Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nattal píše:Lizbeth píše:Prý rozhárené pocity
Napiš až budeš mít CO napsat..Tím nemyslím tvé zamilované a rozhárané pocity..
Prostě třeba až druhý den..že tě bolela hlava a už je to dobré, nebo že jsi uvařila báječný knedlí a těšíš se až ho i on někdy ochutná..
Nevycucávej si z prstu záminku proč mu napsat..Není hloupý, pozná to..To je hezký termín.
Jj, tak samotné by mě asi bylo trapný mu psát opět nějaké citový výlev,ten dlouhý mail stačil na to, abych si uvědomila, jak hluboko jsem klesla ( ale stojím si za tím, že jsem mu psala pravdu, jak to k němu cítím ), ale už se k tomu nidky vracet nebudu. A už vůbec né pokud zase nastane nějaká situace, kdy se nepohodneme…Skusím zachovat chladnou hlavu a třeba se jít projít a nebrat to tak katastrofálně. Asi bych se měla naučit jednu věc, která mi byla vždycky vytýkána a to, že nemusím vždy říkat hned to co si myslím…Nepitvat se v neživotně důležitých věcech a hlavně, postupně co teď toto píšu mě padá na mysl, že to co si myslím, si nemusí stejně myslet přítel. Já si myslím, že jsem mu něco udělala a přitom je zamyšlený a má jinačí pracovní myšlenky- zkrátka jsem vztahovačná ( to už mi taky jednou řekl a má recht ).
před dvěma hoďkama jsem dala malého spát, a šla jsem se projít na chvilku ven, dala jsem si sluchátka do uší od telefonu a poštěla jsem si tam supr muziku.Cítila jsem se najednou děsně fajn, svobodná, bez starostí a tíhy na duši, myslím, že jsem tak i vypadala, vyrovnaná, lidi se na mě dívali,chlapy ….Hm…To musím dělat častěji …
No ano, pitvání se ve věcech, to my ženský umíme dokonale
Opravdu není nutný říkat si, teď se na mě neusmál, to už mě asi nemá rád, teď mi neodpověděl na mail, tak to už se mnou asi nepočítá, teď se zatvářil nějak divně, to jsem asi udělala něco špatně… Tohle akorát vysiluje a nakonec je všechno jinak. Chlap je třeba jenom unavený, s někým se nepohodl v práci, něco mu nevyšlo, špatně se vyspal, prostě cokoliv. S námi to většinou nemá co dělat (i když neříkám, že někdy taky ne
). Je fajn, že ses šla projít, abys přišla na jiné myšlenky. Nakonec jsou to hlavně právě ty negativní myšlenky, které nás dostávají na kolena, takže je nejlepší pročistit si hlavu
a být zase trochu víc v pohodě.
Našla jsem si něco na internetu, moc se mi to líbí, tak jsem se o to s váma chtěla podělit …
***Tento článek je věnovaný hlavně lidem, kteří si nedokáží stále udržovat pozitivní naladění a mají tendenci sklouzávat do pesimistických myšlenek.
Pozorně si hlídejte, o čem přemýšlíte. Sledujte bděle myšlenky, které se vám přes den honí hlavou, a pokud vám do ní náhodou vstoupí nějaká negativní či kritická, nezavalte se kvůli tomu výčitkami, nýbrž je místo toho podle svých možností nahraďte nějakými pozitivnějšími. Některé z nich, které vás naplňují pocitem štěstí a povznášejí, si můžete předem připravit a sepsat na kartičku, kterou pak budete nosit vždy při sobě. V případě přepadení negativním smýšlením pak na ni nahlédněte a nenásilně se „přeprogramujte“. Důležité je, abyste se udržovali v pozitivním smýšlení tak dlouho, jak je to možné, a čas strávený negativními myšlenkami zkrátili na minimum.
Mluvte pouze o tom, co chcete, nikoliv o tom, co nechcete. Na co se totiž soustředíte, to posilujete a s největší pravděpodobností se také v životě potkáte. Změňte svůj slovník a používejte pozitivní výrazy. Když třeba chcete přestat kouřit, neříkejte si „nekouřím“, protože to ve vás může evokovat pocity, že jste o něco ochuzeni. místo toho prohlaste: „Odkládám kouření“, nebo „Kouření nepatří do mého života“ - i když je v poslední větě formální zápor, vyznění prohlášení je pozitivní. vyzkoušejte si, co na vás platí - každý máme své vnitřní nastavení trochu jiné.
Naučte se být vděční. Soustřeďte se na to málo (nebo nic), co máte a vyjádřete za to vděčnost. Tím si této věci (příležitosti, vlastnosti) do života přitáhnete víc. A také věřte, že se vaše očekávání uskuteční.
Vyhýbejte se negativním nebo pesimistickým lidem. Takovíto lidé vyzařují velmi nízké frekvence, což vaše vyzařování může snižovat. Možná jste si sami všimli, že po setkání s určitými lidmi se cítíte jako vyždímaný citron. To vy sami se se svým postojem, který vůči těmto lidem zaujímáte, můžete okrádat o svou drahocennou energii. Pokud se s nimi stýkat musíte (v zaměstnání, rodině), pak jim dejte třeba nějakou upřímnou radu, jak byste jejich problémy, stres a starosti, kterými se vás snaží zahltit, řešili, řekněte jim Váš názor, ale nenechávejte se v táhnout do jejich pesimismu. Vždy pozorujte situaci jakoby s nadhledem, ale s účastí a touhou pomoci.
Nemyslete tolik! K odreagování od neustálých analýz Vašeho mozku vám může pomoci třeba procházka v parku nebo zavření se na určitou dobu ve svém pokoji. Pusťte si příjemnou hudbu a koncentrujte se na její zvuk a na svůj pravidelný dech. Nedoporučuji vám dělat žádná náročná dechová cvičení, jenom si všímejte toho, jak dýcháte.
Můžete se také zaměřit na to, že vdechujete klid a lásku, a vydechujete napětí a obavy. Na vycházce či na výletě se kromě prodýchávání soustřeďte hlavně na krásu přírody a vpíjejte ji do sebe plnými doušky.
Stýkejte se s lidmi stejné krevní skupiny. Najděte si skupinu lidí, kteří se zajímají o stejné věci jako vy a současně se od nich učte. Navážete tak nová milá kamarádství.
Každý den udělejte aspoň jeden dobrý skutek. Například podejte pomocnou ruku bližnímu, obětujte chvilku svého času pro pomoc druhým, usmějte se na někoho… Rozproudí se tím energie mezi dáváním a braním: pomozte a bude pomoženo i vám, darujte a budete obdarováni. Ovšem tento bod si nevysvětlujte tak, že musíte víc dávat než brát. Hovoříme o rovnováze, a hlavně ze své oběti musíte mít dobrý pocit, cítit, že k něčemu byla. Samoúčelná oběť vám nejenže nenapomůže, ale mohla by vás od něj i pořádně zdržet.
Uvědomujte si to, co děláte, a zůstaňte naladěni pozitivně. Každá vyslaná energie se nám jednou nějak vrátí, takže se snažte být za všech okolností vědomi toho, co děláte, jak se k druhým chováte a jak v různých situacích jednáte. Jak se k druhým chováte, tak se budou oni chovat k vám a tím, že se budete chovat poctivě a spravedlivě, si do života přitáhnete lidi stejně smýšlející i výhodné příležitosti. Na všechno, co se vám přihodí, se snažte pohlížet z té lepší stránky - z té, která je pro vás výhodnější. Přestaňte se zaobírat výčitkami typu: „Proč se něco takového muselo stát právě mně?“, ale místo toho hledejte odpověď na otázku: „Jaké dveře se přede mnou tímto zdánlivě nemilosrdným zásahem otevírají?“ Nezapomínejte, že jsme duchovní bytosti, které si vybraly určité pozemské prožitky.
Zdržte se sledování zpravodajství, které se soustředí výhradně na tragédie a katastrofy. Nebojte se, o nic nepřijdete, vždy se najde nějaký ochotník, který vás o zlu, které se kolem nás děje, bude informovat. Nenabádám tím však k lhostejnosti. Pokud můžete zlu nějak zabránit, rozhodně to udělejte.
Avšak naprostá většina médií včetně reklam funguje na principu vyvolávání strachu, který se vás může zmocnit natolik, že budete jako očarovaní koukat na obrazovku a chtít o katastrofě vědět čím dál tím víc - čímž se dostanete do smyčky závislosti.
Udržujte kontakt se svými city. To je ze všech nejdůležitější faktor, který vám pomůže udržovat si vyšší vibrace. Vaše city v jemnohmotném světě působí jako magnet. Když ze sebe máte dobrý pocit, začnete si do života přitahovat věci, příležitosti a události, které vibrují na téže frekvenci. Vaše vibrační úroveň se odvíjí od vašich pocitů, takže se podle svých schopností a možností snažte za každých okolností zůstat na jejím vrcholu, a co nejméně sklouzávejte do negativna a pesimismu. Čím lepší pocit budete ze sebe a ze svého života mít, tím krásněji budete vyzařovat do svého okolí a formovat jej.
Zaplňte si hlavu myšlenkami na pomoc lidem, přemýšlejte, jak můžete být právě teď nějak užiteční celku. Žijte v přítomnosti a neustále se ptejte- ,,Co mohu ještě dnes udělat pro druhé? Jak mohu být zrovna teď nápomocný a užitečný?"… Potom už Vám nezbude tolik místa na negativní smýšlení.
Ale nikdy se neřiďte jen podle své vlastní vůle. Vždy se ptejte po vůli Toho, Kdo postavil tento svět…To Vám bude oporou pro všechna správná rozhodnutí.***
No kombinace Vaší ochoty mi pomoct a najít řešení a rady a podporu plus tento článek semnou udělal divy. Hned jsem udělala jeden životná krok, který by mě měl popohnat o něco blíž mému snu a jistýmu způsobu života, který jsem si vždy přála, pročistila jsem si myšlenky, můj způsob chápání a celkové myšlení. Ještě to bude dlouhá cesta a ještě mě čeká rodiné urovnání, který mě taky bude stát spoustu práce, ale nechci to vše stihnou za jediný den.
Všem těm, které co jste sem přišly mi pomoct…DĚKUJU
Tohleto,´se vám v dobré vrátí, uvidíte. Jednou jste pomohli vy, podruhé pomůže někdo vám.
Myslím si, že tato diskuze dopadla neuvěřitelně…V toto jsem nedoufala. Dá se tu mluvit o něčem, co málokdo jen tak s dopisováním na podobných diskuzích skončí vlastně poznáním člověka sebe samého…Naprosto mě z toho mrazí ( v dobrém slova smyslu )
![]()
Nattal, to, co jsi tady napsala, je i taková moje životní filozofie. Nechci nikomu vnucovat svoje názory a myšlenky, myslím, že každý na to musím tak nějak přijít sám, ale když už jsi to sem napsala, tak mi nedá, abych nereagovala. Já hodně věřím na pozitivní myšlení, na negativní myšlenky apod., protože jsem se mockrát přesvědčila, že to prostě a jednoduše funguje. Od takových těch jednodušších věcí, jako třeba když jsem pořád před zkouškama říkala-tuhle otázku nechci, tuhle otázku nechci, a nakonec jsem si ji samozřejmě vytáhla. Tak jsem to začala dělat obráceně a najednou pro mě byly zkoušky mnohem lehčí. Nebo jako ve vztazích, třeba jsem si říkala-ať ode mě neodchází, ať mi není nevěrný, ať nedělám věci špatně, no a samozřejmě se mi všechno to negativní splnilo, protože jsem si to vlastně sama přivolala. Dneska se o moc víc snažím myslet na všechno pozitivně a ono to vychází. Měli jsme hodně malý byt a mě napadlo ho s někým v domě vyměnit. Všichni mě odrazovali, že to prostě nepůjde, ale já si říkala, proč ne? Vymyslela jsem si, že náš 1+1 vyměníme s nějakým starším manželským párem za větší. A co bys řekla, věřila jsem tomu, snila jsem o tom a během 3 měsíců jsem našla starší manžele, kteří chtěli do menšího, chtěli jen hodně malý doplatek, takže jsme se hned stěhovali a teď máme 3+1. Já na pozitivní myšlení nedám dopustit, i když je to dneska hodně zprofanovaná věc. Podle mě opravdu funguje.
A ještě k negativním myšlenkám. Člověk většinou negativně přemýšlí o věcech a událostech, které se mu staly. Pořád si v hlavě přehrává, co kdy udělal špatně a pak se utápí v myšlenkách na to, jak to bylo strašný a co si teď o něm ostatní myslí. To je vlastně to nejhorší. Minulost už nezměníme. Nemůžeme vzít zpátky, co jsme udělali, ale můžeme se přestat týrat zlými myšlenkami. To je třeba jako s těmi chlebíčky (je to jen příklad, nic lepšího mě teď nenapadlo)- ty jsi nešťastná, že jsi nevzala ty chlebíčky. Říkáš jsi, jak jsi to celé pokazila, jak se na tebe přítel zlobí a týráš se tím. Ale už to nezměníš! Nemůžeš se tam vrátit, nebo poskočit v čase a ty chlebíčky vyzvednout. Je to pryč, tak proč na to takhle myslet. Lepší je si říct- to jsem ale trubka, musím si příště dát pozor, a pak to hodit za hlavu. Když se tím totiž budeš pořád zabývat, tak ti z toho bude akorát zle.
Mně se moc líbí knížky např. Tajemství nebo Miluj svůj život. Je v nich jednoduše, ale opravdu hezky popsáno tohle všechno, k čemu jsem se já jenom přiblížila
(znovu ale říkám, nikomu nic nevnucuju).
Moc bych ti přála, abys byla šťastná, abys našla svůj vynitřní klid a pohodu a žila jsi život takový, o jakém sníš. Sny se plní, neboj ![]()
Dendulinecek píše:
Nedelej nic,co by jsi uz nemohla vzit zpatkyjestli se neozve,je to divne,ale treba ma vazne dost prace. Nechci nikoho omlouvat,ale nekdy se nakupi tolik veci,ze proste napsat nelze
To je pravda a kyž muži mají práci, tak nevidí a neslyší … ![]()
Ale stejně sms na dobrou noc by mi napsat mohl, jen tak, aby mě potěšil NE ???
![]()
mončatka :
Krásně jsi to napsala. A ono to opravdu takhle funguje s těma myšlenkama, ale prostě někdy tě ty negativní myšlenky totálně zaslepí a jen těžko dokážeš přecvaknout do pozitivního režimu … Ale jde to, jsem toho důkazem.
Když už se o takových věcech bavíme, tak je to stejně i s telepatií…Někdo jí má více, někdo méně vyvinutou. Někdo jí dokáže příjmout a naslouchat svému tělu, intuici a někdo je skeptik a popírá to v sobě, ale každy člověk má v sobě energii a funguje podobně jako hromosvod, vysílač, přijímač. Někdy jsme zažili ( a to každý člověk ), že na někoho spontálně pomyslí a s velkou pravděpodobností ten člověk o kterém přemýšlíme ve stejnou chvíli pomyslel i na nás. Mnozí si myslí, že telepatie nefunguje, ale dám příklad : Když na něho urputně myslíme, třeba i myslíme na to : „kéžby mi napsal nebo zavolal“ …A o chvíli, nebo i hodiny ( NE HNED ) pípne smska a ten člověk nám právě napsal. Telepatie totiž nějakou dobu trvá, než ten dotyčný naší myšlenkovou zprávu zachytí. Nejsou totiž jako by hned " na příjmu ". Nejsou naší myšlenkové zprávě otevření. Zrovna jsou ONI myšlenkama někde jinde a ve chvíli, kdy jsou schopní a jsou uvolnění naší " zprávu " zachytí a odpoví nám. Ale to všechno závisí na několika věcech. Pokud chceme nějakou zprávu někomu odeslat musíme to moc chtít, musíme být uvolnění, mít čistou mysl…Takže se to nepodaří vždy…Ani mě ne … Ale daří se mi to a to většinou, když na několik málo sekund, nebo minut zapomenu ve své hlavě všechny problémy, starosti a zůstane mi ta vzpomínka na tu osobu ( teď konkrétně na přítele ) Pak se na moje přání oběvil na skypu, nebo mi odpověděl během dne na smsku.
Tohle taky nevnucuji jako ty mončatko nikomu, ale taky tohlrto píšu ze své zkušenosti.
Možná je to i tím, že já v boha věřím, proto taky věřím na takovéto věci, no napsala jsem věřím …Ono je to tak, myslím si, že věřit můžeme i na mluvící myši, tohleto je ale zkutečnost. Jak někdo jednou napsal…Jak je tedy možné, že z malinkatého semínka vyroste několika metrový strom …?
Ovšem chápu, je mnoho skeptiků a stejně tak mnoho konspiračních teoríí ( teď jsem pomyslela třeba i na Haarp, to je další konspirační teorie o tom, že se mnozí a JÁ do nich patřím, myslí, že je to zbraň, která ovlivňuje naše myšlení, ovládá počasí a světové katastrofy…Ale jsou tací, kteří tuto teorii zatracují a myslí si, že je to " JEN " .Že se jedná o Vysokofrekvenční aktivní polární výzkumný program. Je také dílem vědecké snahy pochopit a zkoumat vlastnosti ionosféry s důrazem pochopit ji, poznat její vlastnosti a ty využít pro civilní i obranné účely. No ale proč je tam zakomponovaná americká armáda ( nemyslím tím oschranu Haarpu prti útoku )Jenže vládní složky nám lidem na této planetě nikdy neřeknou úplnou pravdu…To by tu brzo zavládla anarchie a jak se tak dívám, už od toho nejsme tak daleko …hm …
ALe toto je na hodně, hodně dlouhé povídání …
No a pak má člověk myslet pozitivně…Ale je opravdu nejlepší nečíst a nedívat se na zprávy, tohle to si taky nepřipouštím do mých myšlenek a doufám, a věřím v dobro…
mončatka píše:
A s přítelem jsi v kontaktu? Ozval se ti?
No ozval se mi jen včera, že se nic neděje, že mají plno práce a ať si to s malím venku užijeme
.
No když to teda budu brát racionálně, tak vzhledem k tomu, že před Vánocema měli borci 2 měsíce na to, aby vyzdobili každé město v ČR a teď mají jen 4 týdny na odzdobení… :-/ . Tak se asi nemůžu tak divit, no jo , holt už jsem dlouho bez práce a asi už nemám ponětí, jaký to makat, když jsou 24 hodin denně na cestách + demontáže …a pak padnou čumákama do postele a spí ( a to jen prý třeba 4 hoďky … ) Ale naštěstí už přítel bude dělat po demontážích co ho baví a bude podnikat.
Když jsme byli na tom SLovensku ( cca 3 týdny nazpět ), tak si už koupil další oblek
a povídal mi, že třeba to bude mít i využití na naší svatbu…( a nezapomněl s tím svým humorem podotknout- " když budeš hodná
" ).
Tak možná …někdy …Teď už ale hodná budu. ![]()
Pořád mi to nadhazuje, tak nenápadně…Takže už si pomalu začínám myslet, že si ze mě utahuje ![]()
Tak jsem si dneska večer šla zaběhat…
Uběhla jsem toho celkem dost, plíce a dýchací trubici jsem nechala někde po cestě, ještě teď vykašlávám jak největší tuberák, sluchátka v uších mi pořád vypadávala při dopadu nohama na zem, takže jsem skoro nedělala nic jiného, než si je napravovala.Čím víc jsem toho uběhla tím víc jsem toho chtěla uběhnout, mé tělo to ale evidentně nepochopilo a skoro kolabovalo
. Cítila jsem se jako smyslů zbavená,, tu zem pod nohama jsem už ani necítila a myslela jsem si, že vzlétnu a umřu v poklidu, ve tmě…sama …Zastavila jsem se jen jednou a to při běhu nazpět domů a to proto, že se mi motala hlava a byla jsem kousek od frekventované silnice… a takovou smrt jsem si nepřála
.
Jinak jsem běhání střídala různýma blbina jako je zrychlená chůze, rychlá chůze, zatahovní zadnice a napínání lýtek, což se mi taky vymstilo, protože jsem si asi natáhla vaz
Hahaaha…
Došla jsem ale po svých až před barák, strkala klíče do zámku, ale ruka se mi tak klepala, že mi to nějakou dobu trvalo, než jsem odemknula …
Stoupání po schodech už jsem vůbec nevnímala, to jsem už opravdu levitovala
.
Další zámek …od bytu …No to už mi šlo odemknout lépe.
Rychle jsem ze sebe servala vestu, sluchátka, čepici jsem si už strhla na schodech …ty vole, to mohlo jenom mě napadnout si obléct ještě mikinu, svetr, 3 trička, já kráva, čím víc jsem toho měla na sobě, tím víc se mi chtělo se zabít. Těžký ruce, nohy…Další podpásovka na mě nenechala dlouho čekat- sundavám si tepláky a … punčocháče - kterej debil mi radil, čím víc se potíš, tím líp tak se hodně obleč, Jenže mě se chtělo umřít víš - Ty radílku… ![]()
Už jsem myslela, že je to opravdu moje poslední chvilka na tomto světě, nevěděla jsem co dřív. Jestli se jít odložit pod sprchu, nebo skonat na gauči … Vybrala jsem si gauč.
Bolest na plicích a bolest té dýchací trubice neustával… Po 10 minutách jsem se vzchopila a odhodlaně jsem se šla vysprchovat. Voda je opravdu živá …Hodila mě celkem do normálu, tepová frekvence se mi už taky začínala stabilizovat. A já měla pořád ještě na paměti, že jak dojdu domů z běhu, tak si udělám ještě zklapovačky…ó né …to nechám raději až na zítra, místo toho jsem krásně vygruntovala koupelnu,naplnila a zapla pračku, což v mém stavu také beru za ústihodný počin… a jsem na sebe pyšná…Až na to, že jsem do sebe hodila jeden rohlík, takže černý puntík musím zítra napravit…A čím jiným než BĚHEM
Ale asi už nebudu obíhat naše celé náměstí…Stačí kolem baráku + nějaký strečink.
To je vše z mého večerního zážitku, ale dnes se mi bude krásně usínat, jsem příjemně unavená a mám ze sebe dobrý pocit…
Dobrou noc ![]()
Tak, ikdyž jsem si včera provětrala hlavu během, tak jsem stejně dnes nějak smutná. Leží mi v žaludku tp, že mi ten můj prostě ani nezavolá a lámu si hlavu, že jestli toho opravdu mají tolik na práci, že mu už nezbývá čas mi napsat pitomou jednu sms, nebo vytočit mé číslo !!!!
Já jsem se snažila mít myšlenky v pohodě a povznést se nad tím, ale zase jsem selhala a opět je mi na nic a jsem naštvaná a pořád si odpovídám na tolik otázek, co ho vede k tomu se mi neozvat .......................................................................
Mám chuť mu zase napsat sms, jak jsme se měli s malim, ale nehci mu připadat vlezle a dotěrně…Na skyp se nepřihlásil už 4 dny ( počítám do toho i ten den, kdy na skyp měl dojít za hodinku a nedosšel nakonec ).
Dopr*** Jsem na sebe tak naštvaná, že musím všechno zničit.
Sakra..............
Tak jsem si ho přivolala…Zavolal mi. Bylo to pěkný ho slyšet. Rozhovor byl naprosto uvolnění, a připadal jsem si jako na začátku.
Ono stačí se asi jenom zdravě naštvat…
Musím vám připadat jakou schizofrenička, ale raději jsem napsala sem, než abych napslaa v tu chvíli jemu a pak bych toho litovala.
Nattal píše:
Tak jsem si ho přivolala…Zavolal mi. Bylo to pěkný ho slyšet. Rozhovor byl naprosto uvolnění, a připadal jsem si jako na začátku.
Ono stačí se asi jenom zdravě naštvat…
Musím vám připadat jakou schizofrenička, ale raději jsem napsala sem, než abych napslaa v tu chvíli jemu a pak bych toho litovala.
Jak schizofrenička? Však jsme Ti samy říkaly, ať píšeš raději sem!!! To je paráda že se ozval! Uvidíš, všechno bude v pořádku. Ty ale na sobě zamakej, opravdu jo. Mám čím dál větší pocit, že žiješ jenom jím. SAmu sebe jako bys někam upozaďovala a Tvůj život a Tvě pocity jako by byly závislé jen na něm. Neříkám, že je to úplně špatně, ale kdyby sis vážila víc sama sebe, žilo by se Ti snáze.
Ale mám radost, že máš radost ![]()
To je super, že se ozval a že jsi spokojená. A nic si z toho nedělej, že ses snažila být v pohodě, ale ono to nakonec tak dobře nešlo. To se ti myslím stane ještě mockrát. Není úplně jednoduchý ze dne na den změnit způsob myšlení i chování. Dobrý ale je, že si všechno uvědomuješ a že na sobě fakt pracuješ. Moc ti držím palce, protože jsi opravdu dobrá ![]()
Jo, a to běhání
Já bych teda vypustila duši někde po cestě
Ale všichni, co znám, co běhají, si to strašně pochvalují a dneska už bez toho nemůžou být. Takže to asi bude oparvdu fajn a nakonec začnu taky ![]()
Aladina píše:
Tak přivolala sis ho nebo nebo zavolal sám?
Tak vidíš.
Aladino, samozřejmě zavolal sám, ale přála jsem si aby mi zavolal…
.
Tak aspoň že tak viď ? ![]()
Ester13 píše:Nattal píše:Jak schizofrenička? Však jsme Ti samy říkaly, ať píšeš raději sem!!! To je paráda že se ozval! Uvidíš, všechno bude v pořádku. Ty ale na sobě zamakej, opravdu jo. Mám čím dál větší pocit, že žiješ jenom jím. SAmu sebe jako bys někam upozaďovala a Tvůj život a Tvě pocity jako by byly závislé jen na něm. Neříkám, že je to úplně špatně, ale kdyby sis vážila víc sama sebe, žilo by se Ti snáze.
Tak jsem si ho přivolala…Zavolal mi. Bylo to pěkný ho slyšet. Rozhovor byl naprosto uvolnění, a připadal jsem si jako na začátku.
Ono stačí se asi jenom zdravě naštvat…
Musím vám připadat jakou schizofrenička, ale raději jsem napsala sem, než abych napslaa v tu chvíli jemu a pak bych toho litovala.
Ale mám radost, že máš radost
Máš recht, žiju skoro jenom jím…Já nikoho kromě jeho a mého Daníka nemám. Rodina ke mě nikdy moc nebyla tolerantní a pořád mě odsuzovali do dneška nemáme dobrý vztahy a když jsem se dostala do situace, kdy jsem se ocitla skoro na ulici jako těhotná a pak když se mi malej narodil, tak jsem nevěděla co semnou bude, ve chvíli kdy mi takzvaně hořela koudel u zadku mi vztoupil do života tenhle člověk a naprosto jsem si ho oblíbila a mám ho tak ráda. A dneska už nevím, co bych si bez něj počala. Ale nejsem s nim kvůli střeše nad hlavou nebo kvůli penězům,, jsem sním protože s ním chci být.Já když se zamiluju, tak do toho vždycky dám všechno srdce a pak když je rozchod tak mě to taky vždycky odrovná. Jsem horzně citově založená. Jsem váha no …ALe když jsem ho neměla, tak jsem taky žila. Umím to a celkem to zvládám. Dokázala jsem se postarat jak o sebe tak i o miminko.
ALe když jsem s ním, tak je mi tak nádherně a vím, že ten osud to na mě chystal a teď jenom záleží na mě jak to uchopím a jak si toho, že mám rodinu budu vážit…Zatím jsem se moc teda „nepochlapila“ …Ester13, začala jsem právě dělat i něco pro sebe, právě tím běháním každý večer, ve čtvrtek jdu nahrávat Demo nahrávku,pak mě čeká soutěž, bude se otevírat kavárnička, budu tam pracovat. Myslím, že se blýská na lepší časy a na celý rok 2012 se celkem těším.Přítelovi bych chtěla k polokulatinam letos uspořádat rodinou oslavu a pozvat k nam všechny lidi co má rád, ( ale to je jen zatím představa, vůbec nevím jak to udělat za jeho zády
) Kolik by mě to stálo a tak …
Malej bude mít dva roky…No bude to zajímavý rok ![]()