Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesrovnala, ale já bych toto řešila už před tím, než by se vztah dostal do roviny něčeho vážnějšího.
V případě, že bych toto s ním neřešila před pořízením závazků(bydlení, první dítě…), tak netuším, co bych dělala.
Odchod je v takovém případě určitá forma podvodu, protože za tu blbost, že se člověk na tak zásadní věc nezeptal a neřešil, si do určité míry může sám.
Myslím, že sis to měla srovnat dřív než jste spolu takhle na vážno začali. Teď jste v patové situaci oba. Buď budeš nešťastná ty. A nebo on potažmo vaše první dítě, když od něj odejdeš
Asi neporadím ![]()
Tvého přítele chápu, ale chápu i tebe ![]()
Ja bych nerozbijela funkcni rodinu se super chlapem jen kvuli svym biologickym hodinam. Rodinu uz jste zalozili, klape Vam to, jste stastni…je to pro tebe opravdu tak malo? Poridit synovi misto jeho tatinka noveho ciziho strejdu, jen aby mel sourozence? Za me ne, ale to jsem ja, ty jsi ty. Tvuj zivot, tvoje rozhodnuti ![]()
Pokud je to opravdu tak skvělý chlap, srovnala bych se s tím, že máme jen jedno dítě. Rozhodně bych se kvůli tomu nerozcházela, pro mě je to absolutně nesmyslné řešení..
Jen protože nechce další dítě tak vezmeš tátu prvnímu dítěti? Blbost…
To si musíš rozhodnout jen ty sama. Pokud bych měla poradit podle sebe, tak bych šla do práce, nebo bych něco studovala, zaměřila bych se i na něco jiného, než se starat o děti. Protože jsi mladá, máš ještě čas třeba i za deset let. Pokud bych cítila, že můj život je plnohodnotný jen s více dětmi, šla bych dál. On snad dobrým otcem zůstane vždycky. Asi taky mohl tušit, že když bude žít s holkou , která by mohla být jeho dcerou, tak že ta asi děti bude chtít. O případném manželství jsi nic nepsala, takže asi taky papír nepotřebuje. i V podstatě asi počítá s tím, že jste spolu na dobu dočasnou. On má nějaké děti z předchozích vztahů? To je taky nutné vzít v úvahu.
Přítel a syn jsou pro mě to nejdůležitější na světě. V prvním příspěvku jsem právě psala že si neumím ten odchod ani představit. Já rozhodně nechci tu rodinu rozdělit. Naopak bych ji ráda zvětšila
jinak my jsme o tom mluvili už dřív. První dítě jsme měli po třech letech vztahu, přítel říkal do padesáti že to bere, ale pak už ne. Ale to jsou ještě tři roky
on se hrozně bojí že s tím dítětem nebude moct vyjít ven, aby si někdo nemyslel že je to jeho děda.. aby se mu děti ve škole nesmáli že pro něj přišel děda a tak.. přitom nevypadá špatně nebo nějak staře..
Doopravdy bys kvůli věci, která nebyla vyjasněná už dříve, rozbíjela funkční vztah a brala dítěti tátu? Chápu Tě, ale on nemění pravidla hry…
Uvědom si také, že fungující vztah už podruhé v životě mít nemusíš.
A co adopce? Třeba už staršího dítěte, že by se srovnal ten věkový… Jak to říct, deficit?
Nesrovnala. Je ti 24, myslím, že tě to druhé dítě stejně „dožene“ a buď to bude se stávajícím partnerem nebo jiným. Za pár let napiš, jak jsi dopadla. ![]()
@Anonymní píše:
Přítel a syn jsou pro mě to nejdůležitější na světě. V prvním příspěvku jsem právě psala že si neumím ten odchod ani představit. Já rozhodně nechci tu rodinu rozdělit. Naopak bych ji ráda zvětšilajinak my jsme o tom mluvili už dřív. První dítě jsme měli po třech letech vztahu, přítel říkal do padesáti že to bere, ale pak už ne. Ale to jsou ještě tři roky
on se hrozně bojí že s tím dítětem nebude moct vyjít ven, aby si někdo nemyslel že je to jeho děda.. aby se mu děti ve škole nesmáli že pro něj přišel děda a tak.. přitom nevypadá špatně nebo nějak staře..
No pokud je jeho problém mizerné sebepřijetí a smíření se s tím, že si rodinu založil až na stará kolena a že by se mu lidi mohli smát, tak řešením je aby se srovnal sám se sebou a ozdravěl si sebevědomí.
To by mně tedy mrzelo dost. Já lituju stále, že jsem neměla víc dětí. Děti jsou radost. Asi bych ho ještě zkusila přemluvit. To je blbá situace ![]()
Mateřské pudy jsou velmi silné a dokáží nám pěkně zamotat hlavu. Ale dobře fungující rodinu bych kvůli tomu nerozbíjela. Nového partnera můžeš hledat pěkně dlouho. Tvoje dítě přijde o tátu, z rozvodu může být hodně špatné, a to na dlouhou dobu. Nevím, nakolik mu to sourozenec vynahradí. Nový chlap může být nakonec pěkný magor. Ne. Rozhodně ne. Ale chápu, že je to pro tebe těžké a taky se s tím budeš dlouho srovnávat. Třeba to tu rodinu nakonec stejně rozbije ![]()
Ahoj. Problém je jasný. Máme s pritelem jedno tříleté dítě. Mě je 24, jemu už 47.. neřešte prosím věk jako takový. Jsme spolu spokojení, šťastní.. ale já bych ještě chtěla jedno dítě a on je naprosto proti. Já to na jednu stranu chápu, chce už mít svůj klid. Ale já ve svém věku si neumím představit že už bych dítě neměla. Přítel mi řekl že nás miluje, ale že pokud budu chtít další dítě že jedině s někým jiným. Já tohle ani nehci. Chci mít dítě s ním, je to skvělej chlap i táta. Srovnali by jste se s tím že budete mit jen jedno dítě nebo by jste odešli a šli jinam? Mě to přijde naprosto hrozný, ta představa. Jeho miluju a neumím si představit být s někým jiným.. ale dítě ještě chci a neumím se nijak rozhodnout..