Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Kamarádka to měla podobné. Kolem 20 tt se nakonec všechno upravilo a hematom vstřebal
donosila v pořádku a zdravé dítě
Já krvácela velmi silně v prvním těhotenství ovšem v prvním trimestru. Těhotenství to krásně zvládlo. Strach naprosto chápu. Měla jsem klidový režim, což šlo bezproblémů dodržovat, když jsem neměla děti. Co kamarádka? Nemůže zůstat doma a bydlet třeba u vás a pomáhat ti? Bylo by to pro psychiku lepší. Samozřejmě do nemocnice vždy při takovém krvácení
@Anonymní píše:
Ahoj všem, mám dvě děti (6 a 8 let), aktuálně jsem ve 14.tt jako náhradní maminka pro svou nejlepší kamarádku, takže po IVF (KET).
Těhotenství probíhalo v pořádku, až do 11.týdne, kdy jsem začala hodně silně krvácet, do nemocnice jsem jela s ručníkem mezi nohama. Diagnóza hematom, ale miminko v pořádku. Byla jsem v nemocnici 2 dny, dostala jsem Ascorutin, Utrogestan a nařízen klidový režim. Po dvou dnech doma ještě silnější krvácení, měla jsem strach už i o sebe, masivní krvácení+200 ml sraženina, v nemocnici mi doktorka řekla, že těhotenství se neudrželo. Po ultrazvuku byla sama v šoku, že vidí akci srdeční. Hospitalizace 3 dny, doma klidový režim a výše uvedené léky. Tři týdny jsem byla v pořádku, občas špinění, výtok po Utrogestanu. Včera opět krvácení a stejný scénář - miminko vitální, hematom.
Prošel si někdo z vás něčím podobným? Dělám opravdu jen to nutné, nic nezvedám, netahám, ven chodím jen pro syna do školky, opravdu se šetřím, jsem v PN, ale jsem s dětmi sama, takže ležet a chodit jen na WC není reálné. Mám kolem sebe lidi, kteří mi pomáhají, ale nikdo se mnou nemůže být 100% času a dělat všechno za mě. Jezdit třikrát do měsíce se silným krvácením do nemocnice je psychicky šílené. Máte někdo podobný příběh?
Svagrova to měla podobně, jen ti neřeknu jestli i ve stejné intenzitě, hospitalizována si nejsem už jistá jestli byla
. Hematom byl stejně velký jako plod ve 14tt, říkala buď a nebo. Mimco se nedalo zastrašit.. Už chodí do školky a je zdravá a velmi šikovná. Preju hodně štěstí všem třem ![]()
Zdravím Vás, obnovím Vám trochu téma, ať
Mnoho maminek, které čekají a mají obavy při silném krvácení že je hned nejhůře.
Mé první těhotenství bylo samovolně ukončeno v 7tt, za půl roku jsem zjistila znovu ze jsem těhotná, dvojvajecna dvojčata, v 11tt syndrom mizejícího dvojcete. Od samého začátku masivní krvácení, neustále hematomy o velikosti 3×2 Cm, až do 30+5 tt kdy to ze mě teklo pořad proudem, se v nemocnici rozhodli ze udělají akutní CS, díly hematomum se odloucila placenta, zachránili nás oba. narodil se mi syn Teď má 3 roky, je to cipera, co se tyče zdraví není na tom nejlépe ale nic co by mu bránilo v kvalitě života. Teď jsem znovu těhotná, stejný příběh začíná, masivní krvácení v 8 tt opět dva veliké hematomy, kdy se jeden odloucil vcelku.”, hrozná bolest, masivní krvácení, na kapackach jsem byla 4 dny. Pustili mě domu 5 den a klidový režim, ještě ten den kdy mě propustili hned vecer silné krvácení, takže znovu na pohotovost. Tam zde v pořádku, hematom práskl prcek v pořádku, hematom byl dole tudiz menší pravděpodobnost ze vezme i prcka. Od te době slabé spinim a jsem 12tt. Někdy to hned nemusí znamenat potrat, jenom je důležité maminky klidový režim.
Držím Vám všem palce a ať to dobře dopadne!
Ahoj všem, mám dvě děti (6 a 8 let), aktuálně jsem ve 14.tt jako náhradní maminka pro svou nejlepší kamarádku, takže po IVF (KET).
Těhotenství probíhalo v pořádku, až do 11.týdne, kdy jsem začala hodně silně krvácet, do nemocnice jsem jela s ručníkem mezi nohama. Diagnóza hematom, ale miminko v pořádku. Byla jsem v nemocnici 2 dny, dostala jsem Ascorutin, Utrogestan a nařízen klidový režim. Po dvou dnech doma ještě silnější krvácení, měla jsem strach už i o sebe, masivní krvácení+200 ml sraženina, v nemocnici mi doktorka řekla, že těhotenství se neudrželo. Po ultrazvuku byla sama v šoku, že vidí akci srdeční. Hospitalizace 3 dny, doma klidový režim a výše uvedené léky. Tři týdny jsem byla v pořádku, občas špinění, výtok po Utrogestanu. Včera opět krvácení a stejný scénář - miminko vitální, hematom.
Prošel si někdo z vás něčím podobným? Dělám opravdu jen to nutné, nic nezvedám, netahám, ven chodím jen pro syna do školky, opravdu se šetřím, jsem v PN, ale jsem s dětmi sama, takže ležet a chodit jen na WC není reálné. Mám kolem sebe lidi, kteří mi pomáhají, ale nikdo se mnou nemůže být 100% času a dělat všechno za mě. Jezdit třikrát do měsíce se silným krvácením do nemocnice je psychicky šílené. Máte někdo podobný příběh?