Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mluvení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.6.09 08:24
Ahojky,
našemu synovi byli v lednu 4 a teprve po tom 4-tém roce začal slova opakovat a přestal říkat brm brm, když chce napít.
Ve třech letech nastoupil do školky, což nám dávalo naději, že se rychle rozmluví - ale nestalo se. Takže až teď pomalu v 5-ti letech zjišťuji jakou má vůbec slovní zásobu, rozuměl všemu, jen jsem od něj nikdy ta slůvka neslyšela. O pohádky docela jevil zájem, sice ne moc z knížky, ale vyprávění a zpívání miluje. Že bychom byli s manželem nějací ticháčkové, to o nás také zrovna neplatí 
.
No a konzultace s logopedkou skončila neúspěšně, protože s cizími lidmi syn nespolupracuje. Dodnes z něj nemohu dostat „děkuji, prosím, dobrý den“ zhruba první hodinu od setkání třeba i s babičkou, kterou vidí obden. Teď normálně doma pusu nezavře, ale když babička zavolá a chce s ním mluvit, tak mi jen šeptá, že se stydí.
Také mu ještě některé hlásky dělají problémy - například místo maminko říká maminto, jdu do vany - jdu do hany, ale oproti loňskému roku, má alespoň snahu říci vše i když třeba zkomoleně. Takže se ho snažím motivovat, aby slova procvičoval. Ale pokud nemá náladu, tak mě prostě jednoduše odpálkuje: to je těžký, to neumim.
Myslím si, že v některých případech asi ani zásah odborníka nepomůže, protože co by s ním případná logopedka dělala, když s ní nebude spolupracovat? Sama se ptám, nevím totiž co jiného bych ještě pro své dítě mohla udělat, aby to mělo smysl. Takže se teď akorát snažím vystihnout okamžik, kdy má dobrou náladu a bude se mnou zkoušet procvičovat jazýček. Hodně si teď taky spolu povídáme. A musím říci, že když teď konečně slyším jeho myšlenky, tak mě mrzí, že jsme o nějaký ten rok přišli, protože dětská fantazie je opravdu nekonečná!
Jen ještě pro dodání nějaké té naděje, Jiříkův dědeček začal mluvit až v 5-ti letech a je to zcela normální člověk, bez nějaké újmy. Naproti tomu jeho syn (manžel) se vyvýjel zcela v normě a mluvil ještě před druhým rokem. Sama vím, že je to někdy těžké, ani moje vlastní rodina mi v tomhle nedokázala být dostatečnou oporou a neustále (hlavně před synem) měli tendenci to řešit a dělat z něj chudáčka - což určitě celé situaci neprospělo. I dnes, cokoliv řekne - komentují: jé slyšeli jste to Jiřík řekl to a to a tenhle přehnaný zájem ho naopak zase spíš brzdí. Nebo když se vás neustále někdo ptá, dříve než to dítě stačí otevřít pusu, tak co už Jiřík mluví? To je pak zárukou toho, že nepromluví.
Takže přeji pevné nervy a hlavně notnou dávku zdravého rozumu, který tě nedonutí dělat nějaké psí kusy, jen pro klid okolí. Sama znáš své dítě nejlépe, takže samozřejmě každá rada dobrá - nicméně, žádné dítě není pokusný králík a především ty musíš vycítit, jak ho správně motivovat.
Mě třeba radili některé dobré duše, abych mu nedala najíst, napít, dokud si o to sám neřekne. V jeho případě by asi pošel hlady! Takže tudy cesta nevede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.09 08:45
lucy: tak pri te posledni radce sem se vazne zasmala…protoze alex by taky umrel hlady…ja se hlavne snazim s pritelem , ze mu vsechno rikame co je tamhleto a co je tohle…a musim rict ze alex je taky stydlivej…treba kdyz telefonuju s babickou tak je nadsenej a rika alooo alooo a kdyz mu dam mobil k uchu tak stichne a zapisti do nej nevim ani doktory nema moc rad, s detma to je taky stydlin on se knim vetre bere hracky ale ze by si snima chtel pokecat to ne on na ne zabruci a je klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.09 13:17
Ještě mě napadl malý dodatek ke čtení. Já jsem zpočátku taky nevěděla přesně co číst, aby to malou bavilo, ale pak jsem přišla na to, že jí nejvíc berou knížky s námětem, které zná z TV nebo DVD. Takže u nás dlouho vedly knihy o Mašince Tomášovi, Pošťáku Patovi, Krtkovi… Naštěstí jich je na trhu dost. Až nedávno jsme se propracovali i k jiným pohádkám, klasickým - O Popelce a tak…
Foniatrička nám i radila nevěnovat moc času televizi a DVD.
Docela dobrá jsou CD s čtenými pohádkami, třeba před spaním, ale u nás to třeba není použitelné, malou to ruší.
My čteme celkem hodně, každý den a stejně to na mluvení nemá vliv. Naopak moje kamarádka nečetla svým dětem vůbec, ty většinu času prosedí před TV a obě začaly mluvit celkem brzy bez problémů. Je to prostě někdy těžké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.09 13:26
LucyH
„Myslím si, že v některých případech asi ani zásah odborníka nepomůže, protože co by s ním případná logopedka dělala, když s ní nebude spolupracovat? Sama se ptám, nevím totiž co jiného bych ještě pro své dítě mohla udělat, aby to mělo smysl. Takže se teď akorát snažím vystihnout okamžik, kdy má dobrou náladu a bude se mnou zkoušet procvičovat jazýček. “
Ani moje dítko se hned tak s někým nebaví a nekamarádí, takže s tím už dopředu počítám a odborné lékaře jsem vybírala podle webu Známý lékař, kde pacienti chválili za bezva přístup k dětem. A pokud by ani tak dceři nepadl do oka, zkusila bych jiného. Nemám problém kvůli ní dojet až na druhý konec republiky.
Malá je extrémně stydlivá, nemá ráda ani fyzický kontakt od ostatních dětí. Nicméně se povedlo a spolupracovala.
A pokud tvůj syn spolupracuje s učitelkou ve školce, není to s ním tak strašné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.09 16:59
Já bych to na té tříleté prohlídce s doktorkou už určitě řešila a asi bych chtěla doporučení na nějakou konzultaci s neurologem nebo s logopedem… Jak jsem tu nedávno psala do podobné diskuse, myslím, že strašně moc dětí začíná mluvit až mnohem později, ale na druhou stranu, stejně jako motorický vývoj má určité orientační mezníky, tak i řeč. Každé dítě je jiné a rozhodně se nemusí vyvíjet podle tabulek, nicméně odchyluje-li se od nich opravdu výrazně, může to být i proto, že mu to prostě něco objektivního neumožňuje… My chodíme s malou odmalička na neurologii (kvůli jinému problému) a tam nám řekli, ať mluvení neřešíme do dvou let, ale pokud po druhém roce aspoň nerozšíří slovní zásobu, máme přijít znovu - prý to může být úplně normální, ale také to může mít nějakou objektivní příčinu.
Bohunka ________________
Helenka, 2 roky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.6.09 18:48
Mamino86 náš Jířa se projevoval naprosto stejně, místo odpovědi na každého vrčel, vymýšlel si svoje výrazy a většinou jsme se domlouvali pantomimicky. S doktorem nekomunikuje vůbec, ten ví o jeho mluvení jen díky tomu, že ho slyší na chodbě jak se ptá, proč nedostal dneska bonbon. Takže konstatoval, že je u nás vše v pohodě. Ale bylo to až po tom 4-tém roce. Nyní mě Jirka denně překvapuje svou nekonečnou slovní zásobou, dokonce i výrazy, které bych u něj vůbec nečekala.
Co se týče komunikace ve školce, začal se konečně bavit s dětmi, zjistil nejspíš, že pokud si s nimi chce hrát, tak si se svými skřeky už nevystačí. O povídání s učitelkou si zatím můžeme nechat zdát. Zapojuje se sice bez problému a paní učitelky ho chválí za šikovnost, nicméně baví se s nimi pouze když potřebuje na někoho žalovat, nebo oznámí, že jde na záchod, či že chce přidat jídlo - prostě takové nezbytné fráze pro přežití. Pokud se však s učitelkou loučí, tak jí jen zamává. Musím ještě podotknout, že to je nadstandart (školka je pro něj totiž velmi známé prostředí, kde trávíme maximum času - Jiříkova babička je ředitelkou této školky a tak i všechny paní učitelky zná Jířa spíše jako tety)
S paní logopedkou, která týdně do školky dochází jsme domluvené na pozvolné spolupráci, do teď to prý nemělo žádný význam, protože Jirka mlčí a mlčí - pokud časem bude vstřícnější, bude se dát s jeho špatnou výslovností něco dělat. Mě se ale zdá, že než k tomu dojde - nebude to snad třeba (je to alespoň mé vroucí přání). Když ale vidím jeho pokrok za poslední měsíce, tak se mi zdá celkem reálné.
Je to těžké, žádná maminka nechce nic zanedbat, takže si sama netroufnu radit „počkej a uvidíš“, už třeba jen pro klid duše je lepší si o tom poradit s někým fundovaným, nicméně i v našem případě to bylo tak, že co odborník, to jiný názor - takže člověku pak stejně nezbyde, než to tak nějak řešit rozumem a srdcem!
Přeji ale ať je to pouhé „lenošství“ a žádný vážný problém!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.09 13:39
Určitě je dobře, že sama od sebe chceš jít k logopedovi. Nedávno jsem byla u logopeda kvůli přihlášce na VŠ a tak jsme se pak dli do řeci a logopedka mi říkala, že největší chybou je, čekat do 4 lets tím, že se to do té doby třeba zlepší. Říkala, že nejlepší je vzít to děcko ve 3 letech k logopedovi a ten sám určí, zda je dobré počkat a mluvení se zlepší samo nebo ne.
Samozřejmě další otázkou už pak je spolupráce s tím logopedem.
Ale abych tě „uklidnila“, měla jsem ve školce chlapečka, který když ve 3 letech nastoupil, vydával jen takové skřeky…ale po půl roce v kolektivu mluvil krásně. Nikdo by nepoznal, že ještě před půl rokem nemluvil vůbec. Maminka s ním chodila pravidelně k logopedovi, ale mysím si, že hodně udělá ten kolektiv. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.7.09 14:42
Ahoj,taky mě trápí,že malá zatím moc nemluví,je jí 22 měsíců,ale vystačí si také hlavně s „pantomimou“.Slyšet slyší dobře,ale asi bude mít taky problém s pasivním naučením mluvy.Zatím ještě počkám,ale u dvouleté prohlídky se zeptám doktora,jestli máme navštívit nějakou poradnu nebo ještě vyčkat.Jinak je manuálně velice šikovná už od malička. Je fakt,že obě děti od sestry začly mluvit až ve třech letech a jsou vývojově úplně vpořádku,starší dcera ve škole prospívá se samýma jedničkama v osmé třídě.Ale přesto mám strach aby v tom nebyl nějaký problém.Obzvlášť mě to mrzí,když slyším podobně staré děti,které tu pusu sice nezavřou,ale mluví přímo ukázkově.Je fakt,že malá je hodně opatrná a ostražitá.Chodit začla v 15 měsících,prostě jí pořád chyběla ta odvaha se pustit.No uvidíme,víceméně jsem se z toho potřebovala trochu vypsat,tak díky těm co si to přečtou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.7.09 00:28
ahojky marysko........no jo my sme na tom stejne . strasne bych chtela aby si semnou zacal povidat…a slysset jakej ma hlasek…porat jenom vriska a jeci a to uz mi leze na nervy ale snad to prijde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
21.9.09 19:09
Náš Davídek též skoro nemluví,je mu 26 měsíců…,jsem z toho též smutná,jinak je velmi šikovný,má asi tak 15 slov které řekne ale toť vše..,hned je mi lépe že na tom takhle nejsme sami
- Citovat
- Upravit
21.11.09 21:35
Ahojda,
tak se přidávám, náš Adámek taky nemluví, umí všehovšudy asi 6 slov a to ještě je mu velmi špatně rozumět…domlouvá se semnou ručkama, případně nějakou zvláštní mluvou která zní asi jako mandarínština. Je mu teď 27 měsíců a začínám s toho mít trochu depku. Navíc si teď začíná všechno vyplakávat a já mám pocit že je taky nešťastnej že mi to neumí říct. Většinou si vystačíme s ukazováním, ale poslední dobou to nějak přestává stačit. Vždycky když něco chce tak se hned rozpláče místo aby mi to šel ukázat, tak nevím co si o tom myslet. Slyší bezvadně a všechno chápe velmi dobře, rozumí i složitějším věcem jako dojdi tam a tam a přines to a to…tohle zvládá úplně v pohodě. Docela by mne zajímalo jak jste dopadli vy co jste tady psali a dlouho se tady nikdo neukázal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.09 21:58
Maminky, co mají málomluvné detičky kolem dvou let, bych ráda potešila, dvojčata ve dvou letech měla slovní zásobu cca 15 slova to většinou komolených, neuroložka nás poslala na psychol. vyšetření, kde se dr podivila, že se to v tomto věku většinouz ještě neřeší a konstratovala po vyštř, že jsou oba moc šikovní. Mentální úroveň dítěte se prý odvozuje od adaptivity, schopnosti přijímat nové informace, takže spíš z pasivní schopnosti, než aktivního vyjadřování. Pro mě bylo hlavně velkým překvapením, že naše skoro nemluvící děti z týdne na týden začaly mluvit a opakovat všechno! Z pár výrazů typu „vavaf“ (pes) přešly na věty o čtyřech pěti slovech a používají i předložky, a to během pár týdnů 
Kolem tří let už to je asi trochu jinak, ve hře může být osobnost dítěte, které se chce prostě vyjadřovat jiným způsobem, nebo některý z uváděných zdravotních problémů. Tam už bych dr nejspíš opravdu aktivně kontaktovala. Ale Lucin Jiřík je zářným příkladem, že i pak to může vzít dobrý spád „samo od sebe“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.11.09 22:01
Petrucho a další, psycholožka mi výslovně řekla, že podstatné je, pokud rozumí zadanému úkolu. Ale chápu tě, taky mě to trápilo a říkala jsem si, že nezačnou mluvit NIKDY! Prostě už pro mě ani nebyly představitelný jako mluvící
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
