Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ty jo tak to máte asi těžké! Zkus mu ironicky říct jestli mu snad nemáš zaplatit aby si pohrál se svým dítětem třeba se malinko zastydí..
na druhou stranu je pěkné že chce vydělat ale nic by se nemělo přehánět ![]()
trošku mi připomíná hlavní postavu z filmu Román pro muže pust mu ho třeba ho něco trkne
Napadá mě akorát říct mu at si představí, že vás vůbec neuvidí jen bude posílat peníze, jak by asi v takové situaci bylo tobě, jemu, vašemu synovi. Jako, že penězma se prostě nedá nahradit vše a rozhodně ne láska, porozumění, společná hra s dítětem ![]()
Evick2, jo to bych mu mohla říct, že mu zaplatím, aby si pohrál s malým, to je dobrý nápad.
Mohla bych mu to tak říkat se vším, třeba si to bude postupně uvědomovat. Díky.
![]()
Temaho píše:
Napadá mě akorát říct mu at si představí, že vás vůbec neuvidí jen bude posílat peníze, jak by asi v takové situaci bylo tobě, jemu, vašemu synovi. Jako, že penězma se prostě nedá nahradit vše a rozhodně ne láska, porozumění, společná hra s dítětem
To je taky super přirovnání, snad to ho trkne, díky moc
![]()
Připomíná mi jednoho … nebudu identifikovat. A všem jeho partnerkám jsem to říkala. Že jim peníze donese, o to nemusí mít strach, ale ty dolary na očích tam bude mít častěji než obrázek svých dětí. Taky že jo. Jeho expartnerky se vesměs mají dobře (všechny), ale nesmí čekat, že tenhle tatínek s níma bude sedět večer v pokojíčku na koberci a zkoušt jím zakoupené drahé hračky. Prostě jiné priority.
![]()
Takové lidi nesnáším.. jsou to karikatury..fuj..( někoho takového také znám
)
Řekni mu: naše láska není na prodej a při tom je k nezaplacení..
Myslím ale, že takoví lidé to pochopí vždy až když je pozdě..
To je těžký…spousta chlapů to tak má. Prostě všechno měří penězma a nedokážou pochopit, že v životě jsou důležitější věci. Problém je, že jim to nevysvětlíš. Většinou jim to docvakává, až když se stane něco moc špatného (těžká nemoc, tragické úmrtí někoho blízkého, prostě něco, co peníze nevyřeší). Je to moc smutné, ale obávám se, že tvůj manžel patří mezi ně. Každopádně to nevzdávej a snaž se mu i nadále vysvětlovat, že štěstí a lásku si za peníze nekoupí. Třeba to jednou pochopí. ![]()
Pochopím, že někdo kdo žil v dětsví v chudobě se chce mít dobře (manžel je taky dříč, chce hodně vydělávat), ale nepochopím, že uznává jen hodnotu peněz, jen zištnost (manžel se klukům věnuje a rád, přispívá na charitu, dělá sponzoring atd., tedy nezištné věci).
![]()
To už je podle mě o něčem jiné, to je o vnitřním, hlubokém nastavení tam uvnitř v každém z nás, o hodnotách, které se formují už v dětství, o rozlišení dobra a zla, v našich křesťanských zeměpisných šírkách jde o principy Desatera (byť jsem bezvyznání, ateista z přesvědčení, tak dle desatera v podstatě žiju, až na to 1. přikázání). Nevím, jestli tak pokřivené základní hodnoty jde spravit v dospělém věku.
Tady je něco špatně hned od začátku.
Co se týče přirovnání:
Až se podívá na Steva Jobse jak dopadl. Miliard plné kapsy, ale zdraví si za ně nekoupil. Ano, prodloužily mu život o 2 roky (transplantace jater, která se běžně nedělá), ale to je vše. A skutečnou hodnotou pro něj pak byla milující rodina, která ho zbožňovala. Jeho syn dokonce po zjištění jeho zdravotních problémů začal studovat onkologii, jen aby milovanému otci mohl pomoci. Protože on kromě práce byl milující otec, co se dětem věnoval a měl je nadevše rád - a nejen to říkal, ale se tak i choval.
A o tom to je, ne o mamonu. ![]()
Něco podobného znám od kamarádky manžela. Nese si jako mindrák, že byli tři sourozenci a nic moc neměli. Tak kupuje svým dětem vše, co on chce. Jako maniak přepočítává třeba dárky na Vánoce a když není aspoň 8-10 balíčků pro každého, vezme roha do obchodu. A vše počítá na peníze, kolik za dárky dal. Každý musí mít stejně a za hodně tisíc. Bohužel ne to, co oni chtějí a co by bylo pro ně vhodné. Pár let žil i v extrému, že chce jen jedno dítě, aby mělo všechno. Dítě prosilo sourozence a dostalo velkou lcd televizi a počítač a on nechápal, proč brečí, vždyť co by za to daly (podle tatínka) jiné děti. Kamarádka se s ním zlobí a vysvětluje a nic to není platné. Navíc je despota, po svátcích řve na kamarádku, kam rozházela všechny peníze a přitom na spořícím účtu sedí on a ona k němu nemůže. Kdo nemá peníze, je pro něj nula, takže vyhání většinu kamarádky návštěv a ty, co nevyhodí kvůli penězům, vyhodí ze žárlivosti. Žárlí i na kamarádky, podle něj by mohly „taha“ ženu ven a tam jsou přece chlapi, ne? No děs, už mockrát chtěla odejít. Ale už je moc zdeptaná ![]()
No, já bych si za milování asi nechala zaplatit. Proč bych to jinak dělala??? Uvidíš, co Ti řekne. V každém případě to všechno nedělá pro rodinu, ale hlavně pro sebe (pro ten pocit, že je tak dobrý). Nezávidím. Přeji štěstí
![]()
Na řešení konfliktů radím používat popisný jazyk. Při čemkoliv. Výčitky a podobné jsou úplně k ničemu. Hlavně žádné obecné věty typu „ty vždycky, ty nikdy“.. ty jsou snadno napadnutelné a hádka je na světě. Popisný jazyk je velmi přesný. „Včera jsem tě poprosila, abys nám uvařil ten svůj výborný guláš a tys mě odmítl. Pro svého bratra jsi dnes uvařil.“ „Mrzí mě, že když jsem chtěla toto pomoct, nepomohl jsi a tutéž věc děláš pro svého šéfa bez řečí.“ … to jsou fakta, na která nemůže nic namítnout.. pak můžou následovat tvoje domněnky o jeho chování ve stylu ‚snaha jen za peníze‘
Přeju zlepšení ![]()
Možná by pomohlo to, že bys po něm chtěla, aby ti za každou vykonanou věc zaplatil. Myslím tím za umytí nádobí, uvaření, sex. Když by se mu to nelíbilo, tak mu řekni, že tak se cítíš i ty, když ho žádáš, aby pro vás udělala něco bez zaplacení.
V každém případě ti nezávidím, protože dnešní společnost je hodně nastvavená na to, že úspěšný, inteligentní, hodnostný=skvěle vydělávající.
Holky, tady zakladatelka. Tak v neděli to vyvrcholilo tím, že manžel nechtěl jít s námi na procházku, i když byl po dlouhé době doma. Chodí s námi s kočárkem na procházku tak 1× měsíčně. No a jakmile uviděl venku známého, který se taky prochází, tak hned teda na procházku chtěl a řval po mě, ať okamžitě malého obleču, že ho doženeme.
Náš malý má za týden 1 rok. Chtěla jsem pozvat celou jeho i naši rodinu, ale začal po mě řvát, že tu nikoho z rodiny nechce.
![]()
Tak jsem mu pak řekla, že mě štve, že pro rodinu nic kromě peněz nedělá, že se už ani neusmívá, že pro práci a koníčka udělá vše, přemáhá se, ale mě nepomůže s ničím. Byla jsem nazvána ku..ou, pi.ou, zas.anou krávou, atd..hrozně ho to vytočilo, když jsem mu řekla, že dělá vše jen pro peníze. Myslíte, že jsem uhodila na pravé místo?
Ahoj holky, protože je tady plno žen, jejichž názorů a náhledú na život si vážím, tak bych byla ráda, kdybyste mi pomohly.
Všimla jsem si toho i u ostatních lidí. Ti, co mu nemohou pomoci v životě nějak vydělat peníze, nebudou mu k dobru, tak je neuznává, nepomůže jim, pohrdá jimi. Zato bohatí lidé, to je pro něj NĚKDO, o ty sče zajímá co kdy kde jak udělali. 

Díky za dočtení. 
Pro mého muže je vše, z čeho nemá peníze, podřadné. Trochu to přiblížím. Když ho požádám o jednu a tutéž věc já a jeho šéf, mně nepomůže, šéfovi ano. Tak bych mohla jeho chování dokládat na plno příkladech, kdy pro manžela nemá smysl dělat nic, z čeho nemá peníze. Neustále říká, že to dělá pro naši rodinu, abychom se měli dobře. Já mu neustále říkám, že náš malý by byl rád, kdyby si s ním pohrál, ale on ne, sedne k netu a jde zase vydělávat. Když mu vyčtu, že mi nepomáhá, řekne, že on maká v práci a zase-proč by měl vařit? Uvaří jen když přijde jeho bratr, který mu pomůže v práci (vydělá peníze), ale pro nás ne…My mu peníze nevyděláváme. Prostě mě to štve, že jsme pro něj podřadní.
V mládí žil v chudé rodině, nese si to v sobě asi jako komplex, ale není to vůbec pěkné jak se chová.
Naštěstí se mnou hodně mluví o svých pocitech a chce znát můj názor, ale potřebuje znát vždycky nějaké přirovnání, aby pochopil smysl. Jak mu tedy říci jak malému dítěti, že jeho hodnoty jsou špatné, že lidé se nemohou hodnotit podle příjmu.