Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Dodavam ze cekam dalsi takze prace se mi vzdalila tak o dva roky…
A proc jsi teda znovu tehotna?
ja si to cele uzivala doma. Aktivit mas celkem dost, nevim, zda neco pomuze. Nekdo neni na to, sedet doma.
@saadet píše:
promin, ale proc si do takove situace porizujete dalsi dite
Třeba protože nechtějí jen jedno a když porovnáš dobu života toho dítěte s dobou, kdy to bude pro matku na palici, tak ten čas na palici je celkem krátký a oproti celku zanedbatelný, děti bude mít rychle po sobě a o to dříve se pak bude moct vrátit do práce.
Proc dite? Ptze to beru globalne, deti mame oba radi a jsme s nimi radi, akorat je to lepsi kdyz povyrostou a v tech 2-3 letech a clovek (resp.ja
) muze travit cas i necim jinym-praci ktera me bavi. Treti dceri je 9 a uzivame se. Jen proste nesnasim socialni izolaci a spis si tady tak povzdychavam. Na psychologa to asi neni, spis zvazuju vzit si praci nadoma nebo si zalozit soukromou skolku/jesle kde by byly i me deti a kde bych musela delat i organizaci a ucetnictvi.
@růžový achát jj mas pravdu jsem si vedoma ze si zijem jak prasatka v zite-pred casem jsem navstivila jeden velmi zaostaly a chudy stat v asii, jmenuje se Barma. Lidi tam ziji na ulici bez zakl. hygieny a infrastruktury atd. vim ze leckde je/bylo hur, ale ziju holt tady v svoji situaci za kterou jsem rada
a presto si stezuju
. Je super ze si to uzivas a ani te nehne jit do prace ![]()
@j.a.n.i1 no presne tak aby prcek nebyl mezi dospelymi sam, takze je mame co nejdriv za sebou abych to zas ja mela rychle za sebou ![]()
Holky jak to tak pročítám… no já jsem si řekla, že využiju mateřskou k sebevzdělávání, a abych i nezakrněla.
No pracovala jsem na živnost a na začátku 3měsíce jsem práce nechala (bylo mi špatně, šlo to na mě poznat a práce byla dost náročná, hlavně psychicky). Ale že jsem se doma začala nudit, tak jsem se přihlásila na pomaturitní studium, večerní. Po roce už s prckem sjem si udělala dvě rekvalifikace (až pak jsem se dozvěděla, že jsem mohla zkusit přes pracák a neplatit si to sama
), a ted chodím měsíčně na nějaké kurzy, prostě mezi lidi.
No a ted jsem to počítala a uplně jsem se zastyděla ![]()
Takže pomaturitní šlo z uspor a stálo mě 22tisíc na rok (něco málo přes 2tis měsíční splátka), pak 11tis jedna rekvalifikace a 9tis druhá, kurzy mě stojí okolo 1-3tis na měsíc k tomu jsem se dala hodně na čtení o pedagogice a dětech. No jsem k 60tisícům ![]()
Na jednu stranu si zachovávám zdravý rozum, na druhou stranu těch peněz, mateřská je fakt drahá záležitost. A to jsem si říkala, že bych začala chodit na angličtinu ![]()
Viz vyse…teeda to s tim pracakem je dobrej napad. Maji zajimavy kurzy.
@Anonymní píše:
Proc dite? Ptze to beru globalne, deti mame oba radi a jsme s nimi radi, akorat je to lepsi kdyz povyrostou a v tech 2-3 letech a clovek (resp.ja) muze travit cas i necim jinym-praci ktera me bavi. Treti dceri je 9 a uzivame se. Jen proste nesnasim socialni izolaci a spis si tady tak povzdychavam. Na psychologa to asi neni, spis zvazuju vzit si praci nadoma nebo si zalozit soukromou skolku/jesle kde by byly i me deti a kde bych musela delat i organizaci a ucetnictvi.
Vidím to stejně… ta mateřská se zkrátka musí nějak přežít!
Pak si budeme děti „užívat“ ještě do konce života. ![]()
Ale teda s tou školkou nevím nevím… já bych si to neuměla představit, ještě x dalších řvounů…
Původní zakladatelka
Mne nevadi byt s ditetem doma.
Do prace jsem zacala chodit na 7m moji malicke a docela mne to tesi. Ale kdyby manzel vydelaval balik, dovedu si predstavit byt zena v domacnosti. Mne spis nebavi vymyslet zabavu decku. Cteni leporela, ukazovani hracek a pod mne fakt nebavi. Ale cim je mala starsi, tim vic mne to bavi. Kdyz byla jeste male nekomunikativni mimco, tak jsem z toho rostla. Jenom plac, krik, krmeni a pleny a nic jineho. Tehdy mi bylo smutno a chtela jsem strasne do prace.
@Svistice píše:
Nejsem zakladatelka, ale můžu se tě zeptat, co jsi ty měla za zaměstnání před mateřskou?Děti jsem si pořizovala, abychom byla rodina. Miluju společné rodinné aktivity, baví mě chodit s dětma na procházky, jezdit na výlety, číst jim knížky, vařit s nimi, pomáhat jim oběvovat svět. Bavilo mě chodit s nimi na cvičení batolat, na batolecí kroužky. Ale nesnáším nekončící domácí práce (které ty děti opravdu navíc neocení a jen záškodničí), nesnáším sociální izolaci (kamarádky daleko, navíc v době první mateřské bez dětí, rodina pracujícíc), nesnáším čtení jednoho krtka pětkrát do kola, nesnáším dělat baf a kuk na mimino víc jak 5× po sobě, nesnášela jsem opravdu nulový čas a energii na sebe, protože první dítě bylo a je energetický upír.
Oproti práci, kde jsem každodenně musela řešit pracovní problémy, organizvat, analyzovat, prezentovat, neustále se něco učit, pracovala jsem s opravdu schopnými a inteligentními lidmi, mluvila denně cizím jazykem, cestovala, pro mě byla výměna za mateřskou s miminem mezi stěnami bytu proložená procházkou a nákupem a konverzací typu „paci paci a "hele pejsek haf haf“ fakt dost brutální sešup.
EDIT: Klidně bych k těm dvěma dětem brala třetí. Ale vím, že mateřskou a nejspíš i větší část rodičovské bych prostě protrpěla. Protože se prostě péčí o domácnost, kojením, patláním příkrmů a hrkáním chrastítkem nejsem schopna seberealizovat.
Já třeba zase fakt nemám problém s tím, jako mnohé matky tady, že jsou úplně hotové z toho, že budu muset zpět do pracovního procesu.
ono záleží do jaké práce se máš vrátit.
Věřím, že do Billy se člověk prostě netěší. Tak to je…