Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Otázka je jednoduchá. Vídám to kolem sebe, jak maminky dětem říkají „počítám do tří.. jedna, dvě..“ no a dítě většinou zafunguje.
Já jsem to vůbec nepochopila v čem to tkví. TO bylo potřeba dítě zmasakrovat do bezvědomí aby si to zapamatovalo o co jde ne? Jako představa že řeknu synovi „napočítm do tří a pak dostaneš na zadek“ už ho vidím jak je mu to úplně ukradené. Takže co následuje když napočítáte do tří a dítě neposlechne?
To je hodně magická věta. I já jí používala, ale díky bohu vždycky stačilo napočítat do dvou a děcka udělaly co měly. Nevím co bych udělala já kdybych napočítala až do tří. Nad tím jsem se nějak nikdy nezamyslela
![]()
Nějakej zákaz či fakt na p.del
, my nepraktikujem
třeba to je taková jejich hra ![]()
Tkví to v tom, že vědí, že potom opravdu nastane trest a už žádné řečičky nepomůžou. Ať už jde o plácnutí, sebrání věci, jít žalovat čertovi atd. Musí se to ale striktně dodržovat. Dítě to brzy pochopí a poté stačí opravdu počítat jen do dvou ![]()
@sali78 píše:
To je hodně magická věta. I já jí používala, ale díky bohu vždycky stačilo napočítat do dvou a děcka udělaly co měly. Nevím co bych udělala já kdybych napočítala až do tří. Nad tím jsem se nějak nikdy nezamyslela![]()
To vážně? Jen tak to řekneš a dítě poslechne? To máš asi nějaké zlatíčko ![]()
@Saman píše:
Tkví to v tom, že vědí, že potom opravdu nastane trest a už žádné řečičky nepomůžou. Ať už jde o plácnutí, sebrání věci, jít žalovat čertovi atd. Musí se to ale striktně dodržovat. Dítě to brzy pochopí a poté stačí opravdu počítat jen do dvou
No tak pokud máš dítě, kterému vadí, že dostane na prdel, požaluješ čertovi nebo mu sebereš hračku tak to je jasné že to funguje.
Já mám čím dál větší pocit že mám doma nějakej atyp..
Když byla děcka malá, tak prostě občas dostala na zadek, teď stačí počítat - týká se např. úklidu pokoje, rvačky, hádky…vědí, že po napočítání do 3 sbalím PC, mobil a nedostanou to hodně dlouho
@marmelada78 píše:
No tak pokud máš dítě, kterému vadí, že dostane na prdel, požaluješ čertovi nebo mu sebereš hračku tak to je jasné že to funguje.![]()
Já mám čím dál větší pocit že mám doma nějakej atyp..
nedali ti manuál? ![]()
@marmelada78 Vždycky je něco co dětem vadí. Jsou děti, co opravdu po se po plácnutí začnou smát s tím, že je to nebolí nebo „ještě“. Pak jdou zakázat pohádky, sladkosti, poslat dřív do postele…většinou se najde něco co na dítě platí.
@marmelada78 Co je na tom nepochopitelného? Napočítám do tří a…donesu tě do postele, seberu ti to a to a tak dále. Prostě určit sama sobě i dítěti hranici, když už se rozhodneš konat.
Tkví to v tom, že dítěti dáš určitou hranici, za kterou když se dostane, bude něco následovat. Zákaz, sebrání věci, eventuelně i na zadek. Taky už jsem to kolikrát viděla a musím říct že do tří jsem nikoho ještě napočítat neslyšela ![]()
Přijde mi to úplně stejné, jako když řekneš že to už dělat nebude, že to bylo naposledy atd.
Nebo jak ty řešíš situace, když tě malej nechce poslechnout?
@marmelada78 píše:
Otázka je jednoduchá. Vídám to kolem sebe, jak maminky dětem říkají „počítám do tří.. jedna, dvě..“ no a dítě většinou zafunguje.
Já jsem to vůbec nepochopila v čem to tkví. TO bylo potřeba dítě zmasakrovat do bezvědomí aby si to zapamatovalo o co jde ne? Jako představa že řeknu synovi „napočítm do tří a pak dostaneš na zadek“ už ho vidím jak je mu to úplně ukradené. Takže co následuje když napočítáte do tří a dítě neposlechne?
Nám to funguje od malička a dítě jsme do bezvědomí nenmasakrovali. Ani vlastně nevím, jak jsme toho dosáhli. Nějaký nepříjemná následek tam byl, bylo to odebrání hračky, vzdálení se, nebudu si s tebou hrát. apod., ale bití to nebylo. Bití u nás moc nefunguje, spíš vyvolává vzdor: „Nebolelo, nebolelo!“. Většinou stačí říct „jedna“, vyjímečně musí být „dvě“.
Je to jen výhružka fyzickým násilím. Netřeba dítě masakrovat. Podle psychologa je občas dobré tímto dítě postrašit, mnohem lepší, než strašit klekánicemi, čerty a jinými hororovými bytostmi.
Jo, a ještě jedna věc: Nikdy, nehrozte tím, co nejste v případě dalšího odporu rozhodnuti uskutečnit! Radši mírnější trest (či nutné opatření), které přijde zákonitě, než přemrštěné hrozby, které neuskutečníte!