Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ally_P píše:
Bubikoval, díky za názor, máš určitě pravdu. Jen je rozdíl v tom, že Gee je asi malej pejsek, a já mám 60kg hovádko které je neskutečně temperamentní.
Je škoda, že tvůj přítel tvýho psa taky nemá rád tak jako ty, ale dobře jsi to nastavila, měl by to respektovat a neměl by ti říkat ať jí dáš pryč. To by mě třeba hodně mrzelo kdyby mi to přítel říkal. Mě to říkaj rodiče, ale zase tak často s nima nemluvím a hlavně s nima nebydlím, takže to vypouštím druhým uchem vem.
Jak jste tu psaly o těch psích chloupkách, já jsem si před měsícem pořídila sušičku na prádlo a je to bezva, těch chloupků je teď všude daleko míň. Předtím to padalo z prádla které se sušilo na sušáku zrovna tolik jako ze psa. Navíc jsem nechtěla mít „chlupaté miminko“ a taky mi to ušetří spoustu práce, nemusím moc prádla ani žehlit.
jj vím, že sušička je na to bezva. my ji ale nemáme kam dát.
Taky máme nově sušičku a je to na chlupy bááááječné, ale i tak kolikrát při kojení lovím z bradavky chlup…
Ach jo, jsou prostě všude, ale co se dá dělat ![]()
u nás chlupy nejsou problém a když líná tak víc vysávám, ale jinak neřeším na oblečení je nemám do skříně mi pes neleze
pro Ally P no tak já mám 8 kg psa
což je rozdíl, ale ve svý podstatě je to jedno velkej malej, Geena je russell takže temperamentnější plemeno jsem snad nepoznala, dneska jsme si to ozkoušely byla tu kamarádka s holčičkou 10 měs. a Gee byla úžásná chvíli lítala jak střelená a pak jen terezku olizovala a chtěla si hrát takže pecka ![]()
Holky, já byla od začátku na malou i naší velkou „příšeru chlupatou“ sama, přítel jezdí, jen když má volno, a zvládly jsme to všechny i s vycházkama. Kočár a pes, později ruksak a pes a teď mě každá táhne jinam, ale dobrý
. a co se chlupů týče, na nás asi nemá nikdo. Máme polomalamuta, který mění srst několikrát za rok ve velkém, proto ani nemáme koberce. Ale zvládnout se dá vše. Jen se kolem psiny nesmí moc chodit v oblečení, na které se chlupy přímo lepí. Na štěstí malá neni alergik, takže chlup sem, chlup tam ![]()
izina píše:
Holky, já byla od začátku na malou i naší velkou „příšeru chlupatou“ sama, přítel jezdí, jen když má volno, a zvládly jsme to všechny i s vycházkama. Kočár a pes, později ruksak a pes a teď mě každá táhne jinam, ale dobrý. a co se chlupů týče, na nás asi nemá nikdo. Máme polomalamuta, který mění srst několikrát za rok ve velkém, proto ani nemáme koberce. Ale zvládnout se dá vše. Jen se kolem psiny nesmí moc chodit v oblečení, na které se chlupy přímo lepí. Na štěstí malá neni alergik, takže chlup sem, chlup tam
to je paráda takový přístup se mi líbí.Gratulujiiii
![]()
Izina - taky se mi tvůj přístup líbí
. Taky bych takový chtěla mít. Jsem teď v těhotenství asi jak praštěná, trochu víc si dělám se vším starosti ale ve finále nad tím taky mávnu rukou
Doufám ![]()
Petra2829,Ally_p, ono to jinak nejde, jinak by se člověk zbláznil, jen naši nějak nemohou muj přístup zkousnout ![]()
tady jsou, moje příšera a příšerka ![]()
Tak my máme psy dva a přesto jsme je nikam ani před porodem a ani po porodu nedávali. My si pořizovali s tím, že mohou nastat různé situace a prostě jsme je chtěli vždycky zvládnout sami. A psi jsou neuvěřitelně přizpůsobiví.
Jak jsem to dělala? Malej usnul a já vyběhla na 5 minut se psy ven. Třeba 5× denně. Pak přijel manžel a vyvenčil je víc. Pokud musel být v práci a nepřijel vůbec, tak jsem vzala kočárek a šla sama. Ze začátku jsem si netroufla s oběma naráz (jsou to silní psi), tak jsem šla dopoledne s jedním a odpoledne s druhým. Prostě je to sice občas náročnější, ale je to dočasné a prostě to jde. Hlavně by mi přišlo nefér ochuzovat o naši přítomnost tvora, který za nic nemůže. Já jsem si toho jednoho našeho psa pořizovala, když jsem byla sama, ale už nějak podvědomě jsem si uvědomovala, že jednou se to může změnit a může přijít nejen nový partner, ale i miminko. A tomuhle já neříkám problém.
Kalisek píše:
Tak my máme psy dva a přesto jsme je nikam ani před porodem a ani po porodu nedávali. My si pořizovali s tím, že mohou nastat různé situace a prostě jsme je chtěli vždycky zvládnout sami. A psi jsou neuvěřitelně přizpůsobiví.
Jak jsem to dělala? Malej usnul a já vyběhla na 5 minut se psy ven. Třeba 5× denně. Pak přijel manžel a vyvenčil je víc. Pokud musel být v práci a nepřijel vůbec, tak jsem vzala kočárek a šla sama. Ze začátku jsem si netroufla s oběma naráz (jsou to silní psi), tak jsem šla dopoledne s jedním a odpoledne s druhým. Prostě je to sice občas náročnější, ale je to dočasné a prostě to jde. Hlavně by mi přišlo nefér ochuzovat o naši přítomnost tvora, který za nic nemůže. Já jsem si toho jednoho našeho psa pořizovala, když jsem byla sama, ale už nějak podvědomě jsem si uvědomovala, že jednou se to může změnit a může přijít nejen nový partner, ale i miminko. A tomuhle já neříkám problém.
Paráda jsi jako já a tak to má být…Momentálně čekáme dvojitý přírustek a pes je doma taky.
![]()
všechno bylo řečeno,jen chci dodat,že pokud přítel bude všechno řešit tím,že psa seřeže,tak to povede akorát k tomu,že se zatvrdí a může to odstartovat nějaký psychický problém u psa. a mám bohužel zkušenost,že lidi,co nemají rádi zvířata,tak absolutně nechápou jakýkoli vysvětlování ohledně toho,že pes má nějaký potřeby a že to chce nějaký postup protože..to a to.ne,pes se zmlátí a hotovo.
nezbývá než doufat,že psina miminko přijme v pohodě.
wifi.. píše:
všechno bylo řečeno,jen chci dodat,že pokud přítel bude všechno řešit tím,že psa seřeže,tak to povede akorát k tomu,že se zatvrdí a může to odstartovat nějaký psychický problém u psa. a mám bohužel zkušenost,že lidi,co nemají rádi zvířata,tak absolutně nechápou jakýkoli vysvětlování ohledně toho,že pes má nějaký potřeby a že to chce nějaký postup protože..to a to.ne,pes se zmlátí a hotovo.
nezbývá než doufat,že psina miminko přijme v pohodě.
Zbila bych přítele a ne psa ![]()
wifi, takhle bez přemýšlení jednal se psinou bejvalák. Ta se ho akorát bála, nakonec ho ignorovala a po rozvodu zůstala se mnou.
Holky, a nemáte někdo zkušenost přímo s bišonkem a miminkem? Ta naše je velká závislačka a cizí děti moc nemusí - dělají na ni moc rychlé a nepředvídatelné pohyby…
ale říkám si, že mimi bude ze začátku spát a moc se hýbat nebude, tak by si mohli zvyknout postupně…
přikládám fotku naší nebezpečné bestie, někde je posuzován jako bojový pes, ale to je blbost… je to stafíček. jde o to ty psy dobře integrovat do chodu rodiny, na mimčo ho připravit, z porodky donést počurané plinky, at si je olíže a pak říct to jméno détěte a dát pamlsek. s prvním klukem byl pes divočejší, měl teprve rok, ted už je to víc na pohodu, ale to je asi i díky naším klidnějším přístupem ![]()
alvapinka píše:
přikládám fotku naší nebezpečné bestie, někde je posuzován jako bojový pes, ale to je blbost… je to stafíček. jde o to ty psy dobře integrovat do chodu rodiny, na mimčo ho připravit, z porodky donést počurané plinky, at si je olíže a pak říct to jméno détěte a dát pamlsek. s prvním klukem byl pes divočejší, měl teprve rok, ted už je to víc na pohodu, ale to je asi i díky naším klidnějším přístupem![]()
Teď momentálně žijeme v Anglii, kde se pejsci venčí v rozlehlých parcích a běhají na volno…a tato „bojová plemena“ jsou nejmazlivější:-)