Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den, jsem již na druhé MD, jedno dítě ve státní školce a jedno se mnou doma, první půl rok jsem byla doma s oběmi dětmi, pak starší začala chodit do školky a teď jsem rok s malou doma, ale chodíme na všechny různé aktivity pro děti. Ovšem zjistila jsem, že potřebuji trochu oraz, a tak jsem si vyhradila jedno dopoledne v týdnu pro sebe a malá je ve školičce, abych neobtěžovala okolí s hlídáním, obě děti nikdo hlídat nechce a přes týden to nejde, ale i tak si okolí trochu ťuká na čelo, manžel to schvaluje, ale má občas nepatřičné poznámky. Zatím jsem měla jedno volné dopoledne a věnovala ho lékařům a nákupu potravin, takže žádné wellness. Chtěla bych od zaří začít pracovat a tak to i tímto způsobem te'd zkouším, uzda to dcera bude dobře snášet. Ovšem ničí mě teď psychicky každé ráno a večer, ta rutina, za rok a něco jsem nikde nebyla večer a před tím to nebyla žádná sláva ani s jedním dítětem. Manžel se vždy naštve, když ho žádám o hlídání, děti jsou jeho
, pak to zkousne, ale první rekace je vždy, že jsem se zbláznila. Jak to máte vy?
Dávala jsem už od roka a půl ibkdyz mám jen jedno dítě a nestydím se za to
jiné hlídání jsem neměla, je to úplně stejně jako ho dát k babičce nebo kamarádce, jen je s dětmi a platíš za to.
Nikomu do toho nic není. Já mám dvě děti, tříleté ve školce jen na dopoledne tak 3× týdně a ani ne dvouleté pořád se mnou. Když jsou nemocné a jsme delší dobu zavření všichni doma, tak mi občas nervy tečou až do moře a mám pocit, že po nich jen štěkám. Naopak když si je jednou za čas vezmou prarodiče, tak si je jedu vyzvednout usměvavá a těším se na ně. Takže pokud ti školka zlepšuje náladu a pročišťuje vzduch tak, že se dětem o to víc věnuješ a užíváš si čas s nimi, tak to vlastně wellness je. Každý si to musí srovnat sám a vybrat si řešení bez výčitek.
Ahoj, já jsem doma s dvěma a ještě dlouho budu. Ten stereotyp mě taky ubíjí, a proto chodím 2× týdne do herny, dětské kavárny a tak. Chtěla jsem staršího taky někdy uklidit, ale pak mi to přišlo líto, když nemusím. Stačí, že ho teď hlásím do školky, nevím, co budu dělat, když ho vezmou
nevím, jak je dítě staré, ale pokud kolem dvou let, tak za mě v pohodě, pokud míň, tak já osobně bych to nedělala. Záleží ale na tobě a dítěti, na okolí kašli.
Není to vůbec sobecké a ostatním je po tom houby. Jestli cítíš, že potřebuješ čas pro sebe, tak je to naopak super rozhodnutí. Jinak bides časem podrážděná a tím dětem ani manželovi nepomůžeš. A taky nechápu, proč má manžel kecy, když má hlídat.
Delej si to, jak to vyhovuje tobe. Na reci, poznamky nedej. Nejaky volny cas si zaslouzi uplne kazdy.
@ženanaMD Já ti naprosto rozumím!!! Vůbec nejsi sobecká. Kdo nezažil být několik let doma na RD s dětmi, zejména když Vám děti blbě spí, tak ať to raději nečte
Spokojenější a odpočatější maminka je přínos pro celou rodinu
A dětičky bývají v kolektivu spokojené také. Navíc 1 dopoledne opravdu není nic… Takže si místo lékařů a nákupů doporučuji dát občas doma jen nohy nahoru a kávičku v klidu
![]()
To mi tento tyden rikala jedna holcicka ve tride, ze mamka dava brasku jednou tydne do skolky, nejak od 1,5r. a jede si zaridit co potrebuje.
Pani se vraci uz po rodicaku do prace, maly jde od zari do skolky denne. Alespon si zvykl na prostredi skolky, jak to asi probiha.
@ženanaMD Pokud by to jedno dopoledne v týdnu ve školičce dítě bez problémů zvládlo, neviděla bych žádný problém. S těmi večery - normálně chodím občas posedět s kamarádkami, manžel se o děti postará - však jsou to i jeho děti, ne
?
@ženanaMD Na okolí se vyprdni. Nechapu, dávat kojence či batole babičce na prespani ci dokonce vikend je ok, ale dát ho na 4 h do jeslicek (kde to dobre snasi), tak je zenska za krkavci matku.
A chlapa bych prskla do reality- dala mu na den obě děti a vypadla pryč, at se postará, frajer.
Teda mě by vytáčel tvůj manžel. Jak jako „ty jsi se zbláznila“?? On od tebe dostává svolení, když někam potřebuje jít a ty máš hlídat?
Jako promiň, ale tohle si fakt srovnej. Děti jsou vaše, nikoli jen tvoje.
A určitě to není sobecké. Pokud to snáší dobře, je to pro dobro všech - ona se vzdělává a baví i jinak, než s tebou a ty máš čas na sebe. Klidně bych jí tam dala i na dvě dopolka, pokud ti to pomůže a ona je spokojená.
Hele, na okolí kašlat. Ale co jako ten manžel? Prská, když mu řekneš o hlídání? Jak jako? Tatínek hlídá? Tatínek se snad stará, ne? Já pracuji s našimi dětmi tak nějak stále. Od roka chodí mladší do školky dle potřeby, cca jednou až dvakrát týdně, ale od sedmi do půl šesté. V týdnu je tatínek úplně mimo, ráno odveze staršího, co chodí pravidelně, když jde o mladší, odvezeme je spolu, a pak je v práci do osmi a déle. Děti žádnou újmu nemají, mají tam bezva tety, skvělé děti, hračky, bezva přístup. Ten mladší tam má staršího brasku, ale ten snad teď od září skoro v pěti letech, půjde do státní školky, loni nebylo místo. A já mám čas na práci, několikáté studium, ale i pro sebe. O víkendu někdy manžel sbalí děti a mám klid, nebo si zajdu na nákupy, někdy má on své aktivity, často ale hlavně spolu. Někdy dávám mladšího do školky i jen proto, že chci mít doma pohodu, číst si, zajít si zaplavat apod. A je rád, že jsem usměvavá, nejsem nervní (většinou), a na děti mám pak určitě víc energie, než je mít u sebe nonstop. Babičky jsou stovky kilometrů, tak to jinak řešit nelze. I když moje mamka se strašně snaží, a jakmile to jde, chce jezdit. Ale je fakt, že já si tohle období šíleně užívám a baví mě to
Ale asi i tím, že si od našich dvou draků taky odpočinu a mám i svůj vlastní čas
tak jen směle do toho!
Taky mám dvě, jeden 3,5 roky ve školce, druhý ročák za chvíli. Kolem dvou let plánuju taky dávat na půl dne do jesliček. Nemáme kolem sebe moc dětí v jeho věku, takže si aspoň užije kolektivu a navíc půjdu do práce o 3 měsíce dříve, než mi ho vezmou ve 3 letech do školky (je červnový), takže si bude pomalu zvykat, že bude potom v jeslích denně. Už teď mi z toho všeho docela hrabe, děti přes zimu pořád nemocné, zavřené se mnou doma - tohle se nedá dlouhodobě, člověk musí myslet i na sebe, aby ze mě nebyla nervní ukřičená mamka ![]()
Také se s tebou (anonymní) ztotožňuju!!! A to mám tedy děti dvě - ale druhé dítě už je jiné, rozdíl je mít jedno, pak jestli je jich více, už si myslím nehraje takovou roli
Jsem na RD skoro 6 let - ta rutina, vše pořád dokola, mě to strašně ubíjí… A k zakladatelce ještě - také mi hrozně vadí, že se s manželem nikam nedostaneme, ani na blbou večeři!!!
Jinak já teda relaxuju sportem, když přijde manžel, vyrazím si zaběhat, a jednou týdně večer chodím na powerjogu, a teď jsem začala malinko i chodit do práce(střídáme se s manželem). Protože kdo nezažil vyhoření na RD, tak nepochopí. Obdivuju maminky, co jsou doma spokojené a mají „to háku“. Já mezi ně rozhodně nepatřím, své děti miluju, ale někdy je toho na mě opravdu moc a pak i brečím… A nejhorší je nedostatek spánku… To se třeba i motám, mám migrény a je mi fakt pod psa.
Takže nejste na tom holky samy! ![]()
@Jírovka píše:
Také se s tebou (anonymní) ztotožňuju!!! A to mám tedy děti dvě - ale druhé dítě už je jiné, rozdíl je mít jedno, pak jestli je jich více, už si myslím nehraje takovou roliJsem na RD skoro 6 let - ta rutina, vše pořád dokola, mě to strašně ubíjí… A k zakladatelce ještě - také mi hrozně vadí, že se s manželem nikam nedostaneme, ani na blbou večeři!!!
Jinak já teda relaxuju sportem, když přijde manžel, vyrazím si zaběhat, a jednou týdně večer chodím na powerjogu, a teď jsem začala malinko i chodit do práce(střídáme se s manželem). Protože kdo nezažil vyhoření na RD, tak nepochopí. Obdivuju maminky, co jsou doma spokojené a mají „to háku“. Já mezi ně rozhodně nepatřím, své děti miluju, ale někdy je toho na mě opravdu moc a pak i brečím… A nejhorší je nedostatek spánku… To se třeba i motám, mám migrény a je mi fakt pod psa.
Takže nejste na tom holky samy!
Mam tu uplně stejně ![]()