Nefunkční vztah matka - dcera
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Tvoje mama je zla krava, ktera je vecne nespokojena. Neni to matersky
typ. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Z toho co čtu, tvá matka je přesně ten typ, co neměl mít dítě. Ty za nic nemůžeš, chyba je v ní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
spousta z nás už sem zážitky
se svými „maminkami“ psaly do jiných vláken, zkus to prosím najít..
jsou tam i rady, jak se s takovým traumatem vyrovnat..
bohužel ne každá žena umí být maminkou a pak si to děti s sebou nesou
celý život, včetně toho dospělého..
mně konkrétně (ale tam bylo větší fyzické i psychické násilí z její
strany) pomohlo jen to tento patologický vztah jednou pro vždy utnout. Je to
velmi bolestivé, ale můj brácha to udělal už na základce..já to vydržela
jen o málo let víc.. a je mu líp (i když se to co přožil bohužel
projevuje na jeho vztahu k ženám obecně).. měli jsme naštěstí andělskou
babičku, takže jsme lásku čerpali od ní…
Nemysli si, že ve tvém případě pomůže si s ní „promluvit“, fakt si
projdi ta další vlákna, tohle jsou prostě patologické osobnosti a často je
úplné odstříhnutí jediná rozumná cesta, jak z toho ven (ubližují zas a
znova..). Drž se.
Příspěvek upraven 15.01.21 v 15:41
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Je mi tě moc líto! Dost z toho znám. Já se se svou mámou musela nakonec přestat stýkat právě kvůli dítěti, abych ho ochránila. Přijde mi to celé nezralé na principu „Když ty jsi na straně svého otce, tak já tvého muže..“ Buď ráda, že máš aspoň tátu, já nemám nikoho. A taky že babička nechce tvé děti na hraní, protože podle zákonů na to má právo. Máma má taky jen mě, přesto náš vztah nijak neřeší a radši si našla „náhradní dcery“. Chyba se stala v hlavě tvé matky..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Je mi sice 40let, ale pořád nemůžu přijít na to, kde se stala
chyba.
To nikdo nezjistí. Ani ty ani ona. Žádná matka nechce být apriori špatnou
matkou. Každá funguje tak, jak umí, jak to má z dětství, jaké jsou
okolnosti, jaké má sama trápení atd.
Ji už nezměníš, musíš změnit sebe a máš mnoho možností:
- můžeš se s ní přestat stýkat
- můžeš si najít odbornou pomoc
- můžeš to pouštět jedním uchem tam, druhým ven
Určitě ještě někdo přijde na něco jiného. Držím ti palce.
Pokud je otec v pohodě, máš alespoň někoho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Zakladatelko, čti tady
https://www.emimino.cz/…atka-339980/
https://www.emimino.cz/…dicu-399399/
https://www.emimino.cz/…zuje-399531/
https://www.emimino.cz/…date-345072/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Holky, moc děkuju za vaše příspěvky a odkazy na vlákna 
Cítila jsem se tak nějak pohoršeně, jako
nevděčná dcera. Ale celý život to vnímám, že si skrze mne vylívá zlost
na mém bio otci.
Kontakt mezi námi není žádný. Od listopadu jsem se odstěhovala od manžela
do jiného města, takže teď jsem sama s dětmi. Bydleli jsme na vesnici, kde
každý viděl do talíře tomu druhému. Teď jsem ve měste, kde jsem
anonymní a mám od všech klid. Já se strašně moc těším na svůj nový
život 
těším se na rozvod až to bude
celé za mnou - bude to uzavřená kapitola. Manžel byl fajn, ale do té doby
než jsem chtěla být sama sebou a nechtěla se jím nechat manipulovat.
Strašně moc se těším. A těším se na to, že budu sama, jen já a
děti. 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Potřebuješ psychoterapeuta. Já neměla hezký vztah ani s jedním z rodičů, prakticky mě vychovala babička s dědou. Nyní mám kvalitní vztah s oběma, určitě už čas nevrátím a chybí mi rodiče zpětně - v mém dětství, dospívání. Ale jde, jde to se s tím vyrovnat, odpustit…protože jim je to u zadní části těla, to tebe to psychicky ničí, ty se tím užíráš - odpuštěním pochopením, zpracováním všech traumat a křivd dojdeš k vnitřnímu usmíření a odpuštění. Trvalo mi to pár let, ale teď můžu říct, že konečně můžu žít v klidu uvnitř svého nitra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Chyba je v tvé matce, není mateřský typ, je sebestředná a sobecká.
Neměla mít dítě.
Někdo má prostě smůlu na patologické rodiče, je mezi námi i pár
psychopatů, sociopatů, hysterek, narcisů… a i ti si bohužel
pořizují děti.
nenechala bych ji ovlivňovat děti, takže pokud o tobě takhle mluví
před tebou, okamžitě odejít. To samé pokud je hnusná k tobě, po sms,
telefonu, při kontaktu, nastavit jí hranice, že jakmile je hnusná, končíš
kontakt.
Nejlepší je se s takovou matkou asi nestýkat, je to únavné, pro tebe
zraňující a takoví lidi chybu v sobě nejsou schopni připustit. natož aby
se omluvili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Tvoje matka je krava. Zla, vztahovacna a hystericka. I kdyz je to mama, zvazila bych uplny preruseni kontaktu. A to, co Ti nedala, a nedava nikomu, cize bezvyhradny prijeti, si zkus dodat sama. Opravdu se vsim vsudy a komplet se prijmi, mel by to byt pocit " tohle jsem ja a je to tak spravne." Vis, puzzle ma ruzny divne vypadajici kousky ale dohromady daj obrazek. Jako lidi. Nemuzes vymenit kousek ptz by se narusil celek. Drzim palec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A proč se s ni stykas když boji tvoje vlastní děti proti tobě a takhle se o tobě vyjadřuje? Je mi to moc lito, podle mě není chyba v tobě, ale v ni.. jdi její jediná dcera a pokud se k tobě chová takhle tak bych se s ni neviděla už kvůli detem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Vím, že to teď bude kruté ale nebylo by lepší přestat s ní komunikovat? Protože očividně je komunikace s ní jen horší a horší a vážně se mi zdá, že má vůči tobě dost velkou averzi. Nechala bych děti k ní třeba chodit jestli chtějí, ale osobně bych se jí vyhýbala a snažila s ní veškerý kontakt minimalizovat. Protože očividně nemá zájem o dobrý vztah s tebou a ty to sama nijak nezachráníš. A určitě bych si našla nějakého psychologa už kvůli traumatům, co mi přijde že máš z mládí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nene holky, my spolu nejsme vůbec v kontaktu. V kontaktu s ní je manžel
a ještě když jsme bydleli spolu, tak k ní jezdil on, třeba na oběd
s dětma nebo tam vezl děti. Jenom moje mladší dcera mi jednoho dne řekla,
jak o mně mluví. Když se schylovalo k tomu, že se odstěhuju, tak holkám
říkala takový kraviny, jakože budu courat někde po nocích a budu je
nechávat samotné, že tu starší dceru chci jen proto, aby mi hlídala tu
mladší 
a různý a různý věci přitom já jsem vyloženě
mateřský typ, jsem taková kvočna neříkám, že si nevyrazim, ale to jsou děti
u jejich otce.
Doléhá na ne to, že jsme se s otcem okradli minimálně o 15 let
společnýho času a teď je to on, kdo při mě drží. A máma se ke mně
chová, jak kdybych nevim co provedla. Mám dobrou práci, dodělala jsem VŠ
vzdělání. Jsem slušný člověk…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Vidíš co píšeš?
pořád se obhajuješ.
Přitom není důvod… to jsou ty pozůstatky v tobě.
Těš se na ten nový život, svobodu, nezávislost, plánuj s dětmi aktivity, nestresuj se.. o kontaktu s tyrankou jsem ti už své napsala…
A vůbec nikdy jsem nebrala žádná léta žádného vztahu jako
„okradení“! to je přece blbost! dívej se na to úplně jinak! BEZ toho
vztahu bys neměla to nejcennější! své děti!! a zkušenost 
a taky tam celých 15 let přece vůbec nebyly
jen blbý věci 
mrkni na to z nadhledu, držím
palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Stěžuje si na mě své matce
- Přistihla jsem dceru s kamarádkou
- Chování mé matky, pořád dokola
- Jsou české matky nezodpovědné?
- Co mám dělat ohledně vztahu
- Jak nejlépe vysvětlit 12 leté dceři nebezpečí na internetu?
- Co potřebuji pokud si chci jet pro dceru v jiném okresu?
- Mám dát dceři spoření?
Jak jste se s tím vyrovnaly? Co vám pomohlo?
Můj nefunkční vztah s mojí matkou mě doslova užírá, ubíjí, níčí mě zaživa - asi možná potřebuju psychologa, já nevím. Pořád hedám chybu v sobě a nevim, jak z toho ven. Možná moc nad tím přemýšlím, možná si vše moc beru. Jak to vidíte vašima očima?
Naši se rozvedli, když mi byl rok a mamka se podruhé vdala, když mi byly 3roky. S vlastním otcem jsem se vídala pravidelně každých 1×14dní. Ovšem matka proti němu pořád brojila, pořád ho hanila. S nevlastním otcem jsem měla moc pěkný vztah. Z dětství si pamatuju, že mamka ráda pila a dost často jsme chodili po návštvách, kdy mamka se věršinou opila a pak dělala scény. Kolikrát byla ošklivá na nevl. taťku, pořád se doma hádali až to vypadalo na rozvod, to už mi bylo 12 a řekla jsem, že jestli se rozvedou, tak já chci bydlet s nevl. taťkou. Nepamatuju si za celé dětsví, že by se semnou mazlila, radila, chlácholila…pořád mě jen odstrkávala. Vždy byl někdo lepší než já. I kdybych se přetrhla, tak to bude málo. Musela jsemm za trest sedět buď na struhadle nebo na hrachu. Dostávala jsem studenou sprchu, když jsem si chtěla prosadit svou.
No, dopadlo to celé tak, že cesty s vlastním otcem se rozešly - uvěřila jsem mamce, to jaký je. V 28-ti letech jsem se vdávala, nejdřív mého muže nesnášela, pak z něj byla unešená. Když se mi narodila první dcera, tak ani jako babička nadšená nebyla. Párkrát, když jsem potřebovala, tak ji v kočárku vozila, ale hlídací typ to není. Když se narodila druhá dcera, tak tu už v kočárku neměla ani jednou.
Asi ppo 15-ti letech jsem zase opět čistou náhodou našla svého vlastního otce. Je to dva roky zpět. To matka nemohla překousnout a psala mi dost ošklivé sms a přestala se se mnou bavit úplně.
Nyní jsem v rozvodovém řízení a matka je na straně manžela, přitom vůbec neví a ani se jednou nezeptala, jaké jsou důvody rozvodu. Děti štve proti mně, před dětma o mě mluví jako o krávě.
Je mi sice 40let, ale pořád nemůžu přijít na to, kde se stala chyba. Má jenom mne. I rodinné kamarádky se jejímu chování podivují. Prostě mě to celé bolí…
Jestli jste to dočetly až sem, tak jste dobré… Nějak jsem se rozepsala