Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Moje matka a partner
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.4.18 11:27
@Anonymní píše:
Nevím, jak se zachovat. Ve zkratce… s partnerem žijeme 18 let, máme dvě malé děti, vše OK. Moje matka má pořád nějaký výhrady vůči partnerovi (ona je má teda vůči všem lidem),pořád poučuje, radí, ale vygradovalo to na její poslední návštěvě u nás. Obula se opět do partnera, já to nějak úplně nezaregistrovala, no byla to v důsledku kravina… partner si to nenechal líbit, ale tak ho to vytočilo, že to už nepřekousl. My odjely s dětmi a mamkou na prázdniny, partner moc na mě nemluvil. Ale dobrý, nějak jsme to přešli, mamce umřel partner, tak jsem to omlouvala i tím, že je teď opravdu hrozná, nervy na pochodu, ale partnera to neobměkčilo, je taková pořád, což má pravdu. A že si nepřeje, aby k nám jezdila a my tak často k ní. Byly jsme nemocní, tak jsem to nechala být, že ho to přejde. Teď přijela za dětmi, partner v práci(jinak by nepřijela), takže se neviděli, i sem mu řekla, že přijede(netvářil se, ale nic neřekl). A o víkendu jsme se shádali (což předtím nikdy) že matka se do něho ty roky pořád naváží a nic se jí nestalo, on že to pořád nezkousl… chápu ho, mě tohle dělat tchán, tak už ho taky nechci vidět. Ale nevím co teď, když bude chtít mamka přijet, jestli ji mám říct, že k nám nesmí(což nevím, jestli jsem schopná)… doma se teď moc nebavíme, máme tu dusno a zbytečně.
Sama píšeš, že je taková odjakživa. To je prostě povaha, a to, že jí zemřel partner jí neomlouvá. O to více bych u ní v takové situaci očekávala pokoru. Je chyba, že jsi se razantně nepostavila za partnera už dávno. Tvoje matka to tak dlouho hrotila, až pohár jeho trpělivosti přetekl. Pokud si nechceš zniči vztah s partnerem, pak mu řekni, že stojíš na jeho straně, a matce bych vysvětlila, že její návštěvy u vás nejsou žádoucí, takže budeš jezdit s dětmi ty za ní. Frekvenci návštěv si domluv doma s partnerem. Ona si to zavinila sama, a teď sklízí ovoce svého špatného chování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 11:27
Proste musis jasne stanovit limity. Tva matka si jen z titulu matky nemuze dovolit neustale srazet tveho partnera. A jemu se vubec nedivim, ze je nastvany, ze se za nej nepostavis. Jak by se ti libilo, kdybys byla v jeho pozici?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 11:27
No, tvůj partner by se měl uklidnit. Ano, má právo nestýkat se s tvou matkou. Nechce jí odpustit, zdá se mu matka hrozná, jeho svaté právo. Tím to ale hasne, těžko ti může zakázat, aby sis svou mámu pozvala k sobě domů, zvláště děláš-li to tak, že on je v práci a bereš na něj ohledy, těžko ti může zakázat, aby ses s ní stýkala a jezdila za ní. Co to jako je? A když neposlechneš, tak se hádáte a je naštvaný? Zbytečné dusno dělá on, na druhu stranu, udělat toto mně můj muž, měl by dusno za to, jak si dovolí chovat se ke mně. Na tvém místě bych mu to velmi důrazně řekla, že stýkat mimo něj se s ní budu kdykoliv já budu chtít, ne až on mi to dovolí nebo frekvencí, jakou mi to dovolí, a když zavolá, že chce přijet na návštěvu, tak taky přijede, nebudu jí říkat mám zakázáno moje matko pustit si tě domů. No kde to jsme? A že respektuji, že on nechce styk s ní, že ho k tomu nenutím, máma tady byl, když on nebyl doma, že ho respektuji, ale tím to hasne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 11:29
Srovnej matku do latě !!!
Pokud matka nemá pravdu v tom, v čem reje do partnera, nedovolila bych jí to. Nikdy. Nebo jsi otravovala jejího partnera a má co vracet?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 11:29
Ať matka jezdí jen když se s partnerem nepotká. Jestli se do něj neustále ty roky bezdůvodně naváží a on bouchnul až teď, je to svatý člověk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.4.18 11:30
U nás to bylo podobné, jenom obráceně, navážela se do mě pořád manželova mamka, manžel se mě zastal, přede mnou jí vysvětlil, aby se ke mně takhle nechovala, že jsem k ní slušná a nemá k tomu jediný důvod a jestli v tom svém chování chce pokračovat, bude se s ní vídat jen na Vánoce a možná na narozeniny. Od té doby musí zaklepat, že se snaží být slušná 
Anonym II
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.4.18 11:41
Chápu tvého partnera. Za to, že to vydržel osmnáct let, by zasloužil metál. Naši tchánovci bydleli daleko, ale i tak pokaždé, jak přijeli k nám, měli nějaké kecy. Děti si nevzali nikdy ani na prázdniny, takže jsme je měli u cizích lidí, ale chytrých rad, a kdejakých narážek měli vždy dost. Kolikrát jsem se musela hodně držet, abych je neposlala do háje. Naštěstí můj manžel stál na mojí straně. Neumím si představit, že by mě kdokoliv neustále srážel a urážel v mém vlastním baráku. To bych nikomu netrpěla.
Prosím anonym, nebo smazat. Děkuji.
- Citovat
- Upravit
24.4.18 11:50
Myslím, že by ses měla trochu zastat partnera… zvlášť, když víš, že matka opravdu zbytečně prudí. Tobě by se líbilo, kdyby to bylo naopak a partner dělal jakoby nic? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 11:50
To, že nechce poslouchat nekonečné výtky ve svém domově, je snad pochopitelné. Pokud neumíš matku usměrnit, holt se s ní budeš muset stýkat jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 11:54
Řekla bych matce, že ji rádi přivítáme a že partner očekává omluvu a já stojím při něm. a že nebude u nás nikoho shazovat, na místo aby si s námi užila s potěšila se s vnoučaty. Na negace není nikdo zvědavý. POkud to bere na vědomí, těšíme se na návštěvu. V opačném případě máme jiné plány.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 11:58
Přečti si, kolik je tady diskusí opačně, kdy tchýně ryje do zakladatelek, kolik je tu komentářů, že prostě partner se jí má zastat, a taky, ž e by tchýni nezvali ani domů..!!!
Tím chci říct, otoč si to na sebe a uvidíš jak se chlap cítí…
Na tvém místě bych mámě narovinu řkela, že pokud bude u vás doma na manžela nasazovat, nebude k vám jezdit… Naštve se, asi jo, ale ty se chceš hádat s mužem, když je v právu??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.4.18 12:10
@Anonymní píše:
Nevím, jak se zachovat. Ve zkratce… s partnerem žijeme 18 let, máme dvě malé děti, vše OK. Moje matka má pořád nějaký výhrady vůči partnerovi (ona je má teda vůči všem lidem),pořád poučuje, radí, ale vygradovalo to na její poslední návštěvě u nás. Obula se opět do partnera, já to nějak úplně nezaregistrovala, no byla to v důsledku kravina… partner si to nenechal líbit, ale tak ho to vytočilo, že to už nepřekousl. My odjely s dětmi a mamkou na prázdniny, partner moc na mě nemluvil. Ale dobrý, nějak jsme to přešli, mamce umřel partner, tak jsem to omlouvala i tím, že je teď opravdu hrozná, nervy na pochodu, ale partnera to neobměkčilo, je taková pořád, což má pravdu. A že si nepřeje, aby k nám jezdila a my tak často k ní. Byly jsme nemocní, tak jsem to nechala být, že ho to přejde. Teď přijela za dětmi, partner v práci(jinak by nepřijela), takže se neviděli, i sem mu řekla, že přijede(netvářil se, ale nic neřekl). A o víkendu jsme se shádali (což předtím nikdy) že matka se do něho ty roky pořád naváží a nic se jí nestalo, on že to pořád nezkousl… chápu ho, mě tohle dělat tchán, tak už ho taky nechci vidět. Ale nevím co teď, když bude chtít mamka přijet, jestli ji mám říct, že k nám nesmí(což nevím, jestli jsem schopná)… doma se teď moc nebavíme, máme tu dusno a zbytečně.
až přijede matka, tak dej manželovi do ruky hůl a matce řekni, že má právo ji s ní praštit, když bude mít zase blbý hemzy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Nevím, jak se zachovat. Ve zkratce… s partnerem žijeme 18 let, máme dvě malé děti, vše OK. Moje matka má pořád nějaký výhrady vůči partnerovi (ona je má teda vůči všem lidem),pořád poučuje, radí, ale vygradovalo to na její poslední návštěvě u nás. Obula se opět do partnera, já to nějak úplně nezaregistrovala, no byla to v důsledku kravina… partner si to nenechal líbit, ale tak ho to vytočilo, že to už nepřekousl. My odjely s dětmi a mamkou na prázdniny, partner moc na mě nemluvil. Ale dobrý, nějak jsme to přešli, mamce umřel partner, tak jsem to omlouvala i tím, že je teď opravdu hrozná, nervy na pochodu, ale partnera to neobměkčilo, je taková pořád, což má pravdu. A že si nepřeje, aby k nám jezdila a my tak často k ní. Byly jsme nemocní, tak jsem to nechala být, že ho to přejde. Teď přijela za dětmi, partner v práci(jinak by nepřijela), takže se neviděli, i sem mu řekla, že přijede(netvářil se, ale nic neřekl). A o víkendu jsme se shádali (což předtím nikdy) že matka se do něho ty roky pořád naváží a nic se jí nestalo, on že to pořád nezkousl… chápu ho, mě tohle dělat tchán, tak už ho taky nechci vidět. Ale nevím co teď, když bude chtít mamka přijet, jestli ji mám říct, že k nám nesmí(což nevím, jestli jsem schopná)… doma se teď moc nebavíme, máme tu dusno a zbytečně.