Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Neprůbojnost u batolete
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.6.12 13:47
Neprůbojnost u batolete
Ahoj, jsem tu nově a poslední dobou (již dlouho) řeším velký problém. Mám 22 měsíců starého chlapečka a je strašně neprůbojný. Na hřišti si vydrží hrát sám, nepotřebuje mne. Chvíli mu trvá než se rozkouká, ale nemyslím si, že se ostatních dětí bojí. Když mu ale někdo něco vezme z ruky, byť je to mladší dítě, tak si nechá vše líbit. Je takový pomalý. Než se rozkouká, už je cizí dítě pryč i s hračkou. Někdy vidím snahu, že se přetahuje a nechce hračku dát, nakonec to však vždy vzdá a přenechá svou hračku cizímu. Měl jste to někdo také tak ještě v tomto věku? A zlepšilo se to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.6.12 13:52
Spíš bych si cenila toho, že nevyvolává bitky na hřišti 
Dcera je pravý opak-o všechno se rve (o své i cizí hračky). S dětma se pošťuchuje, křičí… buď ráda, že je tak hodný!! Nebo by jsi radši měla vzteklé zlé dítě, co nic nepůjčí a se všemi se přetahuje?? Neboj, on se ještě může ukázat, jako průbojný v něčem úplně jiném 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 13:59
Ahoj, můj syn(nyní 2a 3/4roku)je odmalička to samé a pořád se to nezměnilo. Když mu někdo vezme hračku na hřišit přímo z ruky, tak ani nebrečí nebo si nejde ke mně ztěžovat, prostě jen kouká, maximálně si trošku fňukne a po tom dítěti hodí písek. Což zase nemohu dopustit já, prootže jsou tam i menší děti a píšek lítá všude 
Snažili jsme se ho naučit si svoje hračky(pokud je nechce půjčit) bránit pevným sevřením nebo útěkem, nebo si pro tu hračku dojít a vzít si jí zpět, ale jeho hlavička to asi nepobrala. Ještě to podtrhuje to, že skoro nemluví, maximálně křikne „moje“, ale to je jeho celá obrana a vyspělejší děti toho využívají.
Doufám, že ve školce se tohle zlepší, a kolektiv dětí ho naučí průbojnosti…nebo naopak ještě většího strachu 
Další šance ke zlepšení bude snad v mladším sourozenci, který se má narodit měsíc předj jeho 3.narozeninami
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 13:59
Bud rada! mam take takove dite a je to pohoda…nez mit takovy ktery porad do nekoho mlati lopatickou nebo ostatnim bere hracky…mamy za nim musi porad stat a okrikovat ho…bud proste rada ze mas klidny a pohodovy dite..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:00
@zoubky ve skolce je mala stejna…ale nasla si bodyguardy co za ni vse vyresi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:01
Ahoj, takový byl muj syn, asi do tří, let vubec nevyvolával konflikty a vše si nechal líbit. Pak se nám narodila sestra a prubojný je ted až moc 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:06
Můžu tě uklidnit, ve školce se vše změnilo. Syna děti naprosto nebraly. Potřeboval mě na hřišti pořád, nikdy si nehrál sám, ale vždy jsme byli někde v koutě a na hřišti chtěl být většinou až k večeru, když tam nikdo nebyl. Od 2.roku jsem ho začala dávat do soukr. školky na dva dny v týdnu, aby si na kolektiv zvykl. Nejdřív byl ve školce nešťastný, v koutku - prostě kašlal na děti. Ale to začal v dubnu a pak naposled byl v červnu a v září to bylo už v pohodě. A výsledek - má 3roky, ve školce je středem pozornosti a brečí, když tam nemůže. Všem vše sebere. Taky jsem byla nešťastná kolem 2roku. Školka udělé své a začal brát v potaz děti. Osobně si myslím, že pár dní v týdnu je super před nástupem do státní školky, že si děti zvyknou a není ten nástup do státní školky do velkého kolektivu tak nárazový. Tady je asi 8dětí, říkají jim teto, starší říkají babičko - státní školka má 25dětí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:08
Kláro, to určitě ne. Každý extrém je špatný. Nechci, aby mé dítě někoho pošťuchovalo nebo bralo něco cizím. Stačí, aby si umělo uhájit to své. Mne to mrzí, zažila jsme sama trošku ústrky od ostatních dětí. Mám teď o něj prostě strach, protože pracuji s dětmi a vidím, že ty průbojné (myslím zdravě, ne drzé nebo zlé)to mají o dost lehčí. Ale samozřejmě chápu i maminky malých draků, které musí stále řešit půtky svých dětí. Musím říci, že Toníček je poměrně komunikativní a děti má rád, stále se jich dožaduje. Má tedy i své pozitivní vlastnosti (zní to hrozně). On je ale od mala takový pomalý (motoricky), strašně klidný a bázlivý (dodnes nesjede sám skluzavku). Je mi to líto, protože jsem byla také taková a až kolem 30 let jsem přišla na to, že strach má velké oči.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:10
To zakladatelka:
Z toho, co píšete, podle mého názoru nevyplývá žádný problém k řešení. Paralelní hru s vrstevníky (hrají si vedle sebe, stejně, ale ne spolu) očekávejte okolo třetího roku věku, kooperativní (spolupráce) pak okolo čtvrtého až pátého roku.
„Průbojnost“, schopnost prosadit se v kolektivu vychází jednak z osobnostních daností, jednak z výchovy (především ze způsobu přijetí dítěte rodiči). Syna často chvalte, byť jen za projevenou snahu. Pokuste se vyhnout srovnávání jeho dovedností s vrstevníky, soustřeďte se výhradně na něj, na jeho pokroky a zlepšení. Buďte mu trpělivě oporou a příkladem. Uvidíte, že přijde čas, kdy si v kolektivu vrstevníků bude i Váš syn umět najít své místo a prosadit se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:10
Deři bude za pár 3 roky, je stejná jak popisuješ chlapečka. Na hřišti vydrží pul hodiny stát a koukat, beze mě se obejde. Když ji někdo něco vezme, chvíli se přetahuje a pak pustí. S věkem se to trochu zlepší, ale mají to v povaze. Byli jsme nedávno na 3.leté prohlídce, bavila jsem se o tom s doktorkou a prostě takové děti jsou. Ale nemyslím si, že by z našich dětí byli ťuňťové, ale prostě nemají potřebu hned bojovat. Svoji situaci si vyřeší po svém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:20
Jjo, Omego, u nás máme možnost ho zapsat od 2,5 let do mateřského centra na 1 odpoledne týdně, kdy jsou tam děti bez maminek. Já myslím, že jemu to vadit nebude. On není takový ten chlapeček, co by mne hodně potřeboval. Spíše, když se mu něco děje, tak se jakoby stáhne. My jsme s manželem oba kliďasové, ale oba jsme si prošli šikanou (ne tedy tak drastickou, spíše pošklebky) a teď se strašně bojím o Toníčka. Jinak by mi to vůbec nevadilo mít klidné dítě. Jen mám strach, aby nebyl zbytečně nešťastný. Zatím se mi ale nezdá, že by mu to vadilo. Kolikrát mám dojem, že tu hračku dětem i sám nabídne. Tak snad bude lépe. Jinak dnes byla na hřišti podobná 17. měsíční holčička a před ní si své věci bezproblémově uhájil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:42
Zrovna včera na hřišti jsem si zoufala, že mám taky tak hodný dítě, až si tím škodí. Svoje hračky si sice brání a společnost jiných dětí aktivně vyhledává, ale má zdá se nějaký strach z davu, z tlačenice, když se jich sejde víc. Takže na skluzavce jezdilo snad šest dětí pořád dokola a Jája se vždycky nechala předběhnout, i když už byla na řadě a stála nahoře, stačilo, aby nějaký dítě přiběhlo a raději mu uhnula, nemá prostě povahu na to se někam cpát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 14:59
@Bersaba skoda ze je takovych malo…treba by si spolu rozumely 
terka taky dokaze stat na skluzavce pul hodiny a ty co lezou rychle nebo behaji automaticky pousti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.6.12 15:03
Holky, já bych chtěla hodnoučké dítě Malá je oproti svým vrstevníkům strašný drobek, ale hračky si hrozně brání a hlídá… protože ostatní využívají toho, jak je malá a berou jí všechno 
je snadný cíl, ale díky své povaze se ubrání.
taky myslím, že u nás by to vyřešil sourozenec, naučila by se dělit se o věci a byl by taky klid
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
