Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Měla jsem to podobně, jako ležící mimino nebyla vůbec spokojená, takže jsem hodně nosila nebo aspoň vozila nosítko v kočárku a prostřídávala. Mám v hluboké korbě polohovací opěrku, tak od třech měsíců jsem ji začala na chvilku přizvedávat, aby viděla ven, to bylo trochu lepší. Jakmile mohla sedět nebo klečet, dalo se s ní někam vyjet, nebo uplatit křupkou do ruky… teda do chvíle, než se začala snažit samovolně vystupovat
Do sporťáku šla v 11 měsících a tam už to pak bylo v pohodě. Ale spát tam nikdy pořádně nechtěla, dlouhé udrncávání a pak se nesmělo zastavit, to byla hned vzhůru a protivná jak osina kdesi ![]()
Ja v tomhle veku mladsiho navazala do satku, vyrazila ven a do 5 min byl tuhej. Kocarek mu nevadilo tam lezet, kdyz nebyl ospaly, ale jakmile potreboval spat, tak nemohl zabrat.
Bylo to na prelomu zimy a jara, navazala jsem ho a zakryla nosici kapsou.
Byl kojeny a na nejake dlouhe courani venlu to ani tak nebylo, hlasil se pres den tak po hodine, hodine a pul. Takze ja zadne cilene prochazky neprovozovala, byla jsem rada, kdyz jsem v mezicase stihla nakoupit.