Mladá matka - je mi 21 a začínám přemýšlet o dítěti

Napsat příspěvek
Velikost písma:
32028
11.9.17 00:07
@Pidulka1991 píše:
@Nimie Ja nerekla, ze s tebou nesouhlasim, ale myslim si, ze to jde resit i jinak… Pracovat se a bydlet se da v mensim meste nemusis hned na esnici, protoze ver nebo ne, neni jen Praha.

To je mi samozřejmě jasné, šlo mi spíš o to, že mě zaskočila ta negativní reakce na požadavek na dostatečné zajištění.

@Pidulka1991 píše:
Ano lidi studuji do 25, ale ne vsichni ono dnes musis hodne dobre vybirat VS, aby si mela praci…nepohlizim spatne na lidi kteri si porizuji deti pozde, ale mam na to svuj nazor.. Ani si nemyslim, ze je sptane poridit si detu driv… Spis mi prijde, ze se pohlizi spatne na ty co si porizuji deti brzy, dovoli si koupit veci z druhe ruky nebo nekoupi kocarek minimalne za 20atd…

To určitě ne, nebo… bylo by hloupé na to tak pohlížet :) na druhou stranu je fakt, že mezi takovými lidmi se mnohem častěji najdou průšviháři, tak možná i z toho to pramení. Pokud někdo má hodně špatnou zkušenost s nějakým postupem, bude se přinejmenším snažit to nepodporovat :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
660
12.10.17 12:41

Ahoj, tak přidám i svůj názor a zkušenost. Je mi 21, manželovi 28. O miminku jsem začala přemýšlet ve svých 19ti hned po maturitě. Manžel (tehdy ještě přítel) měl stejný názor - nejdříve zajistit rezervu, bydlení atd., ale že miminko by chtěl taky. Dohodli jsme termín do 5ti let. O chvilku později, co jsem prudila, jsme to stáhli na 3 roky.. Jenže… já jsem vážně chtěla. Měli jsme maličký byt v nájmu 2+1, ale byl to opravdu maličký byt. Pracovali jsme oba. Zachtělo se mi taky svatby, jeho podmínka byla, že spolu musíme alespoň rok bydlet. Tak jsme to probírali a probírali, až najednou přišla z ničeho nic žádost o ruku, na kterou jsem řekla ano. Čili jsme byli zasnoubení v mých 19ti letech. Poté jsem oslavila 20tiny a naskytla se možnost koupit baráček. V té době jsme se i dohodli na vysazení antikoncepce. Otěhotněla jsem se skoro hned, baráček jsme koupili a dávali do kupy i s pupkem a finanční rezerva žádná (celá padla na svatbu a barák). Vše jsme kupovali postupně a dalo se to, naše maličká má polovinu věcí úplně nových, něco poděděné a něco z bazárků. Nemáme se sice jako zbohatlíci, ale žijeme si fajnově, něco málo i našetříme. Pokud vás to bude zajímat, tak plat manžela je 25000 čistého a k tomu máme teď už můj rodičák 11500,– (plnou palbu protože chceme brzy sourozence :mrgreen: ) Z toho platíme hypotéku, splácíme auto, manželovu půjčku, spoření pro mrňátko a všechny výdaje okolo. Pořád nám i zbývá na to, abych si občas vyrazila s holkama na víno, nebo vzali dcerku do ZOO a nemuseli u toho přemýšlet jestli si dáme párek v rohlíku nebo ne. :nevim: Takže za mě, pokud máte peněz tolik, že nebudete živořit od výplaty k výplatě, přítel se bude chtít stát manželem, bydlení máte slušné a dostačující a hlavně pokud i on bude miminko chtít, tak bych do toho šla. Poslední co bych řešila by byly ty řeči lidí. O prcka se budete starat vy a ne oni :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 166 recenzí

Digital

  • (4.2) + 99 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová