Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To nevim, co bych poradila. Mozna prestat tolik uklizet a varit a vic povinnosti prehodit na nej, aby si to zacal vice vazit ![]()
Tak když mu vadí, že je musí vyzvedávat a je pak unavený, tak ať je tam nechá do odpoledne, kdy je vyzvedneš ty. Děti si to ve školce s kamarády určitě užijí víc, než s tátou, který pracuje. Nebo ať si nestěžuje, že je unavený. Uvařeno? Uklízeno? Nakoupeno? A co dělá veličenstvo pan otec? Jestli on není unavený z těch svých koníčků. Bych ho hnala ![]()
Jako já se spíš cítím ukřivděná, než že bych mu nějak podstrojovala. Přijdu domů, kolikrát ještě nejsou ani vytáhlé žaluzie, o jakékoliv jiné práci ani nemluvě a když si dovolím něco podotknout, akorát přilívám olej do ohně. Nechápu, o co mu jde. Snažila jsem se několikrát po dobrém, udělat hezký večer nebo ho i někam vytáhnout, zájem přesně nula. Ženskou nemá, já se podrážděně nechovám, právě naopak, mně to vlilo plno nové energie než být stále v domácnosti a mu to vadí. ![]()
Tohle mi udělal ex.. prostě začal šílet, že jsem najednou samostatná, mám výplatu, jsem v kolektivu atd..vse mi vadilo.. je z něj ex, no.. ale tam to bylo asi spíš proto, že když jsem byla doma, měl full servis a já na něm byla částečně finančně závislá..a hlavně Podle svého asi soudil mě, že mu budu zanášet atd.. pak jsem ho načapala v akci s kamarádkou ![]()
Nechápu proč ty děti nenechá ve školce a má je doma, když stejně u toho pracuje. ![]()
@Anonymní píše:
Jako já se spíš cítím ukřivděná, než že bych mu nějak podstrojovala. Přijdu domů, kolikrát ještě nejsou ani vytáhlé žaluzie, o jakékoliv jiné práci ani nemluvě a když si dovolím něco podotknout, akorát přilívám olej do ohně. Nechápu, o co mu jde. Snažila jsem se několikrát po dobrém, udělat hezký večer nebo ho i někam vytáhnout, zájem přesně nula. Ženskou nemá, já se podrážděně nechovám, právě naopak, mně to vlilo plno nové energie než být stále v domácnosti a mu to vadí.
Udělala sis děti s někým, kdo si myslí, že chlapi se na úklidu domácnosti nepodílí, pouze s úklidem "občas vypomůžou. " Co s tím teď? Těžko říct, jestli je pozdě
![]()
@Anonymní píše:
Jako já se spíš cítím ukřivděná, než že bych mu nějak podstrojovala. Přijdu domů, kolikrát ještě nejsou ani vytáhlé žaluzie, o jakékoliv jiné práci ani nemluvě a když si dovolím něco podotknout, akorát přilívám olej do ohně. Nechápu, o co mu jde. Snažila jsem se několikrát po dobrém, udělat hezký večer nebo ho i někam vytáhnout, zájem přesně nula. Ženskou nemá, já se podrážděně nechovám, právě naopak, mně to vlilo plno nové energie než být stále v domácnosti a mu to vadí.
Jednou řekl, že půjdou domů po obědě a teď z toho nemůže jeho ego couvnout. To naštve. Pochop. Další dítě, abys byla zase doma.
Ty toho máš moc. Neustupuj. Jeho to jen nebaví. Tebe určitě taky spousta věcí nebaví a musíš je dělat. Tak to v rodině prostě chodí.
@Uslava píše:
Jednou řekl, že půjdou domů po obědě a teď z toho nemůže jeho ego couvnout. To naštve. Pochop. Další dítě, abys byla zase doma.Ty toho máš moc. Neustupuj. Jeho to jen nebaví. Tebe určitě taky spousta věcí nebaví a musíš je dělat. Tak to v rodině prostě chodí.
No přesně.
Jako mě asi všechno těch 5 let kolem děcek bavilo.
Od začátku vztahu ví, že proti velké rodině nic nemám, ale rozhodně nejsem typ kvočny, co by seděl doma a dětem ohříval obídky ještě v 15 letech. A teď dělá dusno.
Prostě mě ta situace už strašně štve.
Byla jsem s dětmi 5 let doma na mateřské, teď už začaly chodit do školky a od podzimu mám částečný úvazek, 8-14.30. Děti nějak extrémně nemocné nebývají. Od té doby, co chodím do práce, je manžel úplně nesnesitelný. Má homeoffice. Doma má uvařeno, nakoupeno, relativně pořádek. Jediné, co se po něm chce, je zajít v poledne do školky, protože trvá na tom, že tam děti nebudou trávit celé dny. A já prostě nemůžu ještě na hodinu odjet z práce. Když je vyzvedne, dál pracuje a já kolem 15. hodiny přijedu. Odpoledne má nějaké své koníčky, já jsem do večera s dětmi. Neviděla jsem na tom žádný zádrhel, on tvrdí, že také ne. Ale je extrémně podrážděný, úplně vypichuje každou drobnost, přitom o nic nejde - teď jsem třeba koupila špatné vitamíny, předtím chtěl jet dřív na fotbal a já jsem ještě nebyla doma.
Večer zarytě tvrdí, jak toho má teď strašně moc a je unavený. Evidentně mu vadí, že nedělám fullservis doma a že děti chodí do školky (mají normální školkový věk, žádná mimina). On chtěl ještě další dítě, já nejsem proti, ale rozhodně s pauzou, doma už být prostě nesnesu. Už mě i napadlo, že snad radši odejdu než být hospodyňka dalších deset let nebo přežívat toto.
Co v takové situaci dělat? 