Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel nemá empatii
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.5.22 13:39
No tak normální není chování ani jednoho z vás. Ty se léčíš s psychikou, bereš nějaké léky? Nebo co to mělo být za ataku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 13:44
Koukni se na to z jeho strany. Ne každý je empatický a přeje si doma mít uzlíček nervů, co probrečí půl dne. Dej se nejdřív sama do kupy a nestresuj se tím, že tvůj milý ti není dostatečnou oporou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TO_IT
Anonymní
2.5.22 13:48
Já jsem vždycky v pohodě, z ničeho se neléčim, neberu prášky jen toho na mě bylo hodně v delším časovém horizontu
- Citovat
- Upravit
2.5.22 13:50
Ahoj,
z toho co píšeš to působí, že to nebyla první ataka nebo podobný stav, ale něco, co už znáš. Pokud to tak je, nepíšeš, jak partner reagoval dříve, zda podobným způsobem, nebo jinak. Někdy prostě lidem dojde trpělivost nebo síla, a pak reagují podobným způsobem. A není za tím nic, jen to vyčerpání.
Každopádně držím palce, ať se ti podaří obtíže zvládnout a nemít důvod se něčeho bát..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 13:50
@Anonymní píše:
Já jsem vždycky v pohodě, z ničeho se neléčim, neberu prášky jen toho na mě bylo hodně v delším časovém horizontu
Po téhle atace jsi doufám zvedla telefon a obvolala psychology v okolí, aby ti někdo pomohl fungovat? Protože fakt není normální, aby z „je toho na mě moc“ byl celý den v probrečený v posteli a ještě jsi očekávala, že ti bude chlap foukat bebíčko.
Když je toho moc na zdravého člověka, dá si panáka, usne jak špalek a druhý den se proválí v posteli a klidně se i odreaguje tím sexem. Například. Ty máš v sobě nějakou patologii, a ano, působíš jako hysterka, to chlapi nesnáší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 13:52
Což nedostatek empatie, ale co mě hlavně zaráží: že dělá vše pro to, aby se vám přitížilo. Jako… Ne každý umí efektivně pomoci, zvlášť, když je někdo jiný v těžké psychické nepohodě, ale aspoň by neměl škodit. Nevím, zda si to uvědomujete, ale on to dělá naprosto cíleně. A ne - není to normální a už vůbec ne partnerské chování. Je to hrozný.
Btw… Z čeho se vám ta ataka rozjela?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 13:52
Asi nevěděl, jak se k tobě chovat 
Přijdeš mi popravdě trochu hysterická, vše je o komunikaci. Řekla jsi mu, co bys ráda? Co by ti pomohlo..?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 13:53
Nebereš léky? Jak jsi tedy poznala, že máš ataku? Vzhledem k tomu, že ti pichli prý Diazepam a odjeli, tak to asi vyhodnotili jako hysterii a odjeli. Jinak by tě při těžkém stavu hospitalizovali.
Třeba to tak vidí i manžel. Že jsi hysterka a vydíráš ho.
Co tedy předcházelo tomu příjezdu RZ? V jakém jsi byla stavu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TO_IT
2.5.22 13:53
Chlapi tohle neumí řešit, opravdu neví jak. Já bych taky nevěděla jak. Chlapi navíc nesnáší, když jsou bezmocní, jsou pak jen víc nabručení. Oni ti princové jsou v pohádkách. V realitě jsme všichni jen lidi.
- Citovat
- Upravit
2.5.22 13:55
Z ceho jsi byla rozbita po 12. hodinovem spanku, ze jsi potrebovala pomoct se vstavanim??Dost to prozivas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.22 13:56
A k těm bramborám a opravě chyb- nechtěl, abys prostě přišla na jiné myšlenky? Mě manžel posílá běhat, když vidí, že nejsem psych.ok 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Dobrý den,
Chtěla bych vědět, zda to mají takhle všichni chlapy nebo je jen ten můj rozbitý..
V pátek jsem doma dostala ataku, brečela jsem, nemohla jsem dýchat, bylo toho na mě moc jak v práci tak ve škole, málo jsem jedla, málo spala a vygradovalo to v záchvat kdy manžel volal záchranku, luply mi diazepam na spánek a odjeli. Od té doby se manžel chová ještě víc jak hov***. Už předtím jsem si všimla náznaků, že je sobecký, moc se nezajímal o mě, no prostě jsem v něm necítila moc oporu ale že to bude pokračovat i po téhle situaci, to jsem nevěděla…
Ráno, asi po 12 hodinovém spánku po diazepamu, jsem se rozbitá snažila vstát, manžela to vzbudilo a jen mi odsekl „na stole máš vodu“, místo toho aby mi pomohl.
Dopoledne téhož dne, kdy já prakticky jen ležela a cumela do zdi a brečela, mi řekl jestli nepůjdu koupit brambory. Nešla jsem, nejsem hloupá, sotva jsem usla pár kroků aniž bych se nerozbrecela..pak za mnou přišel zda bych mu neopravila gramaticky jednu jeho práci, prý abych se nenudila. Vygradovalo to tím, že jsme leželi, on si začal ehmehm víte co, pak přestal a řekl že to jde dokončit do sprchy.
Vcera ráno jsem se probudila, on ještě spal, řekla jsem si že se půjdu projít. Vzbudil se a když se zeptal kam jdu a já že na procházku, že potřebuju být sama tak se nasral, vystřelil z postele a řekl že má taky svůj program a ať se hezky bavím.
Když to teď píšu tak si říkám, že tohle chování asi není normální…