Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak funguje výhružka: Napočítám do tří?!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.7.13 13:39
Taky používám a ačkoli má syn docela děsný odmlouvací, utíkací a neposlouchací období (nebo, že by byl nevychovanej?) tak to docela zabírá. Málokdy následuje fyzickej trest, spíš jako Bohunka.. jdeme ven, když se nenecháš obléct než napočítám do tří (někdy, když má blbej den počítám do pěti 
) jdu sama a ty budeš doma. Ale šetřím s tím, mám pocit, že když to udělám x krát denně přestane to fungovat, nejdřív se snažím domluvit bez počítání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 14:23
Díky za osvětu všem. POřád tomu teda úplně nerozumím, možná že je v těch 20m na to ještě brzo? Prostě mi to u syna přijde neaplikovatelné. Netuším co bych mu měla zakázat, na televizi se nedívá vůbec na nic, kokina rád nemá, oblíbenou hračku taky žádnou, v podstatě jediný co ho zajímá je běhání a lezení kamkoliv. Takže představa jak mi vysypává misku s těstovinama na zem a já mu říkám ať to sebere.. počítám do tří a jestli to nesebereš, nepolezeš odpoledne na lustr 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 14:29
@BohunkaP píše:
U nás to funguje odmalička - a to mám víc než tvrdohlavé děti.Není to žádné vyhrožování - počítání funguje jako určitý moment nahození. Okamžik, kdy oni se vzpamatují a uvědomí si, že se něco děje a něco nastane. Není to žádná „výhrůžka fyzickým násilím“, jak tu zaznělo - cílem je psychický efekt „teď se fakt něco děje, chci to nebo nechci?“
Ale nepřijde to samo - je potřeba k tomu vést. Naučit dítě „na heslo“ - to už je věc právě té důslednosti.
Nevím, já ti sice rozumím, ale asi jsem divná já nebo moje dítě. Sedí na písku, začnu ho připravovat na odchod, nechce odejít.. začíná se nasírat, já mu řeknu že opravdu odcházíme a počítám do tří, jedna dva tři děcko na mě kouká dost pobaveně a švihne po mě kyblík s pískem.. Vůbec mi nepřijde že by se aspoň nějak zarazil nebo zamyslel nebo ten „moment nahození“ tam opravdu nikde nikdy neregistruju. Předesílám, že už dostal i na zadek a to opravdu hodně, hrdá na to nejsem ale po 30 minutové tahanici na parkovišti jestli si vleze do sedačky nebo ne (nejčastější příčina všech našich bojů) jsem to psychicky neustála a zmalovala ho fest. Čekala bych, že aspoň příště při náznaku toho že by mohl dostat na zadek se aspoň zalekne - vůbec nic, bez reakce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 14:30
@Rona píše:
Taky používám a ačkoli má syn docela děsný odmlouvací, utíkací a neposlouchací období (nebo, že by byl nevychovanej?) tak to docela zabírá. Málokdy následuje fyzickej trest, spíš jako Bohunka.. jdeme ven, když se nenecháš obléct než napočítám do tří (někdy, když má blbej den počítám do pěti
Dobře, a jako když teda se nenechá obléct, tak opravdu odejdeš ven a necháš ho doma? Nevím teda jak máš starý dítko..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 14:45
@marmelada78 Říkám to jenom, když je doma tatínek, jinak modifikuju, že prostě nikam nejdeme a budeme sedět doma bez kámošů z hřiště. Samotnýho bych ho doma nenechala i když mám někdy chuť . Myslím, že v necelých dvou letech jsem to nepoužívala, synovi je 33 měsíců a jede to u nás tak od jara, přesně si nepamatuju. On teď fakt hodně vzdoruje někdy platěj věci, který na první pohled vypadaj padlý na hlavu:
Já: pojď jdeme ven, musím tě namazat krémem, aby ses nespálil.
On: NENENE.. a utíká mi
Já: několikrát v klidu zopakuju
On: furt zdrhá, směje se mi atd.
Já: Nahlas řeknu tak já se namažu a jdu za Viktorkou (nej kámoška) na hřiště sama a ty si seď doma.
On: kupodivu se nechá namazat
Tohle samozřejmě nefunguje pokaždý, kdyby jo tak by období vzdoru nebylo obdobím vzdoru, ale procházkou růžovou zahradou.
A ano, už se stalo, že jsme ven dopoledne neodešli, ale naštěstí se to neděje často.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:07
@CokeLady nj, tak u každého to funguje jinač. Někdo to řeší fyzickým trestem a někdo sebráním hračky, nebo spaním bez pohádky… u nás opravdu funguje to druhé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:08
@CokeLady
Nesouhlasím, fyzickým trestem vyhrožuju výjimečně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:37
@CokeLady píše:
Tak to je výhodné, já zatím nic takového nepraktikuju (13 m), malej mě má na háku. Ale známá 2 a čtvrt to slyšim furt… a jen že dostane na zadek, ale tam je to častý způsob komunikace i když dítě nezlobí. Třeba se chce jen houpat na houpačce… nech tu houpačku, počítám do tří a pak dostaneš na zadek.
tak v té době mě malá taky měla na háku 
začli jsme to praktikovat kolem 2 let
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:43
@CokeLady píše:
Funguje to na prosté bázi… na bázi strachu. Většinu ze strachu z fyzického trestu. Zatím jsem neviděla, že napočítám do tří a pak Ti to vezmu. Ne, vždy co vidím v okolí je napočítám do tří a seřežu Tě, napočítám do tří a dostaneš na zadek, napočítám do tří a plácnu Tě. Dítě se bojí bolesti a výprasku, tak přestane dělat. Je asi třeba opravdu dítěti párkrát dát na zadek nebo ho bolestivě plácnout, aby se ten strach v něm vyvinul.Ať každý popřemýšlí, zda je to dobrý systém.
Vyhrožovat fyzickým trestem samozřejmě není dobrý systém.
Tvoje okolí neznám a zkušenosti ze svého okolí můžeme mít každý jiné. Nicméně pokud jsi pročetla celou diskusi, všimla sis určitě, že to většina z nás neděláme. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:45
@CokeLady píše:
Funguje to na prosté bázi… na bázi strachu. Většinu ze strachu z fyzického trestu. Zatím jsem neviděla, že napočítám do tří a pak Ti to vezmu. Ne, vždy co vidím v okolí je napočítám do tří a seřežu Tě, napočítám do tří a dostaneš na zadek, napočítám do tří a plácnu Tě. Dítě se bojí bolesti a výprasku, tak přestane dělat. Je asi třeba opravdu dítěti párkrát dát na zadek nebo ho bolestivě plácnout, aby se ten strach v něm vyvinul.Ať každý popřemýšlí, zda je to dobrý systém.
To je teda pěkná blbost. Sama tady čteš, že pak přicházejí tresty typu „jdi do pokoje“, „nebude hračka“ atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:47
@BohunkaP píše:
Vyhrožovat fyzickým trestem samozřejmě není dobrý systém.Tvoje okolí neznám a zkušenosti ze svého okolí můžeme mít každý jiné. Nicméně pokud jsi pročetla celou diskusi, všimla sis určitě, že to většina z nás neděláme.
Takhle mluví snacha mého přítele. Praktikuje nějaký pokřivený rabr, dítě jí skáče po hlavě a když vidí někde normálně vychované dítě, tak má plná ústa toho, „že ho určitě mlátí“ a on se jich bojí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:53
@marmelada78 píše:
Díky za osvětu všem. POřád tomu teda úplně nerozumím, možná že je v těch 20m na to ještě brzo? Prostě mi to u syna přijde neaplikovatelné. Netuším co bych mu měla zakázat, na televizi se nedívá vůbec na nic, kokina rád nemá, oblíbenou hračku taky žádnou, v podstatě jediný co ho zajímá je běhání a lezení kamkoliv. Takže představa jak mi vysypává misku s těstovinama na zem a já mu říkám ať to sebere.. počítám do tří a jestli to nesebereš, nepolezeš odpoledne na lustr
Tak ale ono jde taky o to, kdy to použiješ a proč… v téhle popsané situaci je třeba počítání zbytečné, tam se dají přece zvolit jiné způsoby.
Je potřeba vědět, proč tu misku vysype… v záchvatu vzteku? Z legrace? Z nudy? Podle toho se pak liší reakce… 
A hlavně, Ty to pořád trochu překrucuješ - já nepočítám proto, abych něco zakázala, nevyhrožuju zákazem něčeho! To by bylo úplně stejné, jako kdybych vyhrožovala pohlavkem. U nás po napočítání do tří nastane DŮSLEDEK, ne TREST, to je rozdíl (v situaci s vysypanými těstovinami TREST je „nepolezeš na lustr“ 
, DŮSLEDEK je třeba „těstoviny jsou vysypané, další nejsou - jestli máš hlad, tady je jablko.. a ne, ten bonbon Ti nedám, protože ho dáváme jenom po obědě a ten jsi vysypal na podlahu“).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:54
@Bábrdl píše:
Takhle mluví snacha mého přítele. Praktikuje nějaký pokřivený rabr, dítě jí skáče po hlavě a když vidí někde normálně vychované dítě, tak má plná ústa toho, „že ho určitě mlátí“ a on se jich bojí
Neznám Tvoji snachu, nevím, co a jak praktikuje a jak mluví.
Mně děti po hlavě faaakt neskáčou, to mi můžeš věřit.
Ono - RaBR není o „praktikování“. RaBR je způsob života, myšlení, názorů, životního postoje. Je potřeba ho cítit, opravdu tak smýšlet. Ne „praktikovat“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:59
Jestli to není tím, že když rodič začne vyhrožovat na veřejnosti, už má většinou za ten den leccos za sebou a je patřičně ve vrtuli 
Aspoň já se snažím řešit věci mezi lidma v klidu - jak začnou padat hrozby „o prdeli“, tak už bývám ve stavu, kdy se rozhoduju, jestli je mám zmlátit nebo je tam nechat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.7.13 15:59
@BohunkaP píše:
Tak ale ono jde taky o to, kdy to použiješ a proč… v téhle popsané situaci je třeba počítání zbytečné, tam se dají přece zvolit jiné způsoby.Je potřeba vědět, proč tu misku vysype… v záchvatu vzteku? Z legrace? Z nudy? Podle toho se pak liší reakce…
A hlavně, Ty to pořád trochu překrucuješ - já nepočítám proto, abych něco zakázala, nevyhrožuju zákazem něčeho! To by bylo úplně stejné, jako kdybych vyhrožovala pohlavkem. U nás po napočítání do tří nastane DŮSLEDEK, ne TREST, to je rozdíl (v situaci s vysypanými těstovinami TREST je „nepolezeš na lustr“
Možná to překrucuju protože úplně nechápu, nedělám to záměrně.. Pokud zůstanu u téhle konkrétní situace, vysype těstoviny „jen tak“, napadne ho to, tak to udělá. Vysvětlovat že „se to nedělá“ - tomu se prostě směje. Jablko mu místo toho nabídnout sice můžu, ale je mu tak nějak šumák, že ty těstoviny mít nebude, konkretně si myslím, že to jabko sní bez mrknutí oka a s tím co provedl si to vůbec nespojí. Zakazování bonbonů a pamlsků je u nás úplně mimo, protože to plive a zásadně to nechce, občas se mu snažím nějaký ten pamlsek vnutit ale marně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
