Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jj když mu to dělám pusou je to bez problémů, rukou ale už ne, a když spolu spíme, tak on musí ležet dole aby udržel erekci a musím být nahoře já, když je na hoře on po chvíli mu uvadne. ano viagru jsme měli, i jiné léky přímo od toho lékaře, byl i na nějakém testu topořivých těles kdy mu na něj nasadili nějaký kroužek a pouštěli mu porno a přes počítač sledovali průtoky krve atd vše má v pořádku je to prostě v hlavě, léky zaberou, stojí mu, ale i tak mu občas uvadl, ale ne hned tak jak když by si nic nevzal ovšem sám doktor říkal, že léky na erekci mu nepomůžou když je fyzicky v pořádku.
No a co psycholog
bude to asi na delsi dobu, ale mel by to nejak resit ![]()
Tak mu kup jakykoliv vitaminy, dej je do nejaky lahvicky s jinym napisem a rekni, ze je to na tu erekci.. vsechno je v hlave.. tak, jako prasky na hubnuti. Das nekomu paralen s tim, ze je to lek na hubnuti a oni jdou kg dolu.. je to fakt jen v ty hlave. Jinak, kdyz ve vztahu nefunguje sex, tak je to pekne na prd. Sex je proste zaklad vztahu. Znam to z vlastni zkusenosti.
A jak reaguje na porno? Ze byste si ho pouštěli spolu
jako nedivím se ti, musí to byt ubijejici
Holky on má problém o tom mluvit, a když začne téma odlehčuje vtípky atd. je z toho sám na nervy, od mala mu matka s babičkou zakazovali šahat si do kalhot, znáte to jak si malí kluci furt tahají bimboňa, tak on za to dostával na zadek a neustále mu furt říkali, že holky jsou fuj atd…on má tento problém asi už od útlého dětství, toto na mě vybalil jednou když jsme měli trochu popito, taky jsem mu říkala, že by mu pomohl psycholog, jenže on se svěřovat cizím nechce, navíc je voják, ale opravdový, ne žádný sekač trávy v kasárnách, několikrát byl na misi a on je jak to říct, otupělý na emoce, prostě nedá na sóbě nic znát, když si hnusěn fakt hnusně rozerval nohu když jsme dělali dřevo, tak prostě ani brvou nehl, ani slza mu neukápla u šití bez opichu to samo, on je strašný tvrďák a představa že půjde k psychologovi a začne mu tam říkat sám od sebe že mu nefunguje pohlaví prakticky celý jeho život, je pro něj nepředstavitelné, to mi řekl, že si radši přímo do něj bude píchat injekce než aby šel k psychologovi. je mi ho líto, protože vím, znám ho vevnitř je to strašně citlivý člověk co se trápí ![]()
Asi bych mu dala nůž na krk, ať jde k sexuologivi/psychologovi/psychiatrovi, pokud to nebude řešit, že vás ztratí. Ono jde překonat všechno, ale snaha musí být na obou stranách. Taky by mě v posteli nebavilo jen hlídat erekci. Předpokládám že pomůcky jako vakuovou pumpu a erekční kroužky jste již zkoušeli.
Měli jsme podobný problém, pomohla společná masturbace, nejdřív jsme si to dělali sami, ale byli jsme u toho spolu, postupně jsme začali přidávat dotyky, pak jsme si to dělali navzájem, pak jsme přidávali sex (jakože chvíli sex, chvíli masturbace) až jsme skončili jen u sexu, nebylo to hned, ale už přes rok máme normální sex.
Zakladatelko chápu, že je to pro Tebe složité. U nás něco podobného taky nastalo, ale po 20 letech vztahu - manželovi je 53 let. Stává se občas, že při styku opadne erekce, taky to jde vlastně jen v jedné poloze. Já už se při sexu nejsem schopná úplně uvolnit, protože vlastně jen myslím na to, jestli se to zase stane. Nemám k sexu odpor, ale není to prostě ono. My to občas řešíme vibrátorem…
Nevím, kolik je Ti let, ale já bych to trvale nevydržela a řešila situaci milencem ![]()
Jestli něco není fér tak je to tato věta „a kdybych ho nedejbože opustila, tak prostě by to nebylo jakoby fér, protože mi na něm moc záleží a já mu nechci jakkoliv ubližovat“
Myslím, že ho opustit kvůli sobě a ne kvůli němu…
Co mu na rovinu říct o svých pocitech. Ví, že Vás nemůže uspokojit a věřte nebo ne, tak jak Vy řešíte jeho i on udělá hodně pro Vás.
A nebo se s ním férově a přátelsky rozejít, což pochopí spíš, než když z něj budete dělat hlupáka.
Společné koukání na péčko a různé vychytávky, i gely nevím na co možnýho jsme samozřejmě již zkoušeli, není to tak, že by s tím nic nedělal, k tomu sexuologovi chodil jak jsem psala již před tím, ten ale zjistil, že je v pořádku, řekl mu že jedině mu napsat léky, něco jako antidepresiva, jenže znám lidi co měli antidepresiva a začali to postupně být úplně jiní lidi a toho se zas bojím já, já jsem strašně anti léková prostě prášek je u mě ta poseldní možnost, za mě tohle není vyřešení problému, ale jen potalčení. Vím že on sám je z toho nešťastný, naposledy jsme spolu zkoušeli spát asi před měsícem, kdy mu uvadl ikdyž jsem byla nahoře a od té doby se tomu prostě vyhýbám, nechci to, protože vím, jak to zas dopadne ![]()
Pokud má zapotřebí nechat si šít nohu bez umrtvení, tak toho psychologa nutně potřebuje z vícero důvodů. To není znak toho, že je chlap, to je choré.
Pokud má problém s psychikou, tak jedině psycholog, co chceš jiného slyšet.
Tvoje pocity chápu, ale pokud nejsou vyčerpaná všechna možná řešení, tlačila bych na manžela, co to jde.
Pokud se to nevyřeší, beztak to časem skončí buď rozvodem nebo mimomanželským vztahem.
@Anonymní píše:
Společné koukání na péčko a různé vychytávky, i gely nevím na co možnýho jsme samozřejmě již zkoušeli, není to tak, že by s tím nic nedělal, k tomu sexuologovi chodil jak jsem psala již před tím, ten ale zjistil, že je v pořádku, řekl mu že jedině mu napsat léky, něco jako antidepresiva, jenže znám lidi co měli antidepresiva a začali to postupně být úplně jiní lidi a toho se zas bojím já, já jsem strašně anti léková prostě prášek je u mě ta poseldní možnost, za mě tohle není vyřešení problému, ale jen potalčení. Vím že on sám je z toho nešťastný, naposledy jsme spolu zkoušeli spát asi před měsícem, kdy mu uvadl ikdyž jsem byla nahoře a od té doby se tomu prostě vyhýbám, nechci to, protože vím, jak to zas dopadne
No ono navíc antidepresiva mají na erekci dost často opačný účinek, než bys ráda.
@Anonymní píše:
k tomu sexuologovi chodil jak jsem psala již před tím, ten ale zjistil, že je v pořádku, řekl mu že jedině mu napsat léky, něco jako antidepresiva, jenže znám lidi co měli antidepresiva a začali to postupně být úplně jiní lidi a toho se zas bojím já, já jsem strašně anti léková prostě prášek je u mě ta poseldní možnost, za mě tohle není vyřešení problému, ale jen potalčení. Vím že on sám je z toho nešťastný,
Hele, upřímně - sami si to děláte ještě těžší, než to je.
Antilékovost je fajn princip, ale drží se ho jen lidi, kteří neměli a nepotkali takové problémy, které bez prášků nepřežiješ. Já kdybych nebrala antikoncepci, která mi krotí délku ms, už bych dávno zdechla na chudokrevnost. Můj táta kdyby nežral kortikoidy na střevní zánět, už tu dávno není. A o mojí známé bez antidepresiv platí totéž.
Nechcete terapii, nechcete léky, ale na problémy psychogenního charakteru jiná varianta není. Co jste zkoušeli, nefunguje. Takže se zamyslete, co vlastně chcete nebo nechcete vyřešit.
Mimochodem, pokud ty jsi „antiléková“, tak z toho partner musí cítit velikou oporu pro to, že by ty léky třeba potřeboval, že? Odmala peklo v rodině a ještě morální odsudek u vlastní manželky, u jediné léčby, která by mu třeba pomohla. No neber to.
Tak schválně, jestli podvádění s milencem pro tebe bude morálně přijatelnější, než léky. ![]()
Ahojte, prosím o respektování anonymu. S manželem jsme už od počátku našeho vztahu měli problém v sexu, má problém s erekcí, vždy to ale nějak řešil, dokonce byl i u specialisty na různých vyšetření a má to prostě v hlavě, znáte to, jak selže jednou, dvakrát tak prostě začne stresovat a je to v háji. Okamžitě ho vyvede z míry jakákoliv maličkost, posledně jsme spolu spali a trochu vrzla postel a okamžitě mu uvadl. Jsme spolu přes 6 let a mě už asi tento styl sexu přestal bavit, kdy 90% času v posteli se snažíme aby měl erekci a pak to stejně vydrží jen chvíli, neudrží pozornost na vzrušení, ptala jsem se ho na co myslí při tom, ať myslí na ěnco proastě co ho rajcuje ale bez výsledku. Já už nemám energii na tento sex, nemůžu, nejde to, jakmile zamnou dojde a začne se lísat tak mám úplně až skoro odpor
jsem z toho smutná, protože můj manžel je skvělý člověk, hodný, milující, snesl by mi modré z nebe a kdybych ho nedejbože opustila, tak prostě by to nebylo jakoby fér, protože mi na něm moc záleží a já mu nechci jakkoliv ubližovat. Další věc je, že mi začal v práci nadbíhat stážista co tu byl už před půl rokem, je to klučina pře doděláním školy, je cca o 7 let mladší a motá mi hlavu a já bych nejradši utekla jak z domu, tak z práce aby mi prostě všichni dali pokoj. jsem na šikmé ploše 