Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@petru80 S tím vymýšlením si - asi potřebuje upoutat na sebe pozornost, tak třeba i proto volí tuto (pro mě dost šílenou) formu.
Tvoje mamka je prostě osamnělá.(tohle za ní ty asi nevyřešíš a zřejmě ani ona sama si s tím neví rady).
Nezvládla by nějakou práci na částečný úvazek?
Mne překvapil ten Vietnamec, tohle bych jí nevěřila. Ano, něco jí citově chybí tak dělá chudáka, aby jste si ji všimli. Malé děti to tak taky dělají, když na sebe chtějí upozornit lžou. Možná chtěla aby jsi si uvědomila jakou pokládá obět, když jde ten svetr vyměnit, když podle jejího mínění by byl dobrý dost. Potřebovala by nějakého koníčka.
Jó to už jsem taky řešily, hledala jsem ji práci, pořád říkala, že chce, a že by něco dělala, ale když k tomu došlo, že si měla jít sednout do Kauflandu na pokladnu tak přišla s tím, že ji v prsu našli nějakou bulku a bude podstupovat biologickou léčbu, že bude chodit každé tři týdny na chemoterapie a tak do práce nemůže. No dopadlo to tak, že ji jedenkrát brali asi z ruky krev, měla přelepenou ruku a poté už jsem neviděla, že by u nějakého doktora byla ani o tom nemluví a já se bojím na to zeptat, protože zase budu ta nejhorší. Hlavně tu bulku ji našli 14 dní před tím, než začala podstupovat tu biologickou léčbu jak říká, podle mého je to, ale blbost, protože co jsem četla jen schvalování této léčby je na dlouhou dobu. Ano před 8 lety se léčila s rakovinou prsu, to ji odebrali a chodila na chemoterapie, dostala se z toho jsem ráda, ale ted vyrukovala s tímto a já nikdy nevím, jestli si vymýšlí nebo je to pravda, a až ji doopravdy něco bude, nebudu ji to věřit.
@petru80 Potřebovala by přítele, věnovala by se jemu.Ale to je těžké zařídit, to je jasné.
@petru80 no.. už začínám chápat ten tvůj první příspěvek.. nemáš to lehké.. podle mě prostě potřebuje pozornost.. ale je mi naprosto jasný, že to tak dobře nejde. Hele a jak máte staré děti?
Chtěla jsem, aby navštívila nějakého psychologa, ale odpovědí mi bylo.Co si to ke mě dovoluješ, jdi si sama k psychologovi, týden se mnou nemluvila.
@petru80 tak to je ješta asi malé na to, aby s ním babička něco podnikala… ![]()
Zaplatila jsem jí pernamentku do ZOO tak tam s dcerou chodí, ale jen když je teplo.
Mám ještě sestru, starší, jenže tu si naši vzali z dětského domova a moc se nevyvedla 5 dětí, jen jedno má u sebe a ostatní jsou v děcáku, sestra si našla alkoholika a spadla do toho s ním, nejstaršímu jejímu synovi je 18 let, toho má u sebe, někdy za babičkou jezdí, jenže jen z ní tahá peníze, když přijede, mama mu musí zaplatit cestu k ní a zpátky domů a taky mu koupit cigarety, když nemá cigarety tak je agresivní, takže jeho návštěvy jsem omezila na 1× v měsíčně je nevyučený a žije z dávek. Sestra mámu nenavštěvuje, nemají mezi sebou dobrý vztah.
Tak mě je teda upřímně líto Vás obou. Maminka je asi sama, nemá do čeho píchnout a nesmyslně na sebe upoutává pozornost vymýšlením si různých chorob atd…Ty to s ní asi opravdu nemáš jednoduché…já bych se snažila najít jí chlapa ![]()
Některé starší ženy, které jsou samotné, mají snahu se upnout na dítě. Většinou ty bez partnera. Mnohdy to hraničí s citovým vydíráním. Myslím, že dítě neslouží k tomu, abychom se na něj pověsili…
@petru80 píše:
Vím, že o ni moc dobře nepíši, ale hrozně mě zklamala, měla jsem ji vždy za vzor, ale ona neumí vyplnit svůj čas jinak než tím, že chodí po obchodech a jen utrácí a utrácí. Snažím se ji vyplnit program, chodí vyzvedávat dceru do školky, 2× týdně přihlásila jsem ji do knihovny, do klubu důchodců, do klubu důchodců chodit nechce tak nudu vyplňuje nakupováním. Já bych ji chtěla pomoc, už jednou jsem ji úvěry spojila v jeden, ale netrvalo dlouho a pořídila další kreditní karty a teď jen pořád poslouchám jak ji zbývá na den na jídlo 50,–Kč, ale když dostane důchod, poplatí dluhy tak jde a zbytek co ji zbývá z důchodu utáhne za ( pro mě kraviny). A pak zase čerpá na jídlo z těch karet.
Bohužel pro děti je velmi těžké se vyrovnat s takovou situací - myslím s tím, když rodiče začínají být závislí na dětech, jakýmkoliv způsobem. Pro nás je to vlastně zrada, ztrácíme tu jistotu, kterou nám rodiče pořád dávali. Najednou musíme my být těmi dospělými, bez možnosti se o ně opřít. Aspoň já si to tak myslím, taky jsem se takhle na maminku zlobila, když začala po osmdesátce rychle dětinštět. A nedá se s tím nic dělat, jenom se s tím smířit. A teď, po maminčině smrti, bych dala strašně moc za to, aby tu ještě byla, i když dětinská.
A má rada? Dej jí pozornost a zaměstnej ji, i kdyby to byla práce na nic, třeba zašívat ponožky nebo něco podobného. I když je pak vyhodíš, to je fuk. Anebo co by bylo ještě lepší, kup jí sešit a popros ji, at Ti tam napíše všechno, nač si vzpomene, o sobě, o tatínkovi, o vás dětech, o svých rodičích a prarodičích, prostě takovou kroniku příběhů. Anebo je může vyprávět Tvým dětem. Věř mi, že je spousta věcí, které bych chtěla vědět, a není se koho zeptat. Víš třeba, jak to bylo, když ses narodila? Který byl den, jakou měli radost, proč se jmenuješ jak se jmenuješ a podobně? Prostě nějak maminku zaměstnej, ať je užitečná. Když ji odsoudíš k nicnedělání, nebude chtít být.
Máme to podobně, máti miluje nakupování věcí, asi si tím kompenzuje nějaký citový problém. Její byt vypadá jako skladiště
Pořád mi nosí věci, které nakoupila v sekáči za 15 korun a nedá si říct, že malý to nosit nebude. Buď to jsou věci taky ve stylu, kdy jsem byla malá já, nebo věci takové jeté. Nebo růžové punčocháče s mašlema a kytičkama na kluka… Nemám nic proti kvalitnímu sekáči, ale tohle je fakt síla, něco z toho bych se mu i bála obléct
Nebo mi nosí velikosti malé, případně velké (na 3 roky, malý má 3 měsíce), ale v našem pidi bytě si nemůžeme dovolit schovávat hromady oblečení na takovou dlouhou dobu dopředu. Většinu těch věcí dávám do kontejnerů na oděvy a taky se bojím, kdy se zeptá, proč je malý nenosí. Dokáže si totiž s obdivuhodnou přesností udržet přehled o tom, co kde má a komu co dala - v tom množství věcí je to fakt neuvěřitelné.