Je už čas na dítě?

611
5.9.17 14:36

Je uz cas na dite?

Ahojte, mam kratko 30, partner tiez, sme v dlhorocnom vztahu, byvanie mame zabezpecene, financne sa nestazujeme, bezna stredna trieda… A teraz k veci ;-) Dlhsiu dobu uvazujem na dietatkom, naschval pisem v jednotnom cisle. Partner akosi este nie, zasekol sa na vyske - zaujima ho len zabava…kamosi, zurky, hry na kompe, vyletiky a dovolenky…Jasne ze chodi do prace a plati ucty, nastastie nebeha za zenskymi…ale teda na dieta sa este neciti. Mali sme dohodu, ze do roka zacneme pracovat na dietati, rok uz presiel a nic sa nedeje. Ja som uz pred pol rokom vysadila antikoncepciu, pred par tyznami som si vybavila aby mi zmenili dolezitu liecbu mojho chronickeho ochorenia…zmena k ovela menej ucinnej variante, ale vhodnejsej pri snazeni sa…o vsetkom bol informovany, sice sa nezapajal ale vsetko v podstate odkyval… Teraz, ked uz ide na vec sa postavil na zadne, bez kondomu ani za svet, na decko sa este neciti, chudacik asi si poslednych 20 rokov nestihol uzit party, slobodu a zabavy… Podla mna by sa mu ani nepostavil zo stresu. Ale co ja, keby som bola uplne zdrava tak poviem, ok, pockame par rokov, ale ja by som nemala cakat, lebo pripadne umele oplodnenie je pre mna rizikove. Ked mam pravdu povedat, mna to dieta tiez desi…neviem si predstavit, ze sa zrazu vsetko zmeni…je to take cudne ist na to zrazu na ostro ked poslednych xy rokov bola pre mna najvacsia tragedia ostat neplanovane v tom… Hovori sa, ze clovek zisti co chce ked si hodi kockou a pred dopadom dufa v moznost ktoru si zela…pred niekolkymi mesiacmi som si robila tehotensky test a v podstate mi bolo jedno ako vyjde, jedine co ma trapilo, ze ci neuskodili tabletky co som brala dietatku… Co si myslite co mam robit, nutit chlapa do decka, alebo pockat este? Co moja liecba, neda sa vratit k starej liecbe skorej ako za pol rok… Ja si myslim ze moj chlap sa nebude citit pripraveny nikdy…tak to bolo aj ked sme sa stahovali k sebe…nebol si isty este den pred stahovanim sa a teraz je rad ze spolu byvame…uz 5 rokov. Ako sa mam zachovat? Zase ho nechcem vystrasit aby utiekol… Po tolkych rokoch

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
6006
5.9.17 14:49

@Gita17 Tohle je vždy těžké. Vzhledem k Tvým zdravotním potížím bych si s partnerem otevřeně promluvila a vysvětlila mu, že máš na dítě nejvyšší čas. Pokud by trval na tom, že nechce, zeptala bych se ho, jak si vaši budoucnost představuje dál (je taky možné, že děti nechce vůbec a bojí se Ti to říct, aby Tě neztratil). A pak uvidíš. Je Ti 30, zmeškáno nemáš, na druhou stranu do nekonečna taky čekat nemůžeš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19983
5.9.17 14:54

Zeptala bych se ho jestli ti děti vůbec chce. Chce to si otevřeně promluvit a uvidíš jaký z toho budeš mít pocit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2896
5.9.17 14:55

Máte nějaké přátelé s dětmi? Zkuste je častěji navštěvovat, nenápadnou formou ho přivézt k tomu, že je to vlastně fajn.

K tomu bych si s ním promluvila, čeho se vlastně tak bojí. Pokud jsi to ty, kdo o dítě stojí víc a jsi ochotná pro to něco obětovat, možná bude třeba z tvé strany navrhnout nějaké kompromisy a ústupky - např. nebude muset k dítěti vstávat, může chodit každou sobotu pařit apod.
Pokud jsou jeho obavy z finanční stránky, zkus mu navrhnout, že si při rodičovské budeš přivydělávat.

Taky si musí uvědomit, že neexistuje žádná rovnice 1 sex bez kondomu = okamžitě doma dítě.
Málokomu se zadaří napoprvé, může to klidně trvat rok a více. Další skoro rok trvá těhotenství!

Tohle všechno bych mu řekla a snažila se dosáhnout toho, ať tomu aspoň necháte volný průběh.

Pokud bude radikálně proti a odkáže tě do horizontu více let, tak bych zvažovala, zda s ním dál být… ale ultimáta v téhle oblasti dávat nemůžeš a neposlouchat své biologické hodiny je těžké. Na druhou stranu znám ženy, co nechtěly čekat „ani rok“ a vrhly se do náručí prvnímu idiotovi, a nakonec dítě vychovávají samy.
Je to nezáviděníhodná situace.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1386
5.9.17 14:57
@Gita17 píše:
Teraz, ked uz ide na vec sa postavil na zadne, bez kondomu ani za svet, na decko sa este neciti, chudacik asi si poslednych 20 rokov nestihol uzit party, slobodu a zabavy… Podla mna by sa mu ani nepostavil zo stresu.

Ty jsi milá duše… :roll: Když budete v té upřímnosti, zeptej se ho i rovnou, jestli chce děcko s tebou a jestli chce tebe. Jestli jsi takhle kousavá i doma, tak se nedivím, že ho představa děcka děsí. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2896
5.9.17 14:57

Já z něj mám pocit, že se bojí změn a radikálních rozhodnutí, proto bych se to snažila uhrát na to, že s tvými problémy bude otěhotnění trvat dlouho a že tomu chceš aspoň nechat volný průběh.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2450
5.9.17 14:58

Vysvetli mu, ze na dite se proste nejde pripravit-cekame mimi a taky mame srrach jak to zvladneme a kdesi cosi, ale tohle si proste nejde nacvicit, to se ucis za pochodu. Promluv si s nim, treba ma jen strach ze nebude skvelym otcem.. ujisti ho ze bude, ze ho milujes ze o to stojis, ze chces mit dite s nim s nikym jinym..mozna jen potrebuje slyset, dodat odvahu ze vsechno zvladne…nebat se toho, asi proto uhyba-jak s tim stehovanim..promluvte si o tom, zeptej se ho co ho drzi zpatky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8866
5.9.17 15:26

Tak pokud nejste manželé, tak byste si ještě před početím měli ujasnit případně příjmení dítěte, kdo co jak bude platit…pokud už teď nemate spolecne hospodaření, ať pak vše na sebe a dítě neplatís ty z rodičáku…
Já bych trvala na té svatbě ještě před snažením.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
434
5.9.17 17:14

Ja jsem v podobne situaci…akorat trosku naopak. Je mi 30, pritel 37, jsme spolu 2 roky, rok spolu bydlime. Uvazujeme o diteti…pritel by do toho sel hned, niceho se neboji, je to pohodar…ale ja…ja mam hruzu…z toho jak zvladnu těhotenství, porod a hlavne tu zmenu s ditetem…zodpovednost za nekoho jineho, uz porad dite se mnou…co kdyz bude porad plakat? Bude nemocné? Jak to zvladnu bez spanku? Jsem docela nervak, nekdy hystercim…a ted do toho takovy narusitel klidu. A tak se ve me bije to, ze je tady ten vek a moznost snazeni se o dite treba rok a ten strach…navic jsem s partnerem jen 2 roky…je to uz dost casu zjistit, jestli je ten pravy? Je to silene rozhodovani :,(
K tvemu priteli, rekla bych, ze na tom bude podobne…strach. chce to spolu vice mluvit…detailneji to probrat. Zeptala bych se, co by chtel treba stihnout jeste nez se dite narodi? A muzete to absolvovat spolu. Mel by se ale pochlapit, zazmatkovat muze kazdy, ale pokud kvuli nemu menis lecbu a podstupujes riziko, mel by se vzpsmatovat a aspon o tom poradne mluvit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2450
5.9.17 19:00

@Petra67 si hloupa, misto strachu z niceho bys mela chytnout prilezitost za pacesy kdyz mas chlapa co dite chce..dneska jich totiz moc neni

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
192
7.2.19 13:56

Obnovuji téma

Ahoj, ráda bych popsala svoji situaci a srovnala si to v hlavě. Možná mi k tomu pomohou vaše názory a zkušenosti. :) Bude mi 26 let, s přítelem jsem 9 let, pracuji rok (do první práce jsem po vysoký škole nastoupila v lednu 2018). Dostavěli jsme dům, tedy spodní patro, hořejší teprve doděláváme. Potom ještě každý máme svoji nemovitost, kterou pronajímáme. Takže finančně jsme zaopatřeni.
Poslední dobu (cca půl rok) začínám mít myšlenky na dítě. Některé situace spojené s dětmi, mě dokonce dojmou tak, že mi tečou slzy. Moc ráda trávím čas se svými o hodně mladšími sourozenci. S partnerem jsem o tom začala mluvit. Řekl, že to nechá na mě. Zároveň v patře plánuje, jak budou řešený dětský pokojíčky. Což je opravdu pokrok, dva roky zpět o dítěti nechtěl slyšet a že nikdy žádný mít nechce. :-D
Moc ráda sleduju maminky na instagramu a čtu si tady diskuze. Těším se na to až budeme mít rodinu. Chtěla bych 3 děti. Ale zároveň mám trochu strach. Když o tom přemýšlím a říkám si, tak jo už je čas. Ale zároveň mě napadá jestli není ještě moc brzy a jestli nejsem moc mladá. Zase nadruhou stranu nás ani jednoho nebaví chodit někam na pařby a tak. Přítel je větší pecivál :lol: já občas někam s kámoškama zajdu. Vlastně mám jedině strach abych to zvládla. Jestli bych ještě neměla pracovat a „užívat“ života? Jenže nevím jestli má „připravenost“ vůbec někdy nastane nebo už připravená jsem? Děkuji za názory a jak jste to měly vy? Jak jste poznaly, že už je ten čas? :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
86
7.2.19 14:38
@CoCo93 píše:
Ahoj, ráda bych popsala svoji situaci a srovnala si to v hlavě. Možná mi k tomu pomohou vaše názory a zkušenosti. :) Bude mi 26 let, s přítelem jsem 9 let, pracuji rok (do první práce jsem po vysoký škole nastoupila v lednu 2018). Dostavěli jsme dům, tedy spodní patro, hořejší teprve doděláváme. Potom ještě každý máme svoji nemovitost, kterou pronajímáme. Takže finančně jsme zaopatřeni.
Poslední dobu (cca půl rok) začínám mít myšlenky na dítě. Některé situace spojené s dětmi, mě dokonce dojmou tak, že mi tečou slzy. Moc ráda trávím čas se svými o hodně mladšími sourozenci. S partnerem jsem o tom začala mluvit. Řekl, že to nechá na mě. Zároveň v patře plánuje, jak budou řešený dětský pokojíčky. Což je opravdu pokrok, dva roky zpět o dítěti nechtěl slyšet a že nikdy žádný mít nechce. :-D
Moc ráda sleduju maminky na instagramu a čtu si tady diskuze. Těším se na to až budeme mít rodinu. Chtěla bych 3 děti. Ale zároveň mám trochu strach. Když o tom přemýšlím a říkám si, tak jo už je čas. Ale zároveň mě napadá jestli není ještě moc brzy a jestli nejsem moc mladá. Zase nadruhou stranu nás ani jednoho nebaví chodit někam na pařby a tak. Přítel je větší pecivál :lol: já občas někam s kámoškama zajdu. Vlastně mám jedině strach abych to zvládla. Jestli bych ještě neměla pracovat a „užívat“ života? Jenže nevím jestli má „připravenost“ vůbec někdy nastane nebo už připravená jsem? Děkuji za názory a jak jste to měly vy? Jak jste poznaly, že už je ten čas? :srdce:

Naprosto rozumím.. mě je 22 let příteli 24 let.. spolu jsme 5 let a bydlíme spolu 2 roky… nemáme žádné nemovitosti jako vy ale já měla stejné pocity jako ty.. děti mám ráda, miluji je ale ráda je zase vrátím.. dítě jsem absolutně naplánovala.. Ale přítel po mimču hrozně toužil…A hle jsem ve 12tt.. A můžu říct že jsou dny kdy mám hrůzu a dny kdy vím že vše zvládnu protože mám přítele který se o nás dokáže postarat.. Jsi o něco starší než já a pokud to opravdu chceš zkuste si o tom promluvit :) teď jsem za to ráda že budu mladá maminka co si bude moci ještě užít "stáří " :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová