Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Manžel se posedlý pořádkem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
30.9.10 10:18
Máš recht. Mám ráda uklizeno, ale že bych musela mýt okna co 2 měsíce?!, užívej si života a prď na „nepořádek“. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.10 10:20
Mám doma něco podobného, až na detail, že má ve věcech větší bordel než já 
I když mně už to přijde docela úsměvné, když slyším, jak zas lamentuje nad tím, že syn hodil papírek ke koši a já ho tam ještě nedala…
Nějak jsem ale napochopila otázku…
U nás se taky řeší pořádek, ale když jsem ho nechala hlídat děti, tak byl klid. Sice jsem to pak celý den uklízela, ale slyšela jsem jen, že je prostě musel zabavit 
O tom, že ženský k tomu ještě vaří, žehlí, perou a další podobný věci už nemluvil 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.10 10:20
Ahoj ,tak at si to manžel uklízí sám když má tak rád pořádek
pomáhá ti aspon s tím uklidem ?
- Citovat
- Upravit
merett
30.9.10 10:20
jejda, to věřím že musí být nepříjemné… u nás jsme si zezačátku stanovili určitá pravidla a manžel ví že jakmile by mě jedním slůvkem naznačil že se mu nezdá že je doma dostatečně uklizeno, že já udělám jednu jedinou věc, vrazím mu smeták či hadr do ruky se slovy že to může jít uklizet… já mám své práce dost a uklízím jen pokud mám čas a energii, také mám ráda pořádek ale musí to mít nějaké své hranice a pamatuji si že ještě když jsme měli skříně tak jsem nahoru lezla tak 1-2× za rok 
- Citovat
- Upravit
30.9.10 10:21
Hmm, může mi tedy tvůj drahý muž říct, proč si na tu skřín nevyleze sám a neutře prach? Jako že jsi doma a máš k tomu děti, tak se asi nudíš, ježíš, jak já bych ho hnala. Chceš mít pořádek? No tak uklízej taky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.10 10:33
Tak to teda , jakože ve svých věcech má pořádek!! a ten prach na skříni je jako tvůj a jeho ne… nebo to jsem nějak nepochopila. Když chce mít uklizeno podle sebe, tak ať uklízí M
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.10 10:38
Jo, manžel mi pomáhá se vším. Uklízí, vaří, když je potřeba, sice velmi nerad, ale i vyžehlí. Problém je v tom, že když on se do toho pustí, je to jak operace slavného šéfchirurga, kdy když už si odtahá ten nábytek, aby skutečně všude uklidil a vše vytřel, tak okukuje i zapatlané zdi. A nadává, že my ten bordel snad uděláme i za nábytkem. Prostě v tom smyslu, že my uděláme doma bordel a i když jsme doma, tak on to po nás musí uklízet. Teda on to neřekne, ale mám z něj ten pocit. Mám to pořád v sobě, jak kdysi nadával. Takže v rámci vlastního klidu je mi mlejší, když si tak nějak uklidim sama. Bývávaly časy, kdy se rozhodl, že uvaří, vytahal si všechny pomůcky a ingredience a skončilo to na tom, že jsme se pohádali, protože pytlíčky od koření nebyly dost zabalené , nebo kečup byl oblemcaný okolo a tak. Te´d už to teda nekomentuje, ale úplně vidím, jak to v něm furt vaří. A tak si furt myslím, že mi furt někde pokládá léčky. A je mi z toho šíleně. Takže jo, on uklidí, vycídí, leckde není tak uklizeno jako když to udělá on, ale to aby se člověk poté oblékl do igelitu a nedejbůh, když prckové pak drobí … na stůl! 
Ale zpět - on dávno neřekne slova. Jen já si to myslím. A nemůžu se zbavit toho, že je to tak pořád. Jen že se o tom nemluví.
- Citovat
- Upravit
30.9.10 10:41
Anonymní píše:
Jo, manžel mi pomáhá se vším. Uklízí, vaří, když je potřeba, sice velmi nerad, ale i vyžehlí. Problém je v tom, že když on se do toho pustí, je to jak operace slavného šéfchirurga, kdy když už si odtahá ten nábytek, aby skutečně všude uklidil a vše vytřel, tak okukuje i zapatlané zdi. A nadává, že my ten bordel snad uděláme i za nábytkem. Prostě v tom smyslu, že my uděláme doma bordel a i když jsme doma, tak on to po nás musí uklízet. Teda on to neřekne, ale mám z něj ten pocit. Mám to pořád v sobě, jak kdysi nadával. Takže v rámci vlastního klidu je mi mlejší, když si tak nějak uklidim sama. Bývávaly časy, kdy se rozhodl, že uvaří, vytahal si všechny pomůcky a ingredience a skončilo to na tom, že jsme se pohádali, protože pytlíčky od koření nebyly dost zabalené , nebo kečup byl oblemcaný okolo a tak. Te´d už to teda nekomentuje, ale úplně vidím, jak to v něm furt vaří. A tak si furt myslím, že mi furt někde pokládá léčky. A je mi z toho šíleně. Takže jo, on uklidí, vycídí, leckde není tak uklizeno jako když to udělá on, ale to aby se člověk poté oblékl do igelitu a nedejbůh, když prckové pak drobí … na stůl!
Tak to už je fakt extrém…
A já si myslela, jakej je ten můj pedant
Tohle bych teda taky nevydržela, zvlášť, když už si hledá každou příležitost i prach za skříní… Nejlepší by asi bylo nechat ho samotnýho s dětma, a nejlépe jim dát něco hodně drobivého (ber to s nadsázkou ), aby viděl, jak je to s dětma jednoduchý…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.10 10:42
Pokud chce mít naklizeno, tak ať si pígluje sám. Jenže ono je něco jiného si udržovat „svoje“ věci a něco jiného udržovat celou domácnost. Takže jemu se asi též nechce utírat prach na skříni, čeká, že to za něj udělá někdo jiný.
Můj muž též nadával, že chce mít pořádek, ale uznal, že jeho uklízení vysoce otravuje, tak proč mě by mělo bavit, takže přijde paní, uklidí a všichni zůčastnění jsou spokojeni.
Nicméně bych mu položila otázku, co je pro něj důležitější, zda vojenský pořádek v celé domácnosti nebo spokojená manželka.
A do toho „jeho“ pořádku bych mu pustila děti, ty rády krámují, možná až si bude po desáté srovnávat komínky ve skříni, že už budou taky trochu nakřivo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.10 10:53
Teda já ho nechci pomlouvat, on fakt doma toho udělá hodně, spíš si myslím, že je to moje paranoia s tím, že mě neustále špehuje, kde jsem jak dlouho neuklízela.
A teď, já mám pocit, asi jako všechny mámy, dělám věci, dělám, ale nejsou prostě vidět. Mytí nádobí, luxování drobků, praní … ale třeba taková pytomost jako jsou pavučiny. Setřete je - a ona je tam do rána znova!
- Citovat
- Upravit
30.9.10 11:00
No, tady asi nepomuze rict, at si uklizi sam, kdyz chce poradek… To situaci neresi.
Nemyslim to spatne, ale Tvuj muz potrebuje odbornou pomoc… Jak popisujes, ze to v nem vre - urcite se taky neciti dobre, ale nemuze si pomoct 
. Vypada to na nejakou lehci formu obsedantni poruchy. Doporucuju navstevu psychologa. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Karlllicka
30.9.10 11:01
Posli ho sem–ceka ho lecba sokem.
Ja nevim,ale neni to uz nemoc-jako ze porad uklizi,musi mit vse řád a do puntiku vypiglovane
- Citovat
- Upravit
Karlllicka
30.9.10 11:03
Tak pokud je to tak ze te spehuje co kde uklidis,neuklidis tak ja bych asi schvalne jeste trosku bordylku pridelala,tohle bych si nenechala libit! aby se mnou jednal jak s malym deckem!!!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.9.10 11:11
Karlllicka píše:
Posli ho sem–ceka ho lecba sokem.
Ja nevim,ale neni to uz nemoc-jako ze porad uklizi,musi mit vse řád a do puntiku vypiglovane
Je to výchovou, rozhodně. Zrovna nedávno vyprávěl, jak když byl na prázdninách u babičky, tety, tak ty ženské byly permanentně nasrané. Ale okna neměla šmouhu, a děcka málem jedla venku, jen aby doma nebylo nadrobíno. Jakmile někdo vylil kakao na čistý ubrus, řešilo se to nakládačkou. A to jsem si myslela, že moje tchýně (jinak milionová ženská, opravdu!!! 
) je vrchol. Není. Je ještě jedna příbuzná, která to táhne ještě dál. U ní v domácnosti se nestačí ani přezouvat do bačkor, stejně jde za váma, aby ihned neleštila kliky. A má taky jeden společný znak - je ještě víc nasraná než kdokoli jiný.
Jinak léčba šokem v jiných domácnostech - stalo se. Hospodyňkám se dostalo velmi nelichotivého komentáře. Nebudu citovat, mohl by mě někdo poznat, a tudíž poznat i dotyčné, atd atd. a prostě tohle už ne, to už jsem ani nechtěla řešit.
jen to, že jako každá ženská bych prostě pro toho svého chtěla být bohyně. A když vidím, jak skřípe mezi zubama a má už za dost, že vůbec mlčí, že na mně není zlý, ikdyž to tak asi cítí, tak se prostě nějakého vděku nebo obdivu nedočkám ani smykem. Ale - to bych asi obecně chtěla moc, že jo
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Omlouvám se za anonym, protože …
Našla jsem si skvělého kluka, pracovitého, čestného. Romantického, milého, milujícího. Pak jsme se vzali a já zjistila, že ta jeho pracovitost dost souvisí s šíleným puntičkářstvím a zejména posedlostí pořádkem.
Co já se nabrečela, co jsme se nahádali! On mi nadával, že jsem od bordelářky po prase, já se hájila, že udržet čistou domácnost s prckama nejde.
Nakonec teda nadávat přestal. Jenže já mám pocit, možná taky posedlost, že mě neustále testuje. To kdysi dělal. Prostě venku na parapetu nechal talíř. Schválně. A sledoval, kdy si ho všimnu. A podobný vylomeniny. V poslední době já nemůžu najít některé své věci a tak jsem si myslela, že v tom mají prsty děti. Jenže právě včera jsem našla klíče na skříni. Lezla jsem po židli a všimla jsem si, že je něco na skříni nahoře. A našla jsem ty klíče. Děti je tam nemohly dát. Ležely v určité vrstvě prachu. Nic hrozného, ale můj manžel by nadával. Stejně si myslím, že to moc dobře ví. Že už jsem nahoře na skříni nebyla tak čtvrt roku. No a co, sakra!!! To nemůže být náhoda. Je to potupné. Vylítnout na něj nemůžu, protože on má ve svých věcech pořádek až vojenský. Být po jeho, tak snad je lednička poskládaná i podle abecedy. Ne, to asi přeháním. Ale podle výšky výrobků a data spotřeby minimálně.
Teda - já fakt nevím, jestli to pořád dělá schválně. Ty léčky. Ty klíče nejsou první věc. Já prostě suprextrahodpodyňka háklivá na vlas na zemi nejsem a nebudu
