Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na mateřské jsem "mimo"...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.5.17 11:55
Taky jsem nebyla na MD odvázaná. A co dát dítě za rok do jeslí a jít do práce dřív.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.17 11:56
Nevím odkud jsi, ale i roční může jít na 1-2 dny v týdnu do miniškolky a ty pracovat… jasně, asi to finančně vyjde 0 od 0, ale psychicky by to mohlo pomoct. Já pracuju od cca půl roku dětí, 1 den v týdnu v práci, plus pak z domova, taky bych nezvládla být jen na doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.17 11:58
@Anonymní píše:
Zdravím maminky,
zajímalo by mne, jestli je tu některá, která také tak špatně snášela pobyt na mateřské dovolené… Momentálně už jsem na druhé, měla jsem po první mateřské zhruba rok dlouhou pauzu v práci, no a teď jsem v tom zase.Já vlastně ani nevím, čím je to způsobeno, ale jsem zkrátka naprosto mimo. Jsem podrážděná, bez energie, nic mě nebaví, mívám záchvaty vzteku… Činnosti s dítětem vykonávám roboticky, bez zájmu, starší mi vším leze na nervy. Ráno vstanu jak tělo bez duše, nemám náladu si ani uvařit, do úklidu se tlačím týden, nemám na nic chuť. Podobně jsem to měla i na první mateřské a pak najednou přišel ten rok v práci a já šťastná, energii na rozdávání a hlavně i s dcerou mě vše bavilo. Přitom manžel je s dětmi rád i sám, tudíž mohu vyrazit na nákup, nebo za svými koníčky - samozřejmě až večer nebo o víkendu. Často čítávám, jak ostatní maminky mateřská dovolená naplňuje, jak rádi navštěvují mateřská centra, užívají si ten celodenní program s dítětem, co je to se mnou?
Kdybych si to mohla s manželem vyměnit, tak neváhám ani minutu, bohužel finance jsou překážkou…Potřebuji to ještě další dva roky vydržet se zdravým rozumem a vůbec nevím, jak to dokázat, co změnit, přijde mi, že řešením je jen zatnout zuby.
Malé je rok, na školku je malinká, chůva u nás nepřichází v úvahu, to by muž nikdy nedovolil a vlastně ani mě by se to nelíbilo.
Někdy si říkám, že v zahraničí to mají udělané dobře, že ženy odcházejí do práce mnohem dříve než u nás v ČR, že je to tam běžné, protože mě už z toho regulérně hrabe.
Snad nebude vadit anonym.
Hele mam to stejne akorat mam jen jedno dite v zari jdu do prace a jind dite uz nechci a nebudu mit. Malou silene miluju jen me byt matkou nebere jak vsechny okolo. Bydlim na vesnici schazi me lidi. Proste si prijdu ze jsem za 3 roky zestarla o 10let
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.5.17 12:02
Tohle je hrozný. Zrovna jsem se dívala, kam s miminem a mateřské centrum má program od roku, no a nám je půl. Navíc jsem s mimčem sama. Jakože nelituju ničeho, jsem ráda, že ho mám, miluju ho.. Ale představa dalšího půlroku izolace mě děsí. Když to přeženu, nejradši bych se vystřelila někam na Mars.
- Citovat
- Upravit
17.5.17 12:07
Mne moc pomohlo, ze pracuji z domova. Do toho taky studuju. Mam pocit, ze jsem uzitecna i jinak, zamestnava me to intelektualne a tak nejak drzi pri rozumu. Vzdy si u prace odpocinu a nabiji me. To, ze zariven vydelavam, je prijemny bonus, ne hlavni duvod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.17 12:09
Kdybych nemela praci a hlidani na par hodin denne, tak se zcvoknu uplne. Pritom sve dite miluju nade vse a je to v mem zivote to nejdylezitejsi a zariven to nejlepsi, co me potkalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.5.17 12:10
Mám to úplně přesně jako vy… Připadá mi, že jsem zestárla, přibrala, pořád jen praktický věci na sobě, rifle, tepláky, culík, aby mi malej vlasy nevyškubal. Dřív jsem nosila rozpuštěný vlasy, podpatky, šaty do práce, měla ze sebe bezva pocit, a teď si přijdu jak spláchlá do hajzlu. Taky už mě nebaví ta každodenní rutina a těším se zase mezi lidi a do práce.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.5.17 12:12
@BloomingGorgeous píše:
Mne moc pomohlo, ze pracuji z domova. Do toho taky studuju. Mam pocit, ze jsem uzitecna i jinak, zamestnava me to intelektualne a tak nejak drzi pri rozumu. Vzdy si u prace odpocinu a nabiji me. To, ze zariven vydelavam, je prijemny bonus, ne hlavni duvod.
A jak se ti podařilo, najít práci z domova? Já hledám už dlouho, ale přijde mi, že existují akorát podvody typu kompletace čehosi a pak práce, která je vždy v kombinaci s docházením do firmy, což by u mě připadalo v úvahu v pracovní dny tak od 5-8 večer, a to ještě jen tak 3× týdně, což je na nic…
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
17.5.17 12:14
@Anonymní píše:
Zdravím maminky,
zajímalo by mne, jestli je tu některá, která také tak špatně snášela pobyt na mateřské dovolené… Momentálně už jsem na druhé, měla jsem po první mateřské zhruba rok dlouhou pauzu v práci, no a teď jsem v tom zase.
Kdybych si to mohla s manželem vyměnit, tak neváhám ani minutu, bohužel finance jsou překážkou…
Někdy si říkám, že v zahraničí to mají udělané dobře, že ženy odcházejí do práce mnohem dříve než u nás v ČR, že je to tam běžné, protože mě už z toho regulérně hrabe.
Snad nebude vadit anonym.
Já se hlásím.
Bylo to na palici a ulevilo se mi teprve, když jsem ve dvou letech dala dítě na den do miniškolky a pracovala z domova. (Pracovala jsem i před tím, ale s děckem doma).
Od doby, co chodím do práce, mám sice mnohem míň času, ale mnohem víc energie trávit s dítětem čas, hrát si atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.5.17 12:19
@j.a.n.i1 píše:
Nevím odkud jsi, ale i roční může jít na 1-2 dny v týdnu do miniškolky a ty pracovat… jasně, asi to finančně vyjde 0 od 0, ale psychicky by to mohlo pomoct. Já pracuju od cca půl roku dětí, 1 den v týdnu v práci, plus pak z domova, taky bych nezvládla být jen na doma.
Nějaké jesle tady fungují, ale v tomto je manžel striktní, nikdy by nedovolil, aby se o takhle malinké dítě staral někdo cizí… Tudíž mám jen víkendy, v týdnu večery ( i když taky samozřejmě ne 5 dní v týdnu) plus babička je také schopna pohlídat, ale samozřejmě také omezeně.
Dítě bylo moje rozhodnutí, tak nějak i vnitřně cítím, že není dobré to házet na ostatní. Jak už jsem ale psala v úvodním příspěvku, je to asi i problém naší české společnosti, je tu zažité, že takhle malé dítě má být doma s matkou. Ona je to asi pravda, ale když to člověka ničí, tak je to vážně jak koule na noze. 
Zaklad.
- Citovat
- Upravit
17.5.17 12:19
Já byla tak zoufalá, tak mimo, že jsem dokonce šla k psycholožce, proč se neraduju, že jsem máma. že musím být prostě nenormální. Udělala tenkrát se mnou pár testů a sdělila mi úžasnou věc. Jsem prostě taková jaká jsem - nejsem klasická kvočna, hospodyňka, pečovatelka. To, že je jedno, jestli jestli je pondělí nebo neděle, furt všechno stejné, dennodenní rutina, to mě zabíjí. že potřebuju lidi, práci, něco vymýšlet, vytvářet, plánovat, prostě organizovat. A v žádném případě to není plán, jak vyčistit dokonale kuchyni a koupelnu. že ani nepatřím mezi matky, co desinfikují hračky a řeší, zda potomek přijal správný poměr živin - čokoláda s párkem a kečupem není úplně běžná kombinace, doporučovaná už vůbec ne, ale kupodivu je to jedna z mála, kterou přijímají s nadšením, a jejich organismus neprotestuje. No a co. Že holt akorát musím vydržet dobu, kdy s malýma dětma nejde úplně vše, co bych ráda - ale jakmile dojde do určitého časového horizontu, kluci budou starší, zručnější, samostatnější, bude mateřství pro mne skvělé. Užiju si to.
Měla pravdu. Já jsem pak dokonce dočasně dělala i pár hodin v týdnu dozor v mateřském centru, měla nějaké „lektorské hodiny“ (hooodně vznešeně řečeno) a vážně jsem si to užívala. Hlídala jsem letos na Velikonoce několik dětí a samotnou mne fascinovalo, jak jsem dokázala namotivovat starší kluky, že seděli jak vlaštovky… nepošťuchovali se, nehádali… a malovali vajíčka!!! 
Už jsem domluvená na léto, že u nás bude „příměstský tábor“ pro spolužáky našich kluků… takže studuju mapy, jízdní řády, otevírací doby… jéjej, toto mně baví, to se těším!!! Takže fakt nelze tvrdit, že děti ne. Jen prostě jak se k tomu postavit. U mne paradoxně asi čím dětí víc, tím lépe, nebo co Ale holt s tím čurbesem okolo nás to bude horší…
Vydrž, je to dočasně, a zkus si uvědomit, co přesně potřebuješ k životu. Klidně fakt doporučuju si to třeba ujasnit s tou psycholžkou nebo nějakým jiným koučem. Dopřej si to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.17 12:20
@Alkata píše:
Krkavčí matky styďte se
Krkavci jsou ve skutečnosti docela láskyplní rodiče. Na vajíčkách sedí samice asi dvacet dní a pak mláďata krmí oba rodiče. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.5.17 12:22
@Bábrdl píše:
Já se hlásím.
Bylo to na palici a ulevilo se mi teprve, když jsem ve dvou letech dala dítě na den do miniškolky a pracovala z domova. (Pracovala jsem i před tím, ale s děckem doma).Od doby, co chodím do práce, mám sice mnohem míň času, ale mnohem víc energie trávit s dítětem čas, hrát si atd.
Přesně!!! Ten rok v práci, když už byla malá ve školce, to bylo úplně o něčem jiném, vracela se jí domů šťastná a spokojená maminka, večer plná energie, uvařila večeři a ještě stihla vyprat a uklidit. Teď jsem doma celý den a jak mrtvola poháněná větrem.
Zaklad.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím maminky,
Já vlastně ani nevím, čím je to způsobeno, ale jsem zkrátka naprosto mimo. Jsem podrážděná, bez energie, nic mě nebaví, mívám záchvaty vzteku… Činnosti s dítětem vykonávám roboticky, bez zájmu, starší mi vším leze na nervy. Ráno vstanu jak tělo bez duše, nemám náladu si ani uvařit, do úklidu se tlačím týden, nemám na nic chuť. Podobně jsem to měla i na první mateřské a pak najednou přišel ten rok v práci a já šťastná, energii na rozdávání a hlavně i s dcerou mě vše bavilo. Přitom manžel je s dětmi rád i sám, tudíž mohu vyrazit na nákup, nebo za svými koníčky - samozřejmě až večer nebo o víkendu. Často čítávám, jak ostatní maminky mateřská dovolená naplňuje, jak rádi navštěvují mateřská centra, užívají si ten celodenní program s dítětem, co je to se mnou? 
Potřebuji to ještě další dva roky vydržet se zdravým rozumem a vůbec nevím, jak to dokázat, co změnit, přijde mi, že řešením je jen zatnout zuby. 
Malé je rok, na školku je malinká, chůva u nás nepřichází v úvahu, to by muž nikdy nedovolil a vlastně ani mě by se to nelíbilo. 
zajímalo by mne, jestli je tu některá, která také tak špatně snášela pobyt na mateřské dovolené… Momentálně už jsem na druhé, měla jsem po první mateřské zhruba rok dlouhou pauzu v práci, no a teď jsem v tom zase.
Kdybych si to mohla s manželem vyměnit, tak neváhám ani minutu, bohužel finance jsou překážkou…
Někdy si říkám, že v zahraničí to mají udělané dobře, že ženy odcházejí do práce mnohem dříve než u nás v ČR, že je to tam běžné, protože mě už z toho regulérně hrabe.
Snad nebude vadit anonym.