Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahojda,nazor takovy..dodelej skolu a chvili pracuj at mrnouskovi muzes dat vic nez abys nemohla dat skoro nic…ale nepochybuji,ze by ses nedokazala postarat… ![]()
za mě - dodělat školu, udělat si nějakou praxi, vydělat peníze, něco si užít, jet se někam podívat a pak si zařizovat mimino. Je ti 18náct - možná plánujete společné bydlení - jak ho budeš financovat ty? Neměla bys nárok ani na mateřskou. Pokud pudy převládají, jdi hlídat někam děti, dobrovolničit do nemocnice… Zvládnout se škola dá - ale pokud pomůže rodina, babičky. Snad nejsi takový sobec, abys jim připravila několik let nonstop hlídání.
Nabídni se známým nebo příbuzným, že jim budeš hlídat - třeba mateřské pudy kontaktem s realitou trochu ochladnou ![]()
A můžeš si střihnout přípravu na rodičovství: http://www.bazant.cz/…ky/Rodic.htm ![]()
Muj nazor na mlade maminky je takovy,ze pokud po diteti moc touzis,je to to nekrasnejsi a jdi do toho. Jsi sice mladounka,muzes si ted uzivat,jezdit na dovolenky,planovat s pritelem. Ale jak jsem pochopila,tak by te miminko naplnilo vic. Ja sice pocala dite,jeste jsem nemela dodelanou skolu,ale odstátnicovala jsem o ctyri dny drive nez se prcek narodil. Zadnou praxi.v praci nemam,sice jsem nepobirala materskou,ale rodicovskou,tak se neboj,penize dostanes. Rikat ti,ze bys mela dodelat skoly,to je prece jasny. S miminkem je to tezsi,ale od ceho jsou dalkove studia,? Jdi uz dospela,at se rozhodnes jakkolig,urcite budes dobra maminka a zvladnes to. Moje sestrenice je o rok starsi nez ty,dodelava skolu dalkove a uz ma dve miminka rok po sobe stare ![]()
omlouvám se, ale nevím proč sem mi ta diskuze uložila dvakrát s trochu jiným názvem ![]()
ahoj. mladé maminky jsou fajn. rozhodně lepší 20 než 40 letá maminka. jen je potřeba zapojit rozum. dostuduj, vybudujte zázemí, chvilku pracuj ať máš nárok na mateřskou a pak plánuj rodinu.
to jsou názory super - dostudovat, pracovat, udělat si praxi, vytvořit zázemí, bla bla bla. do té doby jí bude třicet, dívejte se na to realisticky, to se nedá zvládnout za jeden rok. prostě jdi do toho, peněz stejně nikdy nebudeš mít dost, užívat si můžeš taky i s dítětem, to, že zapojíš do výchovy prarodiče, není sobectví - je to jen o domluvě, jestli chtějí nebo nechtějí. Školu můžeš zvládnout dálkově. Já to teď taky začínám řešit a myslím si, že to půjde v pohodě. Na naší vejšce máme dokonce dětský koutek a pořád na chodbách potkávám nějaké maminky a řvoucí mimina. Přijdou určitě doby, kdy budeš z toho všeho unavená, ale to se časem poddá, děti rostou a máš přítele. Tak jen ať vám to vydrží!
@paola white píše:
ahoj. mladé maminky jsou fajn. rozhodně lepší 20 než 40 letá maminka. jen je potřeba zapojit rozum. dostuduj, vybudujte zázemí, chvilku pracuj ať máš nárok na mateřskou a pak plánuj rodinu.
Kdepak, nejlepší je maminka v jakémkoliv věku, která je v pohodě, vyrovnaná sama se sebou a miluje svoje děti a věnuje se jim.
Nejdřív bych dostudovala, pak si pořizovala děti. Jestli nebudeš pracovat, musíš počítat s minimálníma penězma během mateřské, takže bacha na to, on ten jeden plat je pak dost znát. A pokud nemáte vlastní bydlení, tak to pak může jít ztuha.
Dostávám otázku co mám proti mladým nebo -náctiletým maminkám.
Takže.Pokud je -náctiletá maminka,a výše připravená na to mít miminko,tím myslím po všech stránkách.Zázemí pro miminko,finančně zajištěná spolu s manželem,protože nejen přítel/manžel to dítko chtěl,tak proti tomu nic nemám.Něco udělala pro to aby mohlo mimčo přijít na svět.
Ale vadí mi když že rozhodne pro miminko,ještě nemá dostudovanou ani střední školu,neudělala nic pro to aby to miminko bylo fin.zajištěné,mělo zázemí.Nejen od přítele/manžela ale i z její strany.Přítel/manžel by ještě rád počkal,až si dodělá školu,něco si oba našetří,najdou někde zázemí a pak by se na to vrhly.Když nevědomky vysadí prášky,jen proto že ona ted něco chce,aniž by to mimčo ještě chtěl přítel/manžel.A pak se diví že manžel/přítel se k těhotenství němá a neužívá si těhotenství s ní.Ale přitom on nebyl ten kdo by řekl já už bych chtěl taky miminko.A že většinou jsou věty typu:my rekonstruujem bydlení,my jsme koupili byt-ale přitom ta holka nemá práci,peníze,takže to jde většinou z platu toho chlapa.Až jsou spolu delší dobu tak pak když to ještě nechtěl tak chodí za milenkama,užívá si podle sebe ještě svobodného života no a ta holka sedí doma s dítkem a stěžuje si že nemá chlapa doma.Nebo pak se s ní rozejde/rozvede a řeší za co budou jíst,kam půjdou.Když bydlí u rodičů tak se jí zase nelíbí že tchýně pro ti ní něco má.Tohle mi vadí.
Ale těm co pro miminko něco udělali s manželem/přítelem společně tak neřeknu ani popel.At je jí 15 18 či víc.
Takže pokud ti dva mají společně našetřené peníze,dostudovanou školu,oba se podílí na zajištění miminka,tak neříkám nic.ale je nefér když jen chlap má dostudovanou školu,vydělává,přitom malé ještě nechce,ale holka která ještě sama pro to miminko nic neudělala mu udělá překvápko jsem těhotná.Pokud to chlap ještě nechtěl,chtěl počkat tak pak se nedivím že reaguje na těhotenství,rodinný život,děti negativně,že se k nim nějak nemá.
Tohle není rýpání,tohle je jen odůvodnění názoru proč tak někdy raguju.
smím se přidat? za měsíc mi bude 21 a jsem ve 32týdnnu těhotenství..s přítelem jsem sedm let a abych řekkla pravdu mimčo jsme chtěli oba, jen jsme nečekali že příjde hned na první pokus.. oba jsme byli v šoku, že už.. ale na druhou stranu jsem si rekla lepší dřív než později..je lepsi byt mlada rodina a s mimcem travit spoustu casu a uzivat si jeden druheho nez kdyz maji rodice treba 35..v rodine mame takovy pripad kdy jim je neco pres 36 a pred 4mi lety se jiim narodila druha dcera a sami rikaji ze to nezvladaji, ze uz se citi stare..a nejvic casu s malou travi jeji sestra ktera ma 18let..
@Bramborek píše:
smím se přidat? za měsíc mi bude 21 a jsem ve 32týdnnu těhotenství..s přítelem jsem sedm let a abych řekkla pravdu mimčo jsme chtěli oba, jen jsme nečekali že příjde hned na první pokus.. oba jsme byli v šoku, že už.. ale na druhou stranu jsem si rekla lepší dřív než později..je lepsi byt mlada rodina a s mimcem travit spoustu casu a uzivat si jeden druheho nez kdyz maji rodice treba 35..v rodine mame takovy pripad kdy jim je neco pres 36 a pred 4mi lety se jiim narodila druha dcera a sami rikaji ze to nezvladaji, ze uz se citi stare..a nejvic casu s malou travi jeji sestra ktera ma 18let..
jo počkej,neříkej hop dokud nepřeskočíš.Dnes píšeš užívat si jeden druhého.Jenže co když se partner třeba za 10 let rohodne jinak,že bude trávit čas někde jinde a s jinou?Jojo,nepíšu ve 36ti.Co mám známé tak ty mají dnes tolik co já mají dvě děti a jsou to rozvedené maminky na prácáku se dvěma dětmi které obtížně hledají práci a některé říkají že raději mohly počkat.Takže zase čím dřív tím líp,jak v čem.Ale neodsuzuju tě. ![]()
@Breuovi ano máš pravdu, je fakt že přítel může mít za 10let jiný zájem..ale to může mít kdykoliv ať už s dítětem nebo bez..jojo jsou to výhody jak v čem..ale tak samo jak koukneš na tu starší generaci tak to je taky výhoda jak v čem..podle mě je v podstatě jedno kdy to dítko máš, hlavní je že ho máš a že se o něj dokážeš postarat.. v životě jsou chvíle kdy jsi nahoře a pak zase dole, ale to už nikdo neovlivní..
@Bramborek píše:
@Breuovi ano máš pravdu, je fakt že přítel může mít za 10let jiný zájem..ale to může mít kdykoliv ať už s dítětem nebo bez..jojo jsou to výhody jak v čem..ale tak samo jak koukneš na tu starší generaci tak to je taky výhoda jak v čem..podle mě je v podstatě jedno kdy to dítko máš, hlavní je že ho máš a že se o něj dokážeš postarat.. v životě jsou chvíle kdy jsi nahoře a pak zase dole, ale to už nikdo neovlivní..
souhlasím se s tebou.Ono je to jedno,hlavně že se o něj člověk dokáže postarat.
@Breuovi v dnešní době se nedá říct co bude zítra natož za 10let ať už máš jakýkoliv věk..
Ahoj všem,

chtěla jsem se zeptat, jestli tu jsou nějaké mladé maminky a jaký názor na ně vůbec máte?
Mě bude 18 a přítelovi 22( už pracuje a plánujeme společné bydlení ) , mám hroznou touhu po dítěti..furt na to myslím.Vím, že to nejde, že musím dostudovat a taky mám spoustu zájmů, kterých se nechci vzdát, ale touha je tak veliká, že se bojím, aby mě neovládla. Těhotná jsem už jednou omylem byla a musela jsem si to nechat vzít s donucením rodičů a vůbec to byla asi správná volba, bylo mi necelých 16 - před dvěma lety a od té doby toužím po miminku, tak hrozně moc, že nejsem schopná někdy myslit celý den ani na nic jiného.
Aspoň bych si chtěla zkrátit čas a zeptat se mladých maminek, pokud tu nějaké jsou, jak to zvládaly se školou a vůbec se vším .
Děkuju