linka je součástí bytu), televize na stolečku, dvě stará křesla a starý gauč, 1 skříň, 1 postel a dvě postýlky - vše staré, skříň bez skříní. Dětské věci jsou v kraicích od banánů, některé oblečení taky. denně uklízím, ale když on přijde domů, tak jsou holt hračky rozházené, na lince třeba hrnečky od svačiny nebo rozvařeno. A on nadává. Tuhle byly děti výjimečně u babičky, takže doma nikdo, já chodila si přivydělat na brigádů, takže jsem jedla mimo domov, prostě doma nikdo, mrtvo. A samozřejmě uklizeno, protože nebyl provoz. A on se rozplýval, jak je tam krásně uklizeno.
Poraďte, jak to řešit. díky.