Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Party bych to nenazývala, ale ano, celkem často někam chodím. Třeba tak jednou za 14 dní? Obvykle se nějak střídáme s manželem, někdy jde někam on, někdy já. Já zajdu třeba na únikovou, posezení u kamarádů, šifrovačku… V dnešní době je normální, že se o děti a domácnost přibližně rovnoměrně starají oba rodiče (samozřejmě kromě té doby, co je jeden z nich v práci a druhý je doma na RD). Když občas pohlídají babičky (tak 1× měsíčně), jsme rádi, že můžeme něco podniknout spolu.
Je důležité mít nějaký čas pro sebe.
Me napadlo, jestli mu to vadi ted, kdyz jsou deti male nebo mu to bude vadit, kdyz bude detem treba 10-15 let. To by byl potom problem. Jinak, kdyz je zajistene hlidani, proc by matka od deti, i tech malych nemohla jit nekdy ven? At uz si zatancovat nebo do divadla, do baru, hospody…cokoliv chce. Ja treba rada tancuju, tak chodim i v mem vyssim veku obcas si zatancovat. A o plesove sezone ani nemluvim…nejradsi bych vymetla kazdy ples
ale ja uz mam dite velky ![]()
Party ne, ale vlastni program ano a často. Nejsem jen mama, dětmi zivot nekončí… kdyby si me manzel představoval jen u plotny, tak by to nebyl můj manzel… pravidelně jsem začala za zábavou chodit vzdy cca v pul roce kazdeho ditete. Proste jak byli schopni neco na noc vypít z flašky. Ted ma nejmladší 6 a obcas mam tolik akci, ze i neco odmítám, abych taky nekdy byla doma. Manzel podobne. A samozřejmě i neco spolu my dva a pak všichni i s dětmi. Balancujeme to tak, aby byli všichni spokojeni.
Jen jdi. Pokud se tedy nejedná například o každý víkend, nebo nechodíš domů zduněná tak, že nestrčíš ani klíč do zámku.
U nás je to tak, že dcera je zatím malá, ale manžel se velmi vzorně stará už od prvního dne a navíc nekojím. Sám mě posílá, ať jdu třeba na kafe, na snídani s kamarádkou, projít se, zaběhat si… Vyloženě na párty teda nechodím už x let, ale nějaká sklenička vína s přáteli je výhledově v plánu taky. Podle mě je občas potřeba si odpočinout a dopřát si nějaký čas pro sebe.
Jako partner jsem kdysi řešil opačný problém, paní Sandmanovou kdysi mateřství natolik pohltilo, že jsme se navzájem začali ztrácet. V obecné rovině platí, že rodičovství je věcí obou partnerů, pohlídat děti, aby žena měla volný čas a mohla se věnovat svým koníčkům, by dnes pro muže mělo být samozřejmostí. Na druhou stranu, všechno v životě je otázkou míry. pokud by partnerka pravidelně chodila na párty a vymetala noční kluby, hodně rychle bych začal uvažovat o tom, jestli jsem si nevzal přerostlou puberťačku…
Vím dobře, jak rodičovství a přítomnost malých dětí dokáže zacloumat s partnerskou sexualitou a intimitou. Pokud jsou prarodiče ochotní pohlídat, bylo by možná moudřejší věnovat ten vzácný volný čas společné partnerské zábavě, něčemu, co posílí partnerské pouto… ![]()
Příspěvek upraven 22.11.25 v 23:01
@ibis píše: Více
No já to tedy také nechápu. Na párty se člověk chodí seznamovat, ne?
Já chodím tak max. někam posedět s kamarádkou, na cvičení, ke kadeřnici, do sauny… Vánoční večírek od práce. Ale jít na party by mě nenapadlo. Co vám dává chození na párty, pokud se nechcete s někým seznámit?
@Kachlicka111 píše: Více
Mam to podobne, taky letos pujdu vlastne poprve na pracovni vanocni vecirek, i kdyz me takove akce neberou. Ale jsem v nove praci, v predchozich jsme bud vecirky nemeli, nebo se mi jit nechtelo (at uz od maleho ditete nebo celkove), tak si rikam ze v nove praci nebudu za asociala
ale je to jen vecere v restauraci, zadna chlastacka, pojime a za dve hodky domu.
Jinak me zadne party a vecirky nelakaji, chodime spis s manzelem spolecne do kina, na veceri, na koncert, a hlidaji babicky. Manzel taky nikam po vecerech nechodi, krom te vanocni vecere co maji v praci.
Nečetla jsem celou diskuzi. Ne, nechodím. Co máme děti (celkem 11 let) nikdy. Vůbec. Bez výjimky. A ani na to nemám čas ![]()
Tak ja treba chodim mezi lidi vecer rada a to v podstate od zacatku. Manzel me k tomu vzdy povzbuzoval protoze vi ze na materske trpim a radsi bych byla v praci, ale on vydelava o tolik vic ze by to byl nesmysl. Hned asi po 3 mesicich jsem vyrazila na ples, pak obcas posezeni na pivu, v lete zahradky, vyjezdy s kamaradkami, asi 2× party v brne v metru s holkama, jedna rozlucka se svobodou, ted nedavno jsme byly s kamoskou ve sklipku.
Prinasi mi to odreagovani a zabavu. Rada proste vypnu a treba si zatancuju. Cizi chlapy se nesnazim vubec balit, ale stalo se ze jsme treba ve sklipku narazily na bandu stejne starych kluku a sedely s nima do 2 do rana a uprimne takhle jsem se od porodu nezasmala. Zila jsem z toho dalsi mesic. Co si mam porad vykladat s matkama nekde na krouzku? Bohudik mi jeste zbylo dost bezdetnych pratel, prijde mi ze ty matky proste nejsou schopny se od tech decek hnout i kdyz by mohly.
@Limi123 píše: Více
Já třeba teď, když je dceři už 14, tak chodím každý týden na doutníkové večery do jednoho baru, chodíme tam pořád stejná parta, většina jsou muži a ve finále bych to taky nazvala party a rozhodně se tam nikdo s nikým neseznamuje. Jsou fakt lidi, co mají prostě rádi společnost, určitou hudbu, konkrétní drinky v nějakém baru a nebo tam prostě chodí ta samá parta už mnoho let a dítě není něco, kvůli čemu by se měl člověk vzdávat svého původního života. Už jsem to četla i v jiné diskuzi, že baby chodí večer ven jen proto, že tam chtějí lovit. Já si teda za celý život nenašla ani jednoho chlapa v nějakým podniku, tam mám pravě vždycky jenom ty kamarády…
@Anonymní píše: Vícevubec by me nenapadlo jit na nějakou party 😂 😂 😂 mozna kdyz mi bylo 20, ted je mi 32 a jsem nejvíc šťastná, kdyz malej usne a ja mohu lehnout k tv s jídlem, navíc pořád unavena a proste uz msm jiny priority. Jo jít tak na masáž, do dobre restaurace, výlet, to jo. A je super byt chvíli bez deti, to jsem rada i za fitko na hodinku
Tak 1-3× za rok.. po pravdě, ani na to nemám energii. Večer jsem ráda, že jsem ráda. A už ani nevím, s kým bych vlastně mohla jít, jak člověk vypadne z toho party života.. Možná, kdybych měla občas hlídání, vypadalo by to jinak..
Za poslední 3 roky jsem byla sama bez dětí víc jak na 2 hodiny asi 3×…jednou to bylo přes den, ostatní večer, ale žádná párty, divadlo nebo setkání s přáteli. Párty mě nikdy nelákaly. Ale čas bez dětí bych potřebovala častěji a jako sůl. Muž má svůj pravidelný koníček a sem tam kino nebo nějakou akci z práce. Někdy mu závidím. Tu volnost a možnost jít kdykoliv kamkoliv. Ale zas nevím kam a s kým bych já chodila. Můj život se odehrává na pískovišti, tak si nemám s kým moc co říct. S bezdetnymi bych já neměla čím přispět do diskuze a s dětnými bych zas nevypla od tématu dětí, tak k čemu by to bylo. To bych už radši někam vyrazila s mužem. Hrozně mi chybí společný čas, nějaké rande. Hlídání nemáme, starší moc nedává cizí lidi a mladší má teď šílené období separačky…takže smůla. Někdy si fakt připadám jako domácí inventář.