Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@přírodní manžel chce co nejdřív druhé dítě, tak občas ano. Ale rozhodně žádná romantika. Představa druhého dítěte, které sice chci také, me děsí. To to bude ještě horší? To už budu opravdu jen na kojení, vaření a úklid.
No, proč hned rozvod? Zkusila bych první nějakou poradnu.
A jinak zůstat tak dlouho jak to půjde a našetřit dost peněz, pokud ti nijak neubližuje tak ti nic nebrání pomalu dávat do kupy plán úniku a klidně poznat někoho nového ![]()
akorát to druhé dítě si pořádně rozmysli teda
To je mi líto… A jak se k němu chováš ty? Třeba když přijde z práce, jestli se zajímáš ty o něj, jak se měl, atd.
@Anonymní píše:
@přírodní manžel chce co nejdřív druhé dítě, tak občas ano. Ale rozhodně žádná romantika. Představa druhého dítěte, které sice chci také, me děsí. To to bude ještě horší? To už budu opravdu jen na kojení, vaření a úklid.
Nejdřív tohle ale vyřešte, do té doby druhé dítě určitě ne-e
To je těžký, máj s dcerou takovou hru pri příchodu z práce. Zazvoní a ona uhání otevřít, takže bez šance
. naklonim se k němu, ze mu chci dát pusu a on tak divně kouká, jako, spadla jsi z Marsu…
. když se zeptám jak se měl tak odsekne s větou, pracovně, jak asi. A neco v tom smyslu, že on pracuje a vydělává. Jako bych já nikdy do práce nechodila. Má svou firmu, takže je pracovně vytizeny, já to respektuju a dávám mu volnosti víc než je běžné. Bohužel nemáme babičky ani žádné příbuzné v blízkosti, takže hlídání nemáme žádné. Max, ze jedu k našim a tam se moje mamka o dceru stará, ale manžel zůstává doma a věnuje se práci nebo baráku, který stavíme.
Jednoznačně toho má hodně, naprosto to chápu a snažím se ho podporovat, ale nezájem buci mě osobě už je nesnesitelný.
@Doe_Jane píše:
No, proč hned rozvod? Zkusila bych první nějakou poradnu.
A jinak zůstat tak dlouho jak to půjde a našetřit dost peněz, pokud ti nijak neubližuje tak ti nic nebrání pomalu dávat do kupy plán úniku a klidně poznat někoho nového
akorát to druhé dítě si pořádně rozmysli teda
jinak řečeno krást z rodiného rozpočtu (SJM) a to už je jen kousek od toho mu ukrást dítě po rozvodu ![]()
@Anonymní píše:
To je těžký, máj s dcerou takovou hru pri příchodu z práce. Zazvoní a ona uhání otevřít, takže bez šance. naklonim se k němu, ze mu chci dát pusu a on tak divně kouká, jako, spadla jsi z Marsu…
. když se zeptám jak se měl tak odsekne s větou, pracovně, jak asi. A neco v tom smyslu, že on pracuje a vydělává. Jako bych já nikdy do práce nechodila. Má svou firmu, takže je pracovně vytizeny, já to respektuju a dávám mu volnosti víc než je běžné. Bohužel nemáme babičky ani žádné příbuzné v blízkosti, takže hlídání nemáme žádné. Max, ze jedu k našim a tam se moje mamka o dceru stará, ale manžel zůstává doma a věnuje se práci nebo baráku, který stavíme.
Jednoznačně toho má hodně, naprosto to chápu a snažím se ho podporovat, ale nezájem buci mě osobě už je nesnesitelný.
Rozvod kvůli tomuhle mi přijde trochu zbytečný.
Já bych mu na tvém místě řekla, že jeden víkend, nebo alespoň den v měsíci někam spolu vyrazíte, aby jste se navzájem užili, že už to takhle dál nejde
Řekla bych mu, že s ním chci být šťastná, tak by bylo fajn, kdyby tomu napomohl. Rezignace z tvé strany nepřinese nic dobrého.
To je opravdu začátek konce a to opravdu chceš?
@Katy 7 píše:
Rozvod kvůli tomuhle mi přijde trochu zbytečný.
Já bych mu na tvém místě řekla, že jeden víkend, nebo alespoň den v měsíci někam spolu vyrazíte, aby jste se navzájem užili, že už to takhle dál nejdeŘekla bych mu, že s ním chci být šťastná, tak by bylo fajn, kdyby tomu napomohl. Rezignace z tvé strany nepřinese nic dobrého.
To je opravdu začátek konce a to opravdu chceš?
Opětování nezájmu je to první k čemu se člověk intuitivně odhodlá. Ale zjevně to není dobrá cesta. Ten, kterému to má dojít to nedojde a jen se více odcizí. A rezignace? Vztahu to nepomůže, dotyčnému to nepomůže (stále tam bude ta prohlubující se citová frustrace) a vlastně už se nebude chtít na nápravě vztahu podílet. Kam to asi tak může vést…
@Anonymní píše:
Radsi vkládám anonymně. S manželem se známe 7let, 3,5roku po svatbě. Naše začátky vztahu byly krásné a nezapomenutelné. Pak jsme měli velkou krizi, kterou jsme ustálí a rok na to se vzali, pak první dítě (teď je dceři 2,5roku). Manžel dceru naprosto miluje a mě už asi ne. Nějak se nám cesty rozchází. Vnímá jen dceru, me přehlíží. Samo jsem šťastná za to jaký je táta, ale je to na úkor mě a to mi vadí., myslim, ze by úplně v pohodě šlo zkloubit dceru a mě dohromady.
Přijde domů z práce, me neřekne pomalu ani ahoj, natož abych dostala pusu, a hned jde za dcerou.
Teď se vrátili z týdenního výletu a nic, pusa žádná, neco vyprávět, proste nic. Je to už dlouhodobě, cca od narození dcery, takže já už jsem asi zvyklá nebo co. Čas od času si mu postezuju, pár dnů se chová hezký a pak je to zas stejně.
Nejsem ten typ ženy, která si nechá všechno líbit, umím si dupnout, ale tohle už mě nějak nebaví a beru to tak, že když on nejeví zájem, nebudu ho jevit ani já.
Už přemýšlím nad tím jak by to bylo, kdybychom se rozvedli.
Já se obávám, že tohle je po sedmi letech do značné míry norma.
Snad všichni chlapi, co znám, postupně přestávají s manželkou sdílet.
Třeba kolegova žena si mi stěžovala, že s ní doma nemluví a přitom v práci vtipkuje a nezavře pusu ![]()
@jakanas píše:
jinak řečeno krást z rodiného rozpočtu (SJM) a to už je jen kousek od toho mu ukrást dítě po rozvodu
no, jenze pokud ON nechce prijit o manzelku a dite, tak se musi trochu snazit, nemyslis? Prece si nemuze myslet, ze do vztahu bude investovat absolutni minimum, necha manzelku emocionalne stradat a ona si to necha donekonena libit.
Co se tyka odlevani penez bokem… co ma jako na vyber? Je na materske, prijem minimalni a to proto, ze se stara o spolecne dite. Nejak na ten odcod musi nasetrit.
@warita píše:
Co se tyka odlevani penez bokem… co ma jako na vyber? Je na materske, prijem minimalni a to proto, ze se stara o spolecne dite. Nejak na ten odcod musi nasetrit.
Nemusí se chtít rozcházet…
@warita píše:
no, jenze pokud ON nechce prijit o manzelku a dite, tak se musi trochu snazit, nemyslis? Prece si nemuze myslet, ze do vztahu bude investovat absolutni minimum, necha manzelku emocionalne stradat a ona si to necha donekonena libit.Co se tyka odlevani penez bokem… co ma jako na vyber? Je na materske, prijem minimalni a to proto, ze se stara o spolecne dite. Nejak na ten odcod musi nasetrit.
za půl roku na RD nebude a může jít do práce, nehledě na to že snad každý kdo není úplná socka má doma, nebo na účtu nějaké úspory. A než krást z rozpočtu na tajnačku peníze je snad lepší si na rovinu promluvit.
Radsi vkládám anonymně. S manželem se známe 7let, 3,5roku po svatbě. Naše začátky vztahu byly krásné a nezapomenutelné. Pak jsme měli velkou krizi, kterou jsme ustálí a rok na to se vzali, pak první dítě (teď je dceři 2,5roku). Manžel dceru naprosto miluje a mě už asi ne. Nějak se nám cesty rozchází. Vnímá jen dceru, me přehlíží. Samo jsem šťastná za to jaký je táta, ale je to na úkor mě a to mi vadí., myslim, ze by úplně v pohodě šlo zkloubit dceru a mě dohromady.
Přijde domů z práce, me neřekne pomalu ani ahoj, natož abych dostala pusu, a hned jde za dcerou.
Teď se vrátili z týdenního výletu a nic, pusa žádná, neco vyprávět, proste nic. Je to už dlouhodobě, cca od narození dcery, takže já už jsem asi zvyklá nebo co. Čas od času si mu postezuju, pár dnů se chová hezký a pak je to zas stejně.
Nejsem ten typ ženy, která si nechá všechno líbit, umím si dupnout, ale tohle už mě nějak nebaví a beru to tak, že když on nejeví zájem, nebudu ho jevit ani já.
Už přemýšlím nad tím jak by to bylo, kdybychom se rozvedli.