Nechám se ponižovat

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.05.19 20:16
Nechám se ponižovat

Asi mi neporadíte, vím že je chyba ve mně. Mám 4 roky přítele, miluju ho moc, on mě také, přesto mi často psychicky ubližuje. Je cholerický, dost náladový, musí být skoro vždy po jeho. Když má svojí blbou náladu nebo se vytočí, často mi sprostě nadává, uráží mě, že jsem blbá, dělám všechno blbě, nic neumím a že já jsem jasný důkaz toho, ze VŠ má každý blbec. Vím, že miluju asi víc a psychicky ho potřebuju víc než on mě, on to bohužel také ví a využívá toho. Ví, že mu vždycky odpustím. Už od dětství jsem slýchávala, že jsem až moc hodná, důvěřivá, neprůbojná, málo si věřím…a táhne se to se mnou i ve vztazích. Vždycky jsem se snažila, aby se mnou partner byl maximálně šťastný, nic mu nechybělo, vážil si mě…ale nějak to vždy dopadne stejně…ve vztahu jsem submisivní, podřizuju se a nechám si všechno líbit. Štve mě to, ale nějak nedokážu být jiná. Přítele miluju, ale sama cítím, že mi ubližuje víc než je zdrávo…ale bojím se, že když se s ním rozejdu, bude mi chybět. Má i spoustu kladných vlastností…

Reakce:
Malaga
Nadpozemská drbna 25765 příspěvků 07.05.19 20:20

Tebe asi nikdo nikdy nemiloval, protože tohle bys nemohla nazývat láskou…
Můžeš to změnit, ale jen ty sama a jen když opravdu budeš chtít…

neila
Extra třída :D 12338 příspěvků 07.05.19 20:20

Zkus napsat 5 jeho objektivních kladných vlastností

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.05.19 20:27

Když nemá tu svou náladu, tak je pozorný, umí naslouchat, hezky se chová k dětem, pomůže mi, když něco potřebuju, je chytrý

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.05.19 20:30
@Anonymní píše:
Asi mi neporadíte, vím že je chyba ve mně. Mám 4 roky přítele, miluju ho moc, on mě také, přesto mi často psychicky ubližuje. Je cholerický, dost náladový, musí být skoro vždy po jeho. Když má svojí blbou náladu nebo se vytočí, často mi sprostě nadává, uráží mě, že jsem blbá, dělám všechno blbě, nic neumím a že já jsem jasný důkaz toho, ze VŠ má každý blbec. Vím, že miluju asi víc a psychicky ho potřebuju víc než on mě, on to bohužel také ví a využívá toho. Ví, že mu vždycky odpustím. Už od dětství jsem slýchávala, že jsem až moc hodná, důvěřivá, neprůbojná, málo si věřím…a táhne se to se mnou i ve vztazích. Vždycky jsem se snažila, aby se mnou partner byl maximálně šťastný, nic mu nechybělo, vážil si mě…ale nějak to vždy dopadne stejně…ve vztahu jsem submisivní, podřizuju se a nechám si všechno líbit. Štve mě to, ale nějak nedokážu být jiná. Přítele miluju, ale sama cítím, že mi ubližuje víc než je zdrávo…ale bojím se, že když se s ním rozejdu, bude mi chybět. Má i spoustu kladných vlastností…

Jsem na tom stejně, od dětství mi máma tvrdila, jaký jsem omyl, nikdy mě neobjala, nepohladila a nejevila zájem. Pořád tvrdila, jak jsem jí zničila život…podrobně mi popsala, jak se mě snažila potratit…vždy jsem se učila s vyznamenáním, snažila jí dělat radost, ale vždy to bylo málo…otec je alkoholik, bil mě jako žito za každou hovadinu…a můj manžel je přesně takový, jakého popisuješ…nevědomky takové typy přitahujeme, je to v nás zakódované…sama to nedáš, chce to odbornou pomoc, vím až moc dobře, o čem mluvím…přeji mnoho úspěchu :srdce:

maja45
Kecalka 145 příspěvků 07.05.19 20:30
@Malaga píše:
Tebe asi nikdo nikdy nemiloval, protože tohle bys nemohla nazývat láskou…
Můžeš to změnit, ale jen ty sama a jen když opravdu budeš chtít…

x

Příspěvek upraven 07.05.19 v 20:31

neila
Extra třída :D 12338 příspěvků 07.05.19 20:31
@Anonymní píše:
Když nemá tu svou náladu, tak je pozorný, umí naslouchat, hezky se chová k dětem, pomůže mi, když něco potřebuju, je chytrý

Psala jsem objektivních, ne “když nemá tu svou náladu”…

Pvln34
Stálice 52 příspěvků 07.05.19 20:32

Kedysi som bola v podobnej situácii. Až po rozchode (plakala som za ním snáď ešte rok po tom, ako sme sa uvideli naposledy - doted nechápem!), keď som bola zhruba 2 roky sama a začala žiť život pre seba (vzdelávala som sa, pracovala, športovala a chodila medzi ludi) som si uvedomila, čo je to mat sa rada. Odvtedy viem co od života chcem, zvýšila som nároky i na chlapa a oplatilo sa. Ted som šťastná a na toho prvého si ani nespomeniem, lebo to nebola láska ani vzťah, ale závislosť kedy sme si navzájom psychicky ublizovali. Ale chcelo to čas a hlavne odpútať sa od neho a začať odznova, pracovať na sebe. :kytka: musíš sa naučiť veriť sama sebe, urobit si skúsenosť, že v živote si za svoje šťastie zodpovedná len ty sama a nedovolí iným, aby s tebou dokázali takhle mávať.

milwinka
Zasloužilá kecalka 783 příspěvků 07.05.19 20:37

@maja45 Tak jestli je pozorný a umí naslouchat, tak to s ním v klidu prober, že tě to zranuje, popiš mu jak se cítiš a že si to nedovedes představit žít v takovém vztahu celý život. Třeba mu to konečně dojde jak se chová a pokud ne tak není opravdu o co stát.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.05.19 20:39
@neila píše:
Psala jsem objektivních, ne “když nemá tu svou náladu”…

Díky za tuhle otázku. Má ty vlastnosti, co jsem psala, ale jaksi se čím dál více ztrácí v pozadí.

_.Emilyyy
Zasloužilá kecalka 899 příspěvků 07.05.19 20:48

Souhlasim, taky s tim, ze nemas ponětí co je to laska :think:

Andymo
Kecalka 228 příspěvků 07.05.19 21:33
@Anonymní píše:
Jsem na tom stejně, od dětství mi máma tvrdila, jaký jsem omyl, nikdy mě neobjala, nepohladila a nejevila zájem. Pořád tvrdila, jak jsem jí zničila život…podrobně mi popsala, jak se mě snažila potratit…vždy jsem se učila s vyznamenáním, snažila jí dělat radost, ale vždy to bylo málo…otec je alkoholik, bil mě jako žito za každou hovadinu…a můj manžel je přesně takový, jakého popisuješ…nevědomky takové typy přitahujeme, je to v nás zakódované…sama to nedáš, chce to odbornou pomoc, vím až moc dobře, o čem mluvím…přeji mnoho úspěchu :srdce:

To je :poblion: Doufam, ze se o takovou matinku nehodlas starat, bych ji rekla, ze ona ti taky zkazila zivot a slus. Z manzela bude doufam brzo exmanzel a najdes si konecne nekoho, kdo si te bude vazit, v prvni rade si teda ale musis vazit sebe… Hodne stesti :kytka:

Venetia
Hvězda diskuse 42385 příspěvků 07.05.19 21:37
@Anonymní píše:
Asi mi neporadíte, vím že je chyba ve mně. Mám 4 roky přítele, miluju ho moc, on mě také, přesto mi často psychicky ubližuje. Je cholerický, dost náladový, musí být skoro vždy po jeho. Když má svojí blbou náladu nebo se vytočí, často mi sprostě nadává, uráží mě, že jsem blbá, dělám všechno blbě, nic neumím a že já jsem jasný důkaz toho, ze VŠ má každý blbec. Vím, že miluju asi víc a psychicky ho potřebuju víc než on mě, on to bohužel také ví a využívá toho. Ví, že mu vždycky odpustím. Už od dětství jsem slýchávala, že jsem až moc hodná, důvěřivá, neprůbojná, málo si věřím…a táhne se to se mnou i ve vztazích. Vždycky jsem se snažila, aby se mnou partner byl maximálně šťastný, nic mu nechybělo, vážil si mě…ale nějak to vždy dopadne stejně…ve vztahu jsem submisivní, podřizuju se a nechám si všechno líbit. Štve mě to, ale nějak nedokážu být jiná. Přítele miluju, ale sama cítím, že mi ubližuje víc než je zdrávo…ale bojím se, že když se s ním rozejdu, bude mi chybět. Má i spoustu kladných vlastností…

Z čeho usuzujes, že tě miluje?

neila
Extra třída :D 12338 příspěvků 07.05.19 22:08
@Anonymní píše:
Díky za tuhle otázku. Má ty vlastnosti, co jsem psala, ale jaksi se čím dál více ztrácí v pozadí.

Myslím, ze prvním úspěchem je, ze si to uvědomuješ :palec:

Ou
Kelišová 7405 příspěvků 08.05.19 06:59

Nemiluješ ho - chytila si se do velmi toxického, závislého vztahu. Příčinou je tvoje vnitřní nejistota a to že se nemáš ráda. Proto lezeš do vztahů, kde ti tu strašnou představu co osobě máš nějaký zakomplexovaný kretén potvrdí, protože on si svoji nejsitotu vylévá na druhých, namísto toho, aby byl autoagresivní.

Jsi na přímé cestě k domácímu násilí a jestli do tohohle přivedeš děti, tak jim nesmírně ublížíš. Jste dva nevyrovnaní lidi, kdy jeden ubližuje slabším a druhá tomu nebrání. Nebránila bys ani svoje děti. Společnou rukou byste je dost trápili, i když byste je měli rádi- protože prostě nesnášíte sami sebe - bez toho dětem nemůžete předat nějaké alepsoň základní sebevědomí a sebepřijetí.

Pokud z toho chceš ven, tak se především potřebuješ učit mít rada sama sebe, přijmout sama sebe a učit se prosazovat svoje vlastní potřeby.

Nejspolehlivější cesta je vstoupit do psychoterapie.

Submisivitu si nech do postele - po té co se na tom společně dohodnete a budete mít jasně nastavené stopky a hranice. To že jsi submisivní vážně neznamená, že musíš žít s kreténem, co ti ubližuje.

https://obchod.portal.cz/…isle-vztahy/

Váš příspěvek
Reklama