Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To máš těžké, já jsem poznala mého manžela, když byl rozvedený.
Já lehce mladší a svobodná jsem děti plánovala, o nich básnila, měli krásný vztah, uběhl rok, pět, deset, pak jsme si začali pořizovat děti. A rozvedli jsme se.
Ano, věřím, kdyby nebylo dětí, zřejmě jsme spolu. Ale! rozhodně tedy nelituji
![]()
Prosím anonym A
@poučená píše:
Dítě je prvek v životech lidí, který všechno změní. Mnohé se mu musí podřídit. Člověk na to musí být připravený. Jako na každou životní změnu. Pokud partner připravený není, tak ho připravuj. Když se člověk na cokoli těší, tak nemá strach. Připravuj ho způsobem, aby se na dítě těšil. Třeba si s ním povídej o jeho dětství. Najděte fotky, ať ti vypráví, na co ve svém dětství vzpomíná. Ať se dostane do prožitků dávných, kdy ho maminka chovala, kdy šli s tátou kamkoli a jaké to bylo a o čem si s tátou povídali. A ty vzpomínej na to, jak ses cítila, když jsi byla maličká. Vzpomeňte si, jaké jste měli rádi hračky a pohádky a po čem jste jako malí toužili. Zajděte se podívat, jaké hračky se teď pro malé děti prodávají a jaké postýlky. Uvidíš, že se kry pohnou. Najednou to tam u tvého muže bude! Začne po dítěti toužit. Bude si s ním chtít své dětství znovu prožít. Nečekej, že jednou „samo“. Neodkládej ten čas mateřství. Je to krásný čas! Přeji ti hodně štěstíDítě je přece veliká radost! K té radosti vše musí směřovat. Lidé si ale zvykli, dělat ze všeho problémy a starosti. Zapomněli si zpívat. Moc vám to přeji, abyste brzy společně ve 3 zpívali a aby k tomu 1 dítěti pak brzy přibyly další děti
Hezky se dnes večer obleč, aby ses sama sobě líbila a těš se. Ono to těšení se tě udělá tak krásnou, že i tvůj muž se začne těšit. Těšit se na nový život. Protože s dítětem přichází nový život. Lidé se zapomněli těšit. Místo toho pořád něco řeší.
@poučená píše:
Dítě je prvek v životech lidí, který všechno změní. Mnohé se mu musí podřídit. Člověk na to musí být připravený. Jako na každou životní změnu. Pokud partner připravený není, tak ho připravuj. Když se člověk na cokoli těší, tak nemá strach. Připravuj ho způsobem, aby se na dítě těšil. Třeba si s ním povídej o jeho dětství. Najděte fotky, ať ti vypráví, na co ve svém dětství vzpomíná. Ať se dostane do prožitků dávných, kdy ho maminka chovala, kdy šli s tátou kamkoli a jaké to bylo a o čem si s tátou povídali. A ty vzpomínej na to, jak ses cítila, když jsi byla maličká. Vzpomeňte si, jaké jste měli rádi hračky a pohádky a po čem jste jako malí toužili. Zajděte se podívat, jaké hračky se teď pro malé děti prodávají a jaké postýlky. Uvidíš, že se kry pohnou. Najednou to tam u tvého muže bude! Začne po dítěti toužit. Bude si s ním chtít své dětství znovu prožít. Nečekej, že jednou „samo“. Neodkládej ten čas mateřství. Je to krásný čas! Přeji ti hodně štěstíDítě je přece veliká radost! K té radosti vše musí směřovat. Lidé si ale zvykli, dělat ze všeho problémy a starosti. Zapomněli si zpívat. Moc vám to přeji, abyste brzy společně ve 3 zpívali a aby k tomu 1 dítěti pak brzy přibyly další děti
Hezky se dnes večer obleč, aby ses sama sobě líbila a těš se. Ono to těšení se tě udělá tak krásnou, že i tvůj muž se začne těšit. Těšit se na nový život. Protože s dítětem přichází nový život. Lidé se zapomněli těšit. Místo toho pořád něco řeší.
Moc pekne napsano
![]()
@Anonymní píše:
To máš těžké, já jsem poznala mého manžela, když byl rozvedený.
Já lehce mladší a svobodná jsem děti plánovala, o nich básnila, měli krásný vztah, uběhl rok, pět, deset, pak jsme si začali pořizovat děti. A rozvedli jsme se.![]()
Ano, věřím, kdyby nebylo dětí, zřejmě jsme spolu. Ale! rozhodně tedy nelituji
![]()
Prosím anonym A@poučená
Nevíš, co by bylo, kdybyste neměli děti. O tom jsou cesty člověka, že neví. Někdo děti odkládá, pak se něco stane a výsledek je, že nemá děti. Všechno si jde pořídit, v podstatě kdykoli. Barák, auto, muže, dovolené, dobrou práci, dobré přátele, ale děti si žena pořídí jen do určitého věku. Je třeba děkovat za to, co člověk má. A za to, že má děti, speciálně děkovat. Děti jsou dar. Muže ti nenahradí. Ale proč by ses po nějakém hodném nepoohlédla. Udělat si život hezký, pro sebe a pro děti, to ti přeji
Život těžký je pro každého. Je třeba si ho aktivně dělat hezký.
Přidám svůj příběh je to už deset let co jsem se rozešel se svou bývalou partnerkou Neustále mě tlačila do dětí bylo jí tenkrát 22 mě bylo 23 ona po třech letech vztahu těžce posedlá touhou po dítěti. Vše co jsme řešili se týkalo jejího chtěného tehotenství. Slýchával jsem každý den věci co jste psaly v tomhle vlákně. ( sobec, nezralý, nemiluje tě, k ničemu atd.). Celou dobu jsem jí tvrdil, že nejsem na dítě ještě připravený, ale jako by nic, ona prostě byla. Jako důvod proč tak tlačila na pilu uváděla, že chce být mladá maminka jako je to v Gilmorových děvčatech a že až dítěti bude třeba dvacet aby vedle něj nevypadala jako stará rašple. A tak mi dala nůž na krk. Že prostě musím jinak konec… A tak jsme šli od sebe. Tři týdny na to se dozvídám, že je těhotná… Skočila do postele prvnímu kdo byl ochotný nechat ho vevnitř. No tak měla své vysněné tehotenství. A pak to začalo, tím že dotyčného znala týden nevěděla co je zač přišli o byt, dluhy kam se podívají, a teď je malá bez tatínka protože sedí… Luxusně si to holčina zařídila. Já právě dostavěl dům, čekáme druhé dítě a o peníze taky není nějak nouze. Stačilo jen chvilinku vydržet. Ale neeee Takže rada pro zakladatelku i když je tohle trochu jiný případ (věkový rozdíl) nikdy na nikoho netlač pokud se sám necítí ani na nového ani starého partnera. 5 let zase není tak dlouho, protože ve finále stejně těch 5 let počkáš než zjistíš co je nový partner zač apodb. taky to nějakou dobu nemusí jít že Ano… Popř nejaký potrat apod. Tím ti samozřejmě nic takového nepřeji.
@posledni anonym hm, pribeh sice zajimavej, ale se zakladatelkou moc do cineni nema nebot ji neni 21. Takze podle me davas do kupy melouny a banany. Ten biologicky vek hraje zasadni roli.
Zakladatelka uz nepise a ani nereaguje, (asi ji odpovedi nasraly
) ale podle me je zasadni problem v tom, ze spolu nebydlite, takze muj nazor je, ze s tebou do budoucna nepocita. Takze budes 4roky cekat nez se rozhodne koupit barak i presto, ze na nej prachy uz ma a pak se sestehujete a za 9mesicu se vam narodi tebou naplanovane dite. Nebud blazen, takhleto fakt nefunguje ![]()
@Chytrak píše: @posledni anonym hm, pribeh sice zajimavej, ale se zakladatelkou moc do cineni nema nebot ji neni 21. Takze podle me davas do kupy melouny a banany. Ten biologicky vek hraje zasadni roli.Zakladatelka uz nepise a ani nereaguje, (asi ji odpovedi nasraly) ale podle me je zasadni problem v tom, ze spolu nebydlite, takze muj nazor je, ze s tebou do budoucna nepocita. Takze budes 4roky cekat nez se rozhodne koupit barak i presto, ze na nej prachy uz ma a pak se sestehujete a za 9mesicu se vam narodi tebou naplanovane dite. Nebud blazen, takhleto fakt nefunguje
S ní to dočinění má dost. Myslel jsem to skrz toho nucení, jak tady některé chytrolínky radily. Takhle to prostě nefunguje.
@Anonymní píše:
S ní to dočinění má dost. Myslel jsem to skrz toho nucení, jak tady některé chytrolínky radily. Takhle to prostě nefunguje.
takže jí bude 35 let a on za 5 let řekne že dítě ještě ne nebo už ne? Jasně že ve 20 ten čas je, ve 30 už ten čas není nebo až se milostivě rozhoupe tak to nepůjde a snažit se v 25 a 35 je dost rozdíl ![]()
@Markéta80 píše:
takže jí bude 35 let a on za 5 let řekne že dítě ještě ne nebo už ne? Jasně že ve 20 ten čas je, ve 30 už ten čas není nebo až se milostivě rozhoupe tak to nepůjde a snažit se v 25 a 35 je dost rozdíl
Jak u koho.
Znám 38-40leté ženy, které nenašly dříve toho pravého a najednou ho potkaly a do dvou let měly dítě, ani nevěděly jak. Dnes má jedna těch 38, druhá 40 let a několikaměsíční děti. A vyplatilo se jim počkat. Dnes jsou šťastné. Příroda ví, co dělá a takové ty kecy, jak je už ve 30ti letech pozdě já teda neberu.
@Klopotkova píše:
Jak u koho.Znám 38-40leté ženy, které nenašly dříve toho pravého a najednou ho potkaly a do dvou let měly dítě, ani nevěděly jak. Dnes má jedna těch 38, druhá 40 let a několikaměsíční děti. A vyplatilo se jim počkat. Dnes jsou šťastné. Příroda ví, co dělá a takové ty kecy, jak je už ve 30ti letech pozdě já teda neberu.
Ale čekat do 35,když s ní ani nechce bydlet je blbost.Aby to pak nehonila po čtyřicítce jak já a to už je průser celkem.To nikdy nevíš co udělat aby to bylo dobré, ja se rozešla ve 30ti a toho chlapa pro život a děti jsem už nenašla, ale to jsem spíš výjimka. Ale čekat milostivě co bude…to jsem nedělala ani tehdy, aspoň si to teď nevyčítám, i když mi to stejně nepomohlo.
@Klopotkova ve 40 bych teda rodit už nechtěla. Jenže plodnost prostě klesá. Partner zakladatelky se ani nevyjádřil takže může čekat a čekat a pak už prostě dítě taky mít nemusí. Tělo stárne i když v dnešní době ženský rodí skoro v babičkovském věku. Pak když to fakt nepůjde už bude docela pozdě
Co když on ani děti nechce, chlap totiž má času dost nebo si pak najde mladší. Já chtěla dítě jako hodně mladá, pak 5 let snažení a nakonec jsme rodila v celkem normálním věku. kdybych začala v 35 letech tak kdo ví jak ybch na tom byla ted, zdravotních problémů mám dost a i specialista řekl že je dobře že už mam odrozeno. Pak záleží v kolika letech to řeším. Pokud by manžel při seznámení kdy mu bylo 17 řekl že až tak za 20 let tak řeknu jo fajn ale se mnou nepočítej
. manželovi ted bude 37 a říká že je rád že už jsou děti větší že ted řešit mimino, porod by moc nechtěl, prý už není nejmladší
Pro mě by teda ve 30 pozdě bylo, skoro ve 32 jsem rodila třetí dítě. Chlap když chce může začít řešit děti ve 40 i když pro mě by to bylo i tak pozdě, ženská ve 40 může mluvit o štěstí když otěhotní a dítě donosí bez problémů. Tam je pak znát skoro každý měsíc ![]()
@Esmeralda75 píše:
Ale čekat do 35,když s ní ani nechce bydlet je blbost.Aby to pak nehonila po čtyřicítce jak já a to už je průser celkem.To nikdy nevíš co udělat aby to bylo dobré, ja se rozešla ve 30ti a toho chlapa pro život a děti jsem už nenašla, ale to jsem spíš výjimka. Ale čekat milostivě co bude…to jsem nedělala ani tehdy, aspoň si to teď nevyčítám, i když mi to stejně nepomohlo.
To je strašně těžké. Ono chtít dítě za každou cenu, no já nevím. A kolik je ženských samo s dítětem, pro mě by tohle bylo to nejhorší, co by se mi mohlo stát. Mně je už hodně let přes 30, s přítelem jsme spolu 10 let a pár měsíců a já se do toho ještě nehrnu, ale já děti neberu jako nějaké velké štěstí.
@Klopotkova píše:
To je strašně těžké. Ono chtít dítě za každou cenu, no já nevím. A kolik je ženských samo s dítětem, pro mě by tohle bylo to nejhorší, co by se mi mohlo stát. Mně je už hodně let přes 30, s přítelem jsme spolu 10 let a pár měsíců a já se do toho ještě nehrnu, ale já děti neberu jako nějaké velké štěstí.
Tak jasně, každej to nějak má a chce.Ja taky nikoho neodsuzuju že děti nechce. Aspon si z toho nemusíš dělat hlavu.Ja jsem děti chtěla vždycky, ale nebyla jsem fanatička že za každou cenu a chlapa donutit a zvrhlo se mi to ve 40,klidně budu svobodná matka.Ted už je chudáky nutim
Uvidím co bude, jak už jsem psala, všechno v životě se nedá naplánovat. Akorat jsem zjistila že asi nejsem člověk co něco jen tak vzdá, tak až mi řekne doktor máš smůlu, sklopim uši, dřív ne. ![]()
@Klopotkova nedávno jsem se tu radila s lidma, co mám teda dělat. Nemysli, taky jsem dostala od lidí čočku co si to vůbec dovoluji chtít dítě v tomhle věku a ještě třeba s ním zůstat sama, jiný mě třeba pochopili. Musim říct že mi to spíš vybudilo, že to vzdávat nemám a jo když to pak už nepůjde, holt se s tím vyrovnam, ale u mě ten čas na to smíření se s osudem ještě není a vždycky jsem byla taková, padnu, chvíli ležím, pak se zas vyhrabu a znova se snažím. Zijeme jen jednou
,měj se pěkně, ahoj. Vlastne na jednu stranu ti i závidím že to tak máš, kdybych to měla jak ty, určitě bych byla v souc.dobe šťastnej a spokojenej clovek ![]()
@Esmeralda75 píše:
@Klopotkova nedávno jsem se tu radila s lidma, co mám teda dělat. Nemysli, taky jsem dostala od lidí čočku co si to vůbec dovoluji chtít dítě v tomhle věku a ještě třeba s ním zůstat sama, jiný mě třeba pochopili. Musim říct že mi to spíš vybudilo, že to vzdávat nemám a jo když to pak už nepůjde, holt se s tím vyrovnam, ale u mě ten čas na to smíření se s osudem ještě není a vždycky jsem byla taková, padnu, chvíli ležím, pak se zas vyhrabu a znova se snažím. Zijeme jen jednou,měj se pěkně, ahoj. Vlastne na jednu stranu ti i závidím že to tak máš, kdybych to měla jak ty, určitě bych byla v souc.dobe šťastnej a spokojenej clovek
No my máme v září svatbu a přítel na mě tlačí, že to dítě chce, takže bych to viděla tak za 2 roky, to mi bude 38. Děti mám ráda, ale nějak extra se mi do toho nechce, ale půjdu do toho, snad nebudou ty pověstné problémy.
To jsi pořád poznávala špatné muže? Ono to asi není snadné někoho kompatibilního k sobě mít, já být dnes sama, tak už na vztahy kašlu, tedy, nehledala bych aktivně.